Stát podpoří investice i spoření. Jaké výhody vám přinese DIP

Daňové odpočty budou moct od příštího roku využít i lidé, kteří se snaží finančně zajistit na stáří jinak než v penzijních společnostech. Státní podpora se rozšíří mimo jiné na investice do akcií, podílových fondů, dluhopisů, ale při splnění podmínek třeba i na spořicí účty nebo termínované vklady.

Rozhodli o tom poslanci, když schválili balíček změn zákonů „v souvislosti s rozvojem finančního trhu a s podporou zajištění na stáří“. Zbývá ještě souhlas senátorů, nicméně daňová úleva má fungovat už od ledna 2024. V praxi se poprvé projeví v daňovém přiznání podávaném v prvních měsících roku 2025 nebo jako přeplatek při ročním zúčtování daní u zaměstnavatele.

Nově podporované formy zajištění na stáří dostaly zastřešující název Dlouhodobý investiční produkt – zkráceně DIP. Jde už o třetí pojmenování – původní návrh mluvil o účtu dlouhodobých investic, další pak o investičním penzijním účtu.

„Stát tím umožní občanům investovat do dalších finančních produktů, které mohou nabídnout vyšší možné zhodnocení, byť za cenu vyššího rizika znehodnocení investovaných prostředků,“ vysvětluje ministerstvo financí. Chce tím odstranit dosavadní znevýhodnění těchto produktů. Nějakou formu „osobního spořicího účtu“ po vzoru západních ekonomik doporučovala Česku i Světová banka. Ministerstvo uvedlo jako příklady britský ISA (Individual Savings Account) nebo americký IRA (Individual Retirement Account).

Co může být součástí Dlouhodobého investičního produktu?

DIP je vlastně jenom nový jednotný obal pro různé už existující produkty: na daňové odpočty dosáhnou právě díky tomu, že si je klient zařadí pod DIP u některého z poskytovatelů.

Pod DIP lze zařadit v zásadě jen státem regulované produkty. Zjednodušeně řečeno to budou hlavně akcie obchodované na vyspělých trzích, podílové listy (fondy), státní a další bezpečné dluhopisy nebo také vkladové účty. Konkrétně jde o:

• peněžní prostředky („hotovost“),
• investiční cenné papíry nebo nástroje peněžního trhu, které jsou přijaty k obchodování na evropském regulovaném trhu nebo v mnohostranném obchodním systému provozovatele se sídlem v členském státě EU, nebo na trhu obdobném regulovanému trhu se sídlem ve státě mimo EU, jestliže je tento trh uveden v seznamu vedeném ČNB,
• dluhopisy nebo obdobné cenné papíry představující právo na splacení dlužné částky, jejichž emitentem je členský stát EU nebo jeho centrální banka,
• kryté dluhopisy (v Česku známé jako hypoteční zástavní listy) nebo obdobné cenné papíry představující právo na splacení dlužné částky, jejich emitentem je zahraniční banka se sídlem v EU,
• cenné papíry kolektivního investování,
• deriváty, které nejsou investičním cenným papírem a které jsou sjednány výhradně za účelem zajištění majetku v rámci DIP, je-li hodnotou, ke které se vztahuje hodnota tohoto nástroje, úroková míra, měnový kurz nebo měna.

Pod Dlouhodobý investiční produkt se tak nedostane například většina v Česku nabízených korporátních (firemních) dluhopisů, které jsou obecně považovány za rizikové a nedostatečně regulované. Výjimku by měly mít jenom ty, s nimiž se obchoduje na regulovaném trhu (pro představu: seznam korporátních dluhopisů na pražské burze). Na daňovou podporu nedosáhnou ani různé alternativní investice.

Kdo může nabízet Dlouhodobý investiční produkt?

DIP budou moci poskytovat jenom státem regulované finanční instituce:

• banka,
• spořitelní a úvěrní družstvo,
• obchodník s cennými papíry,
• investiční společnost,
• samosprávný investiční fond,
• zahraniční poskytovatel s obdobnou činností (z výše uvedených) a oprávněním poskytovat služby v Česku.

Aktuální seznam poskytovatelů DIP má zveřejňovat Česká národní banka na svém webu. Případné spory mezi poskytovateli a klienty může řešit finanční arbitr.

