Nová pravidla pro home office, dohody i výpovědi. Změny v zákoníku práce jsou tu

Jak se mění pravidla pro práci z domova?

Aby zaměstnanec mohl pracovat na dálku, byť jen jednorázově, musí nově uzavřít se zaměstnavatelem písemnou dohodu. A to nejpozději do 1. listopadu 2023. „S novými zaměstnanci, kteří teprve nastoupí, je třeba takovou dohodu uzavřít, než začnou práci na dálku vykonávat,“ říká Veronika Odrobinová z advokátní kanceláře Grant Thornton Legal. 

Novela také upravuje náhradu nákladů, které zaměstnanec při takzvaném home office má. Například musí víc topit a svítit, než kdyby byl na pracovišti.

Náhradu může zaměstnavatel vyřešit třemi způsoby:  6

• Úhradou prokázaných skutečných nákladů.
• Poskytováním paušálu, který stanoví vyhláška ministerstva práce a sociálních věcí. Ta nyní počítá se sazbou 4,60 korun za hodinu práce z domova, přičemž tato platba bude z daňového pohledu podobná jako cestovní náhrada, tedy bude osvobozená od daně a pojistného. 
• Dohodou se zaměstnancem, že žádnou náhradu nákladů nechce.

Ačkoliv to zákoník jasně nestanovuje, doporučuje advokátka Odrobinová raději ve smlouvě upravit způsob komunikace na dálku mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem, způsob přidělování práce a její kontroly a hlavně také způsob zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. 

„Novela nakonec opustila snahu práci na dálku podrobně regulovat a nechává firmám poměrně velkou volnost. Nevyužitou příležitostí ale bohužel zůstala zvláštní úprava bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na dálku, kde se pravidla nemění, a zaměstnavatel by se tedy měl o bezpečí zaměstnanců pracujících na dálku stále starat stejně, jako se stará o zaměstnance na pracovišti,“ říká Tomáš Procházka z advokátní kanceláře Aegis Law.  

Práce na dálku podle něj existovala v neregulované šedé zóně řadu let. Její skutečný boom ale přinesla epidemie covidu, kdy firmy zjistily, že „to vlastně jde“. A protože se jednou zavedený benefit těžko ruší, nyní umožňuje home office podle průzkumu společnosti EY většina firem. Nejčastější je model tři dny v práci a dva dny na home office, který je možné domluvit u zhruba poloviny firem.   

Jak se mění pravidla pro práci na dohodu?

Velká část novely zákoníku práce se věnuje pracovním dohodám - dohodě o provedení práce (DPP) a dohodě o pracovní činnosti (DPČ). Podle Tomáše Procházky předpis obrací na hlavu prakticky vše, na co jsme byli u dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr zvyklí.

„Zavádí dovolenou, rozvrhování pracovní doby, příplatky za víkendovou práci a práci o svátcích, právo žádat o přechod na pracovní poměr a v některých případech bude potřeba i odůvodňovat dohodářům výpovědi. Dohody se tak vlastně stávají pracovním poměrem light,“ říká advokát.  

Zaměstnavatele teď čeká dost práce s úpravou smluv, zaměstnance pak jejich kontrola.

„Novela nakonec opustila snahu práci na dálku podrobně regulovat a nechává firmám poměrně velkou volnost. Nevyužitou příležitostí ale bohužel zůstala zvláštní úprava bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na dálku, kde se pravidla nemění, a zaměstnavatel by se tedy měl o bezpečí zaměstnanců pracujících na dálku stále starat stejně, jako se stará o zaměstnance na pracovišti,“ říká Tomáš Procházka z advokátní kanceláře Aegis Law.  

Práce na dálku podle něj existovala v neregulované šedé zóně řadu let. Její skutečný boom ale přinesla epidemie covidu, kdy firmy zjistily, že „to vlastně jde“. A protože se jednou zavedený benefit těžko ruší, nyní umožňuje home office podle průzkumu společnosti EY většina firem. Nejčastější je model tři dny v práci a dva dny na home office, který je možné domluvit u zhruba poloviny firem.   

Jak se mění pravidla pro práci na dohodu?

Velká část novely zákoníku práce se věnuje pracovním dohodám - dohodě o provedení práce (DPP) a dohodě o pracovní činnosti (DPČ). Podle Tomáše Procházky předpis obrací na hlavu prakticky vše, na co jsme byli u dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr zvyklí.

„Zavádí dovolenou, rozvrhování pracovní doby, příplatky za víkendovou práci a práci o svátcích, právo žádat o přechod na pracovní poměr a v některých případech bude potřeba i odůvodňovat dohodářům výpovědi. Dohody se tak vlastně stávají pracovním poměrem light,“ říká advokát.  

Zaměstnavatele teď čeká dost práce s úpravou smluv, zaměstnance pak jejich kontrola.

„Zaměstnavatelé nyní musí dohody upravit a doplnit o sjednané práce, na které se tato dohoda uzavírá. Musí také nově rozvrhovat pracovní dobu ve formě písemného rozvrhu pracovní doby a seznámit je s ním nebo s jeho změnou nejpozději tři dny předem. Tuto lhůtu je možné na základě vzájemné dohody zkrátit. Povinnost informovat o obsahu právního vztahu založeného dohodou bude ve stejném rozsahu jako u klasických zaměstnanců ve lhůtě sedmi dnů od vzniku nebo změny některé z relevantních skutečností,“ radí advokátka Odrobinová.  

