„Výpověď dohodou“ ve skutečnosti neexistuje, jde o hodně rozšířený omyl. Takový termín si vlastně protiřečí a zákoník práce jej nezná.
Pracovní poměr lze totiž ukončit buď jednostranným rozhodnutím (pak jde o výpověď z jedné nebo druhé strany), nebo oboustrannou shodou (pak jde o dohodu).
Výpověď jako jednostranné rozhodnutí zaměstnavatele (nebo zaměstnance) nepotřebuje souhlas druhé strany. K platnosti výpovědi stačí, když ji podepíše ten, kdo výpověď podává – jestliže při tom samozřejmě splní náležitosti dané zákoníkem práce a doručí ji druhé straně.
Naopak dohoda má být výsledkem jednání mezi zaměstnavatelem i zaměstnancem, je tedy skutečně potřeba jejich shody na všem, co bude v dokumentu napsáno.
Bez podpisu obou stran je dohoda neplatná. Zaměstnavatel ani zaměstnanec tedy nemůžou tlačit na protějšek třeba tak, že do „návrhu dohody“ napíšou něco jako „pokud druhá strana neodpoví, skončí pracovní poměr k 31. prosinci“.
Zatímco u výpovědi běží klasická – v zásadě dvouměsíční – výpovědní doba (počítá se až od začátku kalendářního měsíce následujícího po měsíci doručení výpovědi), u dohody si lze určit jiný termín ukončení pracovního poměru, třeba i okamžitý.
Kolik platů vám ještě dají?
Pro zaměstnance, který nespěchá do nové práce nebo ji zatím vůbec nemá, je v zásadě „výhodnější“ dostat výpověď. Nebo uzavřít dohodu za stejných podmínek, tedy především se stejnými nároky, jako by šlo o výpověď.
Zcela určitě to platí v případě, kdy zaměstnanec za své propuštění vůbec nemůže – typicky když jde o „organizační důvody“ na straně firmy. Naopak při „hrubém porušení pracovních povinností“ může být pro zaměstnance lepší dohoda – jestliže nejde o výmysl firmy, s níž se pracovník nebojí soudit.
Podívejme se na to tedy z vašeho pohledu jako zaměstance, který musí odejít ze zaměstnání bez vlastního zavinění.
Při výpovědi z organizačních důvodů – typicky při nedostatku zakázek, stěhování firmy a podobně – máte nárok nejenom na odstupné (za jeden až tři měsíce podle délky pracovního poměru), ale předtím ještě na dvě měsíční mzdy za výpovědní dobu. Během výpovědní doby však musíte normálně pracovat, případně si vybrat zbytek dovolené.
Stejné je to také u dohody, pokud jsou za ní organizační důvody. Přímo ze zákona máte nárok na odstupné. Jestliže nespěcháte do nové práce, měli byste si dát pozor na datum ukončení pracovního poměru – tak, abyste v součtu dostali ještě tři až pět měsíčních platů (dva za „výpovědní dobu“ a jeden až tři jako odstupné).
Při dohodě záleží v zásadě jen na obou stranách, zda se shodnou ohledně výše odstupného (či jiné kompenzace). Proč by na to firma mohla přistoupit, a třeba i velkoryseji než u výpovědi? Dohodu lze zpětně napadnout mnohem hůř než výpověď.
Když si firma s pracovníkem dohodne „konec a sedm měsíčních výdělků k tomu“, může to být pro ni v určitých situacích jednodušší než později prokazovat, že u výpovědi z organizačních důvodů skutečně existovaly organizační důvody – a že třeba na stejnou pracovní pozici vzápětí nepřijala někoho jiného.
Pozor: Jsou-li v dohodě uvedeny organizační důvody, má zaměstnanec nárok na odstupné nezávisle na tom, zda bylo v dohodě výslovně sjednáno. Podobně je tomu i při zákonem definovaných zdravotních důvodech.
Komplikace s podporou nebo nemocí
Druhá výhoda výpovědi oproti dohodě se týká případné podpory v nezaměstnanosti. Dohoda je totiž považována za dobrovolný odchod pracovníka, takže se vám může krátit podpora – kromě situace, kdy k ukončení pracovního poměru dohodou došlo „z vážných důvodů“.
