Zdroj: Gabriel Pleska / Midjourney
Ministerstvo práce a sociálních věcí dokončilo návrh důchodové reformy. Balíček změn, který teď zamíří do takzvaného připomínkového řízení, dnes představil ministr Marian Jurečka. Cílem je napravit současný neudržitelný stav, říká.
„Pokud bychom nyní nezměnili důchodový systém a chtěli bychom zachovat výši důchodu tak, jako je dnes, bude muset každý člověk platit ze svého příjmu vyšší daně. A to výrazně – v roce 2050 o zhruba 7500 korun měsíčně,“ zdůvodňuje ministerstvo chystané změny.
Současných důchodců se změny téměř nedotknou, zdůrazňuje Jurečka. „Reforma míří především na mladší generace. Navrhované změny jim garantují důstojné důchody, které zajistí důstojnou životní úroveň,“ říká. Schválení balíčku předpokládá do konce července 2024.
Co konkrétně se v následujících dvou letech má změnit?
Hledáte výhodný firemní úvěr? Klikněte ZDE.
Úprava věku odchodu do důchodu nad dnešní hranici 65 let se od roku 2031 dotkne osob narozených po roce 1965. Hranice se bude upravovat postupně, podle toho, jak poroste průměrná doba dožití.
„Hranice důchodového věku se bude posouvat, pokud se podle dat Českého statistického úřadu bude prodlužovat věk dožití. Může se stát, že nárůst věku odchodu do důchodu nebude v některých obdobích žádný. Doba strávená v důchodu musí zůstat pro budoucí generace stejná, tedy přibližně 21,5 roku,“ říká Jurečka. Cílem je především zpomalit růst rozdílu mezi příjmy a výdaji v důchodovém systému.
Výjimku dostanou lidé pracující v náročných profesích, a to ve třetí a čtvrté kategorii podle zákona o ochraně veřejného zdraví (osoby, u nichž nelze vliv rizik eliminovat ochrannými pomůckami). Zároveň u těchto profesí bude zvýšena sazba pojistného důchodového pojištění, kterou platí zaměstnavatelé, o pět procent.
Jak konkrétně se důchodový věk posune, jsme psali v samostatném článku: Kdy půjdete do důchodu? Takhle chce vláda zvýšit strop
Ministerstvo chce také „upravit parametry výpočtu nových důchodů“. Cílem je, aby průměrné nové důchody nerostly rychleji než průměrná mzda.
„Musí dojít ke zpomalení meziročního nárůstu nově přiznaných důchodů. K těmto změnám dojde postupně v průběhu let 2026 až 2036,“ píše ministerstvo.
Chcete si i v penzi plnit sny? Poradíme!
Najděte si nejvýhodnější penzijní spoření a získejte státní příspěvky i slevy na dani. Podpořit vás může i zaměstnavatel.
Postupně klesne zápočet příjmů do první redukční hranice (44 procent průměrné mzdy) do výpočtového základu. Zápočet sta procent těchto příjmů se o několik procent sníží. A také se postupně sníží procenta zápočtu výpočtového základu. Současný zápočet 1,5 procenta za každý rok pojištění klesne o několik setin procenta.
„Důchody ale v následujících letech dál porostou, v průměru o tisíc korun ročně, ale půjde o pomalejší nárůst než doposud,“ říká Jurečka. Podle něj by tak v roce 2024 měl být průměrný důchod 20 700 korun. O deset let později, tedy v roce 2034, pak 30 700 korun. V konkrétních částkách se bude jednat o zpomalení růstu nových důchodů o 150 až 200 korun ročně.
Každý, kdo získal pojištěnou dobu 35 let a dosáhl důchodového věku, by měl mít nárok na minimální výši důchodu. Přitom bude zachována základní výměra 10 procent průměrné mzdy. Zároveň se zvýší minimální procentní výměra ze 770 korun na 10 procent průměrné mzdy.
Nově by minimální důchod vyšel v dnešních cenách na 8080 korun. Nyní je jeho výše 4810 korun.
Smyslem je podpora důchodců s nejnižšími penzemi, kteří většinu života pracovali nebo pečovali o někoho jiného, ale měli velmi nízké příjmy. Novinka má začít fungovat v lednu 2025.
