Důchody rostou pomaleji než mzdy
Mezi roky 2001 a 2021 vzrostl průměrný starobní důchod na 2,3násobek. Zvýšil se tak méně než průměrná mzda, která za tu dobu stoupla na 2,6násobek hodnoty roku 2001 – z tehdejších 14 378 na loňských 37 903 korun měsíčně.
Průměrná výše všech vyplácených starobních důchodů loni dosáhla 15 425 korun za měsíc. U nových starobních důchodů, které ČSSZ začala vyplácet až v roce 2021, je průměr vyšší – 15 946 korun. Čerství penzisté tedy mají o něco vyšší důchody než jejich starší kolegové, protože těží z růstu průměrných mezd v posledních letech.
Výrazně vyšší starobní důchody mají i nadále muži – loni v průměru o 2840 korun měsíčně víc než ženy.
Zdroj: ČSSZ Jak rostl průměrný důchod v posledních 20 letech.
Rovnostářské důchody
Zatímco na průměrnou mzdu nedosahují dvě třetiny zaměstnanců, u důchodů je střední hodnota (takzvaný medián) velmi blízko u průměru: Průměrný starobní důchod dosáhl v minulém roce 15 425 korun, medián byl jenom o 126 korun nižší.
Medián představuje prostřední hodnotu, pokud bychom všechny pobírané starobní důchody seřadily vedle sebe od nejnižšího do nejvyššího – na rozdíl od průměru tedy není tolik zkreslen extrémně vysokými (nebo nízkými) hodnotami.
Jde o potvrzení toho, že český důchodový systém je výrazně solidární, pokud jde o výši příjmů. Zatímco desetina lidí s nejnižšími penzemi loni dostávala méně než 11 370 korun měsíčně, jenom deset procent seniorů naopak dosáhlo na penzi vyšší než 19 538 korun.
U mezd je toto rozpětí mnohem širší. Podle posledních dat za první čtvrtletí roku 2022 desetina zaměstnanců s nejnižšími mzdami pobírala hrubou mzdu pod hranicí 16 733 korun, opačná desetina měla naopak mzdy nad hranicí 60 467 korun.
Zdroj: ČSSZ Jaký důchod mají nejchudší, střední a nejbohatší?
Sedmnáctkrát nad 70 tisíc
Kolik lidí dostává nejvyšší důchod a jak vysoký je? Česká správa sociálního zabezpečení v předchozích letech odpovídala autorovi tohoto textu, že dva lidé pobírali víc jak sto tisíc korun měsíčně. Nově už uvádí jako horní hranici pouze důchody nad 70 tisíc korun – těch bylo ke konci minulého roku 14 a na konci prvního čtvrtletí 2022 jejich počet poskočil na 17.
Kromě toho ke konci března 2022 vyplácela ČSSZ 212 důchodů v pásmu od 50 000 do 69 999 korun měsíčně. A důchod nad 30 tisíc korun pobíralo 14 761 penzistů.
O koho konkrétně jde, samozřejmě úřad neupřesňuje. O lidech s těmi úplně nejvyššími důchody můžeme obecně říct, že předtím měli vysoce nadstandardní příjmy a důchod jim byl přiznán před rokem 2015. Pak se totiž změnila pravidla výpočtu a maximální výše nově přiznaných důchodů se od té doby pohybuje zhruba do 40 tisíc korun.
K extrémní výši důchodu se tito penzisté s největší pravděpodobností postupně „dopracovali“. Penze totiž roste nejenom o každoroční valorizaci, ale roli hraje také to, když lidé v důchodovém věku dál pracují.
Jestliže odmítnou brát důchod, přestože už na něj mají věk, a místo něho dál pracují, stoupne jim za každých 90 dnů výdělečné činnosti procentní výměra penze o 1,5 procenta. Pokud člověk pracuje, ale současně už bere důchod, sice se mu také zvýší, ale jenom mírně – o 0,4 procenta za 360 dní.
Jak Česko stárne
Ročenka ilustruje také největší problém důchodového systému: stárnutí populace. Zatímco v roce 2021 (tmavě zelené linky) byla v Česku nejpočetněji zastoupena věková skupina mezi 40. a 49. rokem života, v roce 2030 (světle zelené) to mají být lidé od 50 do 59 let.
