Finanční potíže malé a střední firmy teprve čekají

Veronika Hejná | rubrika: FINMARKET | 13. 12. 2022
I když dopady energetické krize a vyšších úrokových sazeb můžeme vidět už dnes, největší dopad na menší firmy lze teprve očekávat, shodují se CEO a spoluzakladatel Platební instituce Roger Adam Šoukal a partner advokátní kanceláře Havel & Partners Jan Topinka.
Finanční potíže malé a střední firmy teprve čekají
Ilustrační fotka.
Zdroj: Shutterstock

Jaký vliv má stávající situace na trhu související s energetickou krizí a růstem cen zdrojů na malé a střední firmy?

Adam Šoukal: Z dat, která máme k dispozici od datových analytiků společnosti Dun & Bradstreet, vyplývá, že se platební morálka za posledních deset let zlepšovala. V roce 2012 se platilo v průměru osm dní po splatnosti, postupně trend klesal a v letech 2021 a 2022 už firmy platily včas (drobná zpoždění v platbách vyrovnaly faktury uhrazené předčasně). Aktuálně jsme na vrcholu cyklu, ale trend se obrátí. Může se zdát, že pár dní prodlení s platbou nevadí. Když si ale vezmete, že průměrná splatnost faktur je okolo 52 dní a zákazník zaplatí o týden později, potřebujete mít ve firmě o 15 procent vyšší finanční rezervu. A v kombinaci s dvacetiprocentním zdražením téměř všeho, potřebujete najednou o 35 procent provozního kapitálu víc.

Adam Šoukal

Adam Šoukal
Zdroj: Roger

Je spoluzakladatel a CEO Platební instituce Roger. Stará se o strategický vývoj a vedení společnosti. Před založením Rogera pracoval dva roky pro banku Santander, kde měl na starost bankovní akvizice. Adam je velkým zastáncem fintechových řešení a moderních technologií ve spojení s financemi.

Jan Topinka: V covidové době docházelo díky ztíženým možnostem spotřebně utrácet a štědré státní podpoře k akumulaci úspor jak domácností, tak i firem. Nyní se hladina úspor zmenšuje, což akceleruje kvůli drahým energiím a inflaci obecně. U klientů, pro které spravujeme malé pohledávky (například segment telco nebo pojišťovnictví) teď vidíme setrvalý nárůst počtu pohledávek. Od léta se na nás začínají obracet právě malé a střední firmy s žádostí o řešení pohledávek po splatnosti. Podnikatelé by měli vyhledat včasnou pomoc, ať už ve formě vymáhání, nebo factoringu. Rychlost je v tomto segmentu klíčová. Problémy s cashflow je lepší řešit včas komunikací s odběrateli a bankami než propouštět kvalifikované pracovníky nebo omezovat provoz.

Vidíte v této souvislosti změny ve financování menších podniků?

JT: Nárůst pohledávek je prozatím poměrně malý a u bankovních pohledávek ho zatím nepozorujeme, i když k němu nepochybně v příštím roce dojde. Musíme si uvědomit, že Česko má stále v rámci Evropy rekordní jak nízkou míru nezaměstnanosti, tak i podíl nesplacených špatných dluhů, tzv. NPL, a ekonomické děje mají velkou setrvačnost. Stejnou setrvačnost má i přechod k dražším penězům. Je nepochybně složitější si dnes půjčit a úrok bude vyšší než před rokem. Dobíhající úvěry za nízký úrok či různé fixace zejména v hypoteční oblasti zpomalují příchod vyšších sazeb.

Jan Topinka

Jan Topinka
Zdroj: Havel & Partners

Partner advokátní kanceláře Havel & Partners, vede skupinu pro bankovnictví, financování a kapitálové trhy. Věnuje se implementacím regulace na finančním trhu, licenčním řízením u ČNB nebo právním aspektům obchodování s finančními nástroji. Dřív působil jako vedoucí pracovník Komise pro cenné papíry. Je aktivním členem daňové a právní skupiny České venture kapitálové asociace a rozkladové komise ČNB. 

