Inflace jako zkušenost. Investiční gramotnost Čechů roste

Češi mají čím dál lepší znalosti o investicích, stále jim ale chybí víc sebevědomí. Vyplývá to z čerstvého Indexu investiční gramotnosti, který vypracovala investiční platforma Portu. Základem byl prosincový výzkum agentury Ipsos na reprezentativním vzorku 1050 obyvatel.

Zhruba tři čtvrtiny obyvatel chápou správně pojem inflace, rozdíl mezi investováním a spořením i to, že k vyšším výnosům se váže také vyšší riziko.

Razantně (o téměř 12 procentních bodů) se zlepšilo povědomí o vztahu historických a budoucích výnosů: čtyři z deseti lidí správně odpověděli, že minulé výnosy nejsou relevantní pro určení výnosů budoucích.

Výrazně více lidí než před rokem také ví, že proti poklesům na akciových trzích se nelze pojistit. Správně odpovědělo 48 % dotázaných, což je nárůst o více než 12 procentních bodů.

Největší problém naopak dělá Čechům otázka zdanění příjmů z cenných papírů. Dvě třetiny lidí neznají správnou sazbu, ukázal průzkum.

„Průzkum potvrzuje, že největším učitelem finanční gramotnosti je samotná zkušenost. Jakkoliv si lidé zvyšují znalosti, například o inflaci, ten největší dopad má, když si ji člověk zažije. Stejně to platí i pro investování, kdy člověk může mít detailně teoreticky nastudováno, ale růsty i poklesy se musejí především zažít,“ říká Jana Brodani, ředitelka Asociace pro kapitálový trh.

„Vlastní zkušenost je nenahraditelná. Na výsledcích indexu se tak nyní i do budoucna bude projevovat nejen výsledek edukace, ale také čím dál častější zkušenosti lidí s investováním, které se zejména díky fintechovým aplikacím výrazně demokratizovalo,“ potvrzuje Dominik Stroukal z Metropolitní univerzity Praha a člen Národní ekonomické rady vlády.

„Lidé oproti minulosti chápou investování jako efektivní ochranu peněz před inflací. Negativní situace s sebou přinesla pozitiva,“ říká Radim Krejčí, zakladatel online investiční platformy Portu.

„Češi více přemýšlejí nad tím, jak investují. Vnímají nestabilitu trhu, rostoucí a v současnosti zase klesající inflaci a s ní související oscilaci úrokových sazeb. Uvědomují si tak například, že nelze predikovat budoucí výnosnost na základě historie," pokračuje Krejčí.

„Zároveň se soustředí na diverzifikaci svých peněz a zajímají se o nové produkty, kterými by své investiční portfolio rozšířili, jako je například aktuální novinka v oblasti finančního zajištění na stáří – dlouhodobý investiční produkt,“ dodává.

Investiční gramotnost se zlepšuje napříč věkovými kategoriemi. Výsledky jsou těsné, ovšem nejlepší znalosti prokázali lidé ve věku 45–53 let. Nejnižšího skóre dosáhli ti nejmladší (18–26 let), nicméně jejich znalosti se zvyšují rychleji než u ostatních kategorií. Mladí lidé si oproti ostatním věkovým kategoriím nejlépe vedli v oblastech diverzifikace investic a složeného úročení.

Stejně jako v minulých třech letech platí mají muži v investiční gramotnosti náskok před ženami, ten se však poměrně rychle snižuje. Zatímco v roce 2021 byl rozdíl ve znalostech ve prospěch mužů 50 procentních bodů, teď je 35 bodů. Největší problémy dělají ženám i mužům otázky ohledně principu složeného úročení a počítání s procenty. Ženy pak často tápou ve vlivu měnových kurzů, muži měli nejmenší procento správných odpovědí v oblasti záruky budoucích výnosů.

Nejlepší výsledky mají obyvatelé Prahy a obecně měst nad 100 tisíc obyvatel – je to zřejmě dáno větší koncentrací lidí s vyšším vzděláním a vyššími příjmy. Propastný rozdíl (66 procentních bodů) je mezi lidmi s vysokoškolským a základním vzdělání. Nejslabším krajem zůstává Karlovarský.

Roste i počet lidí, kteří se považují za velmi, relativně nebo spíše znalé investory. Nejvíce si věří generace ve věku 27–35 let, každý desátý se považuje za velmi nebo relativně hodně znalého investora. Přes pozitivní trend se však asi dvě třetiny Čechů považují za zcela neznalé nebo nepříliš znalé investory. Sebevědomí chybí především ženám: za zcela neznalé investorky se považuje 31 procent z nich, a to navzdory výrazně se zlepšujícím znalostem.

Průzkum však ukázal, že lidé, kteří se považují za velmi znalé investory, se spíše přeceňují – se svými vědomostmi se umístili až na třetím místě, a to za lidmi, kteří se považují za relativně hodně znalé investory či spíše znalé investory. Je to potvrzení trendu, který se projevil už v předchozích měřeních průzkumu: sebevědomí často neodpovídá reálným znalostem.

Nicméně ti, co se považují za zcela neznalé, skutečně prokázali nejnižší investiční gramotnost. Jedná se nejčastěji o lidi se základním vzděláním, z obcí do 10 tisíc obyvatel a podprůměrnými příjmy.

Investiční gramotnost v Česku je výrazně vyšší (index dosáhl 113,9) než na Slovensku (97,3) a v Polsku (90,6), ukazuje porovnání výsledků průzkumu z těchto tří zemí.

Vlastní investiční gramotnost si můžete otestovat na webu Rozumiminvesticim.cz a porovnat svůj výsledek s celostátním průměrem.

Sdílejte článek, než ho smažem