Zrušte stravenkový paušál, doporučuje nová studie

Jana Divinová | rubrika: Co se děje | 29. 11. 2022 | 9 komentářů
Stravenkový paušál, který byl zavedený před dvěma roky, se neosvědčil. Je třeba podporovat kantýny a stravenky ponechat pouze v digitální podobě. Tak zní verdikt Centra ekonomických a tržních analýz (CETA), které porovnávalo různé formy zaměstnaneckého stravování z pohledu zaměstnanců, zaměstnavatelů a státu.
Zrušte stravenkový paušál, doporučuje nová studie

Zdroj: Shutterstock

Stravenkový paušál, daňově zvýhodněný příspěvek na stravování přímo v penězích, zavedlo ministerstvo financí pode vedením Aleny Schillerové v rámci daňového balíčku účinného od začátku roku 2021. Cílem paušálu bylo rozšířit možnosti zaměstnavatelů v poskytování benefitů a nabídnout je i zaměstnancům, kteří na ně předtím nedosáhli.

Podle Centra ekonomických a tržních analýz stravenkový paušál nesplnil očekávání, které ministerstvo financí mělo. „Je nefunkční z hlediska podpory zaměstnaneckého stravování, protože do systému prakticky nepřibývají noví účastníci. Oproti proklamovanému milionů nových zaměstnanců činí za téměř dva roky fungování nárůst pouhých 55 tisíc osob, z nich navíc pouze čtvrtina využívá nástroj k zamyšlenému účelu, tedy úhradě stravy v pracovní době,” říká Jan Šincl, analytik CETA.

Stravenkový paušál podle dat CETA nyní využívá 556 tisíc lidí, stravenky dostává 1,2 milionu lidí a zvýhodněný oběd v podnikové kantýně mák dispozici 1,6 milionu lidí. Stravenkový paušál podle loňské ankety Hospodářské komory mezi 600 firmami, využívají spíše malé firmy, které nemají kantýny, ani dřív nenabízely zaměstnancům stravenky.

Paušál je podle analytiků spíš nástrojem pro daňovou optimalizaci, a proto má i negativní dopady do státního rozpočtu. Zavedení stravenkového paušálu připravilo podle odhadů CETA obce a stát v roce 2022 o 3,8 až 5,6 miliardy korun. V dalších letech mohou fiskální dopady mnohonásobně narůstat podle toho, jak se firmy pod tlakem aktuální těžké situace rozhodnou přejít na stravenkový paušál.

CETA kvůli tomu všemu říká, že by se stravenkový paušál měl zrušit.

Také restaurace a kantýny v důsledku zavedení stravenkového paušálu přijdou v letošním roce o nemalé tržby. Odhady CETA mluví až o 10,4 miliardách korun. Z dotazníkových šetření CETA totiž vyplývá, že uživatele stravenkového paušálu utratí o čtvrtinu méně za oběd a obědvají v restauraci dvakrát méně než uživatelé stravenek.

„Pro představu to znamená, že kvůli paušálu přichází restaurace o každý pátý oběd. Zákazníci na něj zkrátka nepřijdou a hledají si levnější náhražky,“ říká Luboš Kastner, podnikatel v gastronomii a člen představenstva Asociace malých a středních podniků.  

Naopak velmi dobře z porovnání vyšly stravenky a kantýny. Stravenky a zvýhodněné obědy v kantýnách generují ročně 19,5, respektive 31,6 miliardy korun v tržbách.

Jak vyzdvihuje Pavel Suchánek, odborník na výživu Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM), zaměstnanecké stravování v kantýnách je velmi zajímavé i z jiného pohledu. Zajišťuje určitou pravidelnost stravy, pestrost a také kvalitu, což je důležité pro zdraví a výkonnost zaměstnanců. „Dopady nedostatečné pestrosti stravy ukázal COVID, nárůst problémů s obezitou nebo cukrovkou 2. typu bude stát veřejné zdravotnictví miliardy korun,“ říká Suchánek.

Ne všechny firmy si ale mohou dovolit založit si vlastní kantýnu. Efektivní alternativou jsou podle CETA stravenky, u nich je ale podle Michaela Fanty, analytika CETA třeba provést několik úprav. jejich cílem by mělo být, aby podporovaly stravování v pracovní době a zároveň by mělo dojít ke snížení administrativní zátěže všech zúčastněných stran.

CETA navrhuje zakázat papírové stravenky a změnit je na digitální a omezit čerpání příspěvku tak, aby se ze stravenek nestala paralelní měna, nýbrž účelový prostředek na stravování v pracovní době.

To by ocenili i restauratéři. „Digitální stravenka představuje pro gastronomii nulové náklady, což teď restaurace zoufale potřebují,“ potvrzuje Luboš Kastner.

Restaurace podle něj pocházejí extrémně těžkým obdobím, když jim razantně rostou náklady a ubývá hostů. Nejvíc to jde vidět na obědech, počet „meníčkářů“ klesl podle Kastnera o zhruba polovinu. „V Praze se daří přenášet cenový růst na hosta. Na vesnicích a v menších městech to ale bohužel není možné. Chybí tam proto ziskovost a restaurace krachují,“ vysvětluje podnikatel a dodává, že nejlépe jsou na tom teď kavárny ve velkých městech.

