Zdroj: Shutterstock
Vládní konsolidační balíček měl původně daňové zvýhodnění zaměstnaneckých benefitů zcela zrušit. Po velké kritice zaměstnavatelských svazů i odborů nakonec ministerstvo financí svůj návrh přehodnotilo a změny u benefitů zmírnilo.
„Všechny doposud od daně osvobozené nepeněžní benefity, které zaměstnavatel zaměstnanci poskytne, budou osvobozeny od daně z příjmů fyzických osob za dané zdaňovací období na straně zaměstnance pouze do výše poloviny průměrné mzdy,” konstatovalo ministerstvo financí po schválení konsolidačního balíčku Parlamentem.
Co to znamená v praxi? V roce 2024 by poskytnuté benefity lidé nedanili do výše 21 983 korun ročně (jde o polovinu průměrné mzdy, která je pro rok 2024 stanovena na 43 967 korun). Hodnota benefitů přesahujících tento limit už bude podléhat dani z příjmu a povinnému pojistnému.
Limit dostanou od ledna 2024 standardní nepeněžní benefity využívané obvykle v rámci systému kafeterie či benefitních karet. Tedy například zboží a služby zdravotního a léčebného charakteru, vzdělávací služby, vstupné do sportovních zařízení, vstupné na kulturní akce, zájezdy na dovolenou, příspěvky na dětské letní tábory či nákupy knih.
„Nově bude platit neutralita v tom smyslu, že nepeněžní benefity poskytnuté do limitu jsou osvobozené na straně zaměstnance a jejich hodnota je považována za daňově neuznatelný náklad na straně zaměstnavatele. Pro nadlimitní benefity pak platí, že hodnota benefitu přesahující zákonný limit bude považována za zdanitelný příjem zaměstnance a zároveň za daňově uznatelný náklad na straně zaměstnavatele,“ vysvětluje Vladimír Toráč z poradenské firmy Grant Thornton.
Otázkou je, jak se s novými podmínkami u benefitů vypořádají firmy, které uzavřely kolektivní smlouvy s odbory na dva nebo tři roky – právě benefity v nich často hrajou zásadní roli. A u mnohých může být jejich hodnota vyšší než polovina průměrmé mzdy.
Experti ze společnosti Deloitte upozorňují i na další možné problémy, které mohou nastat například u teambuildingových akcí. Při nich firmy podporují volnočasové činnosti, které mají stmelovat týmy. A ty často zahrnují do benefitů. Firma například zaplatí pracovnímu týmu akci v podobě sjíždění řeky, hradí lidem i ubytování a další náklady. Těžko je pak bude rozpočítávat a pracovníkům dodaňovat, pokud přesáhnout stanovený limit s ostatními poskytnutými benefity. Podobný problém může nastat u zvýhodněného ubytování ve firemních rekreačních zařízeních.
Podle Petry Brožové, manažerky metodiky účetnictví společnosti KODAP, využívali nepeněžní benefity zejména větší zaměstnavatelé.
Chcete si i v penzi plnit sny? Poradíme!
Najděte si nejvýhodnější penzijní spoření a získejte státní příspěvky i slevy na dani. Podpořit vás může i zaměstnavatel.
„Malým firmám či živnostníkům s malým počtem zaměstnanců se podle důvodové zprávy nevyplácí administrovat tyto daňové benefity tak, aby byly využity naplno. Některá nepeněžní plnění jsou dnes navíc osvobozena od daně do limitu 20 tisíc korun za rok, zatímco jiná, například sportovní a kulturní akce, jsou osvobozena bez limitu. Je zde tedy vytvořen prostor pro poskytování osvobozených nepeněžních plnění vysoké hodnoty, které většinou čerpají nadprůměrně placení zaměstnanci,“ vysvětluje důvod změny Brožová.
Daňový poradce Vladimír Toráč připomíná, že pro správné zdanění benefitů v souvislosti s konsolidačním balíčkem bude klíčové určit okamžik vzniku daného benefitu, tedy zda vzniká poskytnutím právního nároku, například přidělení bodů na benefitní kartu, nebo skutečným využitím.
