Kdo dostane příspěvek na bydlení v roce 2023. Přehled a kalkulačka

Zdroj: Peníze.cz

Janu a Karla jsme si v září vypůjčili z příkladu, na kterém příspěvek na bydlení ilustrovalo ministerstvo sociálních věcí. Se dvěma dětmi ve věku 8 a 10 let bydlí v Ústí nad Labem. Čistý příjem domácnosti je 38 348 korun. Za nájem dají 12 000 korun a energie, voda a další je přijdou na 6620 korun, celkově na bydlení vynaloží měsíčně 18 620 korun. V září se reálné příjmy při výpočtu nepoužily, místo nich se počítalo s normativními náklady, které byly pro Ústí nižší. Teď ale stoupají a od ledna budou pro čtyřčlennou rodinu 21 002 korun, takže příspěvek na bydlení nesnižují

Když si Jana s Karlem zažádají o příspěvek, dostanou rozdíl mezi náklady na bydlení a 30 procenty svých příjmů (11 504 korun). Příspěvek na bydlení je pro ně 7116 korun.

Předpokládali jsme v září, že ministerstvo ví, že Jana s Karlem mají nárok na přídavky na dítě, a že je do jejich příjmů počítá. Naše kalkulačka přídavků na dítě už kalkuluje s jejich zvýšením od ledna, ale protože se v lednu při žádosti o příspěvek na bydlení budou dokládat příjmy z října až prosince 2022, započítáme ještě letošní přídavek ve výši 3810 korun. Příspěvek na bydlení jim pak sice klesne na 5973 korun, ale s přídavkem na děti budou pořád měsíčně 9783 korun v plusu. A co je důležité nezapomenout: jak o příspěvek na bydlení, tak o přídavky na děti lze žádat zpětně.

Zdroj: Peníze.cz

Pavel dostal výpověď ze zaměstnání, odešla od něj přítelkyně, na domek na vsi zůstal sám. Loni měli ještě plyn za 700 korun za MWh, ale teď chtějí dvakrát tolik. Na vytápění nového úsporného domku dřív stačilo 15 000 korun ročně a byli na to dva, dneska bude sám platit dvojnásobek. Za plyn a elektriku dá dohromady 5000 korun měsíčně. Nájem neplatí, bydlí ve vlastním. 

Před rokem, než ho vyhodili, bral Pavel 25 000 korun čistého. Kalkulačka podpory v nezaměstnanosti říká, že v prosinci naposledy dostane podporu 11 250 korun, stejnou jako měl od září. Pak už nemá nárok. 

Když si Pavel v lednu zažádá o příspěvek na bydlení, za každý ze tří měsíců zpátky může dostat příspěvek 5196 korun. Proti tomu, kolik by člověk ve stejné situaci dostal v září, je to skok nahoru o víc než 2300 korun. Ale hlavně: hodně štěstí při hledání práce. 

Zdroj: Peníze.cz

Další příklad od ministerstva nám v září představil důchodkyni Helenu, která sama žije ve vlastním domě ve městě Javorník. Nájem sice neplatí, ale za energie dá 6800 korun měsíčně – to je víc než třicet procent, skoro polovička jejího důchodu 13 800 korun. V září dostávala příspěvek 2092 korun měsíčně, takže jí na živobytí zbylo devět tisíc, v lednu dostane 6231 korun, důchod jí zbude skoro celý. Pomohlo mimo jiné to, že se zvýšily takzvané náklady srovnatelné s nájemným – ty se vlastníkům při výpočtu příspěvku započítávají místo skutečného nájemného.

Staré domy bez zateplení jsou žrouti peněz, Heleniny roční náklady na energie – 81 600 korun – jsou brutální. V září jsme jí doporučovali prodat dům a přestěhovat se do nájmu. Podle realitních webů by mohla za dům dostat dva miliony a za 6000 měsíčně by našla nájem v nedalekém Jeseníku – nějaký příspěvek na bydlení by dostala i tam, a ještě by ubyly starosti s chalupou. Pokud ale chce zůstat, doporučujeme minimálně vyměnit okna a dveře, obojí by mohla pokrýt dotace Nová zelená úsporám Light. Právě pro ni je přesně určena.

Zdroj: Peníze.cz

Obří rodina v pražském bytě. Svatava, Karel sedmiletý Jirka, miminka Iveta a Ivana a babička. Do příjmů domácnosti se počítá nejen Karlova čistá mzda 27 000 korun, rodičovský příspěvek 10 465 korun měsíčně, ale také přídavky na děti ve výši 3530, výživné 3500 korun, které posílá Svatavě Jirkův biologický otec, a babiččin důchod 12 500 korun. Celkem 56 995 korun.

Na nájemné rodina vydá 13 000 korun, což je na velký byt v Praze hezká cena, ale nahoru jim náklady zvedají energie a další výdaje, na které dávají 9000 korun. Celkem 22 000 korun. Pro výpočet příspěvku na bydlení se použijí skutečné náklady, normativní náklady jsou pro Prahu stanovené výš – na 24 495 korun. Když si rodina zažádá o příspěvek, dostane na měsíc 4902 koruny. Proti září, kdy to bylo 2052 korun, je to citelný rozdíl.