Jana Divinová

Autor článku Jana Divinová

Vystudovala ekonomii a management na Vysoké škole báňské. V redakci NextPage Media působí od podzimu 2021, předtím pracovala v MF Dnes a iDnes.cz. Volný čas tráví nejraději s rodinou a přáteli. Miluje přírodu, cestování a... Další články autora.

Srovnávat se vyplatí

Srovnávat se vyplatí

Kalkulátor.cz je srovnávač, který lidem šetří peníze ve světě energií, pojištění a financí. My počítáme, vy šetříte.

Sdílejte článek, než ho smažem

Líbil se vám článek?

-271
AnoNe
Vstoupit do diskuze
V diskuzi je celkem 9 komentářů

Diskuze

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

29. 11. 2022 21:20, rokuc

Prostě to berme tak, že lidi ty stravenky zpátky nechtějí. Jsou spokojeni s tím co je a nechtějí ztrácet čas s komentováním článku, který je podle mého protlačený PR oddělením stravenkových firem. Nějaká neznámá výzkumná laboratoř zase napsala PRko pro jejich věc a podpořila někým z Ikemu, kdo je pro znovuzavedení stravenek. Ano, veřejné zdraví alias pravidelně teplé obědy vs. nesvéprávný lid, který hazarduje se svým zdravím. Jenže mnoho lidí dneska nemá pořádně na energie, takže by to dopadlo zase tak, že si budou v sámošce kupovat základní potraviny za stravenky. Chápu že restauratéři brečí, ale je to zdraví těch lidí a pokud někdo nemá na základnější věci jako splátka hypošky, těžko je dneska budete přesvědčovat, aby chodili na teplé jídlo do hospody, která navíc krutě zdražila, protože jí také stouply náklady. Ono se to časem zase srovná, ale je holt krize.
A já jsem zásadně proti stravenkám a je jedno jestli papirovým, nebo elektronickým: Nehorázně se na tom pakovaly stravenkové firmy, vyčůraně si nechali na konci roku všechny propadlé, problém s jejich utracením ve větším počtu kusů, nevraceli na ně zpátky, další karta v peněžence. Ne, děkuji!

+155
+-
Reagovat na příspěvek

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

29. 11. 2022 16:48, Vorel56

Že je stravenkový paušál blbost, jsem tvrdil od samotného počátku "vzniku myšlenky". Na to nemusím být ekonom s deseti tytuluty před a pěti za jménem. Normální českej zaměstnanec se za stravenky v pěti případech z deseti nají, v ostatních případech je utratí v nějakém hytlemarketu. Dejte mu do ruky peníze, tak na obědy chodit přestane a utratí je v hytlemarketu všechny. Ostrouhají stravenkové firmy i hospody.

-173
+-
Reagovat na příspěvek
Vstoupit do diskuze
V diskuzi je celkem (9 komentářů) příspěvků.

Nejlevnější aplikace na trhu. Zpracujte si daňové přiznání pro fyzické osoby v roce 2024 v jednoduché online aplikaci. Pro naše čtenáře exkluzivní sleva 10 %.

DníHodinMinutVteřin
Slevový kód: PENIZE1O
Vyplnit přiznání

Pokud chcete řešit daně po staru, máme pro vás chytré formuláře.

A tohle už jste četli?

Stejné místo, nižší mzda. O kolik si ženy vydělají méně?

8. 3. 2024 | Kateřina Hovorková | 2 komentáře

Stejné místo, nižší mzda. O kolik si ženy vydělají méně?

Postavení žen na českém pracovním trhu patří v rámci zemí OECD mezi podprůměrné. Na stejných pozicích berou o 17,4 procenta nižší mzdu než muži. A marně hledají zkrácené úvazky, aby... celý článek

Zvýšení mezd smazala inflace. Kupní síla klesla druhý rok v řadě

5. 3. 2024 | redakce Peníze.CZ

Zvýšení mezd smazala inflace. Kupní síla klesla druhý rok v řadě

Průměrná hrubá mzda za celý loňský rok dosáhla částky 43 341 korun, to je meziročně o 7,5 procenta více. Spotřebitelské ceny se ale loni zvýšily o 10,7 procenta. Reálné mzdy tedy klesly... celý článek

Daňové přiznání musí podat nejen podnikatelé. Limit se zvedl

5. 3. 2024 | redakce Peníze.CZ, Petr Kučera

Daňové přiznání musí podat nejen podnikatelé. Limit se zvedl

Kdo musí podat daňové přiznání? Z jakých příjmů se platí daň? Kdy musí vyplnit přiznání i zaměstnanec a kdy se mu to vyplatí, přestože to není jeho povinnost? Tady je přehled.

Změny v daňovém přiznání. Na co si dát letos pozor?

26. 2. 2024 | Petr Kučera

Změny v daňovém přiznání. Na co si dát letos pozor?

Které novinky se týkají už příjmů za rok 2023 a které se naplno projeví až za rok? Jedinou zásadnější změnou v aktuálním daňovém přiznání je zvýšení limitu, od něhož vzniká povinnost... celý článek

Pracovní dohody zase jinak. Ve hře jsou limity a rezervace

23. 2. 2024 | Kateřina Hovorková | 1 komentář

Pracovní dohody zase jinak. Ve hře jsou limity a rezervace

Od července mají platit nová pravidla u dohod o provedení práce. Počítají se zavedením dvou limitů, nad které se bude odvádět pojistné. Kvůli kritice z řad odborníků a zaměstnavatelů... celý článek

Partners Financial Services