„Například body přidělené na benefitní kartu v roce 2023, které zaměstnanec vyčerpá až následně v roce 2024, budou již podléhat novému daňovému režimu, tedy že hodnota vyčerpaného benefitu, například vstupenka do kina, bude v případě překročení zákonného ročního limitu dodaněna zaměstnanci ve mzdě,“ upozorňuje Toráč.
Konsolidační balíček také kompletně ruší osvobození od daně u darů od zaměstnavatele do výše 2000 korun za rok a u sociální výpomoci na překlenutí mimořádně obtížných poměrů.
„V případě peněžních bonusů se jednalo o zdanitelný příjem zaměstnance i před novelou. Osvobození se ruší pro dary v nepeněžní formě, například u poukázek či zboží. Dostane-li zaměstnanec u příležitosti desetiletého výročí v práci dárkovou poukázku do obchodu s elektronikou, bude hodnota této poukázky nově podléhat dani z příjmů ze závislé činnosti a pojistnému na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění bez ohledu na její hodnotu,“ upozorňuje daňový poradce Vladimír Toráč.
Mezi velmi oblíbené benefity patří stravenky. Těch se sice nový limit netýká, ale i u nich dojde ke změně. Sjednotí se podmínky pro daňové osvobození stravného poskytovaného zaměstnancům, takže současné podmínky pro stravenkový paušál budou platit i pro stravování poskytované nepeněžní formou, tedy pro závodní stravování a stravenky. Pro letošní rok je u paušálu daňově uznatelná částka 107,10 koruny.
„Dojde tak ke zrušení osvobození nadlimitních stravenek. Ty dnes na rozdíl od stravenkového paušálu mohou být poskytovány bez limitu, čímž mohou tyto stravovací benefity činit řádově i tisíce korun denně – jedná se takzvané manažerské stravenky,“ vysvětluje ministerstvo financí.
Zatímco dosud si mohli zaměstnavatelé odečíst z daní maximálně 55 procent ceny stravenky, nově si dají do nákladů až 107,10 koruny. Problém ale může nastat u závodního stravování, protože zvýhodněná cena jídla se bude muset vejít do stanoveného limitu.
Ruší se také osvobození týkající se manažerských bytů. „Toto vynětí ze zdanění existovalo kvůli postupnému předávání bytového fondu, kterým disponovali velcí zaměstnavatelé z doby před rokem 1989 a odměňovali tak vybrané pracovníky. Přechodné ustanovení zajistí, že se zrušení nedotkne osob, které v daných bytech měly bydliště před účinností zákona,“ uvádí ministerstvo financí.
Naopak změny se nedočká stále více oblíbený benefit ve formě příspěvku na penzijní spoření či životní pojištění. Daňové zvýhodnění až do výše 50 tisíc korun na straně zaměstnavatele zůstává zachováno. Jen pro zajímavost: příspěvek od zaměstnavatele dostává na penzijko 27 procent klientů penzijních společností a průměrná hodnota příspěvku je zhruba tisíc korun měsíčně.
Podle průzkumu Unie zaměstnavatelských svazů ČR z letošního června poskytuje volnočasové benefity svým zaměstnancům téměř 90 procent zaměstnavatelů. Dostávají je tři čtvrtiny zaměstnanců – a ti v průzkumu uvedli, že benefity se kladně projevují na jejich zdraví, duševní pohodě i pracovní výkonnosti.
Zaměstnavatelé přispívají v letošním roce svým pracovníkům na různé typy aktivit – nejvíce právě na oblast zdraví, sportu, kultury a rekreace. Více než 93 procent zaměstnavatelů považuje daňové zvýhodnění volnočasových benefitů za smysluplné a stejný počet respondentů tvrdí, že stát by měl volnočasové benefity dál daňově podporovat.
Ministerstvo financí očekává, že by se omezení benefitů mohlo promítnou ve vyšších odvodech do státního rozpočtu. A to tím, že firmy zdaní nadlimitní benefity, zároveň dorovnají zrušení některých z nich navýšením mezd. To se ale podle Unie zaměstnavatelských svazů až tak nestane. Zaměstnavatelé mohou podle ní část benefitů zrušit a ušetřené peníze skončí v podobě dividend u zahraničních matek, místo aby je mohli zaměstnanci využít na tuzemskou spotřebu a podporu ekonomiky.
Kateřina Hovorková
Sdílejte článek, než ho smažem