AŠ: Překlenutí ale bude pro firmy v budoucnu obtížné, ne každý může svým zákazníkům zdražit a banky nebudou ochotné navýšit úvěry plošně všem. Peněz tak zůstane v oběhu méně. Už dnes vidíme, že se mění chování firem, loni byla likvidita levná, úroková sazba relativně nízká. Dnes je to jinak, vidíme to na růstu objemů profinancovaných faktur. Firmy jsou také obezřetnější při vytváření finančních rezerv na neočekávané situace.

Zhoršuje se s růstem cen zdrojů platební morálka odběratelů?

AŠ: I velcí hráči si uvědomují, že je nyní likvidita drahá. Občas se snaží břemeno přenést na menší firmy. V Platební instituci Roger každý měsíc profinancujeme faktury zhruba za miliardu a setkáváme se s tím, že odběratelé odmítají uhradit faktury s výmluvou na drobné formální chyby, které ani neexistují. Pro malé firmy je takové jednání likvidační.

Jak je možné takovému dodavateli pomoci, pokud mu zákazník neplatí, i když peníze má?

AŠ: Existuje několik cest, jak takovou situaci řešit. Pokud pohledávku odkoupíme, rozesíláme upomínky a jednáme s odběrateli, zároveň máme pohledávky pojištěné. V případě pojistné události zaplatí peníze pojišťovna. Následně se pohledávky dostávají do vymáhání, kde spolupracujeme právě s advokátní kanceláří Havel & Partners. Takový vedlejší efekt prodeje pohledávky je to, že se platební morálka dotyčných odběratelů postupně zlepšuje.

Lze očekávat, že významnější dopad teprve přijde?

JT: Ano, zdá se, že problémy nás teprve čekají. U retailu stoupá počet pohledávek ve vymáhání a v korporátní sféře se inflace a energetická krize zatím příliš neprojevují. Podle našich informací bankovní dlužníci nereportovali za třetí čtvrtletí 2022 výrazně horší čísla, ale banky očekávají zhoršení v první polovině roku 2023, kdy se projeví celý předchozí rok a zejména „energeticky náročný“ čtvrtý kvartál.

AŠ: Dopad určitě teprve přijde. Pokud se podíváte na počet insolvencí letos v září, bylo jich nejméně za posledních 11 let. Viděli jsme řadu velkých insolvencí (například loni Bohemia Energy), ale to bylo způsobeno tím, že byznys těchto firem nebyl připravený na takovou změnu na energetickém trhu. Měly vysokou expozici na trhu a reakce na rizikové scénáře nebyla zapracovaná do jejich obchodního modelu. Firmy obecně do insolvence vstupují se zpožděním v řádu několika měsíců (uvádí se 18–24 měsíců) poté, co by měly. Nejvýraznější dopad můžeme čekat klidně až za rok.

Jak ovlivní firemní bankroty v budoucnu implementace směrnice o preventivní restrukturalizaci?

JT: Implementace směrnice o preventivní restrukturalizaci se očekává nejdříve v polovině roku 2023, takže v roce 2023 na firemní bankroty nebude mít žádný vliv. Konkrétní podoba implementačního zákona navíc zatím není známa, a tak dopady zatím nelze příliš odhadovat.

Výsledky firem se zhoršují. Jak k takové situaci přistupují faktoringové společnosti v porovnání s bankami?

AŠ: Ta čísla firem ještě nejsou tak špatná. Ještě pořád ve výsledcích vidíme setrvačný vývoj minulých let. Zásadní rozdíl mezi bankovním a faktoringovým financováním je potom ten, že banka se dívá na riziko dodavatele. Nás nezajímají finanční výsledky vaší firmy, ale riziko odběratele.

Co když se do problémů dostane i odběratel?