Obecně platí, že v dohodě vůbec nemusí být uveden důvod, proč se obě strany spolu rozhodly skončit. Je ale v zájmu pracovníka, který odchází na úřad práce a chce plnou podporu v nezaměstnanosti, aby měl i v dohodě napsaný skutečný důvod – pokud šlo o organizační změny jako třeba nadbytečnost pracovníka nebo stěhování firmy.
Jestliže na tom trváte, musí zaměstnavatel do dohody uvést výpovědní důvod (nebo zvolit formu výpovědi, kde ale výpovědní důvod stejně musí uvést přímo ze zákona).
A je tu ještě jeden důvod, proč může být výhodnější dostat výpověď než podepsat dohodu – pokud chcete získat čas a nemáte ještě sjednanou novou práci. Jde o případnou nemocenskou.
Přistoupíte-li totiž na dohodu, souhlasíte zároveň i s konkrétním termínem ukončení pracovního poměru. A ani když vám pak doktor napíše dočasnou pracovní neschopnost třeba na čtyři měsíce, na sjednaném termínu už se tím nic nezmění.
Naopak když dostanete neschopenku během výpovědní doby, může se „díky“ tomu oddálit i konec pracovního poměru. Rozhodující bude, zda nemocenská potrvá i v poslední den výpovědní doby, tedy zda by výpovědní doba uplynula během nemocenské.
Jestliže nemocenská skončí před uplynutím výpovědní doby, nic zvláštního se neděje. Výpovědní doba se o prostonané dny neprodlužuje. Jestliže však nemocenská trvá i v poslední den výpovědní doby, pak se do ní doba pracovní neschopnosti nezapočítává. Pracovní poměr skončí teprve uplynutím zbývající části výpovědní doby po skončení nemocenské. Tohle pravidlo by se nepoužilo jenom v případě, že by zaměstnanec výslovně sdělil, že na takovém prodloužení netrvá.
Nepodepisujte ji automaticky
Pracovník by tedy určitě neměl podepisovat „dohodu“, kterou mu bez jeho souhlasu připraví zaměstnavatel. Měl by si ji pořádně přečíst, zkontrolovat a zkusit prosadit své představy tak, aby šlo o kompromis. Když zaměstnavatel odmítne, nezbyde mu než dát pracovníkovi „klasickou“ výpověď.
Někteří šéfové vyhrožují, že když nepřistoupíte na „dohodu“, najdou na vás nějaké vážné provinění a dají vám takzvanou okamžitou výpověď bez nároku na odstupné.
Bránit se můžete bránit jednak tím, že skutečné (zákonné) důvody pro okamžitou výpověď u vás neexistují, a jednak tím, že si včas začnete sbírat důkazy o případném vyhrožování a nátlaku.
Kdy je pro zaměstnance výhodnější dohoda?
Pro zaměstnance, který spěchá do nové práce nebo z jiného důvodu už nechce zůstat na dosavadním pracovišti ještě další dva měsíce, naopak bývá výhodnější dohoda. Když se na tom obě strany shodnou, může pracovní poměr skončit mnohem dřív – třeba i okamžitě.
Závazný vzor dohody o ukončení (rozvázání) pracovního poměru neexistuje. Její obsah a forma tedy v zásadě závisí jenom na vůli obou stran. Každopádně musí být písemná, podepsaná zaměstnancem i zaměstnavatelem a obsahovat konkrétní datum, kdy pracovní poměr skončí.
Dokonce ani použití nesprávného názvu „výpověď dohodou“ nemusí znamenat, že je takový dokument automaticky neplatný. Stačí, když je z něj patrná snaha obou stran dohodnout se jinak než výpovědí.
Jak je to na Slovensku? Čtěte na Peniaze.sk: Skončenie pracovného pomeru. Koľko vám zamestnávateľ musí zaplatiť a čo od neho žiadať
Sdílejte článek, než ho smažem