Možná chcete jenom vědět, jestli příspěvek na bydlení dostanete a jak by mohl být vysoký. Pak si skočte rovnou na kalkulačku. Pokud ale chcete o příspěvku na bydlení vědět víc, takhle to jde popořádku:
Kdo má nárok na příspěvek na bydlení
Na příspěvek na bydlení má nárok každá domácnost, která na bydlení vydá víc než 30 procent svého příjmu. Stát pak dá peníze právě na to, co oněch 30 procent přesahuje. Příjmy lidí tvořících jednu domácnost se sčítají, na jednu nemovitost se dá žádat o jeden příspěvek.
Domácností se myslí lidé, kteří žijou v nájemním bytě (ať už v nájmu nebo podnájmu), v družstevním bytě nebo i ve vlastním. Rozhodující je, kde skutečně bydlí, na trvalém bydlišti v občance nezáleží.
I v roce 2024 můžou o příspěvek na bydlení žádat i lidé, kteří bydlí na chatě nebo chalupě, tedy v rekreačním objektu – ten musí splňovat základní podmínky pro celoroční obývání, především přístup k pitné vodě a záchod.
Pokud žijete v nebytovém prostoru nebo třeba v azylovém domě, příspěvek na bydlení nedostanete a budete muset hledat mezi jinými dávkami. Z těch určených konkrétně na bydlení by to mohl být doplatek na bydlení, jedna z dávek v hmotné nouzi.
Co se počítá do nákladů na bydlení
Do nákladů na bydlení se počítá v první řadě nájemné. Když bydlíte v družstevním nebo ve vlastním, počítají se místo nájemného takzvané srovnatelné náklady – rozumějte náklady srovnatelné s nájemným, aby se nějak zohlednily výdaje, které domácnost má s údržbou a provozem nemovitosti. Jsou stanovené v zákoně a právě teď vypadají takhle:
Srovnatelné náklady na bydlení 2024 pro domácnosti v družstevním nebo ve vlastním |
Počet osob v domácnosti | |
jedna nebo dvě | 3571 Kč |
tři | 4669 Kč |
čtyři a víc | 5632 Kč |
Další započitatelné náklady jsou zejména náklady na energie, elektřinu a plyn, na dodávky a ohřev vody, odvádění odpadních vod, provoz výtahu, osvětlení a úklid společných prostor domu, odvoz odpadních vod a čištění jímek, vybavení bytu, společnou televizi a rozhlas, svoz komunálního odpadu.
Počítají se i náklady na vytápění. Pouze pokud se v domácnosti topí pevnými palivy – uhlím, briketami, peletami, dřívím a obdobně, nepočítají se skutečné náklady, ale stát stanoví paušál. Vypadá takhle:
Měsíční náklady na vytápění pevnými palivy 2024 |
Počet osob v domácnosti | |
jedna nebo dvě | 1843 Kč |
tři | 2411 Kč |
čtyři a víc | 2979 Kč |
Teď ale ta důležitá věc. Za určitých okolností se příjmy domácnosti neporovnávají se skutečnými náklady, ale s náklady normativními.
Co jsou normativní náklady?
Pravidlo, že příspěvek proplatí veškeré náklady na bydlení, které přesáhnou 30 procent čistých příjmů domácnosti, neplatí absolutně.
Cílem je, aby stát někomu nepřispíval třeba padesát tisíc na stotisícové nájemné. Nebo na náklady na vytápění domácích pěstíren či bazénů.
Aby se nedotoval luxus, jsou stanovené takzvané normativní náklady bydlení. Řečeno česky to je částka, o které se stát domnívá, že za ni domácnost o určité velikosti může v obci určité velikosti rozumně bydlet.
Pokud jsou tedy vykázané skutečné náklady vyšší než normativní, počítá se s těmi normativními. Pro rok 2023 byly jednorázově navýšeny, což ovlivňovalo počet domácností, které měly na příspěvek nárok, případně i jeho výši. Pro rok 2024 jsou stanovené takhle:
Normativní náklady na bydlení 2024 pro domácnosti v nájmu nebo podnájmu |
Počet osob v domácnosti | Praha a Brno | Obce s alespoň 70 000 obyvateli | Obce do 69 999 obyvatel | |
jedna nebo dvě | 16 279 Kč | 14 197 Kč | 13 737 Kč | |
tři | 19 212 Kč | 15 900 Kč | 15 299 Kč | |
čtyři a víc | 23 195 Kč | 19 202 Kč | 18 477 Kč | |
Pro lidi bydlící v družstevním nebo ve vlastním se normativní náklady stanovují jinak a velikost obce nerozhoduje:
Normativní náklady na bydlení 2024 pro domácnosti v družstevním nebo ve vlastním |
Počet osob v domácnosti | |
jedna nebo dvě | 8932 Kč |
tři | 11 161 Kč |
čtyři a víc | 13 568 Kč |
Jaké příjmy (a čí) se započítávají?
