Zdroj: Shutterstock
V konsolidačním balíčku, kterým hodlá vláda ozdravit veřejné finance, je mezi velkými projekty – jako jsou reforma penzí, změny sazeb DPH či zvýšení odvodů OSVČ – poněkud skrytá jedna drobnější změna: konec kolkových známek.
Podle vládního návrhu mají kolkové známky skončit už od roku 2024. Do jeho konce ale potrvá přechodné období, ve kterém je bude možné ještě využít, když je máte nakoupené do zásoby.
Kolkové známky jsou starodávná forma bezhotovostního platebního styku mezi občany a veřejnou správou. Hradí se jimi nejrůznější správní poplatky: za to, že úřad přijme vaši žádost, za to, že vám vyhotoví dokument nebo jeho opis, vydá povolení a podobně. Další oblastí, kde se dodnes kolkové známky používají, jsou soudní poplatky.
Oproti minulosti význam kolků upadá. „Lze říci, že prodej kolkových známek již delší dobu vykazuje sestupnou tendenci. Značně jej v posledních letech ovlivnil i dopad covidových opatření a války na Ukrajině,“ říká Ivo Vysoudil, mluvčí České pošty. Ta pro stát kolkové známky skladuje a prodává.
Konec kolků by tedy pro státní podnik v problémech znamenal další zásah do rozpočtu. Ovšem v jeho ztrátách za poslední roky už jde skoro o drobné. „Roční provize České poště za distribuci a skladování kolků činí zhruba 65 milionů korun,“ upřesňuje Petr Habáň z tiskového odboru ministerstva financí. Ještě v roce 2014 to bylo skoro 90 milionů. I to ale byly v tomto kontextu drobné.
Ministerstvo financí by taky výhledově ušetřilo na tisku kolkových známek. Za dvě emise v roce 2014 a 2016 od něj dostala Státní tiskárna cenin přes tři a čtvrt milionu korun. S další emisí se zatím nepočítá. Podle ministerstva i České pošty by zásoby měly na příští rok stačit. Přesněji – podle analýzy ministerstva financí – pokud by byla spotřeba známek stejná jako v roce 2021, nejkratší dobu vystačíme s kolky za tisícovku – těch máme na šest roků. Kdyby ale došly, můžeme až do ulízání vylepovat jiné: korunových máme na 424 roků, pětikorunových na 186 let.
Kolkové známky mají nominální hodnotu 1, 5, 10, 20, 50, 100, 200, 500 a 1000 korun.
Přes postupný útlum se ročně v Česku prodá kolkových známek za miliardu korun. Říká se, že jsou Češi při placení pokrokáři a mají rádi moderní platební metody. Jejich úřady ovšem vždycky tak pokrokové nejsou.
Pravda, jinak než kolkem už zaplatíte na soudech i na katastru. A podle ministerstva vnitra se bez kolku obejdete už i na policii při žádostech o zbrojní průkaz a podobně. Celkem se dnes podle ministerstva financí kolky hradí 19 procent celkově zaplacených správních a soudních poplatků – údaj je za rok 2021. Proti roku 2014, kdy to bylo 29 procent, to je slušný sešup. Někde to ale pořád jinak než s kolkem nejde.
„Poplatníkovi nelze stanovit povinnost zaplatit za úkon správního orgánu pouze kolkovou známkou. Jedná se pouze o jeden ze způsobů placení, které umožňuje zákon o správních poplatcích. Tyto poplatky vždy lze platit i jinými způsoby,“ řekl webu Peníze.cz za ministerstvo financí Petr Habáň. Ptali jsme se ale i jinde – a ukázalo se, že praxe je jinačí.
Ostatně samo ministerstvo financí ve své Analýze využívání kolkových známek při placení správních a soudních poplatků mimo jiné konstatuje: „Správní poplatky se ministerstvu zahraničních věcí platí výhradně kolkovými známkami.“ Myšleno je tu pochopitelně samotné ministerstvo – svou agendu mají i zastupitelské úřady v cizině, které pod něj spadají, ale ty pochopitelně platbu kolky dost dobře vyžadovat nemůžou a nikdy nemohly.
