Invalidní důchod. Kdo má letos nárok a kolik dostane

Když kvůli špatnému zdravotnímu stavu nemůžete vykonávat dosavadní zaměstnání, pomůže se zabezpečením příjmu (aspoň částečně) invalidní důchod. Nedobré zdraví ale k jeho přiklepnutí nestačí.

Kdo chce invalidní důchod pobírat, musí být uznaný invalidním (v prvním až třetím stupni invalidity), splnit potřebnou dobu účasti na důchodovém pojištění (podmínku plnit nemusíte, pokud jste invalidní následkem pracovního úrazu) a být mladší 65 let. Správa sociálního zabezpečení přizná invalidní důchod jenom tomu, kdo nesplňuje podmínky pro přiznání starobního důchodu.

Přiznaný stupeň invalidity

Základním předpokladem pro přiznání invalidní penze je, že vás posudkový lékař České správy sociálního zabezpečení uzná invalidním v jednom ze tří stupňů. O konkrétním stupni invalidity vždycky rozhoduje pokles pracovní schopnosti, tedy schopnosti vykonávat výdělečnou činnost odpovídající tělesným a duševním možnostem, vzdělání, zkušenostem a znalostem.

Sociální správa vás uzná invalidním, jestliže vaše pracovní schopnost poklesne přinejmenším o 35 procent. Když je pokles pracovní schopnosti vyšší, přiřknou vám úředníci vyšší stupeň invalidity. Konkrétně:

• Invalidita 1. stupně: pokles pracovní schopnosti o 35 až 49 procent
• Invalidita 2. stupně: pokles pracovní schopnosti o 50 až 69 procent
• Invalidita 3. stupně: pokles pracovní schopnosti o 70 a víc procent

Účast na důchodovém pojištění nutná

Ani pokles pracovních schopností o 35 procent a víc ale nestačí, pokud člověk nesplní další z podmínek: dostatečně dlouhou účast na důchodovém pojištění. Výjimku z pravidla má ten, kdo se stane invalidním následkem pracovního úrazu nebo nemoci z povolání – doby pojištění se v jeho případě nezkoumají.

Důchodové pojištění představuje jednu ze složek sociálního pojištění, které za každého zaměstnance odvádí zaměstnavatel. Osoby samostatně výdělečně činné (živnostníci a další podnikatelé) si sociální pojištění platí samy. V praxi je tedy pro přiznání invalidní penze potřeba odpracovat dostatečný počet let. Kolik přesně, závisí na věku:

U osob starších 28 let se navíc zkoumá, jestli potřebných pět let doby pojištění nasbíraly během posledních deseti let před vznikem invalidity. Komu je víc než 38 let a nezískal v posledních deseti letech pět let pojištění, může splnit ještě alternativní podmínku: že v období posledních dvaceti let před vznikem invalidity má deset let pojištění.

Zároveň lze do limitu potřebného pro přiznání důchodu započíst také náhradní doby pojištění. Jde o období, kdy za vás sociální pojištění neodváděl zaměstnavatel (nepracovali jste) nebo jste si ho jako OSVČ nehradily samy, přesto se na ně zákon dívá jako na odpracované. Jde například o:

• péči o dítě do čtyř let věku,
• péči o blízkého závislého na péči,
• pobírání invalidního důchodu pro třetí stupeň invalidity,
• doba evidence na úřadu práce, po kterou náležela podpora v nezaměstnanosti,
• doba evidence na úřadu práce při probíhající rekvalifikaci,
• doba evidence na úřadu práce, pokud nenáležela podpora v nezaměstnanosti nebo neprobíhala rekvalifikace - maximálně se přiznávají tři roky a z toho do 55 let věku nejvýše jeden rok,
• výkon základní vojenské služby,
• studium na střední, vyšší odborné a vysoké škole před rokem 2010, konkrétně prvních šest let studia po dosažení plnoletosti.

Zákon pamatuje i na toho, kdo se stane invalidním před osmnáctými narozeninami, a proto nemůže doby pojištění splnit. Jde o takzvanou invaliditu z mládí: nárok na invalidní důchod z mládí vznikne pouze osobám invalidním ve třetím stupni starším osmnácti let.

Jak se počítá invalidní důchod?

Vedle počtu odpracovaných let rozhodne o výši invalidního důchodu takzvaná dopočtená doba. Dopočtenou dobou se myslí období od vzniku invalidity do dosažení důchodového věku. Tedy roky, které by člověk odpracoval, kdyby se nestal invalidním.

