Daň z příjmů

Daňové přiznání online

Daň z příjmů - základní informace

Daň z příjmů platí v Česku v zásadě ten, kdo tu sídlí nebo podniká a má nějaké zdanitelné příjmy. Celkem tvoří daň z příjmů asi pětinu státního rozpočtu. Plátci daně z příjmů jsou jednak lidé, fyzické osoby, a jednak firmy, tedy právnické osoby. Fyzické osoby se z praktického hlediska dají rozdělit na ty, kterým ze zákona všechno kolem daní zařídí někdo jiný (typicky zaměstnanci) a na ty, kteří se musí sami postarat o zaplacení daně a případně i daňové přiznání. U nás najdete potřebné a aktuální informace k dani z příjmů právnických osob i k dani z příjmů fyzických osob. Většina servisu je ale přirozeně zaměřena na daň z příjmů fyzických osob, na způsoby, jak si daň snížit (daňové slevy a daňové odpočty ze základu daně), a na podání daňového přiznání (a přehledů pro správu sociálního zabezpečení a zdravotní pojišťovny) a na zaplacení daně.

Kdo musí podávat daňové přiznání

  • Podnikatelé podávají daňové přiznání sami, kromě toho musí ještě odevzdávat přehled o svých příjmech správě sociálního zabezpečení, kam odvádějí povinné sociální pojištění, a zdravotní pojišťovně, kam odvádějí zdravotní pojištění. Speciální kategorií jsou podnikatelé, kteří se přihlásili k placení paušální daně. Ti daňové přiznání ani přehledy pro sociálku a zdravotní pojišťovnu odevzdávat podávat nemusí, a navíc jedinou platbou hradí daň i povinná pojištění. Zříkají se ale možnosti snížit si daň z příjmů daňovými odpočty a slevami na dani. Jestli se paušální daň vyplatí vám, napoví kalkulačka paušální daně.

  • Za fyzické osoby, které jsou zaměstnané, a nemají jiné příjmy podává daňové přiznání (vyúčtování daně) zaměstnavatel. Ten se stará i o uhrazení daně a komunikuje se správou sociálního zabezpečení a zdravotní pojišťovnou). Zaměstnanec podává sám daňové přiznání, zejména pokud u některého ze zaměstnavatelů nepodepsal prohlášení k dani, pracoval pro několik zaměstnavatelů současně a některý z příjmů nebyl zdaněný srážkovou daní, měl kromě příjmů ze zaměstnání i zdanitelné příjmy z podnikání, pronájmu, prodeje kapitálového majetku, případně ostatní příjmy přes 50 tisíc korun za rok.

  • Daňové přiznání k dani z příjmů právnických osob podává většina právnických osob, s několika výjimkami, mezi které patří třeba společenství vlastníků jednotek. Sazba daně z příjmů právnických osob je 21 procent.

Jak podat daňové přiznání

Daňové přiznání se podává finanční správě. Může se podávat osobně nebo na papíře poštou, tuto možnost ale většina plátců daně nemá. Právnické osoby a podnikatelé mají totiž povinně datovou schránku – a kdo má datovou schránku, musí podat daňové přiznání elektronicky. To ale nutně neznamená prostřednictvím datové schránky, jsou i jiné možnosti:

  • Vyplněním a odesláním elektronického formuláře přes portál Moje daně (Online daňový úřad). K identifikaci je potřeba některá z identit občana (třeba bankovní identita, klíč k eGovernmentu a další) nebo datová schránka.
  • Vyplněním elektronického formuláře, který najdete znovu na webu Moje daně, a jeho odesláním s elektronickým podpisem nebo i bez podpisu – pak je ale potřeba ještě dojít na úřad a podání potvrdit osobně.
  • Vyplněním formuláře v uznávaném formátu a odesláním přes datovou schránku.
  • Odevzdáním podkladů dobrému daňovému poradci, který vám jednak pomůže s vyplněním přiznání, jednak ho za vás podá. Tím navíc oproti ostatním získáváte možnost podat daňové přiznání bez sankcí a pokut později.

Mohlo by být pro vás užitečné

Daňové přiznání – termíny

Pro fyzické osoby, které odevzdávají v roce 2024 daňové přiznání za rok 2023, je rozhodujících několik termínů:

Způsob podání přiznáníTermín podání přiznání
Sám – papírovědo úterý 2. dubna 2024
Sám – elektronickydo čtvrtka 2. května 2024
Přes daňového poradcedo pondělí 1. července 2024 (do 2. dubna ale musíte dát finančnímu úřadu vědět, že si poradce berete)

Kromě samotného daňového přiznání musíte odevzdat i přehledy o příjmech a výdajích správě sociálního zabezpečení a zdravotní pojišťovně. S identitou občana nebo datovkou to můžete udělat elektronicky. Lze to ale učinit i klasicky osobně nebo poštou.