V jednom případě dokonce platbu výhradně kolkovými známkami přímo vyžaduje zákon. Jde o vydávání lustračních osvědčení. To ovšem opravdu není agenda, která by nějak vysvětlovala zmíněnou miliardu – jsme maximálně v řádu statisíců.
Pouze kolky se hradí osvědčení o úspěšně vykonané odborné zkoušce na obecního strážníka. „Z organizačních důvodů,“ vysvětlila webu Peníze.cz mluvčí Hana Malá z ministerstva vnitra. Osvědčení se nevydává v kanceláři, ale na místě hned po složení zkoušky. I tady se však jedná o poplatky úhrnem zhruba jen za půl milionu ročně.
Bez kolků taky nedostanete například průkaz kapitána námořní jachty od Námořního úřadu, který spadá pod ministerstvo dopravy. „O záměru změnit stávající kolkovou praxi víme. Vzniklou situaci řešíme; v současné době se nic nemění a služba je občanům standardně k dispozici,“ sdělil nám tiskový mluvčí ministerstva František Jemelka. Ovšem o kapitánství na jachtě se u nás asi taky až tolik lidí nehlásí.
Pokud bychom hledali mezi poplatky agendu, která nějak vysvětlí, že se přes vybrané pošty ročně prodají kokové známky za miliardu, můžeme nicméně zůstat na ministerstvu vnitra, na odboru azylové a migrační politiky. Tady se totiž naprostá většina úkonů taky nedá platit jinak než kolkem. Za přijetí žádostí povolení k pobytum, vydávání průkazů s povolením pobytu a další úřední práci proteče v kolkových známkách 200 milionů ročně.
Zdůvodnění? „Veškeré poplatky jsou ministerstvu vnitra placeny kolkovými známkami v konkrétní hodnotě, které lze zakoupit na každé poště. Platba v hotovosti se provádí pouze v případě pořízení stejnopisu, opisu, kopie, fotokopie nebo výpisu ze spisu cizince. V ostatních případech nelze na pracovišti MV ČR v rámci protikorupčních opatření platit hotově či platební kartou,“ píše ministerstvo na svém webu.
Boj proti korupci je jistě správný a pochopitelný. Jenže podobný důvod má ministerstvo financí i pro svůj návrh na zrušení kolků. „S nárůstem elektronických plateb kartou a bezhotovostních převodů se jejich potřeba významně snížila, v minulosti navíc byla v souvislosti s jejich používáním indikována řada podvodů,“ tvrdí ministerstvo financí.
I ministerstvo vnitra počítá s tím, že kolky skončí. Ale v pozdějším termínu, než navrhuje ministerstvo financí. „Do mezirezortního připomínkového řízení byl vyslán nový zákon o pobytu cizinců, který by měl společně s projektem na digitalizaci řízení zajistit i online platby. Předpokládaná účinnost zákona je od roku 2025 (některá ustanovení) a roku 2026,“ říká mluvčí.
Dalším velkopříjemcem peněz z kolků je pak zmíněné ministerstvo zahraničí. V roce 2018 prý v kolcích dostalo přes 275 milionů korun.
Kolková známka nebyl špatný vynález. Umožňovala úřadům dostávat zaplaceno za nejrůznější úkony prakticky v kterékoli kanceláři, aniž by bylo potřeba mít v ní trezor, úředníka s podepsanou hmotnou odpovědností, účetní knihy a podobně. V době, kdy neexistoval bezhotovostní styk, bylo fakticky jedinou alternativou mít v budově pokladníka s pokladnou.
Dneska už ale bezhotovostní styk máme. Úřady nejčastěji ke kolkům nabízejí jako alternativu převod z účtu na účet (peníze se posílají na zvláštní účet státního rozpočtu). Nevýhodou je, že po odeslání peněz musíte počkat, než dojdou (nepoužijete-li okamžitou platbu). A pak ještě počkat, než úředník najde v počítači, že peníze opravdu došly.