Ovšem pozor: při výpočtu dopočtené doby neberou úřednicí v potaz nutně váš důchodový věk. Počítá se s věkem platným pro bezdětné ženy stejného data narození – napoví naše kalkulačka věku odchodu do důchodu.

Dopočtená doba vždy ovlivní jen výpočet důchodu, nemá vliv na získání potřebných dob pojištění. Dopočtená doba se nehodnotí vůbec, pokud:

• invalidita vznikla následkem úmyslného poškození zdraví, které si pojištěnec způsobil nebo nechal způsobit
• poškození zdraví pojištěnce vzniklo jako následek jeho úmyslného trestného činu.

Samotný invalidní důchod se pak skládá ze dvou složek: základní a procentní výměry. Zatímco základní výměra je pro všechny stejná – v roce 2024 dělá 4400 korun (v roce 2023 byla 4040 korun), procentní výměra závisí na počtu odpracovaných let, průměru hrubých výdělků za rozhodné období (v roce 2024 je to rozmezí let 1986 až 2023) a stupni invalidity. Konkrétně:

• 0,5 % výpočtového základu pro invaliditu 1. stupně
• 0,75 % výpočtového základu pro invaliditu 2. stupně
• 1,5 % výpočtového základu pro invaliditu 3. stupně

Příklad výpočtu invalidního důchodu v roce 2024

Zdroj: Shutterstock

Muž narozený 1. 1. 1962 požádá o přiznání invalidního důchodu od vzniku invalidity, tj. od 1. 1. 2024. Od tohoto data mu byl přiznán invalidní důchod. Před vznikem invalidity získal 44 let a 113 dnů pojištění včetně náhradních dob.

Pro výši procentní výměry se jako doba pojištění započítává i dopočtená doba, což je doba ode dne vzniku nároku na invalidní důchod do dosažení důchodového věku bezdětné ženy stejného data narození.

Důchodový věk bezdětné ženy narozené 1. 1. 1962 je 64 let a 6 měsíce, dopočtená doba žadatele je tedy od 1. 1. 2024 do 1. 7. 2026, tj. 910 dnů. Celková doba pojištění v tomto případě tedy činí 46 let a 294 dní.

Osobní vyměřovací základ za rozhodné období, tj. za období od roku 1986 do roku 2023, činí 32 000 Kč.

Výpočtový základ pro stanovení invalidního důchodu se stanoví podle takzvaných redukčních hranic platných v roce 2024 takto:

• částka 19 346 Kč náleží v plné výši, k této částce se přičte 26 % rozdílu mezi částkou 32 000 Kč a částkou 19 346 Kč, tedy 26 % z částky 12 654 Kč, což je po zaokrouhlení 3291 Kč.

Výpočtový základ činí celkem 22 637 Kč (19 346+3291).

V případě invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně náleží za každý rok pojištění 1,5 % výpočtového základu. To znamená, že za 46 let pojištění činí procentní výměra 69 % výpočtového základu, tj. 15 620 Kč.

V případě invalidního důchodu pro invaliditu druhého stupně náleží za každý rok pojištění 0,75 % výpočtového základu. To znamená, že za 46 let pojištění činí procentní výměra 34,5 % výpočtového základu, tj. 7810 Kč.

V případě invalidního důchodu pro invaliditu prvního stupně náleží za každý rok pojištění 0,5 % výpočtového základu. To znamená, že za 46 let pojištění činí procentní výměra 23 % výpočtového základu, tj. 5207 Kč.

Spolu se základní výměrou, která činí pro rok 2024 částku 4400 Kč, náleží tomuto muži invalidní důchod pro invaliditu

• třetího stupně ve výši 20 020 Kč měsíčně,
• druhého stupně ve výši 12 210 Kč měsíčně,
• prvního stupně ve výši 9607 Kč měsíčně.

Invalidní důchod může člověk pobírat maximálně do 65 let. Pokud následně splní určité podmínky, naváže na invalidní důchod starobní penze. A pokud vám vyjde starobní důchod nižší, navýší se na úroveň dosavadního invalidního důchodu.

Zvýšení a změna invalidního důchodu

V průběhu pobírání invalidního důchodu se jeho výše mění jednak o každoroční pravidelnou valorizaci, která se týká všech typů důchodů. Dále se výše invalidní penze může výrazně měnit při změně zdravotního stavu.

Dojde-li podle posudku lékaře ke změně stupně invalidity, stanoví se nová výše procentní výměry invalidního důchodu pomocí předem daných koeficientů:

• Když se dostanete z 1. do 2. stupně, zvýší se procentní výměra o 1,5násobek.
• Když se dostanete z 2. do 3. stupně, roste procentní výměra o dvojnásobek.
• Když se zdravotní stav výrazně zhorší a dostanete se z 1. stupně invalidity rovnou do 3., zvyšuje se procentní výměra o trojnásobek.