Stromový graf ukazuje trend, který nás v následujících desítkách let nemine. Ubývá dětí a mladších ročníků a naopak přibývá seniorů, kteří se budou dožívat stále vyššího věku.
Mužům pobírajícím starobní důchod bylo na konci roku 2021 v průměru 72 let, ženám 71 let. Nový starobní důchod Češi loni začali čerpat v průměru v 62 letech (u mužů to bylo 63 a u žen 61 let).
Zdroj: ČSSZ Věkové složení české populace v roce 2021 a v roce 2030.
V důchodu téměř 24 let
Věk pro odchod do důchodu sice každý rok o několik měsíců roste, průměrná doba, kterou v něm Češi tráví, se přesto za poslední desítky let výrazně prodloužila.
Můžou za to obecně lepší podmínky pro život (od zdravotnictví přes životní prostředí až po stravu), díky nimž se zvyšuje doba dožití.
Loni ale doba strávená v důchodu stejně jako průměrný věk dožití poprvé po delší době klesl, konkrétně meziročně o víc jak půl roku. Na vině byla koronavirová pandemie, během které v Česku loni umřelo podstatně víc lidí než v předchozích letech, což se logicky propsalo i do statistiky doby strávené v důchodu.
V roce 2021 dosáhla průměrná délka starobního důchodu 23,92 roku. Výrazně se ale liší podle pohlaví: Zatímco muži v důchodu stráví průměrně téměř 19 let, u žen je to 28 let.
Ženy totiž stále ještě chodí do důchodu dřív (narovná se to až kolem roku 2030, kdy se důchodový věk má sjednotit na 65 letech) a také se dožívají vyššího věku (v průměru to loni u žen důchodkyň bylo 83,73 roku a u mužů důchodců 79,60 roku).
Jenom od roku 2010 se průměrná doba strávená v důchodu prodloužila téměř o více jak rok. A od roku 1970 se dokonce víc jak zdvojnásobila – tehdy dosahovala jenom 11 let.
Zdroj: ČSSZ Vývoj délky důchodu a průměrného věku důchodce v čase.
Přes pětinu výdajů státu jde na penze
V roce 2021 šlo na starobní důchody 434 miliard korun, což je 3,1násobek výdajů v roce 2001. Výdaje na důchody tak rostly rychleji než celkové výdaje státního rozpočtu, které za stejnou dobu stouply na 2,7násobek stavu z roku 2001.
Lépe než v miliardách si to možná představíme jako podíl ze všech výdajů českého státu (1,91 bilionu korun). Na starobní důchody jich šla v roce 2021 více jak pětina (22,7 %). Jde o podobný poměr jako v roce 2020. V předchozích letech tvořily výdaje na důchody zhruba čtvrtinu všech výdajů. V posledních dvou letech tedy výdaje na důchody rostly pomaleji než ostatní výdaje. Jejich nárůst byl ale extrémní, což dokládají rekordní schodky státního rozpočtu.
Zdroj: ČSSZ Vývoj výdajů státní pokladny na starobní důchody.
Podrobnější pohled ukazuje, že na invalidní důchody v roce 2021 směřovalo 52,8 miliardy korun, na vdovské důchody 25,3 miliardy a na důchody pro vdovce 3,4 miliardy. Na sirotčích důchodech stát loni vyplatil 4,2 miliardy korun.
Zdroj: ČSSZ Státní výdaje podle typu důchodů v roce 2021.
Penzistů výrazně přibylo
Česká správa sociálního zabezpečení v roce 2021 vyplácela 2,378 milionu starobních důchodů, z toho zhruba 40 procent pobírali muži a 60 procent ženy. Celkový počet starobních důchodců za posledních dvacet let vyrostl o 23,7 procenta. Loni ale podruhé v řadě počet starobních důchodců klesl, konkrétně oproti roku 2020 o téměř 23 tisíc.
Zdroj: ČSSZ Vývoj počtu starobních důchodců za posledních 20 let.
Předčasné důchody se loni podílely na celkovém počtu starobních důchodů víc jak čtvrtinou – bylo jich 667 tisíc. Každý čtvrtý starobní důchodce v Česku tak odešel do penze předčasně.
Zdroj: ČSSZ Počty předčasných důchodců v posledních 20 letech.