Jinou alternativou je platba kartou. Tu ovšem nenabízejí všude. Pokud ano, má drobnou nevýhodu pro samotný úřad. Jednak si musí nakoupit terminály, jednak poplatek za karetní transakci hradí ze svého rozpočtu. Kdežto provize za kolky platí České poště ministerstvo financí. To teď jejich zrušením ušetří a náklady se rozpočtou mezi jiné úřady. Které, jak se říká, na ně budou nejspíš muset najít rezervy.
Další alternativou je platba složenkou, ale ta je supernevýhodná pro občana. Za poštovní poukázku typu A se platí dneska už 52 korun – k poplatku ve výši 500 korun by to byla víc než desetiprocentní přirážka.
Občan si jednoduše na poště (dřív i v trafice) koupí dvoudílnou kolkovou známku (nebo známky) v patřičné nominální hodnotě. Ta se nalepí na žádost nebo jiný dokument, úředník ji znehodnotí razítkem a učiní si o tom záznam. Správní poplatek je uhrazen a platba potvrzena.
Případně to je složitější a zábavnější.
Kolková známka je dvoudílná. Pokud se platí jen za podání žádosti, lepí se na ni obě části. Když ale člověk činí podání a na jeho základě mu má být vyhotoven nějaký dokument, potvrzení, opis a podobně, pak se na žádost nalepí jenom jedna část známky, druhá část za zoubky zůstává volně. Po vyhotovení dokumentu ji pak úředník odtrhne a přilepí na dokument.
Anebo se jeden díl lepí na dokument a druhý si úředníci vlepí do zvláštní záznamové knihy.
A pak je tu ještě, ovšem zdaleka ne všude, možnost platit starou dobrou hotovostí. Ta samozřejmě zatěžuje úřad, protože se o hotovost musí starat, ale pro občana je zdarma.
To platí i pro platbu kartou a většinou i pro převod z účtu. Pokud tedy máte internetové bankovnictví, protože zadávat příkaz v bance už dneska rozhodně není za hubičku. A některé banky jako třeba Raiffeisen už ho vůbec nenabízejí.
Co z toho plyne? Kdo nepoužívá kartu a internetové nebo mobilní bankovnictví, ten bude mít některé služby státu dráž. Digitalizace je nesporný trend a požadavek doby. U nás ale taky nesporně vede k diskriminaci těch, co s dobou nechtějí nebo nedokážou jít. Psali jsme podrobně: Neumíš internet? Plať! Diskriminace důchodců sílí.
Případně je možné se inspirovat u východních sousedů. Slovensko, které kolkové známky zrušilo před deseti lety, zavedlo míst nich e-Kolky. Princip je jednoduchý: občan si dojde na poštu, stejně jako si chodil pro kolkovou známku, zaplatí nominální hodnotu e-Kolku a dostane potvrzení o úhradě poplatku. Fakticky to není proti kolkové známce takový rozdíl: snad jen, že každé potvrzení je jedinečné, obsahuje QR kód a nedá se moc dobře zfalšovat ani odlepit z už podaného dokumentu. Případně se dá e-Kolok pořídit z automatů na chodbách některých úřadů. A samozřejmě z mobilní aplikace nebo na webu.
Vybudování takového nástroje by ovšem minimálně z krátkodobého hlediska asi mnoho neušetřilo. Slovensko vybudování systému stálo v roce 2013 přes 300 milionů korun, náklady na roční provoz jsou do 70 milionů korun. Pro Česko ministerstvo financí odhaduje náklady na postavení a spuštění obdobného systému na 280–560 milionů korun a náklady na provoz na 63–126 milionů korun ročně. Úspornější varianta by mohla podle odhadů ministerstva stát až 187 milionů korun na začátku, roční provoz pak 21–42 milionů na provoz. Papírové kolky stojí několik milionů za tisk jednou za pár let, provize České poště 60–65 milionů ročně.
Ministerstvo financí se zatím kloní k variantě zrušit kolky bez náhrady.
Projděte si podrobně, co se chystá:
Gabriel Pleska
Srovnávat se vyplatí
Kalkulátor.cz je srovnávač, který lidem šetří peníze ve světě energií, pojištění a financí. My počítáme, vy šetříte.
Sdílejte článek, než ho smažem
