Když je rodinnému rozpočtu ouvej, potřeboval by injekci a příjmy ze zaměstnání vám nestačí, můžete si zkusit říct o zvýšení platu. Nebo si můžete rovnou najít líp placenou práci. A když ani jedno není možné, můžete si zkusit najít aspoň přivýdělek.
Přivydělat si někde na dohodu o provedení práce, na dohodu o pracovní činnosti, sehnat si další, třeba zkrácený pracovní úvazek. Nebo zkusit podnikat – možná se vám bude dařit a se starým zaměstnáním se rozloučíte.
Připravili jsme pro vás přehled možností a odpovědí na nejčastější praktické otázky, které se týkají přivýdělku, vašich práv a zejména povinností vůči státu. V první řadě tedy placení daní a odvodů na zdravotní a sociální pojištění.
Přivydělávám si k zaměstnání. Udělají mi v práci daně?
Když během roku pracujete (stačí i jediný měsíc) současně pro dva zaměstnavatele a některý z příjmů není zdaněný srážkovou daní, pak musíte další rok sami (nebo s daňovým poradcem) podat daňové přiznání. Pozor: zaměstnavatel není jen ten, u koho vstoupíte do pracovního poměru, ale i ten, s kým podepisujete některou z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, tedy dohodu o provedení práce (DPP) nebo dohodu o pracovní činnosti (DPČ).
Totéž platí, když vedle zaměstnání podnikáte. Zaměstnavatelé vám po konci roku na požádání vydají potvrzení o příjmech, které do daňového přiznání zanesete.
Výhody a nevýhody přivýdělku na dohodu
- pružnost – hlavně snadná a rychlá výpověď (to ocení hlavně firma, ale může i pracovník), jak zaměstnanec, tak zaměstnavatel můžou dohodu vypovědět i bez udání důvodu, činí se tak písemně a výpovědní lhůta je 15 dní
- netýkají se jich předpisy ohledně zaručené mzdy
- na dovolenou není automatický nárok (lze sjednat v dohodě)
- na příplatky za práci přesčas či o svátcích není automatický nárok (lze sjednat v dohodě)
- na cestovní náhrady není automatický nárok (lze sjednat v dohodě)
- na náhradu mzdy při překážkách v práci na straně zaměstnance není automatický nárok (lze sjednat v dohodě)
- na odstupné z organizačních nebo zdravotních důvodů není automatický nárok (lze sjednat v dohodě)
- netýkají se jich předpisy o ochranné době, tedy zákazu výpovědi v určitých situacích
- volnější pravidla týkající se pracovní doby a doby odpočinku
Dohoda o provedení práce. Co v ní je a jak ji uzavřít
Dohodu o provedení práce (DPP) můžete uzavřít s libovolným počtem zaměstnavatelů, můžete taky se zaměstnavatelem uzavřít i víc dohod, ale pravidlo je, že pro jednoho zaměstnavatele nesmíte odpracovat víc než 300 hodin ročně.
Dohoda o provedení práce musí být vždycky písemná, má obsahovat dobu, na kterou se uzavírá, a mělo by v ní být i řečeno, jakou konkrétní práci byste pro zaměstnavatele měli provést. A samozřejmě taky za kolik. Za práci na dohody musíte dostat aspoň minimální mzdu. Ta pro rok 2022 dosahuje 16 200 korun měsíčně, v přepočtu na hodiny jde o 96 korun a 40 haléřů hrubého.
Výhodou i nevýhodou dohody o provedení práce je to, že ji jak zaměstnavatel, tak i zaměstnanec můžou kdykoli bez uvedení důvodu vypovědět. Výpovědní lhůta trvá patnáct dní, výpověď musí být podána písemně.
Dohoda o provedení práce. Jak přiznám a zaplatím daně?
Když na to přijde, za určitých okolností nemusíte příjmy z práce na dohodu o provedení práce přiznávat. A když na to přijde, nemusíte z nich daň platit.
