Diskuze: Na čem závisí výše důchodu

No jo, ale teď se píše rok 2013!!!!!

Vážený pane,hlavně to chce,aby stát nechával odvody na odděleném účtu a nerozpouštěl je v rozpočtu,jak se to dnes dělá.Potom na ty důchody opravdu nebude.

stejně nevím jak se vypočítává duchod,od 18 let jsem pracoval jak otrok a mám9500 kc duchodu a cigán z naší ulice nikdy nedělal a v 25 letech měl duchod 11000 kc už sice nežije, proto že se ufetoval k smrti, chvala bohu že si jej vzal k sobě,aspon je o jednoho vyžírku mín.

Docela dobře udělaný článek. Snad má dle mého jednu nepřesnost, a to že důchodce "není omezen žádnou výší výdělku". Pokud si důchodce vydělá cca 200 000 Kč, a to dne zase mnohde amnohdy měsíčně (průměr) není tolik i když více než minimální mzda, pak se i důchod začne danit, takže se vlastně snižuje

Krásná science fiction,kolik takových vesniček,viz H systém,v této zemi asi už stát postavil.Nejdřív by měl stanovit zákony, u kterých je schopen zajistit dodržování a to by se mělo stát průběžně důchodovým systémem.Ale dnes už člověk starý může spoléhat jen na rychlou milosrdnou smrt,ani Bill Gates nepomůže.

soudruzko Dano, tve nazory se nam moc libi, projednala je i nase ulicni organizace a vyjadrila souhlas. Navrhla tez, aby i platy byly stejne, proc by nekdo mel vydelavat vice, kdyz mame stejne zaludky. Na pristim vyboru budeme projednavat nerovnosti v oblasti majetku a zpusob jejich odstraneni. Dano, jsi srdecne zvana.

Proč už konečně někdo nepřijde s nápadem, že důchod je určitá forma zaměstnání a ta by měla být ohodnocena. Nezaleží tedy na tom, kolik jsem v produktivním životě vydělával, ale nastoupil jsem do důchodu a tudíž budu pobírat určitou částku - všichni stejnou. Proč by Ti, kteří brali miliony měli mít vysoké důchody. Měli si šetřit z vysokých platů. V důchodu si mají být rovni a né zase rozdíly. Určitě by byly peníze na slušné důchody pro všechny.

Debilní jsi ty,tak to totiž doopravdy funguje

S KDU nemám nic společného, to za prvé. Problém většiny lidí (asi i Váš) je v tom, že nevíte přesně, co je rodinná sounáležitost. Toto znají dnes už jen v menší míře lidé na vesnici. Takovou sounáležitost je třeba cílevědomě vypěstovat a udržovat. Nic není samozřejmě zadarmo. Stálo nás to mnoho času a odříkání. Vždy jsem to přirovnával k známému sloganu z knihy Tři mušketýři - "Jeden za všechny, všichni za jednoho". Většina mých dětí mají své partnery a ti tuto hru také přijali za svoji. Bez násilí a protestů. Je to těžké vysvětlovat, ale chápu, že tomu málo kdo rozumí a věří. Možná to někomu připadá, že jsme nějaká sekta a nebo nějací ekologičtí pomatenci. Nic z toho. Žijeme naprosto normálním životem, se všemi jeho radostmi a starostmi. Nejsme nemajetní a tudíž nemusíme denně bojovat o živobytí, ale na druhou stranu nejsme zbohatlíci, kteří se musí ukazovat a předhánět na veřejnosti. Vážíme si svobody a známe velice její cenu a cenu peněz. I když jsme už delší dobu v "osobní penzi" (do té státní máme ještě daleko), tak stále máme čím dál méně času. Rádi pomáháme druhým. A co se týče péče o nás, až budeme nemohoucí, tak i to máme promyšlené. Využijeme služeb ošetřovatelky, či ošetřovatele. Snem mé manželky je vlastnit penzion pro seniory. Takovou vesničku, kde každý pár má jednoduchou, malou, ale komfortní chaloupku. Všechny jsou pak architektonicky začleněny do malé vesnice, kde nechybí kaplička, hospoda apod. Ta hospoda by plnila funkci jednak stravovací, ale i prostory pro služby (např. lékař, pedikúra, kadeřník.....), ale i pro společenské akce a oslavy. Něco takového znám z Rakouska. I když tam to bylo jen na papíře, neboť se nenašel investor. Pokud se v této oblasti změní postoj státu a pravidla pro péči o seniory, tak do toho asi půjdeme. Co se týče Vaší poznámky ohledně remcání, tak toho se neobávám. Samozřejmě jsem realista a vím, že nikdy se nemá říkat nikdy. Ale svým dětem stoprocentně věříme a spoléháme na ně. Tak jako oni vědí, že totéž mohou čekat od nás.