Pro výpočet důchodu za dobu, kdy rodič pečuje o malé dítě – až do jeho čtyř let – se dnes používá individuální průměrný výdělek za dobu jeho pracovní aktivity. Nově by se mělo vycházet z aktuální průměrné mzdy v Česku v daném roce. To by pomohlo především matkám s nižšími příjmy.
Pokud by rodič nastoupil do práce dříve, než dítě dosáhne čtyř let, odvody z výdělku by se počítaly navíc, což má posílit motivaci pracovat i během péče o malé děti. Zůstane ale i možnost zvolit si současný výpočet, který je výhodnější pro pečující rodiče s vysokými příjmy. Novinka se plánuje až od roku 2026.
Rodinný vyměřovací základ nahradí v budoucnu současné výchovné ve výši 500 korun za každé vychované dítě. Výchovné zůstane zachováno pouze u lidí, kteří vychovali tři a více dětí.
O novince jsme psali podrobně: Výchovné k důchodu skončí. Nahradí ho tři novinky pro rodiče
„Jeden z rodičů, zpravidla matka, se často v důsledku péče o děti méně zaměřuje na rozvoj profesní dráhy, celoživotně méně vydělává a má tak i nižší důchod. Především rozvedené a ovdovělé seniorky se pak ve stáří nezřídka ocitají v chudobě,“ připomíná ministerstvo.
Nově by se manželé mohli dohodnout, že jejich odvody sociálního pojištění budou za dobu trvání manželství započítané společně.
Těmto manželům by pak byl zpravidla vyměřen stejný nebo velmi podobný důchod. Opatření by bylo dobrovolné, o rozpočítání by šlo požádat i zpětně při odchodu do důchodu. Platné by to mohlo být od ledna 2027.
Stát chce motivovat lidi, aby si na důchod spořili víc než dosud. Zároveň rozšíří daňové výhody i na investování a pojištění dlouhodobé péče. Tady je přehled změn, které schválili poslanci:
Daňové odpočty se rozšíří na Dlouhodobý investiční produkt. Co si pod ním představit, kdo ho nabídne a jaká budou pravidla? Máme podrobnosti.
Psali jsme víc: Vdané ženy si polepší na důchod. Partnerky „bez papíru“ mají smůlu
Vdovský důchod se dosud vyplácí pouze při splnění určitých podmínek, například když žadatel pečuje o dítě nebo je v důchodovém věku. Bez těchto podmínek nárok na vdovský či vdovecký důchod podle současných pravidel po roce zanikne.
Může se však obnovit, pokud výše uvedené podmínky nastanou do dvou let od zániku nároku na vdovský důchod. Nově by se toto období pro obnovení nároku mělo prodloužit na pět let po skončení předchozí výplaty. Ti, kteří berou vdovský důchod v seniorském věku souběžně se starobním důchodem, o nic nepřijdou. Se změnou se počítá od ledna 2025.
Lidem, kteří stihli studovat na střední škole, vyšší odborné škole nebo vysoké škole v Česku do konce roku 2009, se doba studia započítává v délce maximálně šesti let do budoucího důchodu z 80 procent. Oproti tomu studium absolvované po 1. lednu 2010 se podle současných pravidel už do doby potřebné pro nárok na starobní důchod nepočítá.
Nově by se mělo do náhradní doby pojištění počítat dokončené doktorandské studium, předpokládá návrh důchodové reformy.
Podrobný přehled, jak fungují náhradní doby: Studium, rodičovská, vojna. Co všechno se vám počítá do důchodu a jak
Součástí důchodové reformy je i zpřísnění předčasných důchodů. Změna platí už od letošního října, protože na ni vláda spěchala.
Do předčasné penze je nově možné odejít nejdéle tři roky před řádným důchodem. Původně to bylo pět let. Předčasné penze se už nebudou valorizovat jako dosud – neporostou tak jako starobní důchody vždy na začátku nového roku. Tím se bude rozdíl mezi předčasnými a klasickými důchody zvyšovat. Nově se předčasným důchodcům bude valorizovat pouze základní výměra. Procentní výměra se jim bude valorizovat až po dosažení důchodového věku.
Novou podmínkou pro odchod do předčasného důchodu bude také získání 40 let pojištění namísto současných 35 let, ale toto zpřísnění začne platit až od října 2024.
