Proč jenom já, když kolegové dělají totéž?
Zaměstnankyně využívala během pracovní doby počítač pro soukromé účely. Na internetu byla tak čilá, že se zaměstnavatel rozhodl její aktivity prověřit. A zjistil, že za měsíc strávila celkem 18 hodin a 45 minut nepracovní činností, z toho 10,5 hodiny na webových seznamkách.
Dostala proto výpověď. Žena se ale nechtěla vzdát bez boje, a tak se obrátila na soud.
„Zaměstnankyně argumentovala mimo jiné tím, že je nefér, aby dostala výpověď jen ona, když ostatní také tráví pracovní dobu návštěvami webových stránek nesouvisejících s prací,“ popisuje zajímavý případ Tomáš Mls, advokát Aegis Law.
Případ se dostal až k Nejvyššímu soudu. Ten konstatoval, že každý zaměstnanec se musí vždy chovat tak, aby nezavdal zaměstnavateli příčinu k výpovědi. A nemůže se spoléhat na to, že i ostatní zaměstnanci porušují své povinnosti. Když totiž zaměstnavatel nechce, tak výpověď dát nemusí.
„Z toho vyplývá, že pokud šéf chce – a podle práva může – dát provinilému podřízenému výpověď, tak se nelze úspěšně bránit tím, že by měli dostat výpověď i další provinilí zaměstnanci,” vysvětluje Mls.
Plagiátora zaměstnávat nemusí
Akademický pracovník a zároveň prorektor jedné vysoké školy v Praze se rozhodl, že získá titul docent. Pro svou habilitační práci ale využil část monografie, která nebyla jeho dílem. Tím porušil autorský zákon.
Vysoká škola na to přišla a zaměstnanci dala výpověď pro závažné porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci. Zároveň mu dala i druhou výpověď z důvodu nadbytečnosti kvůli jeho odvolání z funkce prorektora.
Muž s výpověďmi nesouhlasil a dal případ k soudu. Domáhal se zneplatnění obou výpovědí.
„Obvodní soud se zastal vysoké školy, ale zaměstnanec se odvolal k soudu vyšší instance. A ten se postavil za něj. Výpověď za hrubé porušení pracovních povinností z důvodů plagiátorství označil za neplatnou, jelikož habilitační práce nesouvisí s pracovními povinnostmi akademického pracovníka. A výpověď z důvodů nadbytečnosti zrušil kvůli jiné funkci, kterou dotyčný muž zastával současně s funkcí prorektora a jež mu zůstala,“ říká advokát Jáchym Stolička.
Vysoká škola podala dovolání k Nejvyššímu soudu. A ten potvrdil, že výpověď pro nadbytečnost skutečně neplatí. Ovšem výpověď za plagiátorství uznal.
„Podle Nejvyššího soudu zaměstnanec plagiátorstvím skutečně závažně porušil povinnosti z právních předpisů vztahujících se k jeho práci. A uvedl, že tyto povinnosti nemusí vyplývat pouze ze zákoníku práce, ale i jiných zákonů, například autorského zákona, jako tomu bylo právě v tomto případě,“ shrnuje Stolička.
Výbuch důvěry
Zaměstnanec se rozhodl pro svůj domácí kutilský projekt získat víko z prázdného plechového sudu na pracovišti. Během pracovní doby využil chvíle, kdy jeho nadřízený odešel na toaletu. Vzal úhlovou brusku a začal řezat. Nedbal varování, která byla na sudu uvedená: nálepky upozorňovaly, že je nutné sud chránit před teplem, před jiskrami i otevřeným ohněm.
„Muž ale vyhodnotil, že když je sud prázdný, tak už riziko nehrozí. V tom se ale spletl. Byly v něm páry z původního rozpouštědla. Takže se stalo přesně to, před čím nálepky varovaly – došlo k výbuchu,“ vypráví advokát Tomáš Procházka.
Exploze způsobila zaměstnanci vážná zranění a zároveň na majetku firmy vznikla škoda ve výši 6708 korun. Zaměstnavatel po tomto incidentu muži okamžitě zrušil pracovní poměr.
„Zaměstnanec byl ale poměrně kreativní a podal na zaměstnavatele žalobu. Hájil se tím, že nešlo o úmyslný útok a že okamžité zrušení pracovního poměru není nutné, protože byl natolik těžce zraněný, že by do práce ve výpovědní době stejně chodit nemohl,“ přibližuje případ Tomáš Procházka.
Krajský soud v Ostravě se zaměstnance zastal a okamžité zrušení odmítl. Případ nakonec došel až k Nejvyššímu soudu a ten se zastal zaměstnavatele. Uvedl, že při celém incidentu jednal zaměstnanec ve svém osobním zájmu, zároveň jednal svévolně, protože využil toaletní přestávky nadřízeného a jeho jednání bylo nebezpečné. Co kdyby byly na pracovišti jiné osoby?
„K argumentu, že by do práce muž stejně nechodil, soud řekl, že v pracovním vztahu je důležitá vzájemná důvěra a v momentě, kdy zaměstnanec vyhazuje pracoviště do povětří, tak už tam důvěra nemůže být. Okamžité zrušení pracovního poměru bylo tedy platné,“ vysvětluje Procházka.
Kateřina Hovorková
Na Peníze.cz se věnuje hlavně osobním financím a trhu práce. V médiích pracuje od 90. let. Začínala v České tiskové agentuře, později prošla redakcemi MF Dnes, iDnes, pracovala v Hospodářských novinách a na webu Aktuálně.cz.... Další články autora.
Sdílejte článek, než ho smažem