Zdroj: Shutterstock
Ve čtvrtek 2. května končí lhůta pro podání přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2023. Podmínkou je elektronická forma. Základní lhůta pro přiznání na papíře skončila 2. dubna.
Pokud vám přiznání chystá daňový poradce nebo advokát, má čas ještě do 1. července. Využití poradce už nemusíte finančnímu úřadu předem oznamovat.
Psali jsme podrobně:
Limit pro podání přiznání: Počínaje příjmy za rok 2023 – tedy od aktuálně podávaného přiznání – stoupl na 50 tisíc korun z dřívějších 15 tisíc. Jde o hrubý příjem před odečtením výdajů – odborně řečeno dílčí základ daně. Lidé, kteří mají roční příjmy nižší, tedy nemusí podávat přiznání.
Do limitu pro podání přiznání se nepočítají příjmy, které vůbec nejsou předmětem daně, nebo jsou od daně osvobozené, případně je z nich daň vybírána srážkou. Nepřiznávají se ani příjmy z příležitostných činností, které nepřesáhnou 30 tisíc korun za rok před odečtením výdajů. Tento limit se nezvýšil, zůstává stejný už od roku 2014.
Přiznání nemusí podat zaměstnanci, kteří v předchozím roce měli příjmy pouze od jednoho zaměstnavatele. Nebo sice od víc zaměstnavatelů, ale postupně (ne současně od víc než jednoho). Podmínkou je, že u všech podepsali takzvané prohlášení k dani a současně neměli jiné zdanitelné příjmy (z podnikání, nájmu a podobně) přesahující 20 tisíc korun. I tento limit stoupl – dříve byl šest tisíc korun.
Podnikatelé, kteří se dobrovolně přihlásili do systému paušální daně, většinou nemusí přiznání podávat ani při vyšších příjmech. Ovšem jen za podmínky, že jejich ostatní příjmy (kromě příjmů ze samostatné činnosti), tedy typicky z nájmu či z kapitálového majetku, nepřevyšují 50 tisíc.
Školkovné: Maximální výše daňové slevy za umístění dítěte (školkovného) odpovídá měsíční minimální mzdě. Pro příjmy za rok 2023 se tedy zvýšila na 17 300 Kč. Základní pravidla pro uplatnění slevy se nezměnila. Školkovné si lze naposledy odečíst z daní (příjmů) za rok 2023, od roku 2024 tato sleva končí.
Bonus na dítě: Daňový bonus může uplatnit jenom ten, kdo vydělá aspoň šestinásobek měsíční minimální mzdy – u příjmů za rok 2023 je tedy potřeba vydělat aspoň 103 800 korun. Do limitu se počítají pouze příjmy ze zaměstnání nebo podnikání.
Samotná daňová sleva na dítě se zůstává stejná jako před rokem: 15 204 Kč ročně na první dítě, 22 320 Kč na druhé dítě a 27 840 Kč na třetí a každé další dítě.
Odpočet darů: Od základu daně si lze odečíst dary až do výše 30 procent základu daně. Limit je sice standardně 15 procent, ale v předchozích letech (včetně příjmů za rok 2023) se výjimečně zvýšil kvůli koronaviru a ruskému útoku na Ukrajinu. V souvislosti s pomocí Ukrajině se zároveň rozšířil okruh uznatelných darů. Minimální hranice se nemění: Podmínkou pro využití odpočtu je, že celková hodnota těchto darů v předchozím roce dosáhla aspoň 1000 korun nebo přesáhla dvě procenta základu daně.
Vyšší daňové pásmo – progresivní sazba: Výrazně nadprůměrné výdělky se daní vyšší sazbou 23 %. Ta se vztahuje pouze na část základu daně přesahující limit – ročně jde o 48násobek průměrné měsíční mzdy. Pro příjmy za rok 2023 se tedy hranice zvýšila na 1 935 552 Kč. Příjmy pod tento limit se daní základní 15% sazbou. Zásadnější změna se pak dotkne příjmů za rok 2024. Zvýšená 23% sazba se bude nově platit už od 36násobku místo dosavadního 48násobku (z měsíčního pohledu od třínásobku místo dosavadního čtyřnásobku).
Limit pro zdanění důchodu: Důchody jsou obvykle osvobozeny od daně z příjmů. Danit se musí jenom v případě, že roční příjem ze všech přijatých důchodů (vedle starobního může jít třeba o invalidní) přesahuje 36násobek minimální měsíční mzdy. Za rok 2023 se tak hranice osvobození důchodů zvyšuje na 622 800 Kč ročně (v průměru 51 900 měsíčně).
