Kolik teď dostanete, když přijdete o práci. Podpora v nezaměstnanosti 2023

Zdeněk Bauer | rubrika: Když se řekne | 4. 1. 2023

Kdo má nárok na podporu a na jak dlouho? Proč si dát pozor na dobrovolné ukončení předchozí práce bez vážného důvodu? Jak je to s odstupným? Může si nezaměstnaný přivydělávat? Tady je přehled.

Kolik teď dostanete, když přijdete o práci. Podpora v nezaměstnanosti 2023

Zdroj: Shutterstock

Délka podpory v nezaměstnanosti

Čerpání podpory je časově omezené. Říká se tomu podpůrčí doba. Starší uchazeči ji mohou dostávat déle – vychází se z toho, že obecně si najdou práci hůř než mladší lidé. Rozhodující je věk v den podání žádosti o podporu.

Stát vyplácí podporu v nezaměstnanosti po dobu maximálně:

pěti měsíců uchazeči do 50 let věku,
osmi měsíců uchazeči nad 50 do 55 let,
jedenácti měsíců uchazeči nad 55 let věku.

Pro věkové rozdělení používá zákon stejné formulace, jaké jsme právě napsali. Na první pohled nemusí být úplně srozumitelné. Podle Úřadu práce ČR jsou zlomovým okamžikem 50. a 55. narozeniny, a to ve prospěch uchazeče: Jakmile je vám v době žádosti 50 let (včetně dne 50. narozenin), máte nárok na podporu po dobu až osmi měsíců. A když požádáte v 55 letech (včetně dne 55. narozenin), můžete ji čerpat až jedenáct měsíců.

Výše podpory v nezaměstnanosti

Jak vysoká je podpora v nezaměstnanosti? Odvíjí se od vašeho průměrného měsíčního výdělku za předchozí kalendářní čtvrtletí v posledním zaměstnání. Výše podpory postupně klesá.

První dva měsíce dosahuje 65 % průměrného čistého výdělku uchazeče.
Další dva měsíce klesne na 50 % průměrného čistého výdělku uchazeče.
Po zbytek podpůrčí doby klesne na 45 % průměrného čistého výdělku uchazeče.
Pokud jste sami ukončili předchozí zaměstnání výpovědí nebo dohodou bez vážného důvodu, dostanete jenom 45 % po celou dobu čerpání podpory, tedy už od prvního měsíce. Podrobněji si o tom napíšeme za chvíli.

U podnikatelů (OSVČ) se místo průměrného výdělku vychází z vyměřovacího základu na důchodové pojištění přepočteného na měsíc.

Kdo si víc vydělával, dostane i vyšší podporu, ovšem je tu strop: 0,58násobek průměrné mzdy v Česku za první až třetí čtvrtletí předchozího roku. Maximální výše podpory v nezaměstnanosti v roce 2023 je tedy 22 798 Kč. V roce 2022 to bylo 21 488 Kč. Rozhodující je přitom den (rok) podání žádosti – pro toho, kdo ji podal už loni, dál platí loňské stropy, nezvyšují se od ledna.

Výpočet podpory v nezaměstnanosti 2023

Další kalkulačky

Kolik dostanete, když vám skončí nárok na podporu v nezaměstnanosti – tedy po pěti, osmi nebo jedenácti měsících marného hledání práce? Základem bude už jenom dávka ve výši životního minima jednotlivce, tedy 4860 Kč. A když podle úřadu nebudete dostatečně aktivní, dají vám jenom existenční minimum 3130 Kč.

Odstupné a podpora v nezaměstnanosti

Když máte v zaměstnání nárok na odstupné, nedostanete po odpovídající dobu podporu v nezaměstnanosti. Tu můžete začít čerpat až po uplynutí doby, kterou pokrývá odstupné.

Podpora se naštěstí jenom odloží. Nepřijdete o ni, nekrátí se vám celková doba jejího čerpání – samozřejmě s výjimkou případů, kdy najdete novou práci dřív, než ji celou dočerpáte.

Ať máte jasno

Zdroj: Shutterstock

Nenechte si vnutit „výpověď dohodou“. Existuje buď výpověď, nebo dohoda. Poradíme, v čem se liší a co to pro vás znamená.

Výpověď dohodou je nesmysl. Na tohle si dejte pozor

Porušit své pracovní povinnosti může zaměstnanec moc, hodně nebo málo. Někdy je to na okamžitý vyhazov, někdy na výpověď a někdy je to prohřešek, jakých se na výpověď musí nasbírat víc. Jenže nikdo vám neřekne, co je co. Přinášíme proto příklady z praxe.

Stupnice porušení pracovních povinností: zvlášť hrubě, závažně, méně závažně. Za co a jak vás vyhodí

Zápočťák. Mohl by ho po vás chtít nový zaměstnavatel, úřad práce i sociálka. Projděte si, co má, a naopak nemá obsahovat za informace.

