Zdroj: Pleska / Midjourney
Práce na dohodu se nejčastěji používá u přivýdělků, různých brigád nebo práce s kratší než standardní pracovní dobou. Je to typ zaměstnání – uzavřením dohody se z jedné strany stává zaměstnanec, z druhé zaměstnavatel a jejich vztahy se řídí zákoníkem práce.
Oproti klasickému pracovnímu poměru mají ale práce na dohodu řadu pravidel jinak. A to přesto, že změny, které platí od loňského října a letošního ledna, v mnohém práce na dohodu pracovnímu poměru přiblížily.
Nově mají dohodáři například právo na dovolenou (po odpracovaní určitého množství hodin), získali nárok na příplatky za práci v noci, o víkendu či ve svátek nebo nárok na neplacené volno při takzvaných překážkách v práci.
Další změny měly přijít od letošního července, nakonec je ale poslanci odložili až na leden 2025 a budou ypadat jinak, než jak je původně vláda navrhovala. Podrobně o nich píšeme v samostatném textu: Nové limity u pracovních dohod: Později a jinak, schválili poslanci.
Jestli vám jde hlavně o kalkulačku, můžete na ni hned skočit. Jinak si vyberte z obsahu podle potřeby – a pro podrobný přehled aktuálních pravidel čtěte od začátku do konce.
Jednoznačnou předností práce na dohodu – ať už formou dohody o provedení práce, nebo dohody o pracovní činnosti – je rychlost a jednoduchost, se kterou se dají uzavřít.
Za výhodu i nevýhodu pak můžeme brát to, že se snadno a rychle dají taky ukončit.
Snadnou výpověď asi ocení spíš zaměstnavatelé. Pro zaměstnance zase bývají na těchto dohodách o pracích konaných mimo pracovní poměr atraktivní úlevy na odvodech na zdravotní a sociální pojištění.
To ale ještě není všechno. Vypíšeme si to radši v bodech a zdůrazníme, co se v poslední době měnilo:
Dohodu o provedení práce (DPP) můžete uzavřít s libovolným počtem zaměstnavatelů. Můžete taky se zaměstnavatelem uzavřít i víc dohod, ale pravidlo je, že pro jednoho zaměstnavatele nesmíte odpracovat víc než 300 hodin ročně.
Dohoda o provedení práce musí být vždycky písemná. Má obsahovat dobu, na kterou se uzavírá. Mělo by v ní být i řečeno, jakou konkrétní práci byste měli provést. A samozřejmě taky za kolik. Za práci na dohody musíte dostat aspoň minimální mzdu. Pro rok 2024 je stanovená na 18 900 korun hrubého měsíčně, v přepočtu na hodiny jde o 112 korun a 50 haléřů.
Kromě toho ještě musí být součástí smlouvy (nebo dokumentu, kterým ji zaměstnavatel doplní) informace nejen o povaze práce samotné, ale i o všem, co vyplývá z právního vztahu mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem.
Výhodou i nevýhodou dohody o provedení práce je to, že ji zaměstnavatel i zaměstnanec můžou kdykoli bez uvedení důvodu vypovědět. Výpovědní lhůta trvá patnáct dní, výpověď musí být podána písemně.
Když chce zaměstnanec důvody výpovědi znát, musí mu zaměstnavatel vyhotovit písemné zdůvodnění.
Novinkou z loňského října je taky právo zaměstnance, který u jednoho zaměstnavatele odpracuje 180 dní během 12 měsíců, říct si o uzavření regulérní pracovní smlouvy. Pokud mu zaměstnavatel nebude chtít vyhovět, musí to opět zdůvodnit písemně.
Příjmy z práce na dohodu o provedení práce se za určitých okolností nemusí přiznávat. To ale ještě neznamená, že je nebudete platit. V některých případech to tak skutečně je, v jiných daň z příjmu srazí (proto se jí říká srážková, jinak je to ale normální 15procentní daň z příjmů) zaměstnavatel a sám ji za vás odvede.
Pokud máte uzavřených víc dohod s různými zaměstnavateli, uvažujte vždy o každém zvlášť. Pokud byste měli v jednom měsíci víc dohod u stejného zaměstnavatele, výdělky z nich naopak sčítejte.
Když součet měsíčních výdělků z dohod o provedení práce u jednoho zaměstnavatele nepřesáhne 10 tisíc korun, můžete si vybrat ze dvou variant danění. V obou případech vám vypočítanou daň vymaže (pokud daňové slevy neuplatňujete u příjmů z jiného zaměstnání) už jen základní daňová sleva na poplatníka, která je v roce 2024 stejně jako loni 30 840 korun ročně, tedy 2570 korun měsíčně. K dalším daňovým slevám, které lze uplatnit, patří sleva na vyživované dítě nebo sleva na manžela (ta už je letos ale pořádně osekaná). Školkovné, které mohlo daň snížit loni, už letos neuplatníte. Přehled daňových slev vidíte v rámečku níž.
