Zaměstnavatelé v říjnu letošního roku poptávali na různé pozice prostřednictvím úřadů práce 297 360 pracovníků. O měsíc dřív to bylo o devět tisíc a loni v říjnu dokonce o 55 tisíc víc. Během koronavirové pandemie počty volných míst rostly, po ní navzdory konfliktu na Ukrajině a energetické krizi začaly klesat.
Ve skutečnosti může být volných míst ještě víc. Zaměstnance z Česka nebo jiných zemí Evropské unie však firmy můžou shánět vlastními cestami, nemusí to inzerovat přes úřad práce. Ale zároveň – jak poukazuje mluvčí Úřadu práce Kateřina Beránková – není výjimečné, že někteří zaměstnavatelé jednu pozici inzerují několikrát. Marné shánění tuzemského uchazeče prostřednictvím úřadu práce je zároveň podmínkou, aby firmy mohly obsadit místo občanem státu mimo Evropskou unii.
Nejvíc zaměstnavatelé hledali zaměstnance v Praze a Středočeském kraji, kde na obsazení čekalo 74 117, respektive 57 283 pracovních pozic. Většinou firmy poptávají uchazeče se základním nebo nižším vzděláním.
Pokud jde naopak o lidi, kteří práci hledají, úřady práce evidovaly ke konci října 255 792 uchazečů o zaměstnání. Je to o 21 tisíc míň než v září, ale jen o čtyři tisíce míň ve srovnání s loňským říjnem. Dosažitelných uchazečů, tedy těch, kteří můžou nastoupit ihned, bylo na konci října 231 728.
Hledáte výhodný firemní úvěr? Klikněte ZDE.
Vývoj počtu uchazečů a volných míst | |||
| Rok | Uchazeči o zaměstnání | Dosažitelní uchazeči | Volná místa |
| 2017 | 271 173 | 248 510 | 209 866 |
| 2018 | 215 622 | 193 983 | 316 884 |
| 2019 | 196 518 | 170 471 | 337 453 |
| 2020 | 271 685 | 252 364 | 310 730 |
| 2021 | 251 689 | 230 177 | 352 454 |
| 2022 | 255 792 | 231 728 | 297 360 |
| Zdroj: Úřad práce ČR | |||
Jakkoli se absolutní počet lidí bez práce může zdát jako vysoké číslo, nezaměstnanost v Česku byla v říjnu pouhých 3,5 procenta. To znamená, že Česko dál zůstává v rámci Evropské unie rekordně zaměstnanou zemí. Podíl nezaměstnaných osob v Česku je dokonce nižší než v Japonsku, které se tradičně uvádí jako příklad země s dlouhodobě extrémně nízkou nezaměstnaností.
v okresech k 31. říjnu 2022
Na jedno volné pracovní místo připadalo na konci října v průměru 0,9 uchazeče o zaměstnání. Ačkoli jsou tedy počty volných pracovních míst a počty uchazečů o zaměstnání vyrovnané, obsadit rychle volná místa se nedaří.
„Pokud jde o dlouhodobě neobsazená volná pracovní místa, může být důvodem disproporce mezi nabídkou a poptávkou. Tedy to, jak je možné spárovat představy, možnosti, dovednosti uchazečů o zaměstnání a představy či požadavky zaměstnavatelů,“ vysvětluje Kateřina Beránková.
Nejčastější bariérou jsou podle Kateřiny Beránkové zdravotní stav klienta, jeho rodinná situace, směnný provoz, nedostatečná délka praxe, dopravní (ne)dostupnost nebo třeba i to, že firma na dané místo plánuje přijmout cizince. Pokud je to cizinec ze země mimo Unii nebo bez povolení k pobytu, musí totiž společnost volnou pozici nejdřív měsíc neúspěšně nabízet na úřadu práce.
Zájem je dlouhodobě především o stavební dělníky, obsluhu vysokozdvižných vozíků, montážní dělníky, řidiče nákladních automobilů a tahačů, ostatní pomocné pracovníky ve výrobě, zedníky, kamnáře a dlaždiče, montážní dělníky mechanických zařízení a kuchaře.
