Zdroj: Shutterstock
Ekonomicky nejsilnějšími zeměmi Evropské unie jsou teď severské země – Švédsko a Dánsko. Třetí pozici si drží Německo. Na opačné straně žebříčku i letos skončilo Řecko, které ve většině ukazatelů dosahuje ještě o mnoho horších výsledků než třeba Bulharsko či Polsko.
Ukazuje to Index prosperity a finančního zdraví, který připravuje Česká spořitelna spolu se Sociologickým ústavem a platformou Evropa v datech. Porovnává data z dostupných ekonomických ukazatelů.
Česko trápí zejména nízká přidaná hodnota – ať už při vývozu nebo hrubou na celkové produkci – ocitá až v druhé desítce srovnávaných zemí.
„Východiskem ke zlepšení může být zaměření na strategické plánování investic, podporu sektorů s vysokou přidanou hodnotou, zlepšení inovačního ekosystému, investice do vzdělání a dovedností pracovní síly či kupříkladu zjednodušení regulačního prostředí,“ myslí si Daniel Rajnoch, zakladatel investiční platformy InvestBay.
Podle něj může přidanou hodnotu podpořit v růstu také celá společnost. „Obecně je to o změně uvažování, která by měla nastat už na školách. Finanční gramotnost musí být součástí základního vzdělávání, základní ekonomické principy by pak neměly chybět ve všeobecném vzdělání,” míní Rajnoch.
Podle Kateřiny Kadlecové, majitelky firmy USSPA, je hlavní příčinou nízké přidané hodnoty subdodavatelský charakter převážné části průmyslu. „Mnohdy je na vině i malá odvaha firem konkurovat kvalitou, nikoliv cenou,“ říká podnikatelka.
Nejhoršího výsledku ale Česko dosáhlo v oblasti inflace. Zatímco většině ostatních států se podařilo vysokou hladinu inflace z roku 2022 relativně rychle stáhnout, v Česku se index spotřebitelských cen meziročně snížil ze 14,8 % jen na 12 %, což je druhý nejvyšší výsledek napříč Evropskou unií. Horší výsledek připadl pouze Maďarsku, kde inflace dosáhla 17% hodnoty.
Hodnota indexu spotřebitelských cen u potravin v Česku loni stoupla na 148 bodů, kdy 100 bodů představuje stav v roce 2015. Ještě v roce 2022 se přitom index zastavil na 139 bodech. Zjednodušeně lze tvrdit, že ceny potravin jsou oproti roku 2015 téměř o polovinu vyšší.
„Z hlediska cenové hladiny celého spotřebitelského koše se sice stále řadíme pod průměr zemí EU a patříme mezi ‚levnější‘ státy, bohužel to neplatí pro položky, které jsou pro spotřebitele základní,“ připomíná Tereza Hrtúsová, analytička České spořitelny.
V cenách potravin podle ní Česko prakticky dohnalo západní státy, aktuálně jsme na 97 procentech úrovně EU. „U mléčných výrobků překračujeme jak průměrnou cenovou hladinu EU, tak státy jako Německo či Rakousko. Oproti Polsku jsou u nás mléčné výrobky o třetinu dražší,” pokračuje Hrtúsová.
V cenách oblečení a obuvi jsme západ dokonce předehnali, jsme na 112 % úrovně EU. Vyšší ceny oblečení mají už jen severské státy.
„Meziročně nejvíce podražil cukr krystal, a to téměř o 40 %. Zatímco v roce 2022 byste kilo cukru pořídili průměrně za 24 korun, v uplynulém roce se cena vyšplhala na 33 Kč,“ vysvětluje Tomáš Odstrčil, analytik Evropy v datech.
K podobnému nárůstu došlo u čerstvých vajec, která podražila o 30 %, tedy o dvanáct korun za deset vajec a o čtvrtinu vzrostla také cena brambor.
„V obchodech byste ale narazili i na několik artiklů, které oproti předloňskému roku zlevnily. K nejvýraznějšímu, 13% poklesu cen došlo u másla. Za kilogram másla byste v roce 2023 průměrně zaplatili 211 Kč, tedy o 32 korun méně než o rok dříve. O necelých šest procent klesla i průměrná cena kilové cihly eidamského sýru,” dodává Odstrčil.