Paušální daň: Paušální daň umožňuje platit měsíčně jedinou částku zahrnující daň z příjmů, sociální i zdravotní pojištění. K paušální dani z příjmů za rok 2024 se mohl přihlásit podnikatel, jehož roční příjmy nepřesáhnou dva miliony korun. Čas na přihlášky uplynul už 10. ledna, během roku se ještě mohou připojit začínající podnikatelé. O výši plateb a dalších pravidlech jsme psali podrobně: Paušální daň 2024
Sleva na manželku: Daň z příjmů za rok 2023 si můžete snížit o slevu na vyživovaného manžela. Její pravidla ani výše se oproti předchozímu roku nezměnily, může tak dosáhnout až 24 840 korun za rok. Počínaje příjmy 2024 se sleva omezí: bude ji možné využít jen při péči o dítě do tří let věku.
Odpočty na penzijní spoření a životní pojištění: Ani pravidla a limity pro odpočty „penzijka“ a „životka“ se v aktuálně podávaném přiznání nezměnily. Všechno je stejné jako před rokem. Změny se dotknou až příjmů za rok 2024, tedy v příštím přiznání.
Sleva na studenta: Daň za rok 2023 si stále můžete snížit o speciální slevu na studenta. Její pravidla ani výše se oproti předchozímu roku nezměnily, může tak dosáhnout až 4020 korun ročně. Počínaje příjmy za rok 2024 ji vláda zrušila.
I při vyplňování daňového přiznání za rok 2023 lze využít odečitatelné položky a daňové slevy.
Základ daně – tedy loňské příjmy po odečtení souvisejících výdajů – si nejdřív můžete snížit o takzvané nezdanitelné části základu daně. Týkají se třeba spoření na penzi se státním příspěvkem, životního pojištění nebo hypotéky. Po snížení základu o nezdanitelné části si předběžně spočítáte patnáctiprocentní daň z příjmů. Tu si pak ještě můžete snížit o daňové slevy. Přinejmenším o slevu na poplatníka.
Když podáte přiznání jakoukoliv formou nejpozději 2. dubna 2024, musíte nejpozději 2. dubna také zaplatit případný nedoplatek na dani. Nezáleží na tom, jestli jste přiznání odevzdali na papíře, elektronicky nebo přes poradce – pokud jste to stihli v základním termínu do 2. dubna, je pro vás tohle datum klíčové i pro splatnost daně a nemůžete využít ani měsíc navíc.
Dodejme, že úrok z prodlení za pozdní zaplacení daně se počítá až od čtvrtého kalendářního dne, tedy letos od 6. dubna. A díky tomu, že úrok vám finanční správa naúčtuje, až když překročí 1000 korun, bývá toleranční doba v praxi ještě delší.
Pokud přiznání podáte elektronicky mezi 3. dubnem a 2. květnem 2024, posouvá se splatnost daně na 2. května. A když přiznání podá poradce mezi 3. dubnem a 1. červencem, stačí daň zaplatit do 1. července.
Zatímco samotné přiznání stačí v poslední den lhůty odeslat, platba daně už má být na účtu finanční správy.
Podle zákona má finanční úřad na vrácení přeplatku třicet dnů od dne jeho vzniku. Přeplatek formálně vznikne až uplynutím příslušné lhůty k podání přiznání.
Pokud jste odevzdali přiznání nejpozději 2. dubna, ať už na papíře, elektronicky nebo přes poradce, přijde vám přeplatek nejpozději na začátku května.
Když podáte přiznání elektronicky mezi 3. dubnem a 2. květnem, začíná se počítat teprve od začátku května a přeplatek přijde nejpozději na začátku června. Totéž při využití daňového poradce: přiznání stačí podat na začátku července, přeplatek přijde nejpozději na začátku srpna.
Přiznání k dani z příjmů podává v zásadě každý, kdo měl loni příjmy vyšší než padesát tisíc korun – jde o hrubý příjem před odečtením výdajů. Limit se zvýšil z dřívějších patnácti tisíc.
Přiznání nemusí podat zaměstnanci, kteří měli příjmy pouze od jednoho zaměstnavatele. Nebo sice od víc zaměstnavatelů, ale postupně (ne současně od víc než jednoho). Podmínkou je, že u všech podepsali takzvané prohlášení k dani a současně neměli jiné zdanitelné příjmy (z podnikání, nájmu a podobně) přesahující 20 tisíc korun. O přeplatek mohli žádat přes zaměstnavatele – podrobnosti jsme popsali v článku o ročním zúčtování daní.
