Povinné datové schránky nejde odkládat donekonečna, říká šéf e-governmentu

Jana Divinová | rubrika: Rozhovor | 12. 12. 2022 | 2 komentáře
Stát přidělí datové schránky všem OSVČ a právnickým osobám, které je zatím neměly. „Víme, že některé případy budou komplikované, jsou to ale promile. Čekat na okamžik, kdy bude možné zapojit všechny, nejde. Nikdy by nepřišel,“ říká v rozhovoru Roman Vrba, ředitel odboru e-governmentu na ministerstvu vnitra.
Povinné datové schránky nejde odkládat donekonečna, říká šéf e-governmentu

Zdroj: Shutterstock, dopisy s pruhem od Peníze.cz

Od příštího roku budou mít datovou schránku povinně všichni živnostníci, spolky, sdružení a nadace. Proč stát tolik tlačí na jejich používání?

Jsme stát, který v Evropské unii nejvíc komunikuje elektronicky, co se týče e-shopů. A během covidu jsme se digitálně posunuli zase o kousek dál. Vznikla elektronická identita, která se i díky bankám rozšířila mezi občany. Stát tak chtěl popostrčit i živnostníky, aby skutečně začali komunikovat se státem elektronicky, respektive aby stát mohl elektronicky komunikovat s nimi. Živnostníkům i státu datové schránky zjednoduší a urychlí život, navíc to přinese nemalé finanční úspory, které se pak můžou použít k dalšímu rozvoji.

Podnikatelé – ať už právnické osoby nebo živnostníci – jsou na rozdíl od občanů svým způsobem do určité míry regulovatelní. Stát jim jasně klade podmínky pro to, aby mohli podnikat. Datová schránka pro podnikatele je jednou z těch regulací. Většina právnických osob je mimochodem měla povinně od začátku.

Když jste zmínil finance, kolik tedy datové schránky státu ušetří?

Pokud půjdeme cestou nejjednoduššího porovnání, tak posledních pár let přes datové schránky protéká ročně zhruba sto milionů datových zpráv. Letos v dubnu datovky slavily víc jak miliardu zpráv. Porovnejme to s cenami doporučených dopisů nebo dopisů do vlastních rukou – a tam jsou ceny někde jinde než u obyčejného dopisu a bavíme se o miliardových úsporách. Proti tomu jdou samozřejmě náklady na provoz datových schránek, které se pohybují kolem 450 milionů ročně.

Roman Vrba

Roman VrbaZdroj: Ministerstvo vnitra

Vystudoval geoinformatiku na ostravské technice. Po škole působil byl správcem geografických informačních systémů na jihočeském krajském úřadě a zároveň přednášel geoinformatiku na Mendelově zemědělské univerzitě obor. Dnes je ředitelem odboru eGovernmentu na ministerstvu vnitra – jeho týmy připravovaly Registr smluv, nový portál veřejné správy, Portál občana, revizi informačního systému datových schránek. Je držitelem Křišťálové lupy za informační systém Registr smluv.

Kolik je, pro lepší představu, náklad na jednu datovou zprávu?

Zhruba šest korun.

Eviduje stát, kolik musí stát na doručování písemností občanům vynaložit nákladů a úsilí? A kolik je třeba nedoručených psaní, u kterých se musí dodávat víckrát?

Stát nekomunikuje znovu a znovu, ale je to tak, že pošle doporučené psaní s proužkem, a pokud si ho nevyzvednete, tak do schránky hodí lístek a občan má deset dnů na to, aby si dopis vyzvedl na poště. Pokud tak neučiní, nastává fikce doručení, pošťák mu ho hodí do schránky a začnou běžet lhůty, které vyplývají z obsahu. I kdyby se to ze schránky nějak ztratilo nebo třeba vyhodilo s letáky, účinnost toho, co je obsahem, stále běží. A právě v tom je datová schránka výhodnější, protože ačkoliv je fikce doručení úplně stejná – taky deset dnů, zpráva nikdy nezmizí.

Ani po lhůtě 90 dnů?