Pokud máte uzavřených víc dohod s různými zaměstnavateli, uvažujte vždy o každém zvlášť. Pokud byste měli v jednom měsíci víc dohod u stejného zaměstnavatele, výdělky z nich naopak sčítejte.
Když součet měsíčních výdělků z dohod o provedení práce u jednoho zaměstnavatele nepřesáhne 10 tisíc korun, můžete si vybrat ze dvou variant danění.
Nepodepíšete u zaměstnavatele prohlášení k dani (lidově růžový formulář, správně Prohlášení poplatníka daně z příjmů). Pak vám zaměstnavatel z vašeho příjmu odečte patnáctiprocentní srážkovou daň a tím byste v podstatě mohli mít hotovo: daň z příjmů byla odvedena a můžete pustit finanční úřad z hlavy.
Nedělejte to ale bezhlavě. Pokud máte v daném roce celkově nižší příjmy, pravděpodobně se vám vyplatí i ten z dohody o provedení práce do daňového přiznání zanést. Vyšší daňový základ vám umožní víc využít daňové slevy a nezdanitelné části základu daně. Potřebovat budete od zaměstnavatele potvrzení o příjmu, vydá vám ho po konci roku a vy ho použijete jako přílohu daňového přiznání.
Pokud jste byli po celý rok zaměstnaní v běžném pracovním poměru a práce na dohodu pro vás byla jen přivýdělkem, daňové slevy za vás pravděpodobně uplatnil už váš zaměstnavatel v zaměstnání, výhodu proto nevyužijete. Jestli jste ale byli zaměstnaní jen část roku, určitě se to vyplatí.
Podepíšete prohlášení k dani. Pak zaměstnavatel z vaší odměny odečte patnáctiprocentní zálohu na daň z příjmů a uplatní daňové slevy, na které máte nárok. Protože ale mluvíme o přivýdělku k zaměstnání, tahle možnost není moc pravděpodobná: prohlášení můžete mít podepsané jen u jednoho zaměstnavatele, tedy u toho prvního. Slevy za vás uplatní on.
Když je měsíční odměna (nebo jejich součet u jednoho zaměstnavatele) vyšší než deset tisíc korun, strhne zaměstnavatel patnáctiprocentní zálohu na daň z příjmů vždy. S prohlášením
Dohoda o provedení práce. Jak je to se zdravotním a sociálním pojištěním?
Záleží na tom, kolik si na dohodu vyděláte. Znovu platí to, že příjmy od každého zaměstnavatele se počítají zvlášť. A víc příjmů od téhož zaměstnavatele, že se sčítá. Pokud váš měsíční výdělek u jednoho zaměstnavatele nepřekročí 10 tisíc korun, pak z něj zdravotní pojištění ani sociální pojištění odvádět nemusíte.
Pokud měsíční výdělek u jednoho zaměstnavatele 10 tisíc korun přesáhne, už se z něj odvody za na sociální pojištění (6,5 procenta hrubého výdělku) a zdravotní pojištění (4,5 procenta hrubého výdělku).
Paradoxně tak vyšší výdělek může znamenat míň peněz na ruku.
Pozor taky na to, kdyby se z přivýdělku stala vaše jediná práce. Pak byste museli i při práci na dohodu s výdělkem pod 10 tisíc korun platit zdravotní pojištění jako takzvaná osoba bez zdanitelných příjmů, zkráceně OBZP. Ta musí každý měsíc platit zdravotní pojištění ve výši 13,5 procenta z minimální mzdy. Pro rok 2022 je to konkrétně 2187 korun.
Dohoda o pracovní činnosti. Co v ní je a jak ji uzavřít
Dohoda o pracovní činnosti (DPČ) se vždy uzavírá písemně. Písemná dohoda má obsahovat popis sjednané práce, rozsah pracovní doby, výši odměny a dobu, na kterou se uzavírá. Stejně jako dohody o provedení práce, můžete i dohody o pracovní činnosti uzavřít s libovolným počtem zaměstnavatelů. Existuje ale časové omezení: u žádného zaměstnavatele byste neměli v průměru pracovat víc než 20 hodin týdně, průměr se počítá za rok nebo za dobu trvání dohody, pokud je kratší než rok.