Počítají se čisté příjmy. Přesněji jejich průměr za kalendářní čtvrtletí, které předchází čtvrtletí, ve kterém žádáte. Kalendářní čtvrtletí jsou leden až březen, duben až červen, červenec až září a říjen až prosinec. Když tedy budete o dávku žádat v lednu, sečtete čisté příjmy všech členů domácnosti za říjen až prosinec a vydělíte třemi, abyste dostali měsíční průměr.
Příjmy stačí prokazovat jednou za půl roku – to znamená, že pokud příspěvek dostanete v lednu 2024 na základě příjmů z posledního čtvrtletí roku 2023, znovu budete muset za půl roku prokázat výši příjmů za druhé čtvrtletí roku 2024, tedy za duben až červen. Kdyby by se stalo, že v prvním čtvrtletí příjmy vaší domácnosti zásadně klesnou (což by znamenalo zvýšení příspěvku), můžete ten pokles úřadu doložit a příspěvek si tak nechat navýšit.
Do příjmů se počítá plat nebo mzda, všechny typy důchodů, výživné, porodné, rodičovský příspěvek, mateřská nebo třeba nemocenská a další dávky nemocenského pojištění, přídavky na děti nebo podpora v nezaměstnanosti, a to všech společně posuzovaných osob, tedy všech lidí, kteří spolu v bytě bydlí. Za příjem se nepovažují příjmy ze zaměstnání (včetně dohod nebo třeba placené praxe) nezaopatřených dětí.
Kdo přijde o příspěvek na bydlení
Srovnejme si data za říjen v posledních třech letech. V říjnu 2021 se vyplácelo zhruba 138 tisíc příspěvků na bydlení, v říjnu 2022 to bylo 188 tisíc a v říjnu 2023 skoro 267 tisíc dávek. V korunách to bylo 535,5 milionu v říjnu 2021, 753 milionů v říjnu 2022 a bezmála miliarda a 700 milionů v říjnu 2023.
Velice rychle tedy roste počet příjemců příspěvku a ještě mnohem rychleji objem vyplácených peněz. Popularita příspěvku má dva důvody: jednak ho mnohem víc lidí potřebuje a jednak o něm víc lidí ví. Okruh příjemců se navíc v roce 2022 zásadně rozšířil a příspěvek zvyšoval.
Všechno rozšiřování a zvyšování ale nebylo navěky. Jen na rok 2023 bylo omezeno navýšení normativních nákladů. To mělo být jakousi první pomocí při nárůstu cen energií.
Toto navýšení normativních nákladů se neprodlužuje a končí s rokem 2023. Od ledna 2024 tedy bude příjemců příspěvku na bydlení míň. Ministerstvo práce a sociálních věcí ale tvrdí, že podle jeho analýz počet domácností, které příspěvek pobírají a přijdou o něj, klesne jen zhruba o jedno procento. Tedy zhruba nějakých 2500 domácností.
Kalkulačka příspěvku na bydlení
Kde se žádá a co je potřeba prokázat
Od prosince 2023 jde o příspěvek na bydlení požádat elektronicky: přes takzvanou klientskou zónu Jenda (Jednoduše na dávky) ministerstva práce a sociálních věcí.
Potřebovat budete datovou schránku nebo některou z forem identity občana – bankovní identitu, eObčanku, NIA ID nebo třeba mobilní klíč eGovernmentu. Pořád to nebude legrace, třeba kvůli prokazování souhlasu ostatních členů domácnosti nebo dokládání nájemních smluv. Ale celkem by podle ministerstva mělo být možné zažádat na 30 kliknutí: O peníze na bydlení a na děti můžete nově žádat online.
Jendu pak můžete využívat i k dokládání čtvrtletních příjmů při prodlužování dávky.
Elektronicky se dá taky přes web MPSV můžete žádat i e-mailem s uznávaným elektronickým podpisem. Jinak budete muset na úřad práce. Prostudujte si ale napřed, které dokumenty budete potřebovat, je jich opravdu hodně. O příspěvek na bydlení můžete žádat až tři měsíce zpětně.
Pokud si nezkusíte Jendu, doporučujeme se dopředu podívat na web ministerstva, jaké všecky formuláře je potřeba vyplnit a co se má dokládat. Jestli se chcete vydat na úřad, předvyplňte si toho co nejvíc doma. Na webu jsou připravené i vzory vyplněných formulářů.
Gabriel Pleska
Redaktor, editor a uměle inteligentní ilustrátor webů Peníze.cz a Finmag.cz. Další články autora.
Sdílejte článek, než ho smažem