Daň z příjmů fyzických osob

Z jakých příjmů se daň platí

Předmětem daně z příjmů fyzických osob jsou následující příjmy:

• Příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky – tedy především příjmy ze zaměstnání: plat a mzda. Funkčními požitky jsou odměny za výkon funkce. Pobírají je například poslanci a senátoři či členové vlády, ale také lidé působící v samosprávě, jiných státních orgánech, občanských a zájmových sdruženích nebo komorách.
• Příjmy z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti – z podnikání jsou to příjmy ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství, příjmy ze živnosti, příjmy z jiného podnikání podle zvláštních předpisů a podíly společníků veřejné obchodní společnosti a komplementářů komanditní společnosti na zisku. Do příjmů z jiného podnikání podle zvláštních předpisů spadají zejména činnosti, ke kterým je potřebná zvláštní zkouška – jde například o činnost advokáta, daňového poradce, makléře nebo auditora.
• Příjmy z kapitálového majetku – zjednodušeně řečeno, jedná se o příjmy, které plynou z toho, že držíte nějaký finanční majetek: peníze, obchodní podíly, cenné papíry, pohledávky z půjček a podobně. Část těchto příjmů ale bývá zdaněna srážkovou daní už u zdroje – jedná se typicky o dividendy, výnosy z vkladů na vkladní knížce, bankovním účtu, dávky a odbytné penzijního připojištění a plnění ze životního pojištění nebo jiného pojištění. Daň z příjmů už se z nich potom odvádět nemusí.
• Příjmy z pronájmu – jedná se o pronájem nemovitostí i movitých věcí, s výjimkou pronájmu příležitostného. Z příležitostného pronájmu movité věci s příjmem do třiceti tisíc za rok, daň platit nemusíte a není třeba podávat ani daňové přiznání. Totéž platí, když máte příjmy ze závislé činnosti (typicky ze zaměstnání) a příjmy z pronájmu (movitých nebo nemovitých věcí) nepřesáhnou šest tisíc za rok. Nebo pokud jste důchodce, student či matka na rodičovské a vaše roční příjmy z pronájmu nepřesáhnou patnáct tisíc.
• Bezúplatný příjem z daru – tedy příležitostný příjem z nabytí nemovitého nebo movitého majetku či jiného majetkového prospěchu. Příjmy z darů jsou od daně z příjmů osvobozeny v případě, že součet jejich hodnoty od téhož dárce nepřesáhne za rok hranici 15 tisíc korun. Povinnost platit daň z příjmů se na vás nevztahuje také, pokud jste dar obdrželi od příbuzného v přímé řadě, od manžela či manželky nebo od příbuzného v pobočné řadě. Osvobozené jsou i příjmy z daru od osoby, která s vámi žila nejméně rok (před obdržením daru) ve společné domácnosti.
• Ostatní příjmy – do této skupiny se řadí všechny příjmy, které nepatří do žádné z předchozích skupin, a to hlavně příjmy z příležitostných činností (které za rok překročily hranici třiceti tisíc korun), příjmy z různých převodů, výhry v loteriích a sázkách, příjmy ze zděděných práv z průmyslového a jiného duševního vlastnictví, včetně práv autorských.

Příjmy, které dani z příjmů nepodléhají

• přijaté úvěry a půjčky,
• příjmy z rozšíření nebo zúžení společného jmění manželů,
• příjmy získané nabytím akcií nebo podílových listů podle zákona upravujícího podmínky převodu majetku státu na jiné osoby
• příjem plynoucí z titulu spravedlivého zadostiučinění přiznaného Evropským soudem pro lidská práva ve výši, kterou je Česká republika povinna uhradit, nebo z titulu smírného urovnání záležitosti před Evropským soudem pro lidská práva ve výši, kterou se Česká republika zavázala uhradit
• příjmy poplatníka, který vypomáhá s domácími pracemi, a to za stravu a ubytování (au-pair)

Výčet všech příjmů, které nejsou předmětem daně z příjmů, najdete v § 3 zákona o daních z příjmů. Nemusejí se danit ani přiznávat.

