Budoucí inflace: Kolik vám zůstane z vašich peněz v následujících letech, když meziroční inflace dosáhne určité hodnoty? Zadejte letošní rok, částku, cílový rok a do pole „budoucí inflace“ zadejte předpokládanou meziroční inflaci.
Minulá inflace: Kolik vám zůstalo z vašich peněz v předchozích letech? Zadejte roky, které vás zajímají (kdykoliv od 1954 do 2024), původní částku a zvolte variantu „inflace podle ČSÚ“.
Více informací o kalkulačce a logice výpočtu...
Spočítáme, jak klesala relativní kupní síla koruny. Od roku 1954 do roku 1989 vycházíme z meziroční inflace odhadnuté na 3,3 procenta, po roce 1989 pak vycházíme z meziroční inflace, jak ji pravidelně zveřejňuje statistický úřad.
Spočítat si můžete nejen to, kolik korun byste dnes museli vytáhnout z peněženky, abyste si mohli pořídit nákup, za nějž byste před lety zaplatili třeba tisícovkou. Postupovat můžete i obráceně: spočítáme, kolik korun by před lety stačilo k tomu, abyste si nakoupili stejné zboží, za které dnes utratíte mnohem víc.
Naše kalkulačka vám zároveň zobrazí průměrnou míru meziroční inflace za celé období.
Pomohla vám tato kalkulačka?
Další kalkulačky
POROVNEJTE SI nabídku povinného ručení a havarijního pojištění. UŠETŘíte!
Inflace obecně znamená změnu hodnoty peněz, respektive její snížení. Zmenšuje se kupní síla. (Opakem inflace je deflace.) Přesně se spočítat nedá, funguje to tak, že statistikové vyberou některé zboží a některé služby, přiřadí jim různou váhu (s ohledem na to, kolik lidí a jak často je nakupuje) a pak sleduje vývoj cen tohoto takzvaného spotřebního koše. V něm je dohromady zhruba 470 položek od plínek až po pohřební služby. Tento spotřební koš by měl reprezentativně odrážet spotřebu národa, je ale možní stanovit si i jiný spotřební koš, třeba spotřební koš vegetariánů, které nezajímá vývoj cen masa. Statistikové takto mají například sestavený spotřební koš, který odráží, jaké služby a zboží kupují senioři, tato seniorská inflace se využívá při počítání toho, jak valorizovat důchody. Svůj spotřební koš a vlastní míru inflace si můžete nasimulovat v naší kalkulačce osobní inflace.
Inflace, tedy to číslo, je vlastně správněji míra inflace. A z toho plyne, že se spíš měří, než počítá. My pracujeme s inflací, kterou měří Český statistický úřad. Ten si stanovil (a občas ho upravuje) takzvaný spotřební koš, vybral reprezentativní mix zboží a služeb (celkem jich je zhruba 450), jejichž ceny pravidelně sleduje. Míra inflace je pak číselné vyjádření toho, jak roste cenová hladina tohoto zboží a služeb. Spotřební koš by měl odrážet spotřebu celé populace, ale třeba pro takzvanou důchodcovskou inflaci, která se používá při výpočtu valorizace důchodů, se sleduje jinak složený spotřební koš, který víc odráží to, co potřebují k životu a nakupují starší lidé.
Bylo by poctivé připomenout, že hodnota peněz se nemusí v čase jen snižovat (pokud uznáte za peníze třeba kryptoměny jako bitcoin, tak u těch je to vidět zvlášť). Ale u klasických měn se mnohem častěji potkáme s inflací, někdy třeba i s hyperinflací v řádech stovek i tisíců procent. Příčin inflace je víc: v první řadě je to růst peněžní zásoby, tedy to, že peněz je čím dál víc. Pokud si říkáte, že u měny vázané na cenný kov by inflace nebyla, není to docela pravda. Extrémní případ byla obrovská inflace po dobytí velkých říší v dnešní Latinské Americe: příliv zlata ze zámoří udělal v evropské ekonomice pěknou paseku. Kromě toho ji ale ovlivňuje politika domácí i geopolitika a obecně taky poptávka a nabídka: to, jak jsou lidé rozhodnutí spořit nebo utrácet, a to, jestli mají za co.
V živé paměti máme rok 2022, ve kterém roční míra inflace přesáhla 15 procent (byť o desetinu), nejvyšší míru inflace ale samostatné Česko zažilo hned po svém vzniku, když v roce 1993 roční inflace dosáhla 20,3 procenta.
O inflaci rozhoduje každý a nikdo. Určitý vliv na ni má chování každého z nás, to, kolik jsme ochotni z vydělaných peněz utratit a za co. Ale někteří lidé samozřejmě můžou inflaci ovlivnit radikálněji: vliv mají samozřejmě zákonodárci a obecně politici a zásadní je samozřejmě role centrálních bank, které můžou přímo ovlivnit množství peněz v ekonomice a láci nebo drahotu úvěrů.