Jaké bude daňové zvýhodnění pro Dlouhodobý investiční produkt?

Odpočty ze základu daně budou u DIP fungovat podobně, jako dosud fungují u „penzijka“ nebo „životka“.

Podle dosavadních pravidel (pro vklady do konce roku 2023) si lidé mohou odečíst od základu daně maximálně 24 tisíc korun ročně za penzijní spoření (penzijní připojištění nebo doplňkové penzijní spoření) a dalších až 24 tisíc za životní pojištění (pokud obsahuje spořicí složku nazývanou jako investiční, kapitálová či důchodová – tedy s výjimkou čistě rizikového pojištění).

Oba limity se od roku 2024 sloučí do jednoho. Zatímco doteď se 24 tisíc korun počítá u každého z produktů zvlášť, nově bude společná hranice 48 tisíc korun a bude záležet na každém člověku, jak ji v praxi využije. Lidem, kteří neuplatňují životní pojištění, se tak může odpočet příspěvků na penzijní spoření zdvojnásobit.

Společný limit 48 tisíc korun navíc bude možné – vedle „penzijka“ a „životka“ – od roku 2024 nově využít právě na Dlouhodobý investiční produkt (DIP). Stejnou výhodou dostane i pojištění dlouhodobé péče, o němž jsme podrobně psali v samostatném článku: Nová daňová výhoda. Pomůže, až budete závislí na pomoci druhých.

Přestože se počet daňově zvýhodněných produktů zvýší, celkový limit odpočtů bohužel nestoupne – navzdory inflaci a růstu mezd. Dál bude možné odečíst si od daňového základu maximálně 48 tisíc ročně, takže samotná daň se tím sníží nejvýše o 7200 korun (při 15% sazbě).

Bude záležet na rozhodnutí každého zájemce, jak a na co tyto možnosti využije. Tedy jestli odpočty rozdělí na víc skupin, nebo celý limit využije jenom na jednu – třeba právě DIP.

Možnost pro uplatnění odpočtů se rozšíří i na straně zaměstnavatele. Vedle penzijního spoření a životního pojištění tedy může lidem nově přispívat na DIP (investice), což je výhodnější než dát jim stejné peníze jako součást mzdy. Ani na straně zaměstnavatele však nestoupne celková výše dosavadní úlevy – tedy až 50 000 korun ročně.

Je tu ale důležitá podmínka. I pro investice bude platit základní pravidlo zamezující předčasnému výběru: „vklady“ musí zůstat v DIP alespoň do 60 let věku a zároveň je nelze vybrat dříve než po deseti letech (120 měsících) od založení smlouvy. Kdo si vybere úspory předčasně, bude muset doplatit daň až za deset let zpětně. Jde o obdobu dosavadního pravidla 60+60 známého z penzijního spoření – i v něm se dosavadní minimum 60 měsíců prodlouží u nových smluv na dvojnásobek.

Jak bude Dlouhodobý investiční produkt fungovat v praxi?

Zájemce si od roku 2024 může vybrat poskytovatele, u něhož si DIP založí (banku, obchodníka s cennými papíry, investiční společnost…). Nezáleží na tom, jestli už u něj nějaké služby využívá z dřívějška, nebo jestli je má u jiné společnosti. Na dosavadních vkladových nebo investičních produktech se ani po startu DIP nic nezmění – není potřeba je převádět pod jediného (společného) poskytovatele.

„Vklady“, které klient během kalendářního roku přes tohoto poskytovatele uskuteční na některý z produktů DIP, pak bude možné odečíst od základu daně. Může jít jak o peníze nově uložené na spořicí účet, termínovaný vklad, nebo použité na nákup akcií, podílových listů, dluhopisů a podobně. Příklad: Kdo bude pravidelně investovat 4000 korun měsíčně (celkem 48 tisíc ročně), může využít maximální odpočet a ušetří na daních 7200 korun za rok – pokud ovšem stejnou úlevu nevyužije pro „penzijko“, „životko“ nebo pojištění dlouhodobé péče.

Záleží na každém zájemci, jestli u zvoleného poskytovatele DIP využije jediný produkt (například podílový fond), nebo více současně (třeba ještě přímý nákup akcií a spořicí účet). Klientovi nic nebrání, aby si další vhodné produkty souběžně pořídil u jiné společnosti. I nadále bude samozřejmě možné, aby člověk využíval třeba několik spořicích účtů v různých bankách nebo investoval prostřednictvím několika platforem. Jen u jediného poskytovatele – s nímž uzavřel smlouvu o DIP – ale uplatní daňové odpočty, a to pouze na jím poskytované produkty.