Příjmy od daně osvobozené

Také příjmy, které jsou od daně osvobozené, nemusíte danit ani přiznávat. Osvobození je ale u některých příjmů podmíněno splněním jistých podmínek a limitů například takzvaným časovým testem. Všechny osvobozené příjmy upravuje § 4 zákona o daních z příjmů. Patří sem například:

• příjmy z prodeje rodinného bytu či domu, pokud v nich prodávající měl bydliště aspoň dva roky bezprostředně před prodejem nebo doba mezi nabytím a prodejem přesáhla pět let,
• příjmy z prodeje movitých věcí, pokud nejsou zahrnuty do obchodního majetku (příjem z prodeje motorového vozidla, lodi a letadla je osvobozen, když mezi nabytím a prodejem uplynul alespoň rok),
• přijatá náhrada škody (pokud náhrada škody nesouvisí se samostatnou výdělečnou činností nebo pronájmem), náhrada nemajetkové újmy,
• plnění z pojištění majetku a pojištění odpovědnosti za škody (pokud pojištění nesouvisí se samostatnou výdělečnou činností nebo pronájmem),
• ceny z veřejných, reklamních či sportovních soutěží v hodnotě nepřevyšující částku deset tisíc korun,
• příjmy sociálního charakteru – tedy dávky nemocenského pojištění, důchodového pojištění (důchody se nedaní, pokud nepřesáhnou 36násobek minimální mzdy),
• odměny vyplacené zdravotní správou dárcům za odběr krve a jiných biologických materiálů,
• výživné,
• stipendia ze státního rozpočtu a z prostředků veřejné vysoké školy, výpomoc od zaměstnavatele (například výpomoc rodině při úmrtí zaměstnance),
• příjmy z prodeje cenných papírů do sta tisíc korun za rok, při prodeji cenných papírů za víc než sto tisíc musí být pro osvobození od daně splněn též časový test: doba mezi nabytím a prodejem cenných papírů musí přesáhnout tři roky,
• osvobozené od daně jsou také příjmy nabyté dědictvím.

Přijetí osvobozeného příjmu, který přesáhl pět milionů korun (například z prodeje cenných papírů) musíte nově nahlásit finančnímu úřadu, a to i v případě, že nemáte povinnost podat daňové přiznání. Lhůta pro podání oznámení je stejná jako termín pro podání daňového přiznání. V případě, že vám přiznání zpracovává daňový poradce, se lhůta prodlužuje o tři měsíce.

Kdo musí podat přiznání k dani z příjmů

Za většinu zaměstnanců platí daň z příjmů a podává roční zúčtování daně zaměstnavatel. Povinnost odevzdat finančnímu úřadu daňové přiznání se vám nevyhne v případě, že jste v předešlém roce:

• měli příjem z několika zaměstnání zároveň a příjem z některého z nich se nezdanil srážkovou daní
• měli roční příjem z podnikání vyšší než patnáct tisíc korun
• měli příjem ze zaměstnání a vaše další příjmy (třeba z pronájmu nebo podnikání) přesáhly hranici šesti tisíc za rok – hranice platí pro hrubé příjmy, nikoli zisk
• neměli příjmy ze závislé činnosti (tedy ze zaměstnání), ale jste důchodce, student nebo třeba matka na rodičovské dovolené a v rámci přivýdělku (například podnikáním nebo pronájmem) jste si vydělali víc než 15 tisíc za rok
• v podnikání vykázali ztrátu
• měli kromě českého zaměstnavatele také příjmy od zaměstnavatele v zahraničí
• vybrali předčasně peníze z životního pojištění nebo předčasně ukončili smlouvu

