Zdroj: Shutterstock
„Zavádíme převratnou věc, která lidem garantuje penzi ve výši 20 procent průměrné mzdy. Jde o velmi zásadní věc pro nízkopříjmové osoby i pro OSVČ,“ řekl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka při představení návrhu důchodové reformy.
Důchody se skládají ze dvou částí – ze základní výměry a procentní výměry.
Základní výměra je pro všechny důchodce stejná, pro rok 2023 dělá 4040 korun. Stanovuje se jako 10 procent úředně stanovené průměrné mzdy pro daný rok. Protože v roce 2024 stoupne průměrná mzda na 43 967 korun, zvýší se také základní výměra důchodů: od ledna na 4400 korun. Tentokrát je to jediné zvýšení důchodů, k němuž v lednu dojde; procentní výměra se tentokrát při valorizaci měnit nebude: Zvýšení důchodů od ledna 2024. Spočítejte si, kolik dostanete.
V procentní výměře se odrážejí odpracované roky a výše výdělků každého penzisty, její výše je tedy u každého jiná. Má ale spodní hranici, pod kterou nesmí jít: 770 korun. Nezměnila se už od roku 1996.
„Od té doby došlo k citelnému poklesu její reálné hodnoty. Pro představu – v roce 1996 činila průměrná mzda 8216 Kč, a částka 770 Kč tedy představovala zhruba 9,4 % průměrné mzdy. V roce 2023 činí průměrná mzda 40 324 Kč a částka 770 Kč tedy představuje asi 1,9 % průměrné mzdy,“ připomíná ministerstvo práce a sociálních věcí.
Podle ministerstva je proto potřeba dostat minimální výši procentní výměry na důstojnější úroveň, relevantní k současnosti. „Jako logické se nabízí stanovit novou minimální výši tak, aby její poměr vůči průměrné mzdě byl přibližně stejný jako v době nabytí účinnosti zákona o důchodovém pojištění, tedy na zhruba 10 procent průměrné mzdy,“ píše ministerstvo v návrhu důchodové reformy.
Nově by tedy minimální procentní výměra důchodu měla být stejně velká jako základní výměra. Při letošní výši průměrné mzdy by tak minimální důchod dosáhl 8080 korun. To je výrazně víc než dosavadních 4810 korun – tato částka přitom neodpovídá ani životnímu minimu, které aktuálně činí 4860 korun. Lidé, kteří pobírají minimální důchod, přirozeně s penězi nevystačí a žádají o sociální dávky.
„Jestliže systém na jedné straně vyžaduje, aby do něj pojištěnec povinně podle svých možností přispíval, a plnění této povinnosti na něm důsledně vymáhá, měl by mu na straně druhé garantovat důstojnou úroveň zabezpečení v době, kdy nastane sociální událost, proti jejímž nepříznivým důsledkům se povinně a dlouhodobě pojišťuje,“ vysvětluje ministerstvo, proč usiluje o změnu.
Znáte svůj důchodový věk? Tušíte, jak jsou teď vysoké důchody? A kolik se na ně platí peněz? Vyzkoušejte kvíz.
Důstojnou úrovní zabezpečení se podle návrhu rozumí takový minimální důchod, který zajistí financování základních životních potřeb, a to pokud možno bez nutnosti využívat alternativních forem státního zaopatření, tedy dávek státní sociální podpory či pomoci v hmotné nouzi.
„Zájem na zabezpečení relativně důstojného života pro osoby, které po dostatečně dlouhou dobu povinně participovaly na státním průběžně financovaném důchodovém systému, by měl převážit nad striktním zachováním pojistně-matematické vazby mezi výší příspěvků a výší pojistného plnění,“ píše ministerstvo v souvislosti s návrhem reformy.
Novinka v podobě vyššího minimálního důchodu má fungovat až od ledna 2026, pokud tedy důchodovou reformu schválí vláda a parlament. Když projde, bude všem penzistům, jejichž procentní výměra nedosáhne ani 10 procent průměrné mzdy, minimální částka dorovnána tak, aby odpovídala novým pravidlům.
Výpočet minimální procentní výměry bude platit pro všechny důchody, tedy i pro ty předčasné. Ačkoliv se předčasné důchody nyní nově nezvyšují do doby, než příjemce dosáhne důchodového věku, na minimální výši procentní výměry bude mít nárok.
„Minimální procentní výměra bude nepodkročitelná, takže je třeba ji uplatňovat i na předčasné starobní důchody bez ohledu na to, že některé nebudou valorizovány,“ uvádí ministerstvo. Předpokládá, že s tím bude mít sociální správa určité komplikace, protože u některých předčasných starobních důchodů se nebude procentní výměra navyšovat, zatímco u jiných ano.
Vyšší procentní výměra ovlivní i invalidní důchody. U invalidity třetího stupně to bude v podstatě totožné jako u důchodů starobních. V případě invalidních důchodů pro invaliditu druhého stupně by šlo o polovinu této částky a v případě invalidního důchodu pro invaliditu prvního stupně by šlo o třetinu této částky, upřesňuje ministerstvo. Stejně tak u pozůstalostních důchodů – u vdovských a vdoveckých důchodů by minimální procentní výměra činila polovinu té pro starobní důchody, u sirotčího důchodu 40 procent.
Chcete si i v penzi plnit sny? Poradíme!
Najděte si nejvýhodnější penzijní spoření a získejte státní příspěvky i slevy na dani. Podpořit vás může i zaměstnavatel.
Nejnižší procentní výměra se bude vztahovat i na takzvané odložené starobní důchody.
Na starobní důchod má obecně nárok člověk, který získal pojištěnou dobu 35 let a dosáhl důchodového věku. Zákon ale mluví i o tom, že na starobní důchod má nárok i ten, kdo získal pojištění v délce 20 let včetně náhradních dob, případně 15 let bez náhradních dob. Do důchodu však může odejít nejdříve pět let poté, co důchodového věku dosáhl muž stejného data narození. To u žen s dětmi nemusí být přesně pět let, protože důchodový věk u žen s dětmi a u mužů se stále liší. Sjednotí se až pro ročníky 1966.
Podle důchodové reformy se mají pravidla pro tyto odložené důchody zmírnit. Lidé, kteří odváděli pojistné 20 let (respektive 15 let bez náhradních dob), budou moct o důchod požádat dva roky po dosažení věku, který odpovídá řádnému důchodovému věku muže stejného ročníku narození. „I těmto žadatelům garantujeme minimální důchod ve výši 20 procent průměrné mzdy,“ slibuje Jurečka.
Pod úrovní nově navrženého minimálního důchodu se teď vyplácí zhruba 35 tisíc důchodů, tedy zhruba jedno procento ze všech vyplácených důchodů. Nejčastěji jde o starobní důchody, které byly přiznané jako předčasné.
Kateřina Hovorková
Sdílejte článek, než ho smažem