Přiznání nepodávají podnikatelé, kteří se dobrovolně přihlásili do systému paušální daně. Jsou tu ale výjimky: typicky když podnikatelé přestali splňovat podmínky pro paušální daň, nebo když mají další příjmy ze zaměstnání, nebo třeba když mají příjmy z pronájmu či prodeje nad 50 tisíc.
Přiznání není nutné podávat kvůli příjmům, které vůbec nejsou předmětem daně, nebo jsou od daně osvobozené, případně je z nich daň vybírána srážkou. Nepřiznávají se ani příjmy z příležitostných činností, které nepřesáhnou třicet tisíc korun za rok.
Ale pozor: když osvobozený příjem přesáhne pět milionů korun, musíte ho oznámit finančnímu úřadu. Každý příjem se přitom posuzuje jednotlivě, ne jako součet všech osvobozených příjmů za rok. Nedělá se to v daňovém přiznání, ale formou samostatného oznámení. Nemá závaznou podobu, nicméně využít lze třeba tiskopis na webu Finanční správy.
Lhůta pro takové oznámení je stejná jako u daňového přiznání za kalendářní rok, v němž jste takový osvobozený příjem obdrželi. Tedy: do 2. dubna, případně do 2. května (při elektronickém podání přiznání po 2. dubnu) nebo do 1. července (při podání přes poradce po 2. dubnu).
Oznámit osvobozený příjem nad pětimilionový limit musí i lidé, kteří nemají povinnost podávat samotné daňové přiznání. Typicky jde o zaměstnance bez vedlejších příjmů nebo OSVČ s paušální daní. Pro ně platí základní lhůta – oznámení je tak potřeba podat nejpozději 2. dubna.
Podrobně:
Daňové přiznání se vám vyplatí podat, jestliže jste loni byli zaměstnaní jenom část roku, zatímco zbytek času jste byli třeba na mateřské, v důchodu, studovali nebo hledali si jinou práci. Základní daňovou slevu na poplatníka totiž lze využít vždycky v celé výši 30 840 korun ročně – bez ohledu na to, jak dlouho loni vaše výdělečná činnost trvala.
Jestli jste slevu na poplatníka v průběhu roku nevyčerpali celou (každý měsíc se odečítá jen poměrná část), máte nárok na „vratku“ daně od finančního úřadu. Není potřeba k tomu hned podávat přiznání. Pokud jste v průběhu roku pracovali jen u jednoho zaměstnavatele (třeba v rámci brigády), můžete ho požádat o provedení ročního zúčtování.
Termíny pro přehledy na sociální a zdravotní pojištění se odvíjejí od data podání daňového přiznání. Lidé je musí odevzdat do jednoho měsíce ode dne, kdy uplynula lhůta pro přiznání.
Když jste podali daňové přiznání jakoukoliv formou do 2. dubna, musíte odevzdat přehledy nejpozději 2. května. Nezáleží na tom, jestli jste podali přiznání na papíře, elektronicky nebo přes poradce. Nezáleží ani na tom, jakou formou pošlete přehled pro sociální nebo zdravotní pojištění. Případný nedoplatek je pak potřeba zaplatit do osmi dnů od podání přehledu.
Pokud jste přiznání podali elektronicky mezi 3. dubnem a 2. květnem, končí lhůta pro přehledy 3. června (první pracovní den v červnu). Případný nedoplatek je pak opět potřeba zaplatit do osmi dnů od podání přehledu.
A když přiznání podá poradce mezi 3. dubnem a 1. červencem, stačí přehledy pojištění odevzdat nejpozději na začátku srpna a nedoplatek uhradit do osmi dnů od podání přehledu.
Největší chybou je poctivě přiznávat příjmy, odpoví nejspíš řada z vás. Ale teď vážně: Jaké chyby ohledně přiznání k dani z příjmů fyzických osob jsou nejčastější? Připravili jsme přehled podle ohlasů čtenářů a zkušeností pracovníků finančních úřadů.
Petr Kučera
Penzijko s finančním bonusem
Založte si penzijko Conseq a získejte nejen státní příspěvky a daňovou úsporu, ale i bonus pro věrné klienty.
Sdílejte článek, než ho smažem
