Jak jste spokojený s konsolidačním balíčkem, který nedávno schválil Parlament?
Jsem rád, že se vláda vůbec k balíčku odhodlala, protože bez něj bychom zadlužovaní státu prohlubovali ještě více. Budeme se sice dál zadlužovat, ale o konsolidační balíček méně.
Z těch mnoha opatření, které Národní ekonomická rada vláda (NERV) navrhovala, se některá zavedou beze změny, některá s úpravami a na některé nedošlo. Například je škoda, že nedošlo na reformu samospráv. Ale není všem dnům konec.
Chystají se snad nějaká další opatření?
Vláda požádala NERV tentokrát o návrhy prorůstových opatření. Ty jsme jí předložili na začátku října. Jsou rozdělené do několika oblastí, zaměřují se na řešení problémů na trhu práce, kde chybí zaměstnanci, dále na oblast vzdělávání, veřejné správy, bydlení a investic. Nechci být zatím konkrétnější, veřejnost s dalšími navrhovanými opatřeními seznámíme v nejbližších dnech.
Co považujete za úspěch, že se zatím prosadilo?
Za mě je úspěchem úprava daně z nemovitých věcí. Je to jediné zdanění majetku v zemi, které máme. V mezinárodním srovnání je to jedna z nejnižších daní z nemovitosti v Evropě. Navíc je to jedna z nejméně distorzivních daní – tedy příliš neomezuje ekonomickou aktivitu. Tomuto typu zdanění fandím.
Byl jsem proto, aby byla daň vyšší, ale zvyšovala se postupně. Nakonec došlo ke kompromisu a daň stoupne jednorázově na 1,8násobek. Ideální by ale bylo, kdyby se změnilo celé nastavení daně.
Pro jakou úpravu byste byl?
Daň by se měla odvíjet nejenom podle toho, v jakém místě nemovitost je a jak je velká, ale i podle její hodnoty. Pokud by hodnota bytu či domu byla vysoká, tak by měla být vysoká i daň. O této úpravě už se mluví i na politické úrovni. Vycházelo by se z cenových map. Oblíbenou myšlenkou mezi ekonomy navíc je, aby se daň počítala i z potenciálu hodnoty pozemku. Například v centru Prahy najdeme mnoho proluk, za které se nyní platí relativně nízká daň. Přitom by měla být stejně vysoká jako daň z činžáku, který stojí hned vedle. Je to rozumné jak z pohledu výběru daně, tak ekonomických motivací.
Když stát potřebuje zvyšovat daně, tak já jsem pro to, abychom zvyšovaly ty méně distorzivní daně a naopak snížili vysoké zdanění nízkoplacené práce.
Jak byste to udělal?
Už za první vydělanou korunu platí zaměstnanec i zaměstnavatel pojištění. Funguje tam ale dobře sleva na poplatníka, takže za letošek zaplatí lidé s minimální mzdou na dani z příjmu fyzických osob jen 300 korun. Ale každá další koruna vydělaná nad minimální mzdu je už zdaněna 45 procenty. Nízkopříjmovým tak z výdělku zůstává málo peněz. Nabízí se například možnost, že by se do určitého nízkého příjmu zvýšila sleva na poplatníka. Jde také zavést nižší sazbu daně případně nějakou slevu na zdravotní pojištění, které by v určité částce doplácel stát podobně jako například za nezaměstnané na úřadu práce.
Petr Janský přednáší ekonomii a veřejné finance na Institutu ekonomických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy (IES FSV UK), kde vede katedru evropské ekonomické integrace a hospodářské politiky. Je absolventem IES FSV UK a University of Oxford. Ve svém výzkumu se specializuje se na veřejnou, mezinárodní, a rozvojovou ekonomii. Jako výzkumník a expert vládních, mezinárodních a neziskových organizací přispívá k zlepšení veřejných politik a tak životních podmínek u nás i v zahraničí. Je členem Národní ekonomické rady vlády.
Budete takové úpravy navrhovat?
Ano, diskutujme o tom. Chceme přece, aby nízkopříjmoví lidé byli motivovaní k práci, aby nezůstávali v šedé ekonomice nebo na sociální dávkách.
Když už jsme u příjmů, konsolidační balíček zavádí 23procentní daň z příjmů už od trojnásobku průměrné mzdy. Doposud platila až od čtyřnásobku. S tím jste spokojený?
Podle mě se tato progrese neudělala šťastně. Je to spíše regrese. Z pohledu takzvané marginální daňové sazby za daně i pojištění dohromady příjmy do 120 tisíc budeme danit 45 procenty, příjmy od 120 do 160 budeme danit 51 procenty a příjmy nad zhruba 160 tisíc pak 34 procenty. Nevidím smysl v tom, proč má být příjem mezi 120 a 160 tisíci zdaněn nejvyšší marginální daňovou sazbou. Proč neplatí vyšší zdanění od 160 tisíc? Takto máme nejnižší zdanění nejvyšších mezd, jaké vůbec můžeme mít.
Co říkáte na omezení nebo zrušení některých daňových slev, například na manželku a na studenta?
Těžko v tom hledám úplně jasnou logiku. Celkově souhlasím s rušením daňových výjimek, ale nikdo mi nevysvětlil, proč se zrušilo školkovné a sleva na studenta a proč se nezrušila daňová sleva na hypotéky.
Co se upravuje a mělo by víc, jsou odvody OSVČ. Je dobře, že k nějaké úpravě vláda přistoupila, ale jsou to mírné úpravy. Sáhl bych v tomto případě do výdajových paušálů, které zůstávají stále nerealisticky vysoké a jsou především pro ty pracující ve švarcsystému velmi štědré. Ale jak říkám, není všem dnům konec a k dalším opatřením dříve nebo později dojde.