AŠ: S Dun & Bradstreet jsme vyvinuli bezplatnou službu, která se jmenuje Roger ověření. Na našem rizikovém modelu, který si tahá data z Dun & Bradstreet, vám řekneme, co si o firmě myslíme – zda ji budeme financovat, případně že ji vidíme jako rizikovou a doporučujeme, aby si dodavatel vzal (byť částečnou) zálohu, nepřipouštěl delší splatnost anebo takto rizikové zakázky vůbec nedělal. Podle našeho názoru to přispívá ke kultivaci podnikatelského prostředí v Česku.

Jak má podnikatel postupovat při hrozícím úpadku?

JT: O hrozící úpadek jde tehdy, pokud lze se zřetelem ke všem okolnostem důvodně předpokládat, že dlužník nebude schopen řádně a včas splnit podstatnou část svých peněžitých závazků. Při hrozícím úpadku by se podnikatel měl pokusit o jeho odvrácení, například zavést úsporná opatření, řešit situaci s financujícími bankami, zajistit kapitálové posílení ze strany akcionářů či investorů a podobně. V případě vlastního úpadku má podnikatel povinnost podat na sebe insolvenční návrh.

Existuje nějaké riziko faktoringu v případě, že je na odběratele následně prohlášen úpadek?

JT: Ano, toto riziko existuje. Insolvenční správce může pro neúčinnost napadnout všechny převody až jeden rok nazpět před zahájením insolvenčního řízení, pokud postupitel byl v té době v úpadku, a převod pohledávek byl pro postupitele pohledávek zároveň nevýhodný. V případě faktoringu předpokládám, že pohledávky jsou postupovány za tržní ceny, riziko by tedy nemělo být vysoké. Ovšem pokud by správce převody skutečně napadl, bylo by třeba prokazovat přiměřenost ceny zřejmě znaleckými posudky. Prevencí může být zejména pojištění pohledávek, především v případě bezregresního faktoringu.

Jaký je rozdíl mezi regresním a bezregresním faktoringem a na jakém principu funguje Roger?

AŠ: Regresní faktoring znamená, že v případě, že odběratel nezaplatí, pohledávka se vrací zpět k dodavateli. Tento typ zpravidla poskytují banky. My veškeré riziko přebíráme na sebe. V případě, že je vše dodáno a není zde žádné pochybení ze strany dodavatele, riziko přechází na nás, potažmo na naše investory. To je poté kryto z pojištění, především v rizikových oborech.

Vyskytují se případy podvodného jednání, kdy by dodavatel předkládal k proplacení falešné faktury?

JT: Předkládání falešných faktur je v současnosti oblíbený způsob pro podvodné vylákání peněz. V České republice tak zejména operují mezinárodní skupiny. Pohybují se v anonymním elektronickém prostředí a vytvářejí falešné identity. Používají sofistikované metody zakrytí podvodného jednání. Policie s tímto typem kriminality velmi obtížně bojuje.

Jak takovou situaci řešit a podvodné jednání odhalit?

JT: Typickým znakem podvodné faktury je její zaslání z e-mailu, který se podobá e-mailu obchodního partnera. Pro zajištění platby na jiný účet se užívá ještě předchozí falešná notifikace o změně čísla účtu, případně falešný pokyn od osoby, která se vyskytuje na určité úrovni vedení.

AŠ: Pro tyto účely máme naimplementovanou umělou inteligenci, která umí fakturu rozřezat po vrstvách, podívat se, jak je faktura sestavená a zda je konzistentní s ostatními fakturami téhož odběratele. Máme i nástroje, kde jsme s řadou odběratelů propojeni přes elektronickou výměnu dat. Pro odběratele to znamená kvalitnější a spolehlivější dodavatelský řetězec, silnějšího dodavatele.

Jak funguje spojení Platební instituce Roger s Komerční bankou?

AŠ: Spojení s Komerčkou nám pomáhá s likviditou. Bankovní linky nám financují část platformy, Komerční banka nám poskytuje reference u svých klientů a zároveň ve spolupráci s nadnárodními firmami velmi dobře působí globální brand Société Générale.

Financuje Roger i zahraniční pohledávky? A jak řešíte kurzové rizko?