Milý Fredy, Vaše rodinná sounáležitost může vcelku bezproblémově fungovat do té doby, než se Vaše dítka ožení/vdají. Pokud budou mít rodinu, můžou začít remcat, že platbami Vám ochuzují svou rodinu. Pokud budete bezmocný důchodce a budete potřebovat celodenní péči (copž je situace, která může reálně nastat), bude o Vás pečovat Vaše dcera/snacha, která tím přijde o možnost vydělávat a sama si šetřit na svůj vlastní důchod? Nezlobte se, ale Vaše praxe mi silně připomíná rétoriku KDU-ČSL, kdy ženská patří k dětem a k plotně, nově také k péči o rodinné příslušníky. Budou tyto pečující ženy živit jejich manželé?

Životní pojištění je prostě jen nějakým způsobem utvořený finanční produkt, není to žádný podvod. To, že v honbě za co největším placeným pojistným pojišťovny vytvořily z životního pojištění přebubřelý nesmysl, je věc jiná. Kdyby se takhle podobně prodávaly třeba auta, tak by většina klientů s prodaným autem koupila taky zárověň kolo, dvoukolák, moped, přívěsný vozík a případně ještě traktor a minibagr pro kopání bazénu na zahradě a to vše za výhodnou cenu o třetinu menší než kdyby to někdo kupoval zvlášť. A taky tvrdit, že životní pojištění zajistí prostředky na důchod je nesmysl. Žádné pojištění nic nezajišťuje bez pojistné události a tou důchodový věk není. Pokud někdo koupí životní pojištění, aby se zařídil na důchod, tak to nedělá to pojištění, ale s životním pojištěním PŘIKOUPENÉ spoření v případě kapitálovky nebo investování v případě investičního životního pojištění.

To jste opravdu, ale opravdu vzácnou vyjímkou. Já se bohužel dožil toho, že mé sobecké dítě celý život jen natahovalo ruku a když jsem jednou řekl dost, tak mne nazvala hnusným člověkem a už jsem o ní neslyšel. Blahopřeji Vám k Vašim dětem a tiše závidím. (ne peníze, ale ty děti)

Vy jste spíše pesimista, než realista, ale budiž. Průběžný systém není špatné řešení, pokud je více dárců, než obdarovaných. A to se obávám, že v brzké budoucnosti nebude platit. Viz známý demografický problém. Pak má stát několik možností, jak to řešit. Buď zvyšovat hranici odchodu do důchodu a tím snížit počet příjemců dávek a nebo zvýšit příjem na důchodovém účtu. A to zvýšením odbodů, tedy de facto daní. Další možností je snižování výše důchodů. Každá z variant je nepopulární a každá bude mít negativní vliv na rozvoj ekonomiky. Tudíž ten, kdo se do budoucna spoléhá jen na stát, je vlastně kaskadér a nedopadne dobře.
Na druhou stranu se spoléhat na nějaký další (povinný, či dobrovolný) pilíř penzijního systému je rovněž nezodpovědné. V současné době jsou ve hře dva dobrovolné a státem podporované produkty. A to je penzijní připojištění a životní pojištění. Obě varianty jsou výnosově na úrovni inflace (penzijní mírně nad), což nic neřeší. Jen se s tím živí finanční žraloci. Budoucí nebezpečí penzijních fondů a jejich problém s rozpouštěním vysokých nákladů na distribuční sítě (bouchače všeho druhu), najdete na internetu. O životní pojištění ani raději moc psát nebudu, neboť to je podvod za bílého dne za účasti státu, honorovaného z našich daní. Škoda že nikdo zatím nespočítal kolik stát dává na podpory obou produktů (včetně daňových úlev) a kolik jsou proti tomu výnosy. Podle mého odhadu jsou průměrné výnosy nižší, tudíž velice dobře živíme finanční žraloky.
Pak mi jako jediné a perspektivní vychází právě mnou uvedená rodinná sounáležitost. Osobně ji realizuji a funguje zatím bez problému.