Při odchodu z práce nezapomeňte zápočtový list, bude se hodit

Při „standardním“ odstupném ve výši tří měsíčních výdělků tedy můžete dostávat podporu až od čtvrtého měsíce po skončení pracovního poměru. Podle věku pak na ni máte nárok po dobu nejvýše pěti, osmi nebo jedenácti měsíců.

Nižší podpora v nezaměstnanosti při dobrovolné výpovědi a dohodě

Když dáte v předchozím zaměstnání výpověď, jde o dobrovolné ukončení pracovního poměru. Stejně se však posuzuje i dohoda se zaměstnavatelem. Za nedobrovolný konec je považována jenom výpověď daná zaměstnavatelem.

Toto rozlišení má vliv na výši podpory v nezaměstnanosti. Když ukončíte pracovní poměr sami nebo dohodou, snižuje se podpora už od prvního měsíce na 45 % předchozího čistého výdělku. Výjimkou jsou situace, kdy jste pracovní poměr ukončili „z vážných důvodů“.

Vážné důvody, při nichž se podpora ani při dobrovolném odchodu z práce nekrátí, definuje zákon o zaměstnanosti poměrně široce:

nezbytná osobní péče o dítě ve věku do čtyř let,
nezbytná osobní péče o osobu závislou na pomoci jiné osoby (stupeň II, III nebo IV podle příslušných předpisů), jde-li o osobu blízkou nebo trvale žijící ve společné domácnosti (...),
docházka dítěte do předškolního zařízení a povinná školní docházka dítěte,
místo výkonu zaměstnání druhého manžela nebo povaha tohoto zaměstnání,
zdravotní důvody, které podle lékařského posudku brání vykonávat zaměstnání.
okamžité zrušení pracovního poměru zaměstnancem podle § 56 zákoníku práce, především když nedostal mzdu do 15 dnů po uplynutí data splatnosti,
jiné vážné osobní důvody, například etické, mravní či náboženské, nebo důvody hodné zvláštního zřetele.

Hlavně poslední bod (ale třeba také školní docházka) poskytuje velký prostor pro obhajobu dobrovolného opuštění předchozí práce. Rozhodnutí, zda jde o vážné důvody a zda souhlasí se skutečností, však nakonec bude záležet na úřadu práce. Když zamítne i případné odvolání, můžete se ještě zkusit obrátit na soud.

Takže: Když jste dali výpověď nebo odešli dohodou, měli byste některý ze zmíněných důvodů uvést hned při žádosti o podporu. A pokud jste přistoupili na dohodu místo toho, aby vám zaměstnavatel dal výpověď, měla by výslovně zmiňovat případné organizační nebo zdravotní důvody. Kromě výše podpory to hraje roli i pro nárok na odstupné. Podrobněji jsme o rozdílu mezi dohodou a výpovědí psali v samostatném článku.

Kdo má nárok na podporu v nezaměstnanosti

Základní podmínkou je aspoň 12 měsíců důchodového pojištění (to za vás mohl odvádět zaměstnavatel, nebo vy sami jako OSVČ), a to během posledních dvou let před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání.

Potřebnou dobu pojištění můžete získat i prostřednictvím takzvaných náhradních dob. Mezi ně patří:

osobní péče o dítě ve věku do čtyř let,
pobírání invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně,
osobní péče o osobu závislou na pomoci jiné osoby ve stupni II, III nebo IV (úplná závislost), pokud jde o osobu blízkou nebo pokud s vámi trvale žije a společně hradíte náklady na své potřeby,
dlouhodobá dobrovolnická služba na základě smlouvy s akreditovanou organizací, nebo veřejná služba, pokud rozsah vykonané služby překračuje v průměru 20 hodin v kalendářním týdnu,
osobní péče o osobu mladší 10 let, která se považuje za závislou na pomoci jiné osoby ve stupni I,
trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény po skončení výdělečné činnosti, která zakládala účast na nemocenském pojištění, pokud jste si ji nepřivodili úmyslně a pokud vznikla v době této výdělečné činnosti nebo v ochranné lhůtě,
příprava osoby se zdravotním postižením k práci.

Kdo nemá nárok na podporu

Bez ohledu na splnění zmíněných podmínek nemáte nárok na podporu v nezaměstnanosti, když:

pobíráte starobní důchod nebo dávky nemocenského pojištění (nemocenskou, ošetřovné, dlouhodobé ošetřovné, peněžitou pomoc v mateřství, otcovskou, vyrovnávací příspěvek v mateřství a těhotenství),
jste šest měsíců před zařazením do evidence uchazečů dostali výpověď za hrubé porušení povinností vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k vykonávané práci,
jste šest měsíců před zařazením do evidence dostali výpověď za porušení jiné povinnosti zaměstnance podle § 301a zákoníku práce zvlášť hrubým způsobem,
máte nárok na výsluhový příspěvek vyšší, než by byla podpora v nezaměstnanosti (pokud je příspěvek nižší, dostanete podporu v nezaměstnanosti ve výši rozdílu mezi podporou v nezaměstnanosti a příspěvkem),
máte povolený přivýdělek (takzvané nekolidující zaměstnání),
nemůžete se stát ani uchazečem o zaměstnání (třeba proto, že ještě podnikáte, nebo máte příjem z členství v představenstvu, berete odměnu za funkci jednatele či společníka...).

