Zdroj: Shutterstock
Kdo loni prodal bitcoiny nebo další kryptoměny, musí se k tomu letos přihlásit v přiznání k dani z příjmů.
I zisk z prodeje kryptoměn se zdaňuje. Na rozdíl od akcií dokonce i v případě, že jste bitcoin či jinou virtuální měnu drželi déle jak tři roky nebo vaše roční příjmy z prodeje kryptoměn nepřekročily hranici sto tisíc korun. Kryptoměny totiž nejsou cenným papírem, na které se osvobození – tříletý časový test a stotisícová hranice – vztahuje.
„Finanční správa považuje virtuální měny za věc nehmotnou, movitou a zastupitelnou. Toto vymezení vychází z ustanovení nového občanského zákoníku,“ vysvětluje Lukáš Heřtus z tiskového oddělení Generálního finančního ředitelství.
Zisk z prodeje bitcoinu se daní jako takzvaný ostatní příjem, a to podle § 10 zákona o daních z příjmů. Platí to v případě, že obchodování s kryptoměnami nemáte jako soustavnou, tedy podnikatelskou činnost. Pokud jen jednou za čas uděláte nějaký obchod s kryptoměnou, pak se tyto příjmy nepočítají do základu pro výpočet sociálního a zdravotního pojištění.
V praxi pak takové zdanění vypadá takto: jestli jste bitcoin koupili třeba v polovině roku 2017 za cenu 2500 dolarů a prodali jste ho před rokem za 50 000 dolarů, musíte z rozdílu mezi nákupní a prodejní cenou platit daň z příjmů. Základní sazba daně dělá 15 %. Když byste se s vaším celkovým daňovým základem (příjmy minus výdaje a odečitatelné položky od základu daně) dostali do pásma nad čtyřnásobek roční průměrné mzdy (v roce 2021 to bylo od 1 701 168 korun), bude se na část příjmů nad tuto hranici aplikovat zvýšená 23% sazba.
Příjmy z obchodů s kryptoměnami v loňském roce je potřeba zanést do daňového přiznání za rok 2021, které se podává v prvních měsících roku 2022. Příjmy z virtuálních měn se uvádějí v příloze č. 2 k daňovému přiznání. Pokud své kryptoměny prodáte v roce 2022, budete tyto příjmy danit až v přiznání za rok 2022, které se podává v prvních měsících roku 2023.
Povinnost zdanit zisk z kryptoměn máte nejen při jejich prodeji za klasickou měnu – třeba za koruny, eura nebo dolary. Zisk z nich se musí danit i v případě, kdy za jednu kryptoměnu koupíte jinou, nebo i v situaci, kdy si za kryptoměnu rovnou něco koupíte. Když si tedy pořídíte za bitcoin třeba Teslu, musíte pak bitcoiny vydané za auto zdanit stejně, jako byste je prodali na burze třeba za koruny.
„Podle ust. § 10 zákona o daních z příjmů je zdaňován i příjem plynoucí ze směny kryptoměny za jinou kryptoměnu, zboží nebo službu. Pokud fyzická osoba v průběhu zdaňovacího období obchoduje s různými kryptoměnami, je vždy kladný rozdíl mezi nákupy a prodeji předmětem daně, přičemž se postupuje podle § 10 odst. 4 zákona o daních z příjmů,“ uvádí mluvčí finanční správy.
„Pokud si za kryptoměnu koupím auto, právně neuzavírám kupní, nýbrž směnnou smlouvu,“ vysvětluje Jaroslav Menčík z advokátní kanceláře Mavericks v rozhovoru pro web CzechCrunch. „Daňová povinnost při „koupi“ auta záleží na kupní ceně za směňované bitcoiny a hodnotě auta. Dejme tomu, že jsem si před pěti lety koupil bitcoiny za 20 tisíc korun a dnes si za stejné množství bitcoinů pořídím auto v hodnotě 100 tisíc korun. Zdanit musím rozdíl mezi příjmy a výdaji, tedy 15 % z 80 tisíc korun,“ upřesňuje.
Podle finanční správy musíte příjmy z obchodů s kryptoměnami zdanit, i když za rok dosáhly třeba jenom několika tisíc korun. Na kryptoměny se totiž podle finančních úředníků nevztahuje osvobození pro příležitostné příjmy do ročního limitu 30 tisíc korun.