Varianta 1: Nepodepíšete u zaměstnavatele prohlášení k dani (lidově růžový formulář, správně Prohlášení poplatníka daně z příjmů). Pak vám zaměstnavatel z vašeho příjmu odečte patnáctiprocentní srážkovou daň a tím byste v podstatě mohli mít hotovo: daň z příjmů byla odvedena a můžete pustit finanční úřad z hlavy.
Nedělejte to ale, respektive nebuďte při tom zbrklí. Pokud máte v daném roce celkově nižší příjmy, pravděpodobně se vám vyplatí i ten z dohody o provedení práce do daňového přiznání zanést. Vyšší daňový základ vám umožní víc využít daňové slevy a odpočty od základu daně. Myslete na to a řekněte si o potvrzení o příjmu. Zaměstnavatel vám vydá, abyste ho mohli použít jako přílohu daňového přiznání.
Pokud jste byli celý rok v běžném pracovním poměru a práce na dohodu pro vás byla jen přivýdělek, daňové slevy za vás pravděpodobně uplatnil už váš hlavní zaměstnavatel, výhodu proto nevyužijete. Jestli jste ale byli zaměstnaní jen část roku, určitě se to vyplatí.
Varianta dvě: Podepíšete prohlášení k dani. Pak zaměstnavatel z vaší odměny odečte patnáctiprocentní zálohu na daň z příjmů a uplatní daňové slevy, na které máte nárok. Pokud mluvíme o přivýdělku k zaměstnání, tahle možnost není moc pravděpodobná: prohlášení můžete mít podepsané jen u jednoho zaměstnavatele, tedy u toho prvního. Slevy za vás uplatní on.
Když je měsíční odměna (nebo jejich součet u jednoho zaměstnavatele) vyšší než deset tisíc korun, strhne zaměstnavatel patnáctiprocentní zálohu na daň z příjmů vždy.
Sleva na poplatníka | 30 840 Kč (měsíčně 2570 Kč) |
Sleva na vyživovaného manžela/manželku (pozor ale na zpřísnění pravidel) | 24 840 Kč (uplatňuje se ročně) |
Sleva na vyživovaného manžela/manželku ZTP/P | 49 680 Kč (měsíčně 4140 Kč) |
Sleva pro invalidní důchod I. a II. stupně | 2520 Kč (měsíčně 210 Kč) |
Sleva pro invalidní důchod III. stupně | 5040 Kč (měsíčně 420 Kč) |
Sleva pro držitele průkazu ZTP/P | 16 140 Kč (měsíčně 1345 Kč) |
Sleva na dítě |
|
Daň z příjmů lze zároveň srazit prostřednictvím nezdanitelné části základu daně neboli daňového odpočtu. V praxi jde o zaplacené úroky z hypotéky, příspěvky na penzijní připojištění, doplňkové penzijní spoření nebo životní pojištění, nově taky na dlouhodobý investiční produkt nebo pojištění dlouhodobé péče. Skončila možnost odečítat si náklady na vzdělávání a na příspěvky odborům.
Limit pro danění dohod čekají změny. Dnes se neplatí do deseti tisíc korun u jednoho zaměstnavatele (bez ohledu na to, kolik dohod s ním uzavřete). Od ledna 2025 bude limit u prvního zaměstnavatele čtvrtina průměrné mzdy (letos by to bylo 10 500 korun) a u dalších zaměstnavatelů 4000 korun.
Záleží na tom, kolik si na dohodu vyděláte. Příjmy od každého zaměstnavatele se počítají zvlášť. A víc příjmů od téhož zaměstnavatele se sčítá. Pokud váš měsíční výdělek u jednoho zaměstnavatele nepřekročí 10 tisíc korun, pak z něj zdravotní pojištění ani sociální pojištění odvádět nemusíte.
Pokud měsíční výdělek u jednoho zaměstnavatele přesáhne 10 tisíc korun, už se z něj musí platit odvody na sociální pojištění (na straně zaměstnance je to 7,1 procenta hrubého výdělku) a zdravotní pojištění (4,5 procenta hrubého výdělku). Paradoxně tak vyšší výdělek může znamenat míň peněz na ruku.
Pozor taky na to, kdyby se z přivýdělku stala vaše jediná práce. Pak byste museli i při práci na dohodu s výdělkem pod 10 tisíc korun platit zdravotní pojištění jako takzvaná osoba bez zdanitelných příjmů, zkráceně OBZP. Ta musí každý měsíc platit zdravotní pojištění ve výši 13,5 procenta z minimální mzdy. Pro rok 2024 je to konkrétně 2552 korun.