Příjmy už zdaněné srážkovou daní

Pokud jste měli loni příjmy, které se hned u „zdroje“ (typicky u zaměstnavatele) danily patnáctiprocentní srážkovou daní, daňové přiznání kvůli nim podávat nemusíte. Jestli jste však loni měli celkově jen nízké příjmy, může se vyplatit daňové přiznání podat a příjmy už zdaněné srážkovou daní do něj zanést. Můžete totiž získat sraženou patnáctiprocentní daň zpět. Započtení příjmů už zdaněných srážkovou daní vám umožní ve větší míře (nebo dokonce plně) využít daňové slevy a nezdanitelné části základu daně. Potřebovat k tomu budete potvrzení o příjmu od zaměstnavatele, které vám na požádání vydá po konci roku. Výjimkou jsou příjmy z autorských honorářů zdaněné srážkovou daní, ty do daňového přiznání zahrnout nelze.

Kolik na dani z příjmů zaplatíte

Kolik na dani z příjmů zaplatíte, spočítají naše daňové kalkulačky.

Základem daně z příjmů je rozdíl mezi příjmy fyzické osoby a výdaji prokazatelně vynaloženými na jejich dosažení, zajištění a udržení.

Podnikatelé, živnostníci a osoby samostatně výdělečně činné mají dvě možnosti, jak výdaje uplatnit:

• daňovou evidenci – účetní doložení všech skutečně vynaložených výdajů

• výdajové paušály, ovšem pouze do příjmů ve výši 2 000 000 korun

Nezdanitelné části základu daně

Základ daně se ještě sníží o nezdanitelné části základu daně, jako jsou například:

• Zaplacené úroky z hypotečního úvěru a úroky z úvěru ze stavebního spoření, pokud dané úvěry použijete na bydlení; limit odečtu dělá tři sta tisíc ročně.
• Dary na veřejně prospěšné účely, pokud celková hodnota vašich darů v daném roce dosahovala minimálně tisícikoruny nebo překročila dvě procenta vašeho původního základu daně. Horní limit odečtu tvoří patnáct procent z původního základu daně. Výčet dobročinných účelů a typů příspěvků, které se uznávají, najdete v § 15, odst. 1 zákona o daních z příjmů.
• Platby na životní pojištění (ne ale příspěvky, které vám na životní pojištění poskytl zaměstnavatel), pokud pojistka neumožňuje průběžné výběry peněz; limit odečtu dělá dvacet čtyři tisíc ročně.
• Zaplacené příspěvky na penzijní připojištění se státním příspěvkem. Přesněji: úhrn příspěvků, které jste zaplatili (ze svého) nad hranici dvanácti tisíc ročně. Limit pro odpočet dosahuje taktéž čtyřiadvacetii tisíc. Stejná pravidla platí pro doplňkové penzijní spoření.
• Výdaje na vzdělání – především kurzy a školení. Limit odpočtu dělá deset tisíc korun. Lidé se zdravotním postižením si mohou odečíst třináct tisíc, těžce postižení patnáct tisíc korun.
• Členské příspěvky odborům. Limit odpočtu dělá 3000 korun a zároveň 1,5 procenta ročních zdanitelných příjmů.
• Od základu daně si můžete odečíst také daňovou ztrátu z podnikání, která vám vznikla v předchozích pěti letech.

Ze základu daně sníženého o odečitatelné položky se vypočte patnáctiprocentní daň. Nemusí však být konečná. Od daně si ještě můžete odečíst slevy na dani.

Slevy na dani a daňová zvýhodnění

Důležité termíny

Jak a kde daň z příjmů zaplatit

Daň z příjmů můžete zaplatit hotově na pokladně kteréhokoli územního pracoviště vašeho finančního úřadu nebo bankovním převodem či poštovní poukázkou – pak v obou případech na účet příslušného krajského finančního úřadu. Čísla bankovních účtů finančních úřadů vidíte v tabulce.

• Kód banky: 0710, tj. Česká národní banka
• Variabilní symbol: daňové identifikační číslo nebo rodné číslo
• Konstantní symbol při platbě bankovním převodem: 1148
• Konstantní symbol při platbě poštovní poukázkou (v hotovosti): 1149

Méně...