Chystá se převrat v zákoníku práce. Cílí hlavně na problémisty

Český zákoník práce je podle expertů v mnoha ohledech zastaralý. Proto ho nedávno Národní ekonomická rada vlády (NERV) doporučila modernizovat. „A to s ohledem na vyvíjecí se potřeby trhu práce, jeho pružnost v oblasti náboru nových zaměstnanců, regulace pracovní doby a propouštění zaměstnanců,“ napsala ve své zprávě k prorůstovým opatřením. 

Ministerstvo práce a sociálních věcí připravuje změny zákoníku, které míří hlavně na výpovědi. Podle NERVu jsou totiž například problémoví zaměstnanci nebo zaměstnanci bez výkonu, pokud hrubě neporuší pracovní kázeň, v Česku téměř nepropustitelní. 

„Větší pohyb zaměstnanců na trhu práce přinese nové možnosti rekvalifikace lidí, bude motivovat zaměstnance k vyššímu vzdělávání,“ věří experti z NERVu.  

Mezi konkrétními opatřeními, která ministerstvo zvažuje, je například kratší výpověď. „Podle neoficiálních informací se navrhuje, aby výpovědní doba začala běžet hned následující den po doručení výpovědi druhé straně. Změna by se měla týkat všech výpovědí – tedy jak výpovědí ze strany zaměstnance, tak i výpovědí ze strany zaměstnavatele,“ říká advokátka kanceláře Aegis Law Kateřina Demová, která se zabývá pracovním právem.  

Podle současné právní úpravy až na výjimky platí, že výpovědní doba začíná běžet prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po doručení výpovědi a končí uplynutím posledního dne příslušného kalendářního měsíce. To znamená, že pokud by byla například zaměstnanci doručena výpověď 1. března, pracovní poměr skončí až po téměř třech měsících, tedy 31. května.  

Podle zvažovaných změn by tedy pracovní poměr mohl nově skončit skutečně po dvou měsících počítaných hned od následujícího dne po doručení výpovědi. 

Další novinkou může být výpověď bez udání důvodu. „Zaměstnanci by v tomto případě náleželo vyšší odstupné až do šesti platů. Pokud u zaměstnavatele působí odborová organizace, bude se s ní muset zaměstnavatel na možnosti výpovědi bez udání důvodu písemně domluvit,“ přibližuje návrh Demová.  

Pracovní poměr se zaměstnancem lze snadno ukončit ve zkušební době, po skončení smlouvy na dobu určitou nebo po vzájemné dohodě. Další možností je výpověd, kterou však zaměstnavatel v současnosti může dát jen z těchto důvodů:  

• ruší-li se zaměstnavatel nebo jeho část nebo se zaměstnavatel stěhuje nebo jeho část,
• stane-li se zaměstnanec nadbytečným,
• pokud nesmí zaměstnanec podle lékařského posudku dále konat dosavadní práci pro pracovní úraz, onemocnění nemocí z povolání nebo pro ohrožení touto nemocí,
• pozbyl-li zaměstnanec vzhledem ke svému zdravotnímu stavu dlouhodobě zdravotní způsobilost, 
• nesplňuje-li zaměstnanec předpoklady pro výkon sjednané práce a má neuspokojivé pracovní výsledky,
• pro závažné porušení povinnosti nebo pro soustavné méně závažné porušování povinnosti,
• poruší-li zaměstnanec své povinnosti zvlášť hrubým způsobem. 

Problémoví zaměstnanci půjdou už za měsíc

V návrhu je také zkrácení výpovědní doby u některých pracovníků na jeden měsíc. Nyní zákon stanovuje minimálně dvouměsíční výpovědní dobu.  

„O zkrácení výpovědní doby na jeden měsíc se hovoří u ukončení pracovního poměru výpovědí z důvodu nedostatků v práci na straně zaměstnance nebo z důvodů porušení povinností ze strany zaměstnance. Jedná se tedy například o výpovědi z důvodu neuspokojivých pracovních výsledků nebo z kázeňských důvodů,“ pokračuje Demová. 

Zkrácení výpovědní doby by se nemělo dotknout výpovědí ze zdravotních důvodů nebo výpovědí z důvodu organizačních změn. 

Zaměstnavatele by měl „podržet“ i další návrh – změna u výpovědi nebo dohody o ukončení pracovního poměru z důvodu pozbytí zdravotní způsobilosti pro pracovní úraz nebo nemoc z povolání.  