Po devadesáti dnes obsah zprávy mizí – ovšem jen v případě, že si ji přečtete. Dokud si ji nepřečtete, bude tam „nekonečně dlouho“. Tak je to nastavené. I po devadesáti dnech po ní ale zůstává záznam v historii doručenek. Tam vidíte, kdy a co jste komu odeslali, kdy si to přečetl a podobně. Vidíte tam i číslo jednací, takže si můžete zprávu od úřadu, který vám ji poslal, znovu vyžádat. Nebo máte možnost si zprávu uložit do svého počítače, vytisknout nebo si nastavit archivaci na Portálu občana. (Automatizovaná archivace zprávy zároveň znamená, že je zpráva považovaná za doručenou. Se vším, co z toho plyne. — Pozn. red.) Nastavení archivace v Portálu občana doporučujeme. Jak opětovné vyžádání zprávy, tak archivace jsou zdarma. 

Kolik můžou s datovou schránkou ušetřit lidé?

To je individuální. Nejde ale jen o to, kolik pošlou státu dopisů, jde i o skryté náklady. Ušetří třeba čas, který nemusí strávit cestou na poštu nebo samotným čekáním na poště, dále za benzin, pokud na poštu musí autem. Nemusí kupovat obálky, nic tisknout. To všechno má nějakou hodnotu. A je to i rychlejší – psaní nějaký čas putuje na úřad, chvíli trvá, než se rozbalí, pak to putuje ke konkrétnímu úředníkovi… Jen tohle zabere týden a pak je tu cesta zpátky. Díky datové schránce se taková komunikace urychlí minimálně o 14 dnů. A pak proti tomu jsou samozřejmě náklady – třeba to, že musím mít internet, ale ten už většinou každý má i tak.

Datovky měly být původně od příštího roku povinné i pro všechny občany, kteří mají elektronickou identitu. Nakonec se ta povinnost bude rušit. Proč?

Ono to ani původně nebylo myšleno jako absolutní povinnost. Kdyby vám stát tu schránku zakládal, jako to teď udělá živnostníkům, tak jste měli mít možnost ji zablokovat. Datovka měla být zřízená občanům, kteří použili elektronickou identitu, protože stát předpokládal, že mají nějakou úroveň kompetence používat digitální služby, a taky proto, že kombinace elektronické identity a datové schránky je výhodná. Pořád ale byla svoboda schránku už při založení zablokovat a nepoužívat. Teď jsme to nastavili ještě svobodněji. Lidé budou de facto osloveni, jestli datovku chtějí, nebo ne – a bude to na jejich rozhodnutí.

Nepodnikatelé ne!

Prst ukazuje doleva na text
Zdroj: Shutterstock

Datové schránky nakonec nebudou od roku 2023 povinné pro každého, kdo se státem komunikuje elektronicky. Schválili to poslanci na návrh ministerstva vnitra. Momentálně je zákon u senátorů, ale politická vůle je schránky nepodnikatelům nenutit.

Datovou schránku z moci úřední nedostanete, potvrdili poslanci

Je nějaká šance, že stát bude chtít zřídit schránku všem občanům, kteří použili elektronickou identitu, někdy v budoucnu?

Datové schránky pro jakýkoliv počet uživatelů technicky připraveny jsou. Tohle jsou ale politická rozhodnutí, což mi nepřísluší komentovat.

Myslíte, že by lidi datovky chtěli?

Funguje to i dobrovolně. Zájem je rok od roku vyšší. Když to vezmu od roku 2019 k dnešním dnům, tak růst je nějakých skoro 500 procent. Nejvíc to samozřejmě akcelerovalo v době covidu. Od covidu jdeme zas pomalejším tempem. Co se živnostníků týče, tak v září byl růst oproti loňskému roku o 68 procent, v říjnu o 140 a za listopad dokonce přes 200 procent.

Kdo si datovou schránku zřizuje nejčastěji?

Tohle je zajímavé. Ačkoliv by se dalo čekat, že to jsou ti nejmladší, tak jsou to spíš čtyřicátníci až padesátníci. A i mnoho starších lidí. Moc nemám rád to zjednodušování, že staří lidí rovná se digitálně negramotní. To je stereotyp. V každé věkové skupině je někdo, kdo a priori odmítá digitálno. Samozřejmě u těch úplně nejstarších to může být problém, ale nepaušalizoval bych. Jsou starší ročníky, které datovou schránku používají a nemají s tím problém.