Postupuje se výhradně podle koeficientů, v procentní výměře už se tedy nezohledňuje výše vašich výdělků v době, kdy už jste invalidní důchod v 1. nebo 2. stupni pobírali.

Koeficienty jsou stanoveny i pro situaci, kdy se zdravotní stav naopak zlepší a vy můžete více pracovat:

• Když jdete z 2. stupně do 1., sníží se vám procentní výměra na dvě třetiny původní výše (koeficient je 0,6667).
• Když jdete z 3. stupně do 2., sníží se procentní výměra na polovinu (koeficient je 0,5).
• A pokud byste skočili z 3. rovnou do 1. stupně, klesne vaše procentní výměra na třetinu původní částky (koeficient 0,3333).

Můžu při invalidním důchodu pracovat?

Pokud jde o přivýdělek k invalidnímu důchodu, je dobré pamatovat na několik pravidel. Předně: rozsah pracovní aktivity by měl odpovídat snížené pracovní schopnosti. Obecně se doporučuje pracovat na zkrácený, tedy poloviční nebo čtvrtinový úvazek. Plné pracovní nasazení by mohlo vést ke snížení stupně invalidity. Pokud jde o výši výdělku, žádný limit neplatí.

Pro osoby invalidní v 1. a 2. stupni je zaměstnání žádoucí. Doba pobírání invalidního důchodu se jim totiž na rozdíl od osob invalidních ve 3. stupni nepočítá jako náhradní doba pojištění potřebná pro pozdější nárok na starobní penzi. Vhodné zaměstnání můžete hledat s pomocí úřadu práce, nadto jde evidenci na pracáku započítat jako náhradní dobu pojištění (v zákonem omezeném rozsahu).

Jak žádat o invalidní důchod?

Žádost o invalidní důchod se podává na okresní správě sociálního zabezpečení v místě trvalého bydliště: příslušná lejstra s vámi sepíšou přímo pracovníci sociálky. Pokud se vzhledem ke špatnému zdravotnímu stavu nemůžete dostavit osobně, lze žádost sepsat s rodinným příslušníkem. Ten se ale vedle vašeho písemného souhlasu neobejde bez lékařského potvrzení, kterým doloží, že váš zdravotní stav návštěvu sociání správy neumožňuje.

K sepsání žádosti budete potřebovat občanský průkaz, a pokud chcete započíst náhradní doby pojištění, musíte doložit dokumenty, které je prokazují. V praxi jde třeba o rodný list dítěte, jestliže se má započítat péče o dítě do čtyř let věku, nebo potvrzení o studiu či vojenskou knížku.

Pokud sociálka přiznání invalidního důchodu zamítne nebo přiklepne stupeň invalidity, se kterým nesouhlasíte, můžete proti rozhodnutí podat námitku do 30 dní od jeho vydání. Námitky směřujte na Českou správu sociálního zabezpečení, která věc přezkoumá a vydá další rozhodnutí. Když ani tentokrát nesouhlasíte, obraťte se s žalobou ke krajskému soudu. Řízení ve věcech důchodového pojištění je osvobozené od správních poplatků, a to i tehdy, když soud rozhodne ve váš neprospěch.

Ještě zůstaňte

Zdroj: Shutterstock

• Dávky pro zdravotně postižené v roce 2024. Kdo má nárok a jak žádat
• Příspěvek na péči stoupne. Chceme být rychlejší, říká Jurečka
• Zvýšení důchodů se blíží. Dopis o valorizaci ale nepřijde všem
• Důchodci přijdou o příspěvek k penzijku. Nechte je dospořit, varují fondy
• Nárok na vdovský důchod se prodlouží. I lidem, kterým už dávno zanikl
• Důchody už nepřijdou dopředu. Výplatu čeká změna
• Minimální důchod výrazně stoupne. Převratná věc, říká Jurečka

Jiří Hovorka

O osobních financích píše od roku 2009. Začínal v Měšci, pak se stejným tématům věnoval v Aktuálně.cz, po sloučení s vydavatelstvím Economia se jeho texty objevovaly i v Hospodářských novinách. Dlouhodobě se věnuje důchodům,... Další články autora.

redakce Peníze.CZ

Jsme největší web o osobních financích v Česku. Přinášíme aktuality, praktické návody, kalkulačky a další přehledy. Do rodiny vydavatelství NextPage Media s námi patří i Finmag, Heroine a Footbal Club. Můžete nás sledovat... Další články autora.

Sdílejte článek, než ho smažem