Státní rozpočet stále více zatěžuje důchodový systém. Na výplatu současných důchodů už nestačí vybrané peníze na sociální pojištění od pracujících lidí. Penze se tak musí doplácet z jiných příjmů rozpočtu. Kromě nyní představené důchodové reformy, která má snížit propad důchodového účtu v budoucnu, chce vláda ještě motivovat občany, aby si sami na důchod spořili. Přichází s úpravami a novinkami u penzijního spoření. Jak se vám líbí?
Stát lidi v současné době motivuje k doplňkovému penzijnímu spoření státním příspěvkem. Tento produkt má ovšem řadu problémů – motivuje ke spoření malých částek, necílí na mladé a na lidi s nízkými příjmy. Má také nízkou návratnost, protože většina klientů je stále ve starých transformovaných fondech. Takže když se pak ocitnou v důchodu, tak z penzijka mají nízké úspory. A ještě ke všemu si ho většina lidí vybírá najednou, tudíž pak ani neplní svou roli doplňovat státní důchod a zvýšit životní úroveň penzistů.
Co se s tím ale dá dělat?
Vládu bych podpořil k radikálnějším úpravám. Za těch 10 miliard, které na toto spoření každý rok vydává, by měl stát těžit mnohem více. Je jeho zodpovědností, aby tato podpora fungovala lépe. Aby si lidé spořili více, a aby si naspořené peníze vybírali rentou. A také by měl lépe regulovat penzijní fondy, aby měly nižší poplatky a očekávanou vyšší návratnost.
Když bychom se vrátili o dvacet let zpět, tak by se vám vyplatilo nedávat peníze do penzijního spoření, ale uložit je do indexových fondů, které obsahují diverzifikované akcie. Vaše bohatství by bylo odhaduji výrazně vyšší než v penzijku. A to i přesto, že je tam příspěvek od státu.
Chcete si i v penzi plnit sny? Poradíme!
Najděte si nejvýhodnější penzijní spoření a získejte státní příspěvky i slevy na dani. Podpořit vás může i zaměstnavatel.
Vláda teď prosadila například změny ve státním příspěvku na penzijní spoření, aby klienty motivovala k vyšším úložkám...
To, že vláda prosadila zvýšený příspěvek pro vyšší úložky, a to, že příspěvek už nebudou čerpat starobní důchodci, je krok správným směrem. Ale nestačí to. Podle mě stát stále dává příliš moc peněz na to, aby si spořili lidé na důchod příliš málo.
Zrušení státního příspěvku pro důchodce vyvolalo velkou nevoli...
Stát má motivovat mladé lidi, aby si spořili. Nemá motivovat starobní důchodce, aby si spořili na už vyplácený důchod. Když jejich příspěvky dáme navíc mladým lidem, bude to lepší.
Zmínil jste, že většina klientů penzijního spoření stále zůstává v transformovaných (starých) fondech, kde je minimální výnos z uložených peněz. Je možné nějak tyto lidi přesvědčit k tomu, aby přešli do doplňkového penzijního spoření a investovali trochu rizikověji?
Vláda už odsouhlasila nějaké změny, které usnadní přestup z transformovaných do účastnických fondů, kde si mohou vybírat investiční strategii. Uvidíme, zda to pomůže. Chtělo by to detailnější analýzu dopadů různých změn, šlo by také k přestupu do doplňkového penzijního spoření motivovat například i odebráním státní podpory ve starým typu spoření.
Nově budou moci lidé spořit na penzi i v takzvaném DIPu, tedy dlouhodobém investičním produktu. Nebude mít sice státní příspěvek, ale bude mít zvýhodnění formou odpočtu od základu daně. Vy ale nejste velkým zastáncem této novinky, že?
Po víc než roce interních a veřejných debat o konsolidaci veřejných financí, kdy se bavíme o tom, které daně zvyšovat a které výdaje snížit, jsem ostře naladěn vůči nápadům na zcela nové výdaje, které nejsou dobře podloženy. A jedním z těchto nápadů je právě DIP.
Víme, že by se mělo současné doplňkové spoření nějak upravit, některé jeho neduhy vyřešit. A místo toho zavádíme něco, co trpí většinou stejných neduhů. Mě to přijde nezodpovědné, že chystáme produkt, který by měl podpořit spoření na stáří, ale opět s možností vybrat si naspořené peníze najednou, tedy bez renty, dále bez větší podpory mladých lidí a s daňovou úlevou pro lidi, kteří by si stejně spořili i bez úlevy. Ano, jsem rozhodně pro podporovat dobrovolné spoření na stáří, ale tohle není příliš slibné využití státní podpory.
Ať je na trhu spousta produktů, které lidem nabídnou spoření na penzi, proti tomu vůbec nejsem, ať si každý vybere, co chce. Ale u DIPu se chystáme dát peníze ze státního rozpočtu a je nutné pečlivě zvažovat, na co je dáme.
Kateřina Hovorková
Penzijko s finančním bonusem
Založte si penzijko Conseq a získejte nejen státní příspěvky a daňovou úsporu, ale i bonus pro věrné klienty.
Sdílejte článek, než ho smažem
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
20. 11. 2023 18:08, Skeptik
Souhlas. A proto by v zápětí po zavedení DIPu měla začít masivní vzdělávací kampaň, která by finančně negramotné populaci (tj. většině) vysvětlila, že pravidelné investování do investičních ETF je nejen snadné, ale taky jedna z nejlepších investičních strategií.
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy
20. 11. 2023 16:29, Tarzan
Výpalné z nemovitostí zrušit!
V diskuzi je celkem (7 komentářů) příspěvků.