Daň z nemovitosti

Všichni, kdo se v předchozím kalendářním roce stali majiteli nemovitosti – pozemku, rodinného domu, bytu, nebytové jednotky a podobně. Povinnost podat přiznání k dani z nemovitých věcí mají i ti, kteří na své nemovitosti provedli přístavbu, nástavbu nebo ji částečně zlikvidovali – pokud se tím změnil druh nebo výměra pozemku, případně se zvýšila nadzemní podlaží. Přiznání je nutné podat i po kolaudaci stavby.

Pokud už jste jednou přiznání k dani z nemovitosti podávali a nic podstatného se na ní neměnilo (nenastaly „okolnosti rozhodné pro vyměření daně“), nové přiznání nepodáváte. Změnou rozhodnou pro stanovení daně je také změna výměry parcely na základě revize katastru nemovitostí.

Nové daňové přiznání se nepodává ani v případě, kdy se mění jenom výše daně – typicky když obec zvýší místní koeficient. Finanční správa to hlídá a jen vám naúčtuje změněnou daň.

Přiznání k dani z nemovitých věcí je potřeba odevzdat nejpozději 31. ledna. Pro zajímavost: Tohle přiznání se jako jediné podává dopředu. Například do konce ledna 2023 tedy běží termín pro přiznání k dani z nemovitých věcí 2023. 

Když jste o zápis do katastru zažádali sice ještě v předchozím kalendářním roce, ale dojde k němu až v aktuálním roce, máte na podání daňového přiznání víc času než do 31. ledna. V takovém případě stačí podat přiznání do tří kalendářních měsíců, které následují po měsíci, v němž k zápisu došlo.

Pokud jste o zápis zažádali teprve na začátku roku 2023, přiznání kvůli tomu letos nepodáváte – bude se vás týkat až za rok.

Na finanční úřad by se měli na začátku roku obrátit i lidé, kteří už nevlastní žádnou nemovitost, protože ji (nebo je) v předchozím kalendářním roce prodali, darovali či jinak pozbyli. Kdo se takhle neodhlásí, může na jaře dostat složenku nebo jiný předpis k platbě, přestože už nemá za co platit. Za včasné neoznámení hrozí v krajním případě sankce, finanční úřady ji ale v takovém případě uplatňují jenom mimořádně.

Když jste v předchozím roce prodali či darovali vaši jedinou nemovitost v kraji, stačí na příslušný úřad poslat oznámení o tom, že už v kraji žádnou nemáte. Pokud jste ovšem prodali nebo darovali některou ze svých nemovitostí, ale ve stejném kraji stále vlastníte aspoň jednu další, musíte teď podat daňové přiznání.

Přiznání se podává k finančnímu úřadu, v jehož kraji se nemovitost nachází. Pokud tedy máte víc nemovitostí a všechny v jednom kraji, podáváte přiznání jen na jeden úřad. Když ale máte nemovitosti ve víc krajích, podáváte víc přiznání – jedno za každý kraj.

Přiznání lze poslat klasicky poštou, předat osobně na podatelně úřadu nebo podat elektronicky s využitím datové schránky, bankovní identity nebo třeba eObčanky – při vyplňování na portálu Moje daně pak hned na úvod určíte, k jakému finančnímu úřadu přiznání podáváte.

Lidé, kteří mají datovou schránku povinnou ze zákona (a už aktivovanou), musí komunikovat s finanční správou elektronicky – online tedy podávají nejen přiznání, ale třeba i oznámení o tom, že už žádnou nemovitost nevlastní. Za nedodržení elektronické formy hrozí pokuta 1000 korun, ovšem až když neodstraníte „vadu podání“ ani po výzvě finančního úřadu. Kdo si datovou schránku zařídil dobrovolně, tomu sankce za jiný způsob komunikace s finanční správou nehrozí.

