Zdroj: Shutterstock
Senátoři budou zítra hlasovat o novele insolvenčního zákona, která zásadně mění způsob oddlužení. Více jsme o novele psali zde: Oddlužení se zkrátí. Změny v osobním bankrotu schválili poslanci.
Teď k novele ale přibyl pozměňovací návrh skupiny senátorů z ODS. Ten sice nemění navrhované změny u insolvencí, ovšem prosazuje změnu v exekučním řádu. A to zavedení nové povinné minimální srážky u exekucí.
Ta by měla činit 945 korun z příjmů dlužníků, u důchodců pak 473 korun. Senátoři tak budou hlasovat i o tomto pozměňovacím návrhu a v případě, že ho schválí, vrátí i novelu insolvenčního zákona zpátky poslancům.
S podobným návrhem fixní srážky přišla už před několika měsíci Exekutorská komora, která ji navrhla zavést ve výši 10 procent minimální mzdy, což by v letošním roce bylo 1890 korun. Exekutorský návrh se tehdy k jednání nedostal. Jeho cílem mělo být to, aby věřitelé dostali alespoň nějaké peníze zpět. Nyní senátoři mluví o pěti procentech minimální mzdy, u důchodců o polovině této částky.
V současné době zůstává lidem v exekuci nezabavitelné minimum 12 705 korun. Pokud důchodce pobírá penzi právě v této výši, nestrhne se mu nic. Pokud by ale senátoři schválili zavedení navrhované minimální srážky, strhlo by se mu z nezabavitelného minima 473 korun, zůstalo by mu tak jen 12 232 korun.
„Návrh zavedení minimální srážky určitě podpořím nejenom proto, aby se k oprávněným, tedy k věřitelům, dostaly alespoň nějaké peníze, ale zároveň i proto, abychom přiměli více lidí s exekucemi, aby přešli do insolvence, tedy požádali o oddlužení a zbavili se dluhů navždy,“ řekl webu Peníze.cz senátor Tomáš Goláň (ODS).
Proti návrhu se postavila celá řada nevládních organizací, které dlouhodobě pracují s dlužníky. Mezi ně patří například Člověk v tísni, Rubikon centrum, PaQ Research, Charita ČR, Institut prevence a řešení předlužení a Rada seniorů. „Žádáme senátory, aby podpořili novelu insolvenčního zákona v podobě, v jaké ji schválila poslanecká sněmovna a současně odmítli návrh, který zavádí povinnou srážku z jakéhokoli legálního příjmu v minimální výši 945 Kč, u důchodů 473 Kč,“ uvádějí v prohlášení.
Platíte hodně za elektřinu?
Změňte dodavatele
Čím dříve se do změny dodavatele pustíte, tím víc ušetříte. Neotálejte a podívejte se, jaké nabídky pro vás máme.
Pro odmítnutí pozměňovacího návrhu přitom argumentují tím, že už teď je u nás nezabavitelné minimum v exekuci při přepočtu na paritu kupní síly poloviční než v okolních státech, tedy kromě Slovenska.
„Nezabavitelné minimum v minulých letech rostlo jen v důsledku extrémního růstu nákladů na bydlení. V současné době již nezabavitelné minimum opět klesá. V roce 2025 bude jeho reálná hodnota pro řadu domácností nižší než v roce 2021,“ uvádějí v prohlášení.
Organizace také připomínají, že nikde v okolních státech povinná minimální srážka neexistuje a nízkopříjmovým dlužníkům se nesráží nic. V případě jejího přijetí by postihla výhradně lidi pracující na menší úvazek, chudé rodiny s větším počtem dětí, starobní a invalidní důchodce s nízkým důchodem.
A podle nich případná povinná srážka zvýší motivaci pracovat mimo legální ekonomiku, na což doplatí stát.
„Systém exekučních srážek v Česku není perfektní. Dvoutřetinová srážka v přednostní exekuci a insolvenci v kombinaci s výpočtem dávek z příjmu před srážkami eliminuje užitek z práce a vytlačuje lidi do šedé ekonomiky. Exekuovaný pár má výhodnější postavení než samoživitel, kvůli uznání nezabavitelných částek na děti oběma rodičům,“ říká sociolog a člen NERV Daniel Prokop. „Potřebujeme ale promyšlenou reformu, ne prolobbované kutilství v podobě přílepku o minimálních srážkách,“ podotýká.
Podle Radka Hábla, šéfa Institutu prevence a řešení předlužení, je pozměňovací návrh také jen legislativní přílepek, který nemá žádnou souvislost s insolvenční novelou. „Neprošel odbornou debatou ani připomínkovým řízením a navíc obsahuje řadu skrytých rizik,“ říká Hábl.
„Nedovolme prosím, abychom primárně kvůli ekonomickým zájmům exekutorů připravili daňové poplatníky o peníze z legální práce dlužníků, prospěch z minimální srážky budou mít především exekutoři, společnost na to doplatí,“ dodává Pavla Aschermannová z Rubikon centra.
Aktualizace 10. 7. 2024: Kritizovaná změna v senátu nakonec neprošla. Novelu insolvenčního zákona podpořili v původním znění schváleném poslanci.
Kateřina Hovorková
Sdílejte článek, než ho smažem