Zároveň je bolestivější penalizace předčasného důchodu. Dosud se procentní výměra důchodu krátila o 0,9 až 1,5 procenta podle počtu dnů, které zbývaly do řádného důchodu. Čím vyšší věk, tím nižší bylo krácení. Nyní se nově snižuje procentní výměra vždy o 1,5 procenta za každých chybějících 90 dní do dosažení důchodového věku. Lidé tak přijdou až o pětinu částky, kterou by dostali, kdyby šli do starobní penze v řádném termínu.
Psali jsme podrobně: Přísnější pravidla pro předčasné důchody jsou tu. O kolik vám sníží penzi?
Zaměstnanci, především ti těžce manuálně pracující, kteří ve své práci odpracovali 45 let, dostanou možnost odejít do předčasného důchodu za výhodnějších podmínek. Důchod se jim za předčasnost bude krátit jen z poloviny. Toto opatření má pomoci zejména lidem pracujícím manuálně, kteří vstupují na pracovní trh zpravidla v brzkém věku. Tato novinka ale začne platit až od ledna 2026.
Vláda už prosadila také změnu ohledně valorizace důchodů.
Dosud se důchody zvyšují podle inflace a poloviny růstu reálných mezd. Po roce 2024 by měly růst pomaleji tak, aby byla zajištěna finanční udržitelnost systému. Inflace se bude dál započítávat v plné výši, ale už jen podle indexu životních nákladů domácností důchodců (odpadne alternativa vztahující se všech domácností v Česku). A růst reálných mezd se započítá už jen třetinou.
V případě vysoké inflace už nepřijdou ke slovu mimořádné valorizace, ale důchodci dočasně (do řádné valorizace) dostanou mimořádný příspěvek. „Ten by svým nastavením nezpůsoboval rozevírání nůžek mezi bohatšími a chudšími seniory, což stávající systém způsoboval,“ vysvětluje ministerstvo.
Více jsme psali zde: Důchody porostou pomaleji. Poslanci změnili pravidla valorizace
K důchodové reformě patří i změny u pracovních dohod a u osob samostatně výdělečně činných (OSVČ). Ty už jsou součástí konsolidačního balíčku, který nedávno schválili senátoři a už se čeká jen na podpis prezidenta. Změny mají platit od července 2024.
U dohod o provedení práce (DPP) zůstane zachován limit na příjem bez pojištění u jednoho zaměstnavatele. Nově se ale bude na výdělek z DPP pohlížet jako na jeden celek, přestože pochází z dohod od více zaměstnavatelů. Kvůli kontrole vznikne evidence všech DPP. Cílem je omezit takzvané řetězení dohod, kdy pracovník neodvádí státu pojistné a nezískává tedy ani potřebnou dobu pojištění pro nárok na důchod.
Od roku 2024 mají platit dvě hranice pro povinnost odvodů: První limit bude stanoven pro DPP u jednoho zaměstnavatele, a to ve výši 25 procent průměrné mzdy. Druhý limit (vyšší) bude stanoven pro vznik účasti na pojištění při souběhu více DPP u více zaměstnavatelů, a to ve výši 40 procent průměrné mzdy. Pokud zaměstnanec překročí jeden či druhý limit, bude muset platit pojistné.
Čtěte podrobně: Nová pravidla pro práci na dohodu. Radši ji zrušíme, hrozí firmy
Osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) velmi často odvádějí na sociální pojištění pouze minimální povinnou částku. Mají pak nízké důchody, zároveň v systému chybí finance pro současné důchodce, připomíná ministerstvo.
Proto se povinný minimální vyměřovací základ zvýší z 25 procent průměrné mzdy na úroveň 40 procent. Také tato změna už je schválená v rámci konsolidačního balíčku. Nebude se ale jednat o skokový nárůst – ke zvýšení dojde postupně během tří let: příští rok se zvýší na 30 procent, další rok na 35 procent a třetí rok už to bude 40 procent. Začínají podnikatelé budou mít první tři roky minimální vyměřovací základ snížený.
Minimální záloha na sociální pojištění při hlavní činnosti se tak pro rok 2024 zvyší na 3852 Kč měsíčně oproti současným 2944 Kč. To znamená navýšení o 908 korun.
Tady je podrobný přehled: OSVČ si výrazně připlatí. Minimální zálohy i paušální daň stoupnou
Kateřina Hovorková
Penzijko s finančním bonusem
Založte si penzijko Conseq a získejte nejen státní příspěvky a daňovou úsporu, ale i bonus pro věrné klienty.
Sdílejte článek, než ho smažem