Alternativou je, že za vás zdravotní pojištění zaplatí stát. Státním pojištěncem se ovšem stanete jen při splnění určitých podmínek – konkrétní přehled vidíte v boxu:
Stát za vás platí zdravotní pojištění, když jste:
I u odvodů na zdravotní a sociální pojištění jsou naplánované změny. Od ledna 2025 mají platit stejné limity jako budou nově platit pro daň z příjmů: tedy u první dohody čtvrtina průměrné mzdy, u dalších 4000 korun.
Dohoda o pracovní činnosti (DPČ) se vždy uzavírá písemně. Má obsahovat popis sjednané práce, rozsah pracovní doby, výši odměny a dobu, na kterou se uzavírá. Nově by měl být zaměstnanec zaměstnavatelem písemně informován o všem, co z jejich vzájemného právního vztahu plyne.
Také dohody o pracovní činnosti můžete uzavřít s libovolným počtem zaměstnavatelů. Existuje ale časové omezení: u žádného zaměstnavatele byste neměli v průměru pracovat víc než 20 hodin týdně; průměr se počítá buď za rok, nebo za dobu trvání dohody, pokud je kratší než rok.
Výhodou i nevýhodou dohody o pracovní činnosti je to, že ji jak zaměstnavatel, tak i zaměstnanec můžou kdykoli bez uvedení důvodu vypovědět. Výpovědní lhůta trvá patnáct dní, výpověď musí být podána písemně.
Přivýdělek z DPČ se daní stejně jako příjmy z běžného pracovního poměru: zaměstnavatel strhne patnáctiprocentní zálohu na daň z příjmů. Když u něj v daném měsíci podepíšete prohlášení k dani (lidově růžový formulář, správně Prohlášení poplatníka daně z příjmů)., sníží zálohu o slevy na dani, na které máte nárok – pokud už ale máte prohlášení k dani podepsané v jiném zaměstnání, v rámci přivýdělku to znova nepůjde.
Daňová sleva na poplatníka je v roce 2024 stejně jako loni 30 840 korun ročně, tedy 2570 korun měsíčně. K dalším daňovým slevám, které lze uplatnit patří sleva na vyživované dítě, případně sleva na manžela či manželku. Přehled daňových slev vidíte v rámečku výš.
Inzeráty ze všech úřadů práce a předních pracovních portálů na jednom místě!
Nevíte, na jakou práci se hodíte? Udělejte si unikátní test pracovních předpokladů.
Z dohody o pracovní činnosti se odvádí sociální a zdravotní pojištění, jen když váš výdělek dosáhne aspoň 4000 korun měsíčně. Z částky nižší než 4000 korun se neplatí.
Pokud máte dohod víc, výdělky u každého zaměstnavatele se počítají zvlášť. Kdybyste ale měli u jediného zaměstnavatele dohod víc, pak měsíční výdělky sečtěte.
Mezi odvody na zdravotní a sociální pojištění existuje u dohody o pracovní činnosti jeden praktický rozdíl. U zdravotního pojištění se počítá s výdělkem, jaký je napsaný ve smlouvě. U sociálního ale s výdělkem reálným. Pokud tedy například ze sjednaného množství hodin jeden měsíc odpracujete víc a měsíční odměna vám stoupne přes limit, i když podle smlouvy byste se do něj vešli, sociální pojištění budete muset zaplatit.
Pozor taky na to, kdyby se z přivýdělku stala vaše jediná práce. Pak byste museli i při práci na dohodu s výdělkem pod 10 tisíc korun platit zdravotní pojištění jako takzvaná osoba bez zdanitelných příjmů, zkráceně OBZP. Ta musí každý měsíc platit zdravotní pojištění ve výši 13,5 procenta z minimální mzdy. Pro rok 2024 je to konkrétně 2552 koruny.
Alternativou je, že za vás zdravotní pojištění zaplatí stát. Státním pojištěncem se ovšem stanete jen při splnění určitých podmínek – konkrétní přehled jsme popsali v rámečku Zdravotní pojištění na státní útraty.
Když během roku pracujete (stačí i jediný měsíc) současně pro dva zaměstnavatele a některý z příjmů není zdaněný srážkovou daní, pak musíte další rok sami (nebo s daňovým poradcem) podat daňové přiznání. Pozor: zaměstnavatel není jen ten, u koho vstoupíte do pracovního poměru, ale i ten, s kým podepisujete některou z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, tedy dohodu o provedení práce (DPP) nebo dohodu o pracovní činnosti (DPČ).
Totéž platí, když vedle zaměstnání podnikáte. Zaměstnavatelé vám po konci roku na požádání vydají potvrzení o příjmech, které do daňového přiznání zanesete.
DPP, DPČ – kalkulačka výpočtu mzdy, odvodů a mzdových nákladů
Další kalkulačky
Gabriel Pleska
Srovnávat se vyplatí
Kalkulátor.cz je srovnávač, který lidem šetří peníze ve světě energií, pojištění a financí. My počítáme, vy šetříte.
Sdílejte článek, než ho smažem