Mám pocit, že zdejší diskutující jsou z pořadu "Děti vám to řeknou". A když né, tak asi na této úrovni. Bez průběžného systému by důchodci byli velice rychle na mizině. Stačí, když si v Čině a nebo někde jinde usmyslí, že si trochu vyhodí z kopýtka a část z těch 1,4 bil. dolarů co mají v rezervách smění za naše eura a trochu přilepší svým občanům k Novému roku a hned tu máte skok v cenách potravin o 25 až 50% Pokud si většina obyvatel bude jen šetřit v naši soukromých kapitálových fondech, tak během několika let budou v důchodu na mizině. Zatím totiž platí, že výplaty dávek z penzijních fondů se nevalorizují a pojištěné vklady v bankách se nezhodnocují natolik, aby jen z části pokryly růst životních nákladů důchodců. A naivisté, kteří si myslí, že na stáří budou pronajímat byty a nebo nemovitosti, ti se také spálí. Protože při případné krizi zapůsobí trh a nabídka vysoce překročí poptávku.

rodinná sounáležitost je pravda, to je osvědčené a platilo vždy a bude i dál. alespoň pokud se mezigenerační vztahy obecně nezatíží příliš tíživým důchodovým břemenem, a zdejší společnost nesklouzne k degeneraci viditelné v některých hodně západních zemích, kde rodiče svoje děti vykopnou v patnácti-osmnácti stylem jdi, vezmi si třeba podnájem a starej o sebe - u takových se nelze divit, že se ně jejich potomci taky vyprdnou. každopádně na rodinnou sounáležitost jaksi sotva budou někoho banky a pojišťovny lákat jako na nějaký pitomý bonus, protože z toho jim žádný profit nekouká. takže o té možnosti se asi nikde na billboardech psát nebude : )
samozřejmě, s životním pojištěním je to podobná písnička, to jen jsem nezmínil protože není tak zjevně "penzijní". ale taky jsou to "zabetonované" peníze, přislíbené nějakou institucí - v tomto případě pojišťovnou a ne penzijním fondem. taky to znamená uvěření slibu a spoléhání na jeho dodržení jiným subjektem, na stabilitu a setrvačnost světové i lokální hospodářské situace, a na slíbené vyplacení "možná jednou" až za mnoho let, a to se ani neví jestli ta pojišťovna vůbec přežije (i kdyby to byl západní etablovaný bankovní dům) až se jí najednou v průběhu několika let sesypena hlavu bůhví kolik miliónů žadatelů o vyplacení pojistky všem dychtivým důchodcům. to se možná pojišťovna raději shová před věřiteli do bankrotu, a nikdo kromě jejích pár manažerů (kteří si předem včas něco ukousnou, než se to celé položí) nebude mít nic. i u životního pojištění platí - nevěř dlouhodobým slibům o výnosech a vrácení peněz, když žiješ ve světě, který se mění, a bude (ekonomicky i demograficky) v nadcházejících desetiletích ještě podstatně víc než dnes. nezůstane kámen na kameni, a i když třeba nebude takové drama, jisté budeš mít jen to, co budeš držet v ruce, nebo co bude tak likvidní, že si to budeš moci v případě ekonomické nejistoty jít během hodinky vyzvednout z nejisté banky a dát třeba do slamníku, ovšem pokud to uděláš včas a dřív než ostatní.

