Kolik dostanete, když přijdete o práci. Podpora v nezaměstnanosti 2024

Jaká je délka podpory v nezaměstnanosti?

Čerpání podpory je časově omezené. Říká se tomu podpůrčí doba. Starší uchazeči ji mohou dostávat déle – vychází se z toho, že obecně si najdou práci hůř než mladší lidé. Rozhodující je věk v den podání žádosti o podporu.

Stát vyplácí podporu v nezaměstnanosti po dobu maximálně:

• pěti měsíců uchazeči do 50 let věku,
• osmi měsíců uchazeči nad 50 do 55 let,
• jedenácti měsíců uchazeči nad 55 let věku.

Pro věkové rozdělení používá zákon stejné formulace, jaké jsme právě napsali. Na první pohled nemusí být úplně srozumitelné. Pojďme si je proto vysvětlit: Podle Úřadu práce ČR jsou zlomovým okamžikem 50. a 55. narozeniny, a to ve prospěch uchazeče: Jakmile je vám v době žádosti 50 let (včetně dne 50. narozenin), máte nárok na podporu po dobu až osmi měsíců. A když požádáte v 55 letech (včetně dne 55. narozenin), můžete ji čerpat až jedenáct měsíců.

Ohledně délky podpory v roce 2024 se v porovnání s předchozím rokem nic zásadního nemění.

Jak vysoká je podpora v nezaměstnanosti?

Výše podpory v nezaměstnanosti se odvíjí od vašeho průměrného měsíčního výdělku za předchozí kalendářní čtvrtletí v posledním zaměstnání. Výše podpory postupně klesá.

• První dva měsíce dosahuje 65 % průměrného čistého výdělku uchazeče.
• Další dva měsíce klesne na 50 % průměrného čistého výdělku uchazeče.
• Po zbytek podpůrčí doby klesne na 45 % průměrného čistého výdělku uchazeče.
• Pokud jste sami ukončili předchozí zaměstnání výpovědí nebo dohodou bez vážného důvodu, dostanete jenom 45 % po celou dobu čerpání podpory, tedy už od prvního měsíce. Podrobněji si o tom napíšeme za chvíli.

U podnikatelů (OSVČ) se místo průměrného výdělku vychází z vyměřovacího základu na důchodové pojištění přepočteného na měsíc.

Kdo si víc vydělával, dostane i vyšší podporu, ovšem je tu strop: 58 procent měsíční průměrné mzdy v Česku za první až třetí čtvrtletí předchozího roku. Maximální výše podpory v nezaměstnanosti v roce 2024 je tedy 24 608 Kč. V roce 2023 to bylo 22 798 Kč. Rozhodující je přitom den (rok) podání žádosti – pro toho, kdo ji podal ještě v roce 2023, dál platí tehdejší stropy, nezvyšují se od ledna.

Kolik dostanete, když vám skončí nárok na podporu v nezaměstnanosti – to znamená po pěti, osmi nebo jedenácti měsících marného hledání práce? Základem bude už jenom dávka ve výši životního minima jednotlivce, tedy 4860 Kč. A když podle úřadu nebudete dostatečně aktivní, dají vám jenom existenční minimum 3130 Kč.

Základní pravidla pro výši podpory zůstávají stejná jako v předchozím roce, pro rok 2024 se mění jen zmíněné stropy.

Odstupné a podpora v nezaměstnanosti

Od roku 2024 nehraje roli, jestli jste při ukončení zaměstnání měli nárok na odstupné. Úřad práce začne vyplácet podporu v nezaměstnanosti hned za první měsíc po ukončení pracovního poměru všem uchazečům o zaměstnání, kteří splní podmínky. Tedy i těm, kterým zaměstnavatel vyplatil odstupné, odbytné či odchodné.

V letech 2011 až 2023 uchazeč o zaměstnání, který měl nárok na odstupné, začal dostávat podporu v nezaměstnanosti až poté, co odstupné „vyčerpá“. Když měl například nárok na odstupné ve výši tří měsíčních výdělků, začal dostávat podporu v nezaměstnanosti až od čtvrtého měsíce.

