Zdroj: Gabriel Pleska / Midjourney
Vláda se shodla na zpřísnění podmínek pro opakovanou podporu v nezaměstnanosti. Současná pravidla lidé zneužívají, vysvětluje ministerstvo práce a sociálních věcí. Návrh je součástí takzvaného konsolidačního balíčku.
Lidé, kteří získají podporu v nezaměstnanosti, ji podle současných pravidel nemusí celou vyčerpat. Po dobu pobírání podpory si totiž mohou najít práci a nastoupit do ní. Problém ale je, že se znovu o podporu mohou přihlásit už po třech měsících práce. A nedostanou jen zbylou část podpory, kterou nevyčerpali, ale opět plnou výši.
A tak někteří tuto možnost využívají k opakovanému dostávání peněz od státu. Čerpají podporu a těsně před jejím skončením – stačí i jediný den – nahlásí, že mají práci. A za tři měsíce jsou zpět.
„V praxi úřadu práce se vyskytují případy spekulativního ukončování evidence uchazečů o zaměstnání a nástupu do krátkodobých pracovněprávních vztahů za účelem opětovného poskytování podpory v nezaměstnanosti, ke kterému dochází v navazujících evidencích,“ píše ministerstvo.
„Vyskytují se též případy bezdůvodného a dobrovolného ukončování zaměstnání, ve kterém by ale zaměstnanec mohl i nadále pracovat, a současně i zaměstnavatel projevuje zájem o setrvání tohoto zaměstnance, nicméně z důvodu čerpání podpory v nezaměstnanosti dochází ke skončení pracovněprávního vztahu. Tento vzorec nežádoucího jednání některé osoby považují za zcela legitimní,“ vysvětluje ministerstvo, proč chce pravidla zpřísnit.
Pokud nezaměstnaný celou podporu dočerpá a poté nastoupí do zaměstnání, může se podle dosavadních pravidel znovu přihlásit na úřad práce do evidence uchazečů až po šesti měsících. Opět má, po splnění podmínek, nárok na podporu v nezaměstnanosti v plné délce a výši.
Inzeráty ze všech úřadů práce a předních pracovních portálů na jednom místě!
Nevíte, na jakou práci se hodíte? Udělejte si unikátní test pracovních předpokladů.
V obou případech chce vláda dobu prodloužit. „Aby měla osoba, která se v období dvou let opakovaně eviduje jako nezaměstnaná, nárok na podporu v nezaměstnanosti, bude muset mezi evidencemi odpracovat delší období. Stávající podmínka odpracování doby tří a šesti měsíců se nově prodlouží na šest a devět měsíců,“ uvádí mluvčí ministerstva Eva Davidová.
Doplňuje, že zároveň musí být pro přiznání podpory v nezaměstnanosti splněna základní, i dnes platná podmínka: V posledních dvou letech před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání musí mít žadatel odpracováno alespoň 12 měsíců. Vždy se musí jednat o zaměstnání nebo jinou výdělečnou činnost, ze které se platí důchodové, tedy sociální pojištění.
„Cílem zpřísnění podmínek pro přiznání a výplatu podpory v nezaměstnanosti u opakovaných evidencí je zamezit promyšlenému ukončování evidence a opětovnému vstupu do této evidence z důvodu čerpání podpory v nezaměstnanosti,“ dodává Davidová.
Ušetřit peníze státu má ještě jedna navrhovaná změna. Výplata podpory by měla začít souběžně s výplatou odstupného, odbytného či odchodného od zaměstnavatele.
V současnosti je to tak, že uchazeč o zaměstnání dostane podporu až poté, co „vypotřebuje“ odstupné, které mu vyplatil zaměstnavatel. Tedy pokud například dostane odstupné ve výši tří měsíčních platů, začne mu podpora běžet až čtvrtý měsíc.
„Navrhovaná změna směřuje k tomu, aby podpora v nezaměstnanosti byla uchazeči o zaměstnání poskytována od prvního dne bez ohledu na to, zda mu vznikl nárok na odstupné, a bez ohledu na to, zda odstupné bylo zaměstnavatelem vyplaceno či nikoliv,“ píše ministerstvo v návrhu.
Podle úřadu tak bude institutu odstupného navrácen jeho původní smysl, a to, že se jedná o určitou finanční satisfakci zaměstnanci, který ztratil zaměstnání z organizačních důvodů bez svého zavinění.
V návaznosti na to má skončit takzvaná kompenzace. „Tu poskytuje úřad práce uchazeči o zaměstnání, kterému vznikl nárok na podporu v nezaměstnanosti, ale odstupné mu nebylo vyplaceno,“ píše se v návrhu.
Výše kompenzace je teď stanovena jako násobek doby, za kterou náleží odstupné, a to ve výši 65 průměrného měsíčního čistého výdělku. Na rozdíl od podpory v nezaměstnanosti ovšem kompenzace nemá maximální limit. „V praxi se výjimečně objevovaly i částky kompenzace přesahující 100 tisíc korun,“ tvrdí ministerstvo.
Návrh zamíří do schvalovacího kolečka do Parlamentu. Ministerstvo chce, aby změny platily už od ledna 2024.
Úřad práce ČR evidoval k letošnímu 30. dubnu celkem 261 683 uchazečů o zaměstnání. Podíl nezaměstnaných tak činil 3,6 procenta. Z toho podporu v nezaměstnanosti čerpalo skoro 75 tisíc lidí.
Nejvyšší podíl nezaměstnaných osob byl v dubnu v Ústeckém a Moravskoslezském kraji, naopak nejnižší v krajích Zlínském, Jihočeském, Vysočina, Pardubickém a v Plzeňském. Průměrný věk nezaměstnaných byl v dubnu 43,3 roku.
Co ještě přichystala vládní koalice?
Kateřina Hovorková
Jednoduché dokládání škod
Dokládejte škody na majetku třeba jen pomocí mobilu. S aplikací Moje škody můžete průběh řešení také sledovat.
Sdílejte článek, než ho smažem
