Zdroj: Shutterstock
Rodiče malých dětí. Lidé, kteří pečují o blízkou osobu. A řada dalších, kteří nemůžou nebo nechtějí pracovat na plný úvazek. Ti všichni by ocenili, kdyby v nabídce na trhu práce bylo víc úvazků částečných, zkrácených. Podle dat ministerstva práce ale v Česku částečné úvazky tvoří jen 5,7 procenta ze všech forem zaměstnání. V sousedním Německu to jsou 27,9 procenta, v Rakousku 28,7 procenta.
Od února 2023 by mělo být zaměstnávání na zkrácený úvazek pro zaměstnavatele v Česku atraktivnější. Novela zákona o pojistném na sociální zabezpečení, která bude účinná od 1. února, jim přiznává při zaměstnávání některých skupin lidí slevu na sociálním pojištění, které za ně odvádějí. Podle zaměstnavatelů je to ale sleva příliš malá, aby mimo jiné vyvážila to, že na jeden úvazek je v praxi potřeba poloviční administrativa proti dvěma půlúvazkům.
Jak se na změnu ve výpočtu sociálního pojištění dívají sami zaměstnavatelé? Firmy, které odpověděly v naší anketě, sice vládní iniciativu vítají, většina z nich se nicméně shodne, že pětiprocentní sleva na pojistném nebude dostatečnou motivací k častějšímu využití zkrácených úvazků.
„Vládní pobídka je uznáním potřeby změn směrem k současným požadavkům zaměstnanců a moderním formám spolupráce. Složitost podmínek pro slevu na dani a administrativní náročnost procesu využití iniciativy ale spíše komplikují,“ myslí si například personální ředitelka společnosti Deloitte Martina Schiestlová. Různé formy flexibilní spolupráce jsou pro ni dávno zavedenou praxí.
Když se novela připravovala, mluvilo se o pětiprocentní slevě na pojistném. To na první dobrou není moc. Ukážeme si to na příkladu. Řekněme, že hrubá mzda zaměstnance je 30 tisíc korun. Z ní zaměstnavatel platí 24,8 procenta na sociální pojištění (další část hrubé mzdy padne na sociální pojištění, které platí zaměstnanec, ale to pro nás teď není důležité). Podle naší kalkulačky čisté mzdy je to 7440 korun. Pět procent z toho by bylo 372 korun.
Když se ale podíváme, jak se o slevě mluví přímo ve schválené novele, zjistíme, že skutečnost je jiná. Nejde o procenta z vypočítaného sociálního pojistného, ale o procenta z výpočtového základu: „Výše slevy na pojistném za kalendářní měsíc činí 5 % z úhrnu vyměřovacích základů zaměstnanců, na které je sleva uplatňována.“ V našem případě je výpočtovým základem přímo hrubá mzda, takže z 30 tisíc hrubé mzdy by zaměstnavatel po slevě odvedl 5940 korun, tedy o 1500 korun méně.
Nižší sociální pojištění bude zaměstnavatel odvádět u lidí ve zkráceném pracovním úvazku v rozsahu 8–30 hodin týdně. Ne ale u všech. Týká se to jen vybraných skupin. Jde o lidi:
Slevu na pojistném dostane taky ten, kdo zaměstnává osobu mladší 21 let. A tam se pak ale sleva uplatňuje nejen na zkrácené úvazky, ale i na plné. Tahle úprava má podpořit vstup mladých na trh práce.
V projektové a konzultační firmě AFRY pracuje na částečný úvazek osm procent z pěti stovek zaměstnanců. Požádat prý o něj může kdokoli z nich, takže na přístupu společnosti novela nemůže nic změnit. Úspora na pojistném podle jejího vedení není motivační. Je prý velmi nízká, a pokud se k ní připočtou náklady na související administrativu a vyvolané náklady, nejspíš by se ani nevyplatila. „Využíváme například externí mzdovou účtárnu, u které lze předpokládat zdražení služeb za složitější zúčtování mezd této skupiny zaměstnanců,“ vysvětluje ředitel Ivo Šimek.
Podobně to vidí i mezinárodní daňová a auditorská společnost PwC. Tam na částečný úvazek pracuje 13 procent zaměstnanců. Změna je podle personální ředitelky Martiny Kučové vítaná a může pomoci kultivovat trh, její dopad by ale nepřeceňovala.
Ve středně velké finanční společnosti Citfin zaměstnávají vedle částečných úvazků také dohodáře, tedy na dohodu o provedení práce nebo dohodu o provedení činnosti. „Pracovníci na dohodu jsou výrazně levnější vzhledem k odvodům a při kolísaní ekonomické situace je nesrovnatelně jednodušší takový poměr vypovědět,” vysvětluje hlavní rozdíl Tomáš Volf z Citfinu. Že by sleva na pojistném vedla k zásadnímu růstu počtu částečných úvazků, nečeká. „Slevy a zvýhodnění budou vždy poměřovány s nesrovnatelně vyššími náklady firem na ukončení částečného úvazku a nezdá se pravděpodobné, že by tato rovnice mohla vyjít jinak než dnes,” dodává.
Sháníte práci? Zkuste se rozhlédnout u nás. Nabídky práce ze všech úřadů práce a předních pracovních portálů na jednom místě!
Některé firmy jsou proti zkráceným úvazkům zásadně. Pokládají je za neefektivní – a sleva na sociálním pojištění na tom prý nic nezmění. „Nedá se to uplatnit u všech kategorií, ale jen u vybrané skupiny zaměstnanců, kteří musí splňovat určité podmínky,“ vysvětluje jeden z důvodů Jitka Jetlebová, personální ředitelka společnosti IC Group.
Pro její společnost by dával smysl úvazek zkrácený maximálně na 80 procent – takový, kdy zaměstnanec v práci chybí jen jeden den v týdnu. Jinak ale zkráceným úvazkům nakloněná není. „V případě startupů, kdy je potřeba, aby lidé zabrali a byli in-house, to není nejlepší řešení,” tvrdí Jetlebová. A stejně jako ostatní zmiňuje vyšší administrativní náročnost zkrácených úvazků pro zaměstnavatele.
„Jediná pozice, na které by to u nás bylo reálné, protože by se tam zaměstnanci mohli střídat a pracovat na zkrácený úvazek, je recepční. Jinak bohužel nevidíme v této věci pro firmy velkou výhodu, protože sleva není dostatečně velká,” přidává se Iana Nurtdinová, personální ředitelka developerské společnosti Getberg.
Aby byla sleva na odvodech pro firmy atraktivnější, musela by prý být výrazně vyšší. Jinak jsou zkrácené úvazky prý jenom zátěž navíc. „K rozšíření částečných úvazků a obecně k vytváření různých pracovních míst by mohlo pomoci celkové výraznější snížení daňového zatížení práce, které je v Česku v mezinárodním srovnání mimořádně velké,“ říká rovnou Marek Bališ, šéf HR poradenské společnosti KPMG.
Za pravdu mu dává i Ivo Šimek z AFRY. „Muselo by jít aspoň o slevu ve výši 50 procent. V ideálním případě by měla být i odstupňovaná. Tedy čím menší by byl úvazek, tím větší by byla sleva. Například při dvacetiprocentním úvazku by sleva na pojistném dosahovala 80 procent,” představuje si Šimek.
Jana Divinová
Dlouhodobý investiční produkt
Myslete na sebe a zabezpečte se na penzi co nejlépe. Třeba investováním do široké nabídky fondů.
Sdílejte článek, než ho smažem