Výhodou i nevýhodou dohody o pracovní činnosti je opět to, že ji jak zaměstnavatel, tak i zaměstnanec můžou kdykoli bez uvedení důvodu vypovědět. Výpovědní lhůta trvá patnáct dní, výpověď musí být podána písemně.
Dohoda o pracovní činnosti. Jak přiznám a zaplatím daně?
Přivýdělek z DPČ se daní stejně jako příjmy z běžného pracovního poměru: zaměstnavatel strhne patnáctiprocentní zálohu na daň z příjmů. Když u něj v daném měsíci podepíšete prohlášení k dani (lidově růžový formulář, správně Prohlášení poplatníka daně z příjmů)., sníží zálohu o slevy na dani, na které máte nárok – pokud už ale máte prohlášení k dani podepsané v jiném zaměstnání, v rámci přivýdělku to znova nepůjde.
Dohoda o pracovní činnosti. Jak je to se zdravotním a sociálním pojištěním
Z dohody o pracovní činnosti se odvádí sociální a zdravotní pojištění, jen když váš výdělek dosáhne aspoň 3500 korun měsíčně. Z částky nižší než 3500 korun se neodvádí. Tenhle limit poslední dobou pravidelně roste v roce 2021 se zvyšoval z dřívějších 3000 korun, od roku 2023 to bude 4000 korun.
Pokud máte dohod víc, výdělky u každého zaměstnavatele se počítají zvlášť. Kdybyste ale měli u jediného zaměstnavatele dohod víc, pak měsíční výdělky sečtěte.
Mezi odvody na zdravotní a sociální pojištění existuje u dohody o pracovní činnosti jeden praktický rozdíl. U zdravotního pojištění se počítá s výdělkem, jaký je napsaný ve smlouvě. U sociálního ale s výdělkem reálným. Pokud tedy například ze sjednaného množství hodin jeden měsíc odpracujete víc a měsíční odměna vám stoupne přes limit, i když podle smlouvy byste se do něj vešli, sociální pojištění budete muset zaplatit.
Můžu si přibrat druhý pracovní poměr?
I když jste zaměstnáni a klidně na plný úvazek, neznamená to, že si nemůžete další zaměstnání přibrat. Dva úvazky dokonce můžete mít i u jednoho zaměstnavatele – s podmínkou, že oba pracovní poměry nemají stejnou náplň práce a že se nejedná o stejný druh činnosti. Pak by se to bralo, že obcházíte ustanovení zákoníku práce o rozsahu práce přesčas.
Když si přiberete úvazek u jiného zaměstnavatele a půjde o stejnou činnost, jakou děláte ve svém prvním zaměstnání, budete od prvního zaměstnavatele, budete potřebovat jeho písemný souhlas.
Až vám u pohovoru nabídnou hrubou mzdu, asi budete chtít vědět, kolik to dá čistého. Pomůže naše kalkulačka čisté mzdy.
Zdravotní pojištění, sociální pojištění a daň z příjmů v běžné výši za vás budou odvádět zaměstnavatelé nezávisle z obou výdělků. Daňové slevy a zvýhodnění ale můžete uplatňovat jen u jednoho z nich.
Nezávisle také budete z obou pracovních poměrů čerpat dávky nemocenského pojištění. Může se stát, že budete uznáni práce neschopnými pouze u jedné z činností, pak budete čerpat nemocenskou jen z tohoto zaměstnání.
Samostatně se u každého pracovního poměru posuzuje také nárok na dovolenou, délka výpovědní lhůty nebo nárok na odstupné.
Můžu při zaměstnání podnikat?
Vedle zaměstnání můžete začít i podnikat. Jestli ale chcete podnikat ve stejném oboru, jako působí váš zaměstnavatel, potřebujete jeho písemný souhlas.
Když podnikáte při zaměstnání, na vaše podnikání se pohlíží jako na vedlejší činnost, což přináší výhody. Jako vedlejší činnost ale své podnikání musíte označit při zahájení činnosti a pak vždy v přehledech o příjmech a výdajích, které se odevzdávají po daňovém přiznání.
