Velký přehled změn. Nový rok ve vaší peněžence
1. 1. 2023 | Petr Kučera | 1 komentář

Projděte si, jaké novinky roku 2023 mohou ovlivnit vaše osobní finance.
Zdroj: Shutterstock
Příspěvek na živobytí je jednou z dávek pomoci v hmotné nouzi. Jedná se o pomoc lidem s nedostatečným příjmem.
Příspěvek na živobytí vyplácený každý měsíc je určený na pomoc s úhradou základních potřeb. Typicky slouží k úhradě stravy, potravin, oblečení, obuvi, hygienických potřeb, jízdenek, dopravy, vzdělání, poplatků za telefon a podobných výdajů k zajištění základních životních potřeb kromě bydlení (k tomu je určen doplatek na bydlení, další z dávek pomoci v hmotné nouzi).
Podmínkou je, aby se žadatel nacházel v hmotné nouzi. To znamená, že jeho sociální a majetkové poměry nestačí na to, aby uspokojil základní životní potřeby. Jinak řečeno: když příjem osoby nebo rodiny po odečtení přiměřených nákladů na bydlení nepokryje částku živobytí.
Posouzení nároku na příspěvek na živobytí závisí na výši příjmů a nákladů na bydlení jednotlivce nebo domácnosti.
U nových žádostí se započítávají příjmy za poslední tři měsíce před podáním žádosti. Pokud se v hmotné nouzi ocitnete náhle, posuzují se příjmy v měsíci, kdy došlo k jejich poklesu. Když už příspěvek pobíráte a chcete v tom pokračovat, dokládáte vždy příjmy za předchozí měsíc.
Započítávají se příjmy všech společně posuzovaných osob – tedy všech, kteří bydlí ve společné domácnosti.
Započítává se 70 % příjmů ze zaměstnání (například výdělek ve výši 5000 Kč se započítává ve výši 3500 Kč), 80 % příjmů z nemocenských dávek (například nemocenská, mateřská, ošetřovné nebo otcovská), podpory v nezaměstnanosti nebo během rekvalifikace a důchodů. Ostatní příjmy (třeba rodičovský příspěvek, přídavky na děti, výživné nebo příjem z podnikání) se započítávají v plné výši. Naopak doplatek na bydlení, příspěvek na bydlení a některé mimořádné jednorázové dávky se neberou v potaz vůbec.
Částku stanovuje úřad práce individuálně s ohledem na aktuální situaci žadatele, jeho úsilí situaci změnit a možnosti, které má. Vychází z částek životního a existenčního minima.
Existenční minimum je částka, kterou potřebujete na nákup jídla a dalších potřeb nezbytných pro přežití. Momentálně činí 2490 korun.
Životní minimum je společensky uznatelná hranice příjmů, které mají pokrýt základní životní potřeby. Jeho výše se liší podle počtu členů domácnosti a věku nezaopatřených dětí.
Pro rok 2022 je životní minimum:
Zákon stanovuje i výjimky, kdy hmotnou nouzi neuzná (a tedy ani nárok na dávky v hmotné nouzi včetně příspěvku na živobytí). V hmotné nouzi není člověk, který:
Pokud vám příspěvek na živobytí přiklepnou, vypočítá se jako rozdíl mezi vaší částkou živobytí a příjmem. Nejprve se ale od příjmů odečtou přiměřené náklady na bydlení. Ty dělají maximálně třicet procent příjmů, v Praze pětatřicet procent. Když pak po zaplacení bydlení zůstane míň než částka živobytí, dorovná stát pomocí příspěvku na živobytí příjmy na její úroveň.
Platí, že částka živobytí se vždycky rovná nejmíň existenčnímu minimu 2490 korun. Když ale splníte určité podmínky, může odpovídat minimu životnímu. Pravidla jsou následující: po dobu prvních šesti měsíců od přiklepnutí dávky odpovídá částka živobytí životnímu minimu, když člověk svoji nepříznivou finanční situaci aktivně řeší – snaží se o zvýšení příjmu vlastním přičiněním. V praxi stačí přihlásit se jako uchazeč o zaměstnání na úřadu práce.
Výjimku z pravidla mají starobní důchodci a osoby starší 68 let, osoby invalidní ve třetím stupni, nezaopatřené děti nebo lidé, kteří jsou dočasně neschopní pracovat. Dále rodiče pečující o dítě do 10 let závislé na péči, osoby pobírající příspěvek na péči (ve druhém až čtvrtém stupni) nebo pečující o osoby pobírající tento příspěvek. Dále mají výjimku ti, kdo pobírají mateřskou. Snaha zvýšit si příjem vlastním přičiněním se u nich nezkoumá a částka živobytí odpovídá životnímu minimu automaticky. Případně se ještě může zvýšit kvůli nutnosti dietního stravování.
Po půl roce ovšem částka živobytí automaticky klesne na 2490 korun, tedy na úroveň existenčního minima (opět se netýká skupiny popsané v předcházejícím odstavci, kde se částka živobytí i po půl roce rovná životnímu minimu). Životnímu minimu bude znovu odpovídat jen při splnění určitých podmínek. Za prvé: prokážete snahu zvýšit si příjem vlastní prací. Evidence na pracáku už vám ale nepomůže. Podmínce dostojíte – a vaše částka živobytí stoupne o 548 korun (40 % rozdílu mezi životním a existenčním minimem), pokud:
Dalších dvakrát 411 korun (2 × 30 % rozdílu mezi životním a existenčním minimem) vám úředníci k částce živobytí připočtou, jestliže nemáte žádný majetek (movitý či nemovitý), který byste mohli prodat, nebo pohledávky, které byste mohli zpeněžit. Když splníte jen jednu podmínku, dostanete 411 korun navíc jen jednou. Navýšení za majetek a pohledávky ovšem projde, jen pokud splňujete podmínky zvyšování příjmu vlastní prací popsané výš.