O které profese mají zaměstnavatelé největší zájem? | |
Profese | Volná místa v říjnu 2022 |
Dělníci v oblasti výstavby budov | 20 542 |
Obsluha vysokozdvižných a jiných vozíků a skladníci | 15 214 |
Montážní dělníci ostatních výrobků | 15 023 |
Řidiči nákladních automobilů, tahačů a speciálních vozidel | 12 259 |
Ostatní pomocní pracovníci ve výrobě | 10 445 |
Montážní dělníci mechanických zařízení | 10 439 |
Zedníci, kamnáři, dlaždiči a montéři suchých staveb | 10 116 |
Kuchaři (kromě šéfkuchařů), pomocní kuchaři | 9 592 |
Uklízeči a pomocníci | 9 135 |
Montážní dělníci elektrických, energetických a elektronických zařízení | 8 115 |
| Zdroj: Úřad práce | |
Podle Heleny Horské, hlavní ekonomky Raiffeisenbank, se jedná o hůř placená místa, o která mezi českými zaměstnanci není velký zájem. „Na tyto pozice se často najímají – po splnění zákonných podmínek – pracovníci ze zahraničí. Firmy proto nechávají pozice delší dobu neobsazené, aniž by se atraktivnější mzdou a pracovními podmínkami snažily přilákat české zaměstnance,“ říká Horská.
Zaměstnávání cizinců ale letos zkomplikovala válka na Ukrajině, kvůli které se nedostatek zaměstnanců vhodných na nejčastěji inzerované pozice ještě prohloubil. „Namísto pracovníků s potřebnou kvalifikací do výroby či do stavebnictví odtud přicházely a přicházejí vesměs ženy s dětmi, které práci zedníků, svářečů či montážních dělníků nezastanou,“ shrnuje Jitka Součková z personální agentury Grafton Recruitment.
Podle dostupných zdrojů získalo v Česku od vypuknutí konfliktu do konce října práci celkem 148 607 osob z Ukrajiny s dočasnou ochranou (zhruba tři čtvrtiny z nich – 104 515 – jsou ženy). „Někteří se už vrátili zpět domů nebo ze zaměstnání odešli. Nejčastěji pracovali jako montážní dělníci výrobků a zařízení nebo pomocníci ve stavebnictví, výrobě a v dopravě a dále jako uklízeči či pomocníci v domácnostech, hotelích, administrativních, průmyslových a jiných objektech,“ konstatuje Kateřina Beránková z Úřadu práce. V určitých oblastech tedy zaměstnavatelé aspoň na čas získali zaměstnance, které potřebovali, v jiných se jejich nedostatek zvyšoval.
Sháníte práci? Zkuste se rozhlédnout u nás. Nabídky práce ze všech úřadů práce a předních pracovních portálů na jednom místě!
Český trh práce už od počátku konfliktu hledá, kým by mohl chybějící pracovníky z Ukrajiny nahradit. Místo 40 tisíc Ukrajinců, kteří se k nám kvůli válce a mobilizaci vůbec nedostanou, by firmy podle Jitky Součkové z Graftonu rády nabíraly uchazeče z Filipín a postsovětských republik, jako jsou Gruzie, Moldávie, Kazachstán nebo Arménie. „Namísto tří měsíců, které byly standardem v případě zaměstnanců z Ukrajiny, je ale potřeba při hledání jinde počítat s šesti až devíti měsíci,“ říká Součková.
Problém jsou velmi nízké kvóty v rámci vládních programů pracovní migrace a zdlouhavý proces vyřizování pracovních víz a pracovních povolení. O změně podmínek pro přijímání cizinců už se zmiňoval i ministr práce Marian Jurečka: Firmám bude chybět 200 tisíc lidí. Bez migrace to nepůjde.
Podle Tomáše Havránka, ekonoma Národního institutu pro výzkum socioekonomických dopadů nemocí a systémových rizik (SYRI), je český trh práce přehřátý, což vede k tlaku na vyšší mzdy a prohlubuje inflaci.
Hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda tvrdí, že trh práce je u nás ovšem přehřátý nejmíň čtyři a půl roku. „Je to projev ekonomického útlumu, jímž české hospodářství prochází a který bude ještě patrnější v příštích měsících a v příštím roce,“ předpovídá ekonom.
Energetická drahota, inflace a snižování tuzemské i zahraniční kupní síly, které je provází, zhoršuje podle Kovandy odbytové možnosti českých zaměstnavatelů. „Tento dvoustranně nepříznivý tlak na jejich hospodaření ještě zesílí v příštím roce, pročež trh práce v Česku bude dále chladnout,“ upřesňuje ekonom. Odhaduje, že v roce 2023 dosáhne celoroční míra nezaměstnanosti čtyř procent.
Podíl nezaměstnaných osob (od roku 2013)
Registrovaná míra nezaměstnanosti
Rozdíl mezi Registrovanou mírou nezaměstnanosti a podílem nezaměstnaných osob
Jana Divinová
Srovnávat se vyplatí
Kalkulátor.cz je srovnávač, který lidem šetří peníze ve světě energií, pojištění, telekomunikací a financí. My počítáme, vy šetříte.
Sdílejte článek, než ho smažem