Na druhou stranu od roku 2024 skončila takzvaná kompenzace. Tu dříve poskytoval úřad práce uchazeči o zaměstnání, který má nárok na odstupné, ale zaměstnavatel mu ho z nějakého důvodu nevyplatil. Stát tedy vyplatil odstupné místo firmy a pak ho po ní vymáhal.

Ať máte jasno

Zdroj: Shutterstock

Nenechte si vnutit „výpověď dohodou“. Existuje buď výpověď, nebo dohoda. Poradíme, v čem se liší a co to pro vás znamená.

Výpověď dohodou je nesmysl. Na tohle si dejte pozor

---

Porušit své pracovní povinnosti může zaměstnanec moc, hodně nebo málo. Někdy je to na okamžitý vyhazov, někdy na výpověď a někdy je to prohřešek, jakých se na výpověď musí nasbírat víc. Jenže nikdo vám neřekne, co je co. Přinášíme proto příklady z praxe.

Stupnice porušení pracovních povinností: zvlášť hrubě, závažně, méně závažně. Za co a jak vás vyhodí

---

Od ledna 2024 se zvyšují čtyři z osmi úrovní takzvané zaručené mzdy. Týkají se přibližně jednoho a půl milionu zaměstnanců v soukromé sféře.

Zaručená mzda stoupne, ale ne všem. Do které skupiny patříte?

Nižší podpora v nezaměstnanosti při dobrovolné výpovědi a dohodě

Když dáte v předchozím zaměstnání výpověď, jde o dobrovolné ukončení pracovního poměru. Stejně se však posuzuje i dohoda se zaměstnavatelem. Za nedobrovolný konec je považována jenom výpověď daná zaměstnavatelem.

Toto rozlišení má vliv na výši podpory v nezaměstnanosti. Když ukončíte pracovní poměr sami nebo dohodou, snižuje se podpora už od prvního měsíce na 45 % předchozího čistého výdělku. Výjimkou jsou situace, kdy jste pracovní poměr ukončili „z vážných důvodů“.

Vážné důvody, při nichž se podpora ani při dobrovolném odchodu z práce nekrátí, definuje zákon o zaměstnanosti poměrně široce:

• nezbytná osobní péče o dítě ve věku do čtyř let,
• nezbytná osobní péče o osobu závislou na pomoci jiné osoby (stupeň II, III nebo IV podle příslušných předpisů), jde-li o osobu blízkou nebo trvale žijící ve společné domácnosti (...),
• docházka dítěte do předškolního zařízení a povinná školní docházka dítěte,
• místo výkonu zaměstnání druhého manžela (registrovaného partnera) nebo povaha tohoto zaměstnání,
• zdravotní důvody, které podle lékařského posudku brání vykonávat zaměstnání,
• okamžité zrušení pracovního poměru zaměstnancem podle § 56 zákoníku práce, především když nedostal mzdu do 15 dnů po uplynutí data splatnosti,
• jiné vážné osobní důvody, například etické, mravní či náboženské, nebo důvody hodné zvláštního zřetele.

Hlavně poslední bod (ale třeba také školní docházka) poskytuje velký prostor pro obhajobu dobrovolného opuštění předchozí práce. Rozhodnutí, zda jde o vážné důvody a zda souhlasí se skutečností, však nakonec bude záležet na úřadu práce. Když zamítne i případné odvolání, můžete se ještě zkusit obrátit na soud.

Takže: Když jste dali výpověď nebo odešli dohodou, měli byste některý ze zmíněných důvodů uvést hned při žádosti o podporu. A pokud jste přistoupili na dohodu místo toho, aby vám zaměstnavatel dal výpověď, měla by výslovně zmiňovat případné organizační nebo zdravotní důvody. Kromě výše podpory to hraje roli i pro nárok na odstupné. Podrobněji jsme o rozdílu mezi dohodou a výpovědí psali v samostatném článku.

Kdo má nárok na podporu v nezaměstnanosti?

Základní podmínkou je během posledních dvou let (před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání) mít aspoň polovinu této doby (tedy přinejmenším 12 měsíců) důchodové pojištění – to za vás mohl odvádět zaměstnavatel, nebo vy sami jako OSVČ.