Vysoké ceny dohnaly řadu Čechů k výletům za hranice, především do Polska, kde na velkém nákupu ušetřili mnohdy i vyšší stovky korun.
„Objem útrat kartou za potraviny byl loni v Polsku zhruba sedmkrát vyšší než v roce 2019 před pandemií koronaviru. Z našich dat o kartových transakcí ale vidíme, že útraty Čechů v Polsku pomalu klesají. Za rok 2023 zde naši klienti kartou zaplatili za potraviny měsíčně 218 milionů korun, za letošní leden to bylo 145 mililonů korun, tedy zhruba o třetinu méně,” dodává Hrtúsová.
Podle ní je výhled do budoucnosti pozitivnější. Řada potravin totiž v posledních měsících zlevňovala a podle analytiků se inflace v tomto roce vrátí na stabilní 2,4 %. „Ceny potravin budou v tomto roce stabilní, nebudou raketově růst, nicméně pro nějaké větší zlevňování prostor není,“ upozorňuje Helena Kavanová z Potravinářské komory.
Naopak druhé nejlepší z celé EU je Česko v oblasti diverzity a různorodosti ekonomiky. „Česká ekonomika toho umí skutečně mnoho v mnoha odvětvích a oborech a jen málo zemí na světě se nám může vyrovnat. Vysoká míra diverzifikace navíc znamená, že šok do jednoho odvětví českou ekonomiku neovlivní tak negativně jako ekonomiky, které naopak vsadily na koncentrovanější podobou ekonomiky,“ vysvětluje David Navrátil, hlavní ekonom České spořitelny.
Na vysokou míru diverzity se také váže vysoký podíl hi-tech vývozů z Česka a vysoký podíl vývozů spojených s kreativitou. „Tam také patříme mezi špičku na světě. Přesto však přidaná hodnota, neboli ziskovost, české ekonomiky pokulhává. To souvisí s nižším podílem finálních výrobků na celkových vývozech, kde máme logicky nižší marži,“ říká Navrátil.
Podle něj je třeba zvýšit podíl domácích firem s českým kapitálem a globálními ambicemi. „Svůj technologický um můžeme také proměnit ve vyšší podíl předvýrobní fáze produkce. To v penězích znamená mít vyšší patentové příjmy ze zahraničí,“ radí ekonom.
Platíte hodně za elektřinu?
Změňte dodavatele
Čím dříve se do změny dodavatele pustíte, tím víc ušetříte. Neotálejte a podívejte se, jaké nabídky pro vás máme.
V unijním srovnání vychází pozitivně také čtvrtá nejvyšší míra investic vůči HDP. Pokud jde ale o četnost investic, vnímá Rajnoch z InvestBay řadu problémů. „Nejen, že Češi investují málo, ale také si nedostatečně vyhodnocují rizika. Buďto investují velmi rizikově, například naprostou většinu vloží do kryptoměn či dluhopisů, nebo naopak nechávají peníze jen na spořicích účtech,“ říká.
Nadprůměrně dobrého výsledku dosahujeme také v oblasti veřejného dluhu, který se ale v průběhu posledních dvou let zvýšil z 37,7 % HDP na 44,2 %. Zatímco v roce 2022 šlo o čtvrtý nejnižší dluh, letos už Česku vysloužil osmou příčku v unijním srovnání.
„Tempo zvyšování dluhu si vynutilo začít konsolidovat státní rozpočet a hledat způsoby, jak zrychlit ekonomický růst. Nicméně osmá příčka, respektive dluh 44 % HDP je docela nízký ve srovnání s ostatními zeměmi EU,“ vysvětluje Navrátil.
Dodává ale, že tento dluh nezohledňuje podinvestování do infrastruktury, ať už fyzické, digitální, energetické, nebo bezpečnostní. „Například kumulované podfinancování vzdělávání se vyrovnává nákladům na výstavbu Temelína. K tomu přidáme rychlé stárnutí obyvatel, což bez důkladné důchodové reformy, ale i reformy zdravotnictví, trhu práce a sociálních služeb, bude tempo zvyšování dluhu udržovat na vysoké úrovni i v budoucnosti,“ doplňuje Navrátil.
Kateřina Hovorková
Dlouhodobý investiční produkt
Myslete na sebe a zabezpečte se na penzi co nejlépe. Třeba investováním do široké nabídky fondů.
Sdílejte článek, než ho smažem