Podpora při rekvalifikaci

Při rekvalifikaci dělá podpora 60 % vašeho předchozího průměrného čistého výdělku. Její výše není odstupňována podle měsíců, postupně tedy neklesá.

Vyšší je také strop: při rekvalifikaci nastoupené v roce 2023 můžete dostat maximálně 25 549 Kč měsíčně (0,65násobek průměrné mzdy v ČR za první až třetí čtvrtletí roku 2022). Pro rekvalifikaci započatou v roce 2022 zůstává maximální výše podpory 24 081 Kč.

Hledejte práci!

Zdroj: Shutterstock

Nečekejte, že práce přijde za vámi!

Sháníte práci? Zkuste se rozhlédnout u nás. Nabídky práce ze všech úřadů práce a předních pracovních portálů na jednom místě!

Nabídky práce na Peníze.cz

Podpora v nezaměstnanosti bez doložení výdělku

Může se stát, že nemůžete doložit svůj předchozí výdělek, nebo u vás vůbec nelze určit průměrný příjem. Typickým příkladem je, když jste zkusili začít podnikat, ale hned po pár měsících ještě ve stejném roce skončíte na úřadu práce.

Když splníte další podmínky (po započtení náhradní doby pojištění, třeba díky předchozí péči o dítě), spočítají vám pak výši podpory v nezaměstnanosti takto:

za první dva měsíce jako 0,15násobek průměrné mzdy v ČR za první až třetí čtvrtletí předchozího kalendářního roku, což v roce 2023 dělá 5596 Kč,
za další dva měsíce jako 0,12násobek, tedy 4717 Kč v roce 2023,
po zbytek podpůrčí doby jako 0,11násobek, tedy 4324 Kč v roce 2023.

Při rekvalifikaci půjde o 0,14násobek po celou dobu, což je 5503 Kč v roce 2023.

Přivýdělek uchazeče o zaměstnání

Když dostáváte podporu v nezaměstnanosti, nesmíte si současně přivydělávat – ani trochu.

Omezený přivýdělek – říká se mu nekolidující zaměstnání – je možný jen v měsících, kdy podporu nečerpáte. Třeba až tehdy, kdy už na ni nemáte nárok. Nebo když jste na ni vůbec nedosáhli.

Takový výdělek nesmí přesáhnout polovinu minimální mzdy – to znamená 8650 korun v roce 2023. Když si vyděláte víc, z evidence vás vyřadí. Jestli máte výdělků několik, platí stejný strop pro jejich součet, limit se tedy nezvyšuje. Podmínkou je pracovní či služební poměr nebo dohoda o pracovní činnosti (ne dohoda o provedení práce).

Proč vůbec zůstávat v evidenci uchazečů? Motivací může být, že stát za vás dál platí zdravotní pojištění. Zároveň je to podmínkou pro čerpání dávek v hmotné nouzi – jako „snaha zvýšit si příjem vlastním přičiněním“.

Nekolidující zaměstnání musíte včas nahlásit úřadu práce. A nesmí vám bránit v „poskytování součinnosti při zprostředkování zaměstnání“ ani v přijetí nabídky vhodného zaměstnání.

S námi jste silnější

Zdroj: Shutterstock

Kdy může dát výpověď zaměstnavatel a kdy zaměstnanec? Jaké jsou výpovědní důvody? Jak se počítá výpovědní doba? Kdy má zaměstnanec nárok na odstupné? A jak odstupné ovlivní podporu v nezaměstnanosti?

Výpověď a odstupné. Co si pohlídat, když už vás nechtějí

Okamžitá výpověď za předstírání přítomnosti na pracovišti. Užívání služebního auta bez souhlasu zaměstnavatele. Vyřizování soukromých záležitostí v pracovní době. Neoprávněné předložení jízdenek k vyúčtování. Odcizení potravin ve školní jídelně. Útrata v restauraci z firemní karty. Odklon zakázek ve prospěch osoby blízké. Tady jsou důležitá rozhodnutí Nejvyššího soudu.

Zaměstnanec okrádá firmu. Kdy může dostat okamžitou výpověď?

Když se zaměstnavatel rozhodne někoho propustit, musí uvést výpovědní důvod. Ten nejčastější se jmenuje nadbytečnost. Podnikatel se jistě musí přizpůsobovat situaci na trhu a regulovat počet svých lidí. Jenže nadbytečnost se v praxi často také zneužívá, stačí se znelíbit a letíte… Dá se nějak bránit?