Co ti, zejména senioři, kteří datovku nechtějí, ale od příštího roku ji povinně mít budou? Chystá se nějaká výjimka nebo školení?

Výjimka určitě ne, ale děláme semináře pro spolky seniorů a právě z nich se dozvídáme, že to leckdy není až tak dramatické. Ti, kteří s tím mají nebo můžou mít problém, to můžou v případě podnikatelů delegovat třeba na své účetní, protože ti za ně prakticky komunikují i se státem. Jsou pověřenou osobou, která dostane přístup. To samé platí u společenství vlastníků jednotek. Většina z nich má nad sebou nějaké bytové družstvo nebo něco podobného, které jim pomáhá se správou budov, tak jim třeba bude zabezpečovat i komunikaci přes datovku.

Čím chce stát do budoucna motivovat zbytek lidí, aby si datovou schránku zřídili?

Snažíme se jít právě motivační cestou. Jedním z důležitých kroků, bude v roce 2023 vytvoření edukativní verze Portálu občana, která bude sloužit ke zkoušení a na hraní pro středoškolské studenty, aby to nemusel pan učitel ukazovat třeba na své vlastní schránce. Díky tomu nám bude vyrůstat generace, která už datové schránky bude brát jako samozřejmost. A je to výhodné i pro ně, protože už na středních školách mají mnozí ze studentů 18 let a můžou komunikovat zdarma i se svou školou a škola s nimi. Třeba na vysokých školách je pak běžné, že studenti jezdí v rámci Erasmu studovat do zahraničí, odkud pak se svou školou potřebují něco vyřídit – třeba prodloužení studia. A je pak velmi komplikované a nákladné komunikovat třeba ze Španělska, když potřebují poslat úředně ověřené dokumenty. A je to i na dlouho. Přes datovku to bude rychlé a zdarma.

Datové schránky jsou navíc výhodné pro každého, kdo má nějaké doklady. Stát prostřednictvím datových schránek občany varuje tři měsíce předem, že jim skončí třeba technická na autě, pas, řidičský nebo občanský průkaz.

S jakými mýty o datových schránkách nejčastěji bojujete?

Častý mýtus třeba je, že když si založíte datvoku, nejde už zrušit. U podnikatelů ne, ale fyzické nepodnikající osoby si ji můžou zablokovat. Živnostníci ji můžou zrušit, když skončí živnost. Od příštího roku se datové schránky týkají všech živnostníků – i s pozastavenou živností. Kdo má pozastavenou živnost patnáct let, je mu sedmdesát roků a ví, že podnikat už nebude, pro toho je teď nejlepší okamžik na zrušení živnosti. 

Lidi se taky často bojí, že je to prostě složité…

Osobně myslím, že to není žádné peklo. Je těžší začít, jako s čímkoliv. Když potom budete používat nějakou elektronickou identitu, my jako stát doporučujeme mobilní klíč e-governmentu, bude to ještě jednodušší. Pro přihlášení naskenujete QR kód a jste přihlášení. Těžší je možná to, že si ten mobilní klíč musíte zprovoznit. Ale to je stejné jako v bance. A pořád tady zůstává ta suchá varianta – jméno a heslo.

Máte nějaké praktické rady pro budoucí uživatele? Na co si dát pozor?

Zmínil bych asi tři věci. Používejte mobilní klíč e-governmentu. Je to jednoduché a je to univerzální identifikační nástroj vůči všem úřadům, ke kterým se dá přihlásit. Můžete se přihlásit ke všem městům a krajům, které poskytují digitální služby. Je to rozhodně bezpečnější způsob přihlašování než uživatelské jméno a heslo.

Nezapomeňte a nastavte si notifikaci na e-mail nebo SMS na telefon, abyste nemuseli průběžně chodit do datové schránky a kontrolovat, jestli vám tam něco nepřišlo. Funguje to. Sám jsem uživatelem deset let a nikdy mi nic neuniklo.