„Peněžní příjem z prodeje kryptoměny u fyzické osoby, která není podnikatelem, podléhá zdanění jako příjem z převodu jiné věci – podle § 10 odst. 1 písm. b) bod 3 zákona o daních z příjmů. Nejedná se tedy o příjmy z příležitostných činností podle § 10 odst. 1 písm. a), na které se vztahuje osvobození při příjmu do 30 000 Kč,“ vysvětluje Lukáš Heřtus z tiskového oddělení Generálního finančního ředitelství.
Občas se ale u odborné veřejnosti objevují hlasy, že by se toto osvobození na kryptoměny vztahovat mělo. „Lze najít argumenty jak pro, tak proti použití osvobození příjmu. Do doby, než dojde k vyjasnění této otázky, tak bude na každém poplatníkovi a jeho přístupu k riziku, jestli osvobození uplatní,“ říká Michal Jelínek, partner poradenské společnosti V4 Group, která se zaměřuje i na daně.
Komu by se výklad finanční správy nelíbil, musel by se v případě sporu obrátit na soud.
Osvobozené jsou jen příjmy z kryptoměn do 6000 korun ročně v případě, že za vás daně vyřídí zaměstnavatel formou ročního zúčtování. Říká to zákon o daních z příjmů v paragrafu 38g. Kdo však podniká nebo má při zaměstnání třeba příjem z nájmu, ten podává daňové přiznání sám a toto osvobození se na něj nevztahuje.
Jak postupovat, když jste prodali bitcoin nebo jinou kryptoměnu se ztrátou – tedy za nižší cenu, než jste je původně koupili?
„U prodejů kryptoměn v rámci jednoho roku lze vzájemně započítat zisky a ztráty. Nelze ale započítávat například zisky z prodeje kryptoměn se ztrátami z prodeje akcií,“ říká Lukáš Eisenwort, partner a daňový poradce společnosti EK Partners.
„Poplatník může v jednom zdaňovacím období kompenzovat zisky a ztráty z obchodování s kryptoměnami. Platí přitom ust. § 10 odst. 4 zákona o daních z příjmů – jsou-li výdaje spojené s jednotlivým druhem příjmu (zde kryptoměny) vyšší než příjem, k rozdílu se nepřihlíží a celková ztráta z provedených operací tak není daňově relevantní,“ přidává Heřtus úřední výklad.
Jak postupovat, když jste nakupovali a prodávali vícekrát? „Při pořízení kryptoměny za různé ceny postupuje poplatník podle metody FIFO: kryptoměnu, kterou nakoupil nejdříve, nejdříve prodává, přičemž výdajem je cena, za kterou tuto kryptoměnu pořídil,“ říká Klára Křehlová z tiskového oddělení Generálního finančního ředitelství.
„Pokud dojde k prodeji všech kryptoměn, je situace jednoduchá – příjem bude součtem všech prodejních cen a jako výdaj půjde uplatnit součet všech pořizovacích cen. Daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob se podává za celý rok, bereme tedy v potaz všechny prodeje v daném kalendářním roce,“ vysvětluje Eisenwort.
K obchodům většinou dochází na zahraničních burzách, neuskutečňují se tedy v korunách. Jak se tyto ceny převádějí na českou měnu? „Pokud poplatník nevede účetnictví, používá buď kurzy devizového trhu vyhlášené ČNB, nebo použije jednotný kurz, který pro každý rok stanovuje Generální finanční ředitelství pokynem řady D. Přitom platí, že v jednom zdaňovacím období nelze použít současně jednotný kurz a kurz devizového trhu vyhlášené ČNB,“ odpovídá Křehlová.
Co když jste virtuální měnu nakoupili už ve vzdálenější minulosti a nemůžete teď dohledat, kde konkrétně to bylo a za kolik? Křehlová doporučuje web coinmarketcap.com, kde lze zpětně nalézt vážený průměr ze všech burz podle objemů obchodů u většiny kryptoměn.