Potřebnou dobu pojištění můžete získat i prostřednictvím takzvaných náhradních dob zaměstnání. Mezi ně patří:

• osobní péče o dítě ve věku do čtyř let,
• pobírání invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně,
• osobní péče o osobu závislou na pomoci jiné osoby ve stupni II, III nebo IV (úplná závislost), pokud jde o osobu blízkou nebo pokud s vámi trvale žije a společně hradíte náklady na své potřeby,
• dlouhodobá dobrovolnická služba na základě smlouvy s akreditovanou organizací, nebo veřejná služba, pokud rozsah vykonané služby překračuje v průměru 20 hodin v kalendářním týdnu,
• osobní péče o osobu mladší 10 let, která se považuje za závislou na pomoci jiné osoby ve stupni I,
• trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény po skončení výdělečné činnosti, která zakládala účast na nemocenském pojištění, pokud jste si ji nepřivodili úmyslně a pokud vznikla v době této výdělečné činnosti nebo v ochranné lhůtě,
• příprava osoby se zdravotním postižením k práci.

Kdo nemá nárok na podporu v nezaměstnanosti?

Bez ohledu na splnění zmíněných podmínek nemáte nárok na podporu v nezaměstnanosti, když:

• pobíráte starobní důchod nebo dávky nemocenského pojištění (nemocenskou, ošetřovné, dlouhodobé ošetřovné, peněžitou pomoc v mateřství, otcovskou, vyrovnávací příspěvek v mateřství a těhotenství),
• jste šest měsíců před zařazením do evidence uchazečů dostali výpověď za hrubé porušení povinností vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k vykonávané práci,
• jste šest měsíců před zařazením do evidence dostali výpověď za porušení jiné povinnosti zaměstnance podle § 301a zákoníku práce zvlášť hrubým způsobem,
• máte nárok na výsluhový příspěvek vyšší, než by byla podpora v nezaměstnanosti (pokud je příspěvek nižší, dostanete podporu v nezaměstnanosti ve výši rozdílu mezi podporou v nezaměstnanosti a příspěvkem),
• máte povolený přivýdělek (takzvané nekolidující zaměstnání),
• nemůžete se stát ani uchazečem o zaměstnání (třeba proto, že ještě podnikáte, nebo máte příjem z členství v představenstvu, berete odměnu za funkci jednatele či společníka...).

Zpřísnění podmínek pro opakované čerpání podpory v nezaměstnanosti

Zásadní změnou od ledna 2024 je prodloužení doby, kdy je možné znovu čerpat podporu v nezaměstnanosti. Zpřísnění míří na spekulanty, kteří předchozí systém zneužívali.

Pokud uchazeč podporu dočerpal (dostával ji po celou takzvanou podpůrčí dobu – tedy pět, osm nebo jedenáct měsíců podle věku), může ji znovu dostávat až po odpracování nejméně devíti měsíců. Současně platí základní podmínka: doba důchodového pojištění alespoň 12 měsíců v posledních dvou letech před zařazením do evidence uchazečů.

Pokud uchazeč podporu nedočerpal (přestal ji dostávat před uplynutím celé podpůrčí doby – tedy dříve než za pět, osm nebo jedenáct měsíců), může ji znovu dostávat celou (od začátku) až po odpracování nejméně šesti měsíců. I tady zůstává základní podmínka: doba důchodového pojištění alespoň 12 měsíců v posledních dvou letech před zařazením do evidence uchazečů.

Když uchazeč podporu nedočerpal a potom pracuje méně než šest měsíců, může dočerpat jen její zbytek – ne ji dostávat znovu celou (od začátku).

Jak vysoká je podpora při rekvalifikaci?

Při rekvalifikaci dělá podpora v zásadě 60 % vašeho předchozího průměrného čistého výdělku. Její výše není odstupňována podle měsíců, postupně tedy neklesá.