Jsou dvě možnosti. Buď se spoluvlastníci dohodnou a nemovitost přiznává jeden z nich jako společný zástupce, nebo každý podává přiznání ke svému podílu. Pokud se některý ze spoluvlastníků rozhodne přiznávat svůj podíl sám za sebe, musí to pak udělat i všichni ostatní. V daňovém přiznání pak uvádějí celou věc a až ve výpočtové části daňového přiznání uvede příslušný spoluvlastnický podíl na nemovité věci.

Přiznání k dani z nemovitých věcí se skládá ze dvou částí – na jedné se počítá daň za pozemky, na druhé za stavby. Konečnou výši daně určují metry čtvereční vámi vlastněných nemovitostí a následně sazby a koeficienty, které stát pro jednotlivé typy nemovitostí určil. Například za byty a rodinné domy se víc platí ve větších městech.

Konečnou výši daně pak svými rozhodnutími o místním koeficientu určují jednotlivé radnice, do jejichž rozpočtů vybrané peníze na dani z nemovitostí míří.

Zmíněné sazby najdete například v pokynech k daňovému přiznání, koeficienty pro vaše město si pak můžete najít ve vyhledávači na webu finanční správy. Na daňovém portálu finanční správy je pak k dispozici průvodce přiznáním, který za vás podle zadaných údajů rovnou vyplňuje sazby a koeficienty do přiznání.

Pokuta ve výši 0,05 % z výše daně za každý den prodlení se začíná počítat až šestý pracovní den po uplynutí lhůty pro podání – tedy až od 8. února. Pokuta za opožděné podání přiznání se navíc nevyměřuje v případě, že její výše nepřesáhne 1000 korun – tahle hranice se od předloňského roku výrazně zvýšila z dřívějších 200 korun.

Například u běžně velkého bytu, kde se daň z nemovitých věcí pohybuje kolem 1000 korun, by se pokuta vyšplhala nad limit až po několikaletém zpoždění.

V praxi tedy pokuta není příliš vážnou hrozbou. Když daňové přiznání odevzdáte, třeba až po výzvě z finančního úřadu, většinou se jí obávat nemusíte. Jen ten, kdo by přiznání neodevzdal ani po výzvě, dostane pokutu přinejmenším 500 korun.

Daň z nemovitých věcí musí většina lidí letos zaplatit do 31. května. Kdo platí víc jak pět tisíc korun, může částku rozpůlit a druhou polovinu zaplatit do konce listopadu. Zemědělci a chovatelé ryb mají termín do 31. srpna a do 30. listopadu.

Finanční úřady budou na jaře posílat složenky s aktuální výší daně z nemovitých věcí. Můžete také požádat o zaslání platebních údajů na e-mail – žádost je potřeba poslat do poloviny března. E-mail s platebními údaji pak nahradí složenku. V e-mailu bude i QR kód pro platbu. Další možností je platební předpis, který vám přijde přímo do Daňové informační schránky (Moje daně) nebo přes datovou schránku.

Od roku 2023 skončila takzvaná daňová složenka – bezplatná poštovní poukázka, jejímž prostřednictvím bylo možné platit daň z nemovitých věcí bez poplatku České pošty. Finanční správa sice i letos pošle klasickou poukázku typu A – ale kdo přes ní pak zaplatí, čeká ho poplatek nejméně kolem 50 korun. Jednodušší a levnější alternativou je tedy bezhotovostní převod z bankovního účtu, případně prostřednictvím SIPO).

Jestliže vám vyjde daň nižší než 30 korun, platit ji nemusíte. Výjimku tvoří spoluvlastnické podíly na pozemcích, z nichž se daň předepisuje vždycky, a to v minimální výši 50 korun.

Nebyla. Vláda vedená Andrejem Babišem v roce 2020 prosadila konec daně z nabytí nemovitosti, která se platila jenom při převodu nemovitosti a dělala 4 % z její hodnoty. Daň z nemovitosti je výrazně nižší a platí se každý rok.