AŠ: Máme řadu zahraničních dodavatelů i odběratelů, působíme hlavně na Slovensku, tam má řada našich partnerů pobočky. Působíme také v Polsku, máme Roger Adria se sídlem ve Rijece a replikujeme zde to, co se nám podařilo v České republice. Zahraniční expanze nám nejde tak rychle, jak bychom si představovali, jde o velmi regulovaný byznys. Standardně financujeme pohledávku vždy v té samé měně, jako je faktura. Zároveň máme k dispozici multicurrency linky. Polské zloté nebo chorvatské kuny financujeme z bankovních linek, české koruny a eura inzerujeme na naší platformě a prodáváme investorům. Chorvatsko už na počátku příštího roku zavádí euro.

Lze říct, která odvětví postihne krize nejvíce?

AŠ: Už teď vidíme problém ve stavebnictví, řada staveb, zejména rezidenčních, je zastavená. Lze tak očekávat velkou korekci na trhu nemovitostí. Další problémy můžeme čekat v energeticky náročných odvětvích, která mají nízkou marži.

JT: Energeticky náročná odvětví, jako jsou oceláři, chemici, cementáři, cihláři, papírníci, skláři a stavební podnikatelé pociťují největší dopad. V praxi vidíme značné rozdíly dané tím, které firmy mají zafixované ceny energií jen do 31. prosince letošního roku a které mají fixaci delší. Záleží také na výši případné státní podpory či zavedení cenové regulace energie i pro velkoodběratele.

FINMARKET je rubrika zasvěcená obsahu, který připravujeme ve spolupráci s obchodními partnery na míru společnostem, které chtějí seznámit čtenáře se svými produkty nebo službami.

Veronika Hejná

 Další články autora.

Sdílejte článek, než ho smažem

Líbil se vám článek?

+4
AnoNe
Vstoupit do diskuze
V diskuzi je celkem 0 komentářů

A tohle už jste četli?

Změny v práci na dohodu. Zpřísnění vyžene lidi do švarcsystému, varují kritici

1. 2. 2023 | Veronika Hejná | 1 komentář

Změny v práci na dohodu. Zpřísnění vyžene lidi do švarcsystému, varují kritici

Novela zákoníku práce má zlepšit ochranu dohodářů a přiblížit je zaměstnancům s pracovní smlouvou. Podle firem to ale hlavně zvýší papírování a náklady. Lidé by pak častěji pracovali... celý článek

Zdravotní pojištění OSVČ 2023. Minimální zálohy a pravidla

25. 1. 2023 | Jiří Hovorka

Zdravotní pojištění OSVČ 2023. Minimální zálohy a pravidla

Novou výši minimální zálohy musí podnikatelé zaslat na účet zdravotní pojišťovny nejpozději do osmého února.

Recese zatím není, tvrdí ekonom. Firem, co vám nezaplatí, ale bude přibývat

23. 1. 2023 | Radim Zelený

Recese zatím není, tvrdí ekonom. Firem, co vám nezaplatí, ale bude přibývat

Inflace je i v novém roce dvouciferná, ale na hlubokou recesi to podle Adama Bursíka, risk manažera Platební instituce Roger, nevypadá. Přesto by se prý firmy měly připravit na to,... celý článek

Mateřská a rodičovská pro OSVČ. Kdo má nárok a jak se počítá

20. 1. 2023 | Jiří Hovorka

Mateřská a rodičovská pro OSVČ. Kdo má nárok a jak se počítá

Kdy má podnikatelka nárok na mateřskou a jak je to s čerpáním rodičovského příspěvku? Poradíme. Máme i kalkulačky.

Sociální pojištění OSVČ. Nové minimální zálohy a pravidla pro rok 2023

19. 1. 2023 | Jiří Hovorka

Sociální pojištění OSVČ. Nové minimální zálohy a pravidla pro rok 2023

Jak se platí zálohy na důchodové pojištění podnikatelů? Kolik dělá nemocenské pojištění? A co se mění pro rok 2023? Tady je přehled.

Partners Financial Services

Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.