I tady funguje strop, nicméně je vyšší než u podpory v nezaměstnanosti. Při rekvalifikaci nastoupené v roce 2024 můžete dostat maximálně 27 578 Kč měsíčně (65 procent úředně stanovené průměrné mzdy v ČR). Pro rekvalifikaci započatou v roce 2023 zůstává maximální výše podpory 25 549 Kč.

Zdroj: Shutterstock

Podpora v nezaměstnanosti bez doložení výdělku

Může se stát, že nemůžete doložit svůj předchozí výdělek, nebo u vás vůbec nelze určit průměrný příjem. Typickým příkladem je, když jste zkusili začít podnikat, ale hned po pár měsících ještě ve stejném roce skončíte na úřadu práce.

Když splníte další podmínky (po započtení náhradní doby pojištění, třeba díky předchozí péči o dítě), spočítají vám v roce 2024 výši podpory v nezaměstnanosti takto:

• za první dva měsíce 6365 Kč měsíčně (jako 15 procent průměrné mzdy v ČR), 
• za další dva měsíce 5092 Kč měsíčně (jako 12 procent průměrné mzdy v ČR),
• po zbytek podpůrčí doby 4667 Kč (jako 11 procent měsíční průměrné mzdy). 

Při rekvalifikaci půjde po celou dobu o 5940 Kč měsíčně (14 procent měsíční průměrné mzdy v ČR za první až třetí čtvrtletí předchozího kalendářního roku).

Přivýdělek uchazeče o zaměstnání

Když dostáváte podporu v nezaměstnanosti, nesmíte si současně přivydělávat – ani trochu.

Omezený přivýdělek – říká se mu nekolidující zaměstnání – je možný jen v měsících, kdy podporu nečerpáte. Třeba až tehdy, kdy už na ni nemáte nárok. Nebo když jste na ni vůbec nedosáhli.

Takový výdělek nesmí přesáhnout polovinu minimální mzdy – to znamená 9450 korun v roce 2024. Když si vyděláte víc, z evidence vás vyřadí. Jestli máte výdělků několik, platí stejný strop pro jejich součet, limit se tedy nezvyšuje. Podmínkou je pracovní či služební poměr nebo dohoda o pracovní činnosti (ne dohoda o provedení práce).

Proč vůbec zůstávat v evidenci uchazečů? Motivací může být, že stát za vás dál platí zdravotní pojištění. Zároveň je to podmínkou pro čerpání dávek v hmotné nouzi – jako „snaha zvýšit si příjem vlastním přičiněním“.

Nekolidující zaměstnání musíte včas nahlásit úřadu práce. A nesmí vám bránit v „poskytování součinnosti při zprostředkování zaměstnání“ ani v přijetí nabídky vhodného zaměstnání.

S námi jste silnější

Zdroj: Shutterstock

Kdy může dát výpověď zaměstnavatel a kdy zaměstnanec? Jaké jsou výpovědní důvody? Jak se počítá výpovědní doba? Kdy má zaměstnanec nárok na odstupné? A jak odstupné ovlivní podporu v nezaměstnanosti? 

Výpověď a odstupné. Co si pohlídat, když už vás nechtějí

---

Důchodová reforma prolomí dosavadní strop, věk odchodu do penze se tak zvýší. Spočítejte si, jestli a jak se chystané změny dotknou právě vás.

Kdy půjdete do důchodu? Nová kalkulačka ukáže změnu

---

Když se zaměstnavatel rozhodne někoho propustit, musí uvést výpovědní důvod. Ten nejčastější se jmenuje nadbytečnost. Podnikatel se jistě musí přizpůsobovat situaci na trhu a regulovat počet svých lidí. Jenže nadbytečnost se v praxi často také zneužívá, stačí se znelíbit a letíte… Dá se nějak bránit?

Nejčastější důvod výpovědi: nadbytečnost. Doopravdy, nebo naoko?

Petr Kučera

Zaměřuje se na osobní finance a spotřebitelská témata. Vystudoval Právnickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze, ale ještě víc než paragrafy má rád média. Přes pět let vedl web Peníze.cz, předtím ekonomicko-finanční rubriku... Další články autora.

Sdílejte článek, než ho smažem