V následujících týdnech musí firmy také upravit systémy, aby počítaly s dovolenou i pro dohodáře. Budou mít na ni nárok od ledna 2024, a to už po čtyřech týdnech a zároveň po odpracování aspoň 80 hodin u daného zaměstnavatele. Za odpracování 20 hodin bude nárok na zhruba jednu a půl hodiny dovolené. V případě, že dohodář dovolenou nevyčerpá, po skončení domluvené práce mu bude muset zaměstnavatel vyplatit náhradu, stejně jako u klasického pracovního poměru.  

Dohodáři získají také nárok na příplatky za práci o víkendech, svátcích a v noci, včetně náhradního volna. A stejně jako zaměstnanci budou mít i dohodáři nárok i na takzvané překážky na straně zaměstnance a z důvodů obecného zájmu: tedy budou si moct dojít k lékaři, vzít si volno na svatbu nebo darovat krev či odjet na tábor. Zaměstnavatel jim musí poskytnout pracovní volno, ale bez nároku na peníze. 

Pokud dohodář pracoval pro zaměstnavatele v předchozích 12 měsících alespoň 180 dní, může ho písemně požádat o přechod na klasickou zaměstnaneckou smlouvu. Pokud ho firma chtít nebude, musí mu sdělit písemně, proč žádosti nevyhoví.  

Tomáš Procházka ale neočekává plošné nahrazování dohod pracovními smlouvami. „I po zpřísnění právní regulace dohodám zůstává podstatná výhoda v možnosti flexibilního rozvázání pracovního poměru. V některých případech flexibilní spolupráce ale firmy zvažují, jestli není na místě nahradit dohody o provedení práce spoluprací na základě obchodní smlouvy,“ říká.  

Nové možnosti pro zaslání výpovědi

Zákoník nově umožňuje uzavírat pracovní smlouvy, dohody o provedení práce a dohody o pracovní činnosti elektronicky. Stejně tak jejich ukončení. Novela například výslovně počítá s možností dát výpověď e-mailem.  

Zaměstnanec proto musí nyní sdělit zaměstnavateli písemně svou soukromou e-mailovou adresu.  

Víc práce

Zdroj: Shutterstock

• Kolik dostanete? Spočítejte si čistou mzdu po vládních změnách
• Podpora v nezaměstnanosti zpřísní. Úřad si posvítí na spekulanty
• Práce na dohodu dostane přísnější pravidla. Přinesou státu víc?
• Kolik bere ajťák, prodavač, bankéř? Nový přehled mezd
• Školkovné zrušíme, shodla se vláda. Proč končí daňová sleva?
• Daňová sleva na manželku dostane přísnější pravidla
• Sleva na studenta skončí. Chudým nepomáhá, říká Stanjura
• Kupní síla průměrné mzdy klesá nejdéle v historii Česka

„Na doručované pracovní smlouvě nemusí být ani ze strany zaměstnavatele ani ze strany zaměstnance uznávaný elektronický podpis. Bude tedy postačovat i podpis nascanovaný. Zaměstnanec může od takto uzavřené pracovní smlouvy, DPP nebo DPČ odstoupit do sedmi dnů od doručení, pokud zaměstnanec již nezačal pracovat. Od dohod o ukončení ale takto odstoupit nelze,“ upozorňuje Veronika Odrobinová.  

U jednostranných písemností, které souvisejí například se skončení pracovního poměru, DPP nebo DPČ, se mzdovým nebo platovým výměrem či se záznamem o porušení režimu dočasně práce neschopného pojištěnce musí mít zaměstnavatel zaměstnancův písemný souhlas s doručováním na jeho soukromou elektronickou adresu. Písemnosti musí v tomto případě zaměstnavatel podepsat uznávaným elektronickým podpisem.

„Zaměstnavatelé musí získat od zaměstnance i souhlas s elektronickým doručováním pro ‚speciální‘ případy, jedná se například o okamžité zrušení poměru, výpověď, zrušení ve zkušební době, odvolání z místa vedoucího zaměstnance,“ dodává advokátka.  

V případě, že zaměstnanec ve lhůtě 15 dní od doručení písemnosti nepotvrdí, nastává fikce doručení písemnosti. Fikce ale neplatí, pokud se zaměstnavateli vrátí oznámení, že zprávu nelze doručit.

Díky digitalizaci se pracovní právo podle advokáta Procházky posouvá z minulého století do toho současného. „Ze všech změn obsažených v novele bude mít právě tato zásadní dopad na pracovní právo hlavně ve střednědobém horizontu,“ míní.  

Obává se ale, že české soudy jsou k elektronickému jednání nevstřícné, a je tak možné očekávat bouřlivý vývoj judikatury, která v následujících letech teprve pravidla pro elektronické jednání v pracovním právu upřesní. „Je navíc velmi pravděpodobné, že do názoru českých soudů zasáhnou i evropské právní předpisy, které jsou k elektronickým dokumentům podstatně vstřícnější,“ dodává Procházka.  

Fotogalerie: Kanceláře roku

Tady by chtěl pracovat každý. Nebo ne? Prohlédněte si oceněné projekty ze soutěže Kanceláře roku!

Chci vidět víc

Zdroje obrázků najdete v galerii

Kateřina Hovorková

Na Peníze.cz se věnuje hlavně osobním financím a trhu práce. V médiích pracuje od 90. let. Začínala v České tiskové agentuře, později prošla redakcemi MF Dnes, iDnes, pracovala v Hospodářských novinách a na webu Aktuálně.cz.... Další články autora.

Srovnávat se vyplatí

Kalkulátor.cz je srovnávač, který lidem šetří peníze ve světě energií, pojištění a financí. My počítáme, vy šetříte.

Porovnat nabídky dodavatelů

Sdílejte článek, než ho smažem