Základní pravidlo pro podání přehledů je to, že se musí odevzdat do měsíce po podání daňového přiznání. Pokud necháte podání přiznání na nejzazší termín, platí tedy, že přehledy lze nejpozději odevzdat takto:

Způsob podání přehledůTermín podání přehledů
Sám – papírovědo čtvrtka 2. května 2024
Sám – elektronickydo pondělí 3. června 2024
Přes daňového poradcedo čtvrtka 1. srpna 2024 (do 2. dubna ale musí finanční úřad vědět, že si poradce berete)

Mohlo by být pro vás užitečné

Jak si snížit daně: odpočty  od základu daně

Daň z příjmů se počítá zjednodušeně řešeno ze zisku, tedy z příjmů snížených o výdaje. Rozdílu mezi příjmy a výdaji se říká daňový základ: než se ale pustíte do vlastního výpočtu daně, zkontrolujte si, jestli nemůžete uplatnit některou z nezdanitelných částí základu daně (odečitatelných položek nebo odpočtů od daňového základu). Od daňového základu lze odečíst:

Příspěvky na penzijní připojištění nebo penzijní spořenMůžete si odečíst až 24 tisíc za rok (ale počítá se až to, co měsíčně zaplatíte nad 1000 Kč)
Pojistné na životní pojištěníMůžete si odečíst až 24 tisíc korun za rok (pozor, pojištění musí být investiční, kapitálové nebo důchodové, čistě rizikové se nepočítá)
Úroky hypotéky nebo úvěru ze stavebního spořeníAž 300 tisíc korun za rok (25 tisíc měsíčně) si můžete z daňového základu odečíst, když máte hypotéky nebo úvěry ze stavebního spoření sjednané před koncem roku 2020, pro později sjednané úvěry je limit 150 tisíc (12,5 tisíce měsíčně), odečítají se ale jenom úroky, ne splátky vlastní půjčky
DaryMůžete si odečíst až 30 procent daňového základu (jak vám vyšel, ještě než jste začali odečítat nezdanitelné části základu daně), je to limit dočasně zvýšený (standardně bývá poloviční), odečítají se peníze darované na charitu, kulturu, školství, ekologii nebo tělovýchovu
Darování krve nebo kostní dřeněZa každé darování krve si můžete odečíst od základu 3000 korun, za kostní dřeň 20 tisíc
Příspěvky odborůmOdborově organizovaní zaměstnanci si můžou odečíst od základu až 3000 korun zaplacených na členských příspěvcích
Výdaje na zvyšování kvalifikaceAž 10 tisíc korun se dá odečíst, když absolvujete „zkoušky ověřující výsledky dalšího vzdělávání“

V této podobě jsou odečitatelné položky za rok 2023. V daňovém přiznání za rok 2024 (tedy v tom, které se bude podávat v roce 2025) bude ledacos jinak: končí například možnost odečítat si příspěvky odborům, se zavedením dlouhodobého investičního produktu se zásadně mění i daňová podpora investování a spoření na penzi (tedy také způsob odpočítávání příspěvků na penzijko nebo pojistného životního pojištění).

Jak si snížit daně: daňové slevy

Od vypočítané daně je možné odečíst různé daňové slevy (některé z nich letos naposled, končí sleva na studenta a ruší se školkovné). Slevy na dani, které můžete uplatnit v daňovém přiznání 2024 (tedy za rok 2023), jsou:

Daňové slevy můžou daň z příjmů snížit nejvýš na nulu, výjimkou je sleva na dítě: když vám díky ní vyjde daň z příjmů záporná, můžete si říct o její vyplacení. Tomu se říká daňový bonus.

Daňové kalkulačky

Důležité odkazy k dani z příjmů

Důležité otázky a odpovědi (FAQ)

  • Daň z příjmů patří s DPH a spotřebními daněmi mezi nejdůležitější a nejvýnosnější daně. Daň z příjmů patří mezi přímé daně. Z fyzických osob platí v Česku daň z příjmů ty, které tu mají trvalý pobyt nebo se tu obvykle zdržují. Z právnických osob pak daň z příjmů v Česku platí ty, které tu mají sídlo nebo vedení.

  • Pro výpočet daně z příjmů je důležité stanovit dobře daňový základ. Ten je pro právnické osoby i fyzické osoby stejný: jde o rozdíl příjmů dosažených ve zdaňovacím období a výdajů potřebných k jejich dosažení. Daňový základ se pak snižuje o odečitatelné položky neboli nezdanitelné části základu daně a snížený daňový základ se daní podle sazby daně. Od vypočtené daně se případně odečtou ještě daňové slevy.