Budete se divit, ale jednak se používaly oba výrazy, jak "výměnek" tak "výminek". Samozřejmě těch výrazů bylo více, ale účel byl stejný. Existence výměnku („ chalupa “, „ chaloupka “, „ malá světnička “, „ sednička “, „ světnička “, „ výminek “ apod.) je doložena v českých zemích od 16. století. Pro srovnání uveďme, že na Slovensku se instituce výměnku nerozvinula v důsledku reálné dělby nemovitého majetku mezi všemi mužskými potomky, kteří si mohli dědický podíl z rodičovského majetku nárokovat až po smrti rodičů (lit. 016: V. Frolec, str. 256/upraven začátek poslední věty). Kromě jiného byl výraz "výměnkář" použit i v zákoně viz: http://fenrir.psp.cz/ eknih/1925ns/ps/tisky /t0231_00.htm Naopak výraz „výminkář“ použil například Karel Václav Rais ve své knize Výminkáři. Tudíž není rozhodující název, ale účel a tady se asi shodneme.

Az na to, ze se dotycny institut / budova nejmenovala "výměnek" od slova "vyměnit", ale "výminek" od slova "vymínit". Probihalo to tak, ze kdyz hospodar uz nemohl, tak uzavrel dohodu se svym potomkem, kteremu hospodarstvi predal a za to si dohodl ("vymínil") dohodu o uzivani urcite casti staveni a take o tom, ze je mu potomek povinnen zajistovat jidlo. AFAIK casto sla dohoda i do takovych detailu, jako kolikrat v tydnu ma byt maso.

To je jen jedna část řešení. Druhá, která je mnohem starší a znovu bude přicházet do "nucené módy" je rodinná sounáležitost. Nebo-li mezigenerační solidarita v rámci rodiny. Kdo dnes chápe, že nejlepší investice je do vzdělání svých dětí, tak má na půl vyhráno. Samozřejmě že to musí doprovázet i patřičná výchova k této sounáležitosti. Bolševik se postaral o obrácení gardu, který tu byl již před válkou. A to, že děti se musely postarat o dožití svých rodičů. Každý ví, co je to výměnek. Ostatně už to slovo "výměnek" dost napovídá. Pokud nebyla rodina, tak to řešila obec, ve které se dotyčný narodil. Od toho byly zřízeny pastoušky. Za bolševika se to paradoxně otočilo. A do dnes to platí, že staří pomáhají s obživou mladším. Horší je, že s tím ekonomika státu počítá.
To byl jen malý exkurs do minulosti, na které se dá ale stavět. Tudíž, jak píšete, jen naivní snílci si mohou myslet, že budou mít v budoucnu slušný důchod. Ovšem i to spoření a investování vedle, je třeba brát s rozumem. Ti, co cpou peníze finančním žralokům na kapitálové životní pojištění, tak na tom budou stejně, jako ti co věří jen státu.

a on opravdu někdo věří, že ať bude jakýkoli sebezašmodrchanější systém přerozdělování důchodů, plný takových nebo makových koeficientů, faktorů, úlev a přirážek, že za 30-40 let zbudou nějaké státní peníze, které by šlo rozdat na důchody? kdo chce mít důchod svůj a podle toho, jakým úsilím a jakými vlastními silami k němu přispěje, ten může na státní koeficienty, na lhůty odpracovaných let a další klikyháky úplně zapomenout. slouží to všechno stejně jen k tomu, aby šlo lidi o tu budoucí (za 30-40 let) směšnou almužnu jménem státní důchod i tak co nejvíc oškubat.
jediná jistota je to, co víceméně funguje bez přestávky v jiných zemích, které neprošly komunismem a jeho masivní, rozkradením a znehodnocením důchodových fondů, ani průběžným systémem. to, co i tady fungovalo za časů předválečných generací - vydělávání si na důchod (nebo spíš rentu) do vlastní kapsy, a rozumné celoživotní investování do rozumných aktiv. a přitom pokud možno likvidních, které se dají v případě politické nebo ekonomické nestability přelít do jiných stabilních.
jediné peníze, které máte trochu šanci jednou uvidět, jsou dnes už zase jen ty, které si sami vyděláte, to platilo, platí a platit bude, a v takovém případě je snad i lepší vyhnout se nestabilnímu, neudržitelnému a čím dál víc schodkovému systémů státních důchodů. samozřejmě současně se shnahou odvádět na sociálních daních co možná minimum. je to drsné, ale je to tak. vítejte v kapitalismu 21.století.

Kredo socanu: MÁME HOVNO - TAK VŠEM ROVNO!