Zdroj: Peníze.cz

Samoživitelka Petra a její dvě děti (8 a 11 roků) bydlí v nájemním bytě v Olomouci. Její měsíční příjem je 27 290, včetně přídavků na děti 2540 korun. Kdyby tatínek nebo tatínkové platili výživné, počítalo by se taky, nicméně definice samoživitelky tuhle možnost vylučují. Za bydlení vydá Petra 15 620 korun, přes polovičku příjmu. Když si řekne o příspěvek na bydlení, dostane 7433 korun měsíčně, proti září je to zhruba o dvanáct stovek víc. A znovu připomínáme, že je možné žádat až o tři měsíce do minulosti.

Zdroj: Peníze.cz

Když měli Petr a Petra čistý příjem kolem 60 000 korun, odstěhovat se z Prahy a pronajmout si za 17 000 měsíčně půl domku se zahradou na Kladně nevypadalo jako špatný nápad. I škola pro dceru se našla slušná. Jenže o jeden příjem přišli. Se 40 000 v čistém už to tak rozumně nevypadá. Zvlášť když se k nájmu náklady na vytápění – topí se dřevem ve sklepním kotli – a na elektriku, je to pro ně zásah. Za elektřinu platí zálohy 2000 korun, za plyn 800, 200 korun za svoz odpadu, který není započtený v nájmu. Dřevo na vytápění samozřejmě taky něco stojí, ale do výpočtu příspěvku na bydlení jeho cena nijak nevstupuje, je tam stanovený paušál – ten od nového roku o dost stoupne.

Když si zažádají o příspěvek na bydlení, dostanou 4899 korun, proti září je to víc zhruba o dva a půl tisíce.

Zdroj: Peníze.cz

Paní Helenu jsme si vypůjčili z jednoho příkladu, na kterém u ombudsmana vysvětlují, pro koho je příspěvek na živobytí. Helena je vdova a má invalidní důchod 6000 korun a za byt platí 5500 korun. Na příspěvku na živobytí dostane pár stovek – ale to pořád není k žití. A věřte, že těch 6000 korun invalidního důchodu je realistické číslo. Řekněme, že pracujete deset roků za 30 000 hrubého a po nich vám posudkový lékař přiklepne invaliditu druhého stupně – to znamená, že vaše pracovní schopnost podle něj klesla minimálně o půlku – nedostanete ani těch pět a půl tisíce, co platí Helena na nájmu. Zkuste si to na kalkulačce invalidního důchodu.

O moc víc o Heleně nevíme. Počítejme, že těch 5500 korun není jen nájem, ale i výdaje za energie a nechejme ji bydlet třeba v Brně, když jsme si ji půjčili od ombudsmana, který tam má sídlo. Příspěvek na živobytí se do příjmů při počítání příspěvku na bydlení nepočítá. V takhle nastaveném příkladu by paní Helena dostala na příspěvku na bydlení 3700 korun. Proti září to není víc ani o tři stovky.

Zdroj: Peníze.cz

Jarda dělá masáže v jednom rehabilitačním zařízení. Nemá pracovní smlouvu, je to klasický švarcsystém: podnik zabezpečí všecko vybavení od prostor a masážních stolů až po olejíčky a Jarda jen každý měsíc vystaví fakturu na 70 000. Při přiznávání daně z příjmů si uplatní výdaje paušálem, i když fakticky žádné nemá. Při výpočtu příspěvku na bydlení se mu tedy jako čistý příjem bude počítat 28 000 korun (42 000 si odečetl jako 60procentní paušální výdaj).

Jana přinese domů 10 000 korun měsíčně. Kromě nich v bytě v lepší pražské čtvrti bydlí ještě jejich dvě děti. Nájem je 20 000 korun, další náklady, ve kterých je kromě elektřiny, vody a plynu ještě příspěvek na společný internet v domě a nějaké další výdaje, dělají 6000 korun.

V září by Jarda s Petrou byli dostali 9195 korun. V lednu by to bylo ještě o čtyři tisíce a kus víc – 13 595 korun. Možná si myslíte, že by se snad člověk nemohl podívat upracovaným lidem na úřadu práce při podávání takové žádosti do očí. A je to možné – ale už půl roku se o příspěvek na bydlení dá žádat elektronicky. Ale Jarda a Petra to neudělají, fakt.

Zdroj: Peníze.cz

Průměrný důchod české ženy je něco přes 14 000 korun. Hana má penzi jen 12 000. Teď se jí bude mimořádně valorizovat kvůli inflaci a taky stoupne o pětistovku za výchovu Hany mladší. Ta žije s maminkou v družstevním bytě v Plzni, do práce nechodí, Hanička nejmladší je ještě malá, Hana na ni bere rodičák 10 000 měsíčně a 630 korun přídavek. Tatínek v rodném listě neuveden, výživné tedy žádné.

Družstevní byt je terno, družstvu se sice platí vyšší nájem – kromě běžných služeb se v něm vypořádává půjčka na velkou rekonstrukci, zateplení a výtah, ale i tak to jde. Nájemné je 4000, ale při výpočtu se použijí stejně jako u bytů v osobním vlastnictví náklady srovnatelné s nájemným, ty jsou nově stanovené pro tříčlennou domácnost 4669 korun.

Dalších 1500 korun dají Hany za elektřinu a plyn a dalších 1500 za centrálně rozváděné teplo. Příspěvek dostanou 880 korun, není to mnoho – ale čtyřikrát víc, než jim vycházelo v září.