  • Podle zákona o daních z příjmů se daň z příjmů vztahuje u fyzických osob na:

    • příjmy ze závislé činnosti (tedy zejména ze zaměstnání)
    • příjmy ze samostatné činnosti (z podnikání)
    • příjmy z kapitálového majetku (zejména výnosy investic)
    • příjmy z nájmu
    • a ostatní příjmy (například příležitostné příjmy nebo výhry)

    Daň z příjmů právnických osob se uplatňuje na:

    • příjmy z veškeré činnosti
    • příjmy z nakládání s veškerým majetkem
  • Daňové přiznání v první řadě nemusí podávat ta OSVČ, která se přihlásila k paušální dani. Netýká se jí ani povinnost podat zdravotní pojišťovně a správě sociálního zabezpečení přehled o příjmech a výdajích (přehled o zdanitelných příjmech). Pak také daňové přiznání nemusí podávat ten, kdo neměl příjmy aspoň 50 tisíc korun za rok (a zároveň nemá ani daňovou ztrátu). Je ale potřeba daňovou správu zpravit o tom, že přiznání letos nebude.

  • Úplný výčet všech příjmů, ze kterých se neplatí daň z příjmů fyzických osob ani se nemusí přiznávat, najdete v § 3 zákona o daních z příjmů, jde například o

    • přijaté úvěry a půjčky,
    • příjmy z rozšíření nebo zúžení společného jmění manželů,
    • příjmy získané nabytím akcií nebo podílových listů podle zákona upravujícího podmínky převodu majetku státu na jiné osoby
    • příjem plynoucí z titulu spravedlivého zadostiučinění přiznaného Evropským soudem pro lidská práva ve výši, kterou je Česká republika povinna uhradit, nebo z titulu smírného urovnání záležitosti před Evropským soudem pro lidská práva ve výši, kterou se Česká republika zavázala uhradit
    • příjmy poplatníka, který vypomáhá s domácími pracemi, a to za stravu a ubytování (au-pair)
  • Příjmy, které jsou o daně z příjmů osvobozené, jsou vypsány v § 4 zákona o daních z příjmů, ani ty se nemusí přiznávat. Jde například o:

    • příjmy z prodeje rodinného bytu či domu, pokud v nich prodávající měl bydliště aspoň dva roky bezprostředně před prodejem nebo doba mezi nabytím a prodejem přesáhla deset let,
    • příjmy z prodeje movitých věcí, pokud nejsou zahrnuty do obchodního majetku (příjem z prodeje motorového vozidla, lodi a letadla je osvobozen, když mezi nabytím a prodejem uplynul alespoň rok),
    • přijatá náhrada škody (pokud náhrada škody nesouvisí se samostatnou výdělečnou činností nebo pronájmem), náhrada nemajetkové újmy,
    • plnění z pojištění majetku a pojištění odpovědnosti za škody (pokud pojištění nesouvisí se samostatnou výdělečnou činností nebo pronájmem),
    • ceny z veřejných, reklamních či sportovních soutěží v hodnotě nepřevyšující částku deset tisíc korun,
    • příjmy sociálního charakteru – tedy dávky nemocenského pojištění, důchodového pojištění (důchody se nedaní, pokud nepřesáhnou 36násobek minimální mzdy),
    • odměny vyplacené zdravotní správou dárcům za odběr krve a jiných biologických materiálů,
    • výživné,
    • stipendia ze státního rozpočtu a z prostředků veřejné vysoké školy, výpomoc od zaměstnavatele (například výpomoc rodině při úmrtí zaměstnance),
    • příjmy z prodeje cenných papírů do sta tisíc korun za rok, při prodeji cenných papírů za víc než sto tisíc musí být pro osvobození od daně splněn též časový test: doba mezi nabytím a prodejem cenných papírů musí přesáhnout tři roky,
    • osvobozené od daně jsou také příjmy nabyté dědictvím.
  • Fyzická osoba musí daň z příjmů zaplatit do konce období určeného k podání daňového přiznání. Obecně platí, že daň z příjmů se přiznává nejpozději do tří měsíců od konce zdaňovacího období. Pro fyzické osoby je zdaňovacím obdobím kalendářní rok, takže přiznání by se mělo odevzdávat do 1. dubna (pokud připadne na víkend tak nejbližší další pracovní den). Pokud ale poplatník podává přiznání elektronicky, termín je ještě o měsíc delší. A protože první květen je státní svátek, je termín 2. května, případně nejbližší další pracovní den. Pokud poplatník využije služeb daňového poradce, připadá termín na daňové podání na začátek července. Máme kalkulačku výše sankcí za opožděné přiznání daně i výpočet pokuty za pozdě zaplacenou daň.

Partners Financial Services