Když budete chtít, aby vám datovou schránku někdo obstarával, tak mu rozhodně nedávejte své přístupové údaje, aby tam mohl chodit jako vy, ale zřiďte mu pověřenou osobu. Můžete si zaškrtat, jaké kroky a oprávnění vůči vaší datové schránce může činit, abyste přesně viděli, co tam dělá. Jsme přece jen lidi a každý člověk může někdy selhat – a tady bude jasně historicky zaznamenáno, že třeba určitou datovou zprávu jste ze své datovky neposílali vy, ale ta osoba, kterou jste pověřili.

Dá se na notifikační e-mail stoprocentně spolehnout?

Žádná technologie není stoprocentní. Pokud se někdo bojí, že mu e-mail spadne do spamu, může ve svém schránce nastavit, že notifikačnímu e-mailu z datové schránky důvěřuje. Pak by mu to do nevyžádané pošty nemělo spadnout. Stát se to ale aspoň teoreticky může, proto existuje ještě možnost notifikační SMS.

Jako vzor v digitalizaci často uvádíte Dánsko. V čem je právě v datovkách napřed?

Dánové měli datové schránky později než my, ale udělali jinak jeden velký krok. Dali je povinně všem od 18 let, dnes je mají integrované a stírají se všechny rozdíly mezi komerční a státní elektronickou identitou. To je možná i ten budoucí rozvoj: může se stát, že datová schránka bude součástí vašeho internetového bankovnictví. 

Jana Divinová

Autor článku Jana Divinová

Vystudovala ekonomii a management na Vysoké škole báňské. V redakci NextPage Media působí od podzimu 2021, předtím pracovala v MF Dnes a iDnes.cz. Volný čas tráví nejraději s rodinou a přáteli. Miluje přírodu, cestování a... Další články autora.

Sdílejte článek, než ho smažem

Líbil se vám článek?

-22
AnoNe
Vstoupit do diskuze
V diskuzi je celkem 2 komentářů

A tohle už jste četli?

Změny v práci na dohodu. Zpřísnění vyžene lidi do švarcsystému, varují kritici

1. 2. 2023 | Veronika Hejná | 1 komentář

Změny v práci na dohodu. Zpřísnění vyžene lidi do švarcsystému, varují kritici

Novela zákoníku práce má zlepšit ochranu dohodářů a přiblížit je zaměstnancům s pracovní smlouvou. Podle firem to ale hlavně zvýší papírování a náklady. Lidé by pak častěji pracovali... celý článek

Zdravotní pojištění OSVČ 2023. Minimální zálohy a pravidla

25. 1. 2023 | Jiří Hovorka

Zdravotní pojištění OSVČ 2023. Minimální zálohy a pravidla

Novou výši minimální zálohy musí podnikatelé zaslat na účet zdravotní pojišťovny nejpozději do osmého února.

Recese zatím není, tvrdí ekonom. Firem, co vám nezaplatí, ale bude přibývat

23. 1. 2023 | Radim Zelený

Recese zatím není, tvrdí ekonom. Firem, co vám nezaplatí, ale bude přibývat

Inflace je i v novém roce dvouciferná, ale na hlubokou recesi to podle Adama Bursíka, risk manažera Platební instituce Roger, nevypadá. Přesto by se prý firmy měly připravit na to,... celý článek

Mateřská a rodičovská pro OSVČ. Kdo má nárok a jak se počítá

20. 1. 2023 | Jiří Hovorka

Mateřská a rodičovská pro OSVČ. Kdo má nárok a jak se počítá

Kdy má podnikatelka nárok na mateřskou a jak je to s čerpáním rodičovského příspěvku? Poradíme. Máme i kalkulačky.

Sociální pojištění OSVČ. Nové minimální zálohy a pravidla pro rok 2023

19. 1. 2023 | Jiří Hovorka

Sociální pojištění OSVČ. Nové minimální zálohy a pravidla pro rok 2023

Jak se platí zálohy na důchodové pojištění podnikatelů? Kolik dělá nemocenské pojištění? A co se mění pro rok 2023? Tady je přehled.

Partners Financial Services

Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.