Komentář | Michal Kašpárek | 7. 4. 2017 | 11 komentářů
Pokud jsou v Česku bílí diskriminování ve prospěch Romů, jaký tedy dává smysl, že si Romové mění příjmení na česká a hlásí se k české národnosti, zatímco naopak se to neděje?
Komentář | Michal Kašpárek | 10. 4. 2015 | 24 komentářů
Úřední provokace odhalila všudypřítomné pokrytectví: majorita chce po Romech přizpůsobivost, ale pokud jsou předem vyloučeni z trhu s bydlením, sebevzornější chování je z ghetta stejně nedostane.
Rozhovor | Petra Dlouhá | 9. 5. 2015 | 12 komentářů
Dřív kvóty pro ženy odmítala. Dnes je jako eurokomisařka pro spravedlnost a rovnost pohlaví prosazuje po celé Evropě. Není to jen berlička, která ponižuje schopné ženy? A už Věra Jourová o prospěšnosti kvót pro ženy ve vedení firem přesvědčila stranického šéfa Andreje Babiše?
Rozhovor | Jitka Šorfová | 27. 10. 2022 | 6 komentářů
Za stejnou práci stejná odměna. Zní to logicky. Přesto jsou ženy pracující na srovnatelné pozici jako muž zpravidla placeny míň. „Spodní hranice mezd mužů často začíná tam, kde je horní hranice výdělků žen,“ říká Lenka Simerská, hlavní gestorka projektu s názvem 22 % k rovnosti.
Co si o tom myslíte | Jakub Skala | 13. 10. 2016 | 30 komentářů
Když hospodský vytiskne dva jídelní lístky se dvojími cenami, je hned oheň na střeše. Diskriminace! Každý podnik má ale přece ceny smluvní. Co je tedy na cenové diskriminaci špatně? Nic!
Články | Matěj Šuster | 15. 6. 2005
Podle Ministerstva práce a sociálních věcí není důvod, aby se zaměstnavatel uchazeče o práci ptal na jeho věk, vyznání, počet dětí, sexuální orientaci apod. Takové dotazy považuje za "úchylné". Není spíše úchylný tento zákaz "diskriminačních otázek"?
Důchod | Ludmila Řezníčková | 8. 10. 2007 | 5 komentářů
Člověk, který neplatil v životě alespoň patnáct let důchodové pojištění, nebo nevykonával činnost, která by se do této doby mohla započítat, má smůlu. Důchod nedostane a bude závislý na sociálních dávkách a pomoci rodiny.
Co se děje | Dušan Šídlo | 1. 3. 2011 | 9 komentářů
Na základě dnešního rozhodnutí Evropského soudního dvora (European Court of Justice) nemohou pojišťovny účtovat nižší pojistné ženám. Co to znamená pro klient(k)y pojišťoven?
Články | Josef Lukášek | 17. 5. 2005
Koncem loňského roku Rada Evropské unie jednomyslně, v úplné tichosti a bez odezvy v médiích schválila směrnici, která zakazuje jakoukoli diskriminaci v poskytování služeb a nabídce zboží z důvodu pohlaví. Jde o velký regulatorní zásah do podnikání. Proč byla směrnice přijata a co z jejího přijetí plyne? Téma je to velmi emotivní.
Sloupek | Alexandra Jachanová Doleželová | 15. 7. 2008 | 14 komentářů
Češi často diskriminaci podle pohlaví zpochybňují. S některou formou znevýhodňování kvůli pohlaví se přitom už ve svém pracovním životě setkalo mnoho českých žen a mužů. Bránit se jí je ale těžké.
Jak na to | Maria Janšová, Radek Dvořáček | 25. 9. 2009 | 1 komentář
Od začátku září je účinný dlouho očekávaný zákon o rovném zacházení a o právních prostředcích ochrany před diskriminací, známější spíše pod označením antidiskriminační zákon.
Rozhovor | Klára Šponerová | 13. 4. 2011 | 12 komentářů
Už zítra proběhne druhý ročník akce Equal Pay Day, která má upozornit na nerovné postavení žen a mužů v pracovní sféře. Ženy totiž v Česku vydělávají v průměru až o čtvrtinu méně než muži na stejných pozicích, jinak řečeno: jako by až do 14. dubna pracovaly zadarmo.
Co si o tom myslíte | Petra Dlouhá | 15. 12. 2011 | 16 komentářů
Bezpohlavnost jedna bruselská! Za rok začne platit nařízení Evropského soudního dvora, podle něhož musí pojišťovny v Unii sjednotit ceny pojištění pro ženy a pro muže. Žádnou diskriminaci už tolerovat nebudeme, zaznělo v březnu z Lucemburku, kde soud sídlí. Jste padlí na hlavu, zní zpátky jako ozvěna.
Komentář | Michal Kašpárek | 18. 8. 2017 | 7 komentářů
Google nepodporuje pestrost na pracovišti z lásky k rovnoprávnosti, ale proto, že ho předsudky brzdí v podnikání. Jedním z jeho nejvděčnějších klientů jsou paradoxně extremisté, kterým usnadnil přístup k publiku i penězům.
Očima expertů | Ondřej Tůma | 29. 6. 2012 | 7 komentářů
Ženy budou ve jménu rovnoprávnosti platit vyšší pojištění, než by bylo třeba. Co si o rozhodnutí Evropského soudního dvora myslí Markéta Šichtařová, Tomáš Prouza, Lukáš Kovanda a další osobnosti ze světa financí?