Ještě 685 korun (50 % rozdílu mezi životním a existenčním minimem) se pak připočte tomu, kdo vykoná veřejnou službu aspoň v rozsahu 30 hodin měsíčně.
Na zvýšení podle výše popsaných pravidel naopak nedosáhnou osoby v hmotné nouzi, které:
Částka živobytí v jejich případě odpovídá existenčnímu minimu 2490 korun. Vyšší částku živobytí vám na úřadě práce přiznají, jen pokud vám lékař potvrdí nutnost dietního stravování.
Paní Helena je vdova. Má invalidní důchod 6000 Kč. Za nájem bytu platí 5500 Kč. Příjem pro účely příspěvku na živobytí činí 80 % důchodu (4800 Kč). Ten se sníží o přiměřené náklady na bydlení, tedy o 30 % na 3360 Kč. Částka živobytí paní Heleny je 3860 Kč (nemá žádný majetek a pohledávky, které by mohla uplatnit). Má tedy nárok na příspěvek na živobytí ve výši 500 Kč (3860 - 3360 = 500 Kč). Může získat i dávky na bydlení.
Zdroj: Veřejný ochránce práv
Pokud pobíráte příspěvek na živobytí nebo jinou dávku v hmotné nouzi, dejte si pozor na placení pokut. Kvůli novele platné od 1. ledna 2022 vám totiž mohou za spáchané přestupky provádět na dávkách srážky.
O příspěvek na živobytí mohou přijít lidé, kteří nezaplatí pokutu za přestupek proti veřejnému pořádku, přestupek proti občanskému soužití nebo přestupek proti majetku, ale i rodiče, kteří zanedbávají povinnou školní docházku nebo dítě k povinné školní docházce nepřihlásí.
Krácení dávek se týká i lidí, kteří poruší povinnosti stanovené obecně závaznou vyhláškou obce pro pořádání veřejnosti přístupných akcí. Dávky vám tak může úřad práce srazit i za přestupky jako je rušení nočního klidu nebo drobné krádeže. Přestupky budou hlásit obce s rozšířenou působností krajským pobočkám úřadu práce, které následně budou provádět srážky.
U většiny přestupků má k odebírání dávek dojít u třetích a dalších přestupků, u záškoláctví hned napoprvé.
Srážky mají podle předkladatelů novely působit jako negativní motivace pro ty, kdo dávky zneužívají. Petr Beitl, poslanec za ODS a jeden z předkladatelů, říká, že novinka má být nástrojem pro obce, strážníky a další složky, které se starají o pořádek. „Po třech přestupcích si příjemci sociálních dávek v hmotné nouzi nezaslouží dávky od státu dostávat,“ zdůrazňuje. Naopak pirátská poslankyně Olga Richterová se postavila proti novele. Vadí ji, že trestá i další členy domácnosti (včetně dětí) člověka, který se přestupků dopustil.
Pozor si i na plnění veškerých povinností příjemce příspěvku na živobytí. Úřad může zamítnout žádost o dávku nebo ji odejmout, pokud žadatel či příjemce:
Výplata dávek probíhá měsíčně – vždy za měsíc, na který náleží. Pokud se prokáže, že příjemce nezvládá s větší částkou peněz hospodařit, je možné příspěvek zasílat i týdně nebo denně. Výplata probíhá převodem na bankovní účet, poštovní poukázkou, v hotovosti nebo formou poukázky hmotné nouze – rozhodují o tom individuálně úředníci.
Poukázky hmotné nouze fungují podobně jako stravenky. Lze je využít na nákup potravin, hygienických pomůcek, oblečení, obuvi nebo dětského zboží. Na stránkách úřadu práce najdete kompletní seznam provozoven, kde je možné uplatnit poukázky hmotné nouze.
Dávky začne úřad vyplácet částečně poukázkami každému, kdo čerpá příspěvek déle než šest měsíců. Formou poukázky budete dostávat 35 až 65 % hodnoty příspěvku. Posouzení konkrétní hodnoty je individuální a závisí na úsudku úřadu práce.
Vyplácení formou poukázek se netýká osob, které:
Poukázky nedostávají ani osoby, jejichž příspěvek na živobytí je nižší než 500 korun.
O příspěvek na živobytí se žádá na kontaktním pracovišti úřadu práce v místě bydliště. Budete potřebovat hned několik dokumentů, které můžete na pracoviště donést osobně nebo je poslat poštou. Žádost lze podat i elektronicky přes datovou schránku, bankovní identitu nebo třeba eObčanku, pokud některou z těchto služeb máte zřízené.
Kromě vyplněných formulářů musíte úřadu dodat i další dokumenty dokládající vaše příjmy, náklady na bydlení a další skutečnosti o vás i společně posuzovaných osobách. Připravte se na velké papírování.
Pokud si nevíte s čímkoli rady, můžete využít třeba bezplatnou informační linku úřadu práce na čísle 800 779 900.
Rychlé řešení škod na majetku
Zvládněte nečekané situace v klidu. Více než 30 % škod na majetku vyřešíme již v den jejich nahlášení.
Sdílejte článek, než ho smažem