Nově by totiž náklady na odstupné, které činí minimálně 12násobek průměrného měsíčního výdělku zaměstnance (zjednodušeně tedy minimálně 12 mezd či platů), měla nést pojišťovna. A to ta, u které je zaměstnavatel pojištěn pro případ odpovědnosti za pracovní úraz nebo nemoc z povolání. 

„Dnes toto odstupné totiž není kryto uvedeným pojištěním odpovědnosti a zaměstnavatel je tedy hradí ze svého rozpočtu, přičemž se jedná o velmi vysoké částky,“ doplňuje expertka na pracovní právo.  

V interním materiálu ministerstva se také objevila možnost prodloužení zkušební doby po dohodě se zaměstnancem. Zda to bude možné i nad současnou hranici tří měsíců, je však ještě otázkou.

Podle současných pravidel je možné s řadovým zaměstnancem sjednat zkušební dobu až v rozsahu tří měsíců ode dne vzniku pracovního poměru, zkušební dobu ale nelze dodatečně prodlužovat.  

„Je tedy možné sjednat zkušební dobu kratší, například dva měsíce, ale zákoník práce pak již nedovoluje se dohodnout se na prodloužení výpovědní doby na maximum tří měsíců. To se ale v praxi může hodit například v případě, kdy si zaměstnavatel před ukončením dvouměsíční zkušební doby stále není jistý, že je zaměstnanec ten pravý,“ vysvětluje advokátka Demová.

Připomíná, že v tuto chvíli není k dispozici žádný oficiální materiál obsahující konkrétní změny v zákoníku práce, zatím tak jde pouze o neoficiální informace. 

„V tuto chvíli můžeme pouze potvrdit, že ministerstvo připravuje novelu zákoníku práce. Jde o klíčovou úpravu pro vytvoření moderního, flexibilního a udržitelného trhu práce, který integruje zájmy a potřeby zaměstnanců i zaměstnavatelů s ohledem na specifika měnícího se trhu práce,“ potvrzuje Jakub Augusta z tiskového oddělení ministerstva.

Dodává, že úřad dal příležitost k vyjádření sociálním partnerům, tedy zástupcům zaměstnavatelů a zaměstnanců, ale i odborníkům na pracovní právo a zástupcům HR. Ti měli navrhnout konkrétní změny, které by mohly uvedený záměr podpořit. „Takto jsme obdrželi zhruba 120 podnětů, které projednáváme v odborné pracovní skupině,“ vypočítává Augusta.   

Mezi zvažovanými změnami se také objevují možnosti: 

• uzavřít se svým zaměstnavatelem pracovní smlouvu, dohodu o provedení práce či dohodu o pracovní činnosti na částečný úvazek na stejný druh práce, který vykonávali před odchodem na „rodičák“ 
• neomezeně opakovat pracovní poměr na dobu určitou se zaměstnanci, kteří zastupují zaměstnance na mateřské či rodičovské dovolené 
• rozvrhnou si pracovní dobu i na pracovišti zaměstnavatele, v současnosti je to možné jen při práci na dálku 

Ať se nespálíte

Zdroj: Shutterstock

• Výpověď a odstupné. Na tohle si dejte pozor
• Kolik dostanete, když přijdete o práci. Podpora v nezaměstnanosti 2024
• Pracovní dohody zase jinak. Ve hře jsou limity a rezervace
• Chybějící mzdu doplatí jiná firma. Pracovníky ve stavebnictví chrání novinka
• Zaměstnanci mají dostat zaplaceno i za pohotovost, rozhodl soud
• Kolik dostanu za dovolenou a kdy se ji vyplatí vzít. Kalkulačka
• Otcovská 2024. Kdo má nárok a kolik dostane

Kateřina Hovorková

Na Peníze.cz se věnuje hlavně osobním financím a trhu práce. V médiích pracuje od 90. let. Začínala v České tiskové agentuře, později prošla redakcemi MF Dnes, iDnes, pracovala v Hospodářských novinách a na webu Aktuálně.cz.... Další články autora.

Srovnávat se vyplatí

Kalkulátor.cz je srovnávač, který lidem šetří peníze ve světě energií, pojištění a financí. My počítáme, vy šetříte.

Porovnat nabídky dodavatelů

Sdílejte článek, než ho smažem