Peníze uložené v rámci DIP si nelze předčasně vybrat (dříve než v 60 letech a ne dříve jak po deseti letech od sjednání smlouvy), pokud nechceme přijít o daňové výhody a zpětně doplácet daň. A to ani částečně. Konkrétně u akcií to znamená, že také průběžné výnosy – hlavně vyplacené dividendy – musí směřovat na účet DIP a zůstat tak „v systému“.

Během dlouhé doby DIP je ale samozřejmě možné měnit jeho složení. Někdo bude v mládí odvážnější, s blížícím se důchodem pak konzervativnější. Někdo vydělá na konkrétní akcii, ale po pár letech uvidí potenciál zase jinde. V rámci DIP u stejného poskytovatele lze jednotlivé produkty (například akcie) postupně prodávat a místo nich nakupovat jiné, nebo třeba převést část peněz na vkladový účet, posílit podíl dluhopisů a podobně. Pokud při takových změnách zůstanou všechny peníze – včetně předchozích výnosů – pořád na účtu DIP, je to z pohledu daňového odpočtu v pořádku. Klient se k úsporám dostane až ve stáří.

Ze zákazu předčasného výběru bude pár výjimek:

Ta první umožní změnit poskytovatele DIP. Není tedy nutné zůstávat celý život u toho, kterého si vybereme na začátku. Konkurence může zaujmout třeba nižšími poplatky (paušál za správu DIP, za jednotlivé transakce...), nabídnout výrazně vyšší úroky na dlouhodobém spoření… Nebo může dosavadní poskytovatel skončit.

Klient nepřijde o daňové výhody, když si všechny peníze převede z DIP od starého poskytovatele na DIP k novému poskytovateli. Nevadí, že u starého měl peníze třeba v podílovém fondu, zatímco u nového je dá na termínovaný vklad. Podmínky už ale nesplní ten, kdo by si peníze z DIP převedl na „penzijko“, „životko“ nebo pojištění dlouhodobé péče – tedy odlišnou kategorii produktů, byť také daňově zvýhodněnou.

Druhou výjimkou je situace, kdy se klient stane invalidním ve třetím stupni – tedy jeho pracovní schopnost klesne nejméně o 70 procent. Stát mu nebude komplikovat přístup k úsporám ani požadovat doplacení daně.

Mimochodem, DIP měl podle původního návrhu ministerstva financí přinést ještě jednu velkou výhodu: všechny prodeje cenných papírů (změna složení portfolia) by byly osvobozené od daně z příjmů fyzických osob. Velkorysý nápad ale nakonec neprošel. Na prodeje se tak budou vztahovat standardní pravidla: výnosy jsou osvobozené od daně, pokud celkový příjem nepřesáhl 100 tisíc korun za rok, nebo při prodeji nejdříve po třech letech od nákupu. Podrobný přehled: Prodali jste akcie nebo podílové listy. Co teď s daněmi?

Ještě zůstaňte

Zdroj: Shutterstock

• Podpora penzijního spoření se změní. Nová tabulka i daňové výhody
• Kdy půjdete do důchodu? Takhle chce vláda zvýšit strop
• Nová daňová výhoda. Pomůže, až budete závislí na pomoci druhých
• Nejlepší spořicí účty a termínované vklady. Listopadové žebříčky
• Jurečka představil důchodovou reformu. Co všechno se změní?
• Jaký důchod dostanete, když je vám teď dvacet nebo třicet?
• Ve starém penzijku jste přišli o pětinu úspor, ukazuje analýza

Petr Kučera

Zaměřuje se na osobní finance a spotřebitelská témata. Vystudoval Právnickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze, ale ještě víc než paragrafy má rád média. Přes pět let vedl web Peníze.cz, předtím ekonomicko-finanční rubriku... Další články autora.

Jakou cenu má vaše nemovitost?

Získejte na pár kliknutí jediná certifikovaná data o realitním trhu a rozhodujte se na základě správných informací.

Vyzkoušet zdarma

Sdílejte článek, než ho smažem