V prvním roce podnikání nemusíte z příjmů platit zálohy na zdravotní pojištění a sociální pojištění. Pojistné doplatíte až dodatečně po odevzdání přehledů pro sociálku a zdravotní pojišťovnu podle toho, kolik jste podnikáním vydělali.
Když roční příjem při podnikání po odečtení výdajů nepřekročí rozhodnou částku pro povinnou účast na důchodovém pojištění, která pro rok 2022 dělá 93 387 korun, sociální pojištění za daný rok neplatíte vůbec, a v dalším roce opět nemusíte hradit zálohy – sociální pojištění případně doplatíte až po podání dalšího přehledu.
Když podnikáte jen část roku, rozhodná částka se poměrně snižuje: počítejte 7782 korun na měsíc podnikání. Pokud rozhodnou částku překročíte, budete v dalším roce platit zálohy vypočtené v přehledu, ne ale míň než minimální zálohu pro vedlejší činnost, která v roce 2022 dělá 1137 korun měsíčně.
Zálohy na zdravotní pojištění nemusejí zaměstnanci, kteří podnikají v rámci vedlejší činnosti, platit ani v dalších letech, pojistné doplatí vždy až po podání přehledu zdravotní pojišťovně. Na člověka, který podniká v rámci vedlejší činnosti, se také nevztahuje minimální vyměřovací základ pro výpočet zdravotního pojištění ani minimální výše záloh, která platí pro lidi podnikající v rámci hlavní činnosti.
Pozor si na zdravotní a sociální pojištění dejte v případě, že skončíte v zaměstnání. Pak se podnikání stává automaticky hlavním zdrojem příjmů a musíte zálohy hned začít platit, a to ve výši vypočtené v přehledu (nejmíň ale v minimální výši stanovené pro OSVČ).
Daňovému přiznání se při podnikání v rámci vedlejší činnosti na začátku následujícího roku nevyhnete. Přiznání nemusíte podávat, jedině když vaše příjmy z podnikání při zaměstnání nepřesáhnou za rok 15 tisíc korun. V daňovém přiznání jinak budete moct stejně jako ostatní podnikatelé uplatnit výdajové paušály, nezdanitelné části základu daně a slevy na dani – jen pozor na to, že nezdanitelné části základu daně a daňové slevy lze uplatnit pouze jednou. Jestli už je za vás uplatňuje zaměstnavatel, v podnikání to znova nepůjde.
Příležitostné přivýdělky
Přivydělávat si můžete také příležitostnými činnostmi. Když příjmy (pozor, ne zisky) z nich nepřesáhnou 30 tisíc ročně, nemusíte je nikde hlásit ani danit. Musí jít ale o činnosti, kterým se opravdu věnujete jen výjimečně, nepravidelně. Třeba si čas od času přivyděláte jako fotograf na svatbě nebo sekáním trávy.
Za příležitostný příjem se považuje:
- příležitostná činnost kromě činností, které sice provozujeme příležitostně, ale máme na ně živnostenský list,
- příležitostný pronájem movitých věcí,
- zemědělská výroba, pokud není provozována podnikatelem (samostatně hospodařícím rolníkem),
- příjem včelaře; pokud jste během roku měli maximálně 60 včelstev, počítá se jako příležitostný příjem 500 korun na jedno včelstvo.
Kateřina Jungvirtová
Vystudovala obchodní podnikání a po škole pracovala jako copywriter. S redakcí NextPage Media spolupracuje od roku 2021. Když zrovna nepíše, sedí u piana, čte dobrou knížku, je na procházce se psem nebo na cestách. Další články autora.
Monika Veselíková
Bakalářské studium odstartovala na Technické univerzitě v Liberci, magisterské v oboru Mediální studia dokončila na Fakultě sociálních věd UK. Pro Finmag a Peníze.cz píše od konce roku 2014. Ve volném čase běhá, kde se dá.... Další články autora.
Sdílejte článek, než ho smažem