Má vůbec finanční správa nějakou možnost dostat se k datům burz, kde se s kryptoměnami obchoduje? „Ano, kontrola zdanění kryptoměn tvoří výseč standardní náplně a kontrolní pracovníci jsou vybaveni kompetencí rovněž pro kontrolu zdanění kryptoměn. V rámci těchto postupů jsou využívány i data k transakcím realizovanými tuzemskými daňovými poplatníky s využitím služeb poskytovaných soukromým sektorem nebankovního typu, jako jsou například i kryptoburzy,“ říká Heřtus z Generálního finančního ředitelství.
I když se finanční úředníci k datům z kryptoburz dostat mohou, není podle zkušeností daňových expertů běžné, že by těchto možností využívali příliš aktivně, že by dohledávali lidi, kteří na burzách obchodují. „Co není teď, může být kdykoliv v budoucnu. Je potřeba mít na zřeteli, že promlčecí doba u daně z příjmu je minimálně tři roky, a z hlediska trestního práva k promlčení může dojít v určitých případech až za 15 let. Lze tak jen doporučit řádné a svědomité plnění daňových povinností,“ upozorňuje Jelínek.
Chcete si splnit své sny? Investujte!
Do minuty vyhledáte nejvýhodnější investiční portfolia a přání vaše i vašich blízkých se začnou plnit. A nemusíte být profík.
„Vzhledem k růstu segmentu investic do kryptoměn vzrůstá odpovídajícím způsobem zájem finanční správy řešit komplexním způsobem zdanění. Tomu adekvátně odpovídají i přijatá a plánovaná opatření a činnost v mnoha rovinách,“ dodává Heřtus.
Pokud u vás finanční správa bude mít podezření na nepřiznané příjmy z obchodování kryptoměnami, může si vás „proklepnout“ i v bance.
„Jako banka obecně nemáme žádnou povinnost reportovat finanční správě platby z kryptoměnových burz na účty našich klientů. V rámci daňového řízení má ale správce daně právo dotazovat se mimo jiné i na informace, které podléhají bankovnímu tajemství. V takovém případě by se však jednalo o řízení vedené s konkrétním klientem. Nicméně podle zákona proti praní špinavých peněz máme povinnost oznamovat Finančnímu analytickému úřadu podezřelé obchody, tedy transakce, které vykazují znaky podezřelého obchodu,“ říká například mluvčí Air Bank Roman Macháček.
Do hledáčku cifršpionů se můžete dostat třeba v situaci, kdy vám běžně chodí na účet jen pravidelná výplata a najednou dorazí větší suma peněz z kryptoměnové burzy. „V takovém případě je možné, že banka danou transakci vyhodnotí jako nestandardní a oznámí ji,“ vysvětluje Eisenwort.
Způsob zdanění, jak jsme si ho popsali výše, se mění v případě, že kryptoměny těžíte. Pak se příjem z jejich prodeje nevede jako ostatní příjem, ale řídí se pravidly podle § 7 zákona o daních z příjmů – tedy pro příjem z podnikání.
„Pokud se jedná o soustavnou činnost, tedy těžbu kryptoměny v rámci podnikání za účelem dalšího využití, uplatní se daňový režim jako u výroby vlastní činností,“ vysvětluje Křehlová. V takovém případě už se z příjmů z kryptoměn platí i sociální a zdravotní pojištění.
Podle Eisenworta může finanční správa za soustavnou činnost považovat i situaci, kdy virtuální měny netěžíte, ale například s nimi pravidelně obchodujete.
„Hranice mezi ostatním příjmem (nesoustavnou činností) a podnikáním (soustavnou činností) je však velmi nejasná a pokud vím, tak u kryptoměn neexistuje judikát, který by ji pomohl definovat. Je to tedy celkem tenký led,“ upozorňuje daňový expert.
Jiří Hovorka
Dlouhodobý investiční produkt
Myslete na sebe a zabezpečte se na penzi co nejlépe. Třeba investováním do široké nabídky fondů.
Sdílejte článek, než ho smažem
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
3. 2. 2022 7:14, Tarzan
Nic nedaňte, rozkradou to!
Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy
3. 2. 2022 22:25, Pag
Proč se někdo hroutí z daní? Jedině snad podnikavci.
V diskuzi je celkem (37 komentářů) příspěvků.