Komentář | Alexandra Jachanová Doleželová | 28. 7. 2009 | 14 komentářů
Více než polovina matek dětí do deseti let se v zaměstnání nebo při hledání práce setkalo kvůli rodičovství s diskriminací. Prokázal to průzkum, který si nechala zpracovat obecně prospěšná společnost Gender Studies.
Články | Michal Hazi | 2. 4. 2001
Od začátku roku ležel na pobočkách České spořitelny nový sazebník. Ještě před týdnem jej však lidé na pobočkách před svými klienty ukrývali a pouze z něj jednotlivé položky předčítali. Dokonce ještě včera na internetu 'visela' stará verze ceníku. Co tedy duben znamená pro vaše sporožira?
Články | redakce Peníze.CZ | 1. 2. 2002
dnes jsem četla dopis Vaší čtenářky "Jak jsem hledala práci". Píšete, že byste uvítali další názory. Tak se tedy připojuji.
Aktuálně.cz | Jiří Hovorka | 29. 3. 2015 | 4 komentáře
I přes opakované výtky Evropské komise německá vláda prosadila mýtné, které fakticky dopadne jen na zahraniční řidiče.
Sloupek | Alexandra Jachanová Doleželová | 22. 7. 2008 | 4 komentáře
Proč se rovné příležitosti vyplatí? Mnohé studie ukazují, že firmy, které nediskriminují a poskytují rovné příležitosti ženám a mužům, podporují politiku sladění osobního a pracovního života nebo vytvářejí rozmanité pracovní týmy, disponují konkurenční výhodou.
Očima expertů | Ondřej Tůma | 15. 4. 2016 | 16 komentářů
Na vysokých postech v politice i v byznysu je podstatně míň žen než mužů. Vyrovnat poměry a pomoct ženám nahoru mají genderové kvóty. Neporadí si ale ženy – pokud do řídicích funkcí chtějí – samy? Skutečně potřebují kvóty?
Rozhovor | Petra Dlouhá | 25. 1. 2014 | 24 komentářů
Řadu let pracovala jako vedoucí na Úřadu práce v Mostě. Chanov i problémy lidí „na okraji“ zná z blízka. Teď se věnuje řešení nezaměstnanosti v Agentuře pro sociální začleňování. V úřadě, který má na starosti nepopulární úkol – pomáhat zapojovat „sociálně vyloučené“ lidi „zpět do společnosti“. Ožehavá je už tahle formulace – a to jsme ještě ani nezačali. „Začlenit do společnosti? A kde žili předtím?“ ptá se Alena Zieglerová.
Rozhovor | Petra Dlouhá | 1. 2. 2014 | 7 komentářů
Hasit sociální konflikty a pomáhat obcím řešit problém „sociálně vyloučených“ lidí. To má v popisu práce Agentura pro sociální začleňování. Potřebují obce její experty? Nedokážou si nejlíp poradit samy? A jaké léky ohroženým regionům pracovníci Agentury ordinují? O tom všem v druhém díle rozhovoru s Alenou Zieglerovou.
Zaměstnanecké výhody a motivace | Jan Stuchlík | 20. 7. 2007
Muži berou za stejnou práci až o patnáct procent více než ženy. To platí v hrubém vyjádření. V čisté mzdě rozdíly tak velké nejsou. Důvodem nerovnosti je obtížnější kariérní růst i to, že ženy stráví více času prací v domácnosti a péčí o děti
Aktuálně.cz | Tomáš Fránek | 15. 9. 2013 | 19 komentářů
Zhruba patnáct procent tuzemských bank, pojišťoven nebo nebankovních společností diskriminuje seniory. Jejich věk omezuje dostupnost finančních služeb a prodražuje je.
Rozhovor | Klára Šponerová | 12. 4. 2011 | 17 komentářů
Stejná kvalifikace, stejné vzdělání, stejný věk. Při rozhodování zaměstnavatele o tom, jaký plat vám slíbí, hraje roli hlavně to, zda jste žena, nebo muž. Výsledek: aby vydělaly tolik, co muži za rok, musí české ženy pracovat rok a tři a půl měsíce.
Články | Martin Zika | 16. 8. 2006 | 3 komentáře
Podle některých odborníků není opodstatněné znepokojovat se stále nižším a nižším počtem narozených dětí v západních zemích. Nejvážnějším problémem je totiž prý globální přelidnění. Na druhou stranu ale nelze ve vyspělých zemích nevidět hrozby v podobě nedostatku pracovních sil či hroutících se sociálních systémů. Proč se bát snížené porodnosti a proč na ni není lék?
Publicistika | Martin Vlnas | 8. 3. 2011 | 9 komentářů
Ženy dnes slaví mezinárodní den! Důvodů k radosti ale mnoho není. Tak jako dřív je večírek zase určený spíš pro pány.
Co se děje | Gabriel Pleska | 31. 5. 2023 | 1 komentář
Kolkové známky, kterými se dají hradit správní poplatky, mají skončit. Je to sice obstarožní, velmi nedigitální nástroj, ale dobře s ním můžou úřadům platit i lidi, co nechtějí používat karty a elektronické bankovnictví. Pokud nedostanou za kolky náhradu, služby státu se jim prodraží.
Co se děje | Zdeněk Bauer | 22. 11. 2021 | 19 komentářů
Tuzemským firmám hrozí vlna žalob zaměstnanců, kteří berou za stejnou práci méně než jejich kolegové v lépe placených regionech Česka. Absurdní pravidlo můžou zmírnit jenom politici.