Datové schránky nakonec nebudou od roku 2023 povinné pro každého, kdo se státem komunikuje elektronicky. Schválili to poslanci na návrh ministerstva vnitra, změnu pak potvrdili i senátoři a na konci prosince vyšla ve Sbírce zákonů.
Bez této novely by stát začal automaticky zřizovat datové schránky i nepodnikajícím občanům, kteří by po Novém roce v komunikaci s ním použili některou z forem elektronické identity, včetně identity bankovní. Kterýkoli občan si ale samozřejmě dál může datovou schránku nechat zřídit dobrovolně, pokud o ni stojí.
Datovky se od roku 2023 budou zřizovat všem živnostníkům a dalším podnikatelům (OSVČ). A také těm právnickým osobám, které je dosud nemusely mít – jde o nadace, spolky nebo společenství vlastníků jednotek. Datovou schránku jim stát přidělí v odbobí od ledna do března.
Příliš ambiciózní
Podle zákona před novelizací by datovku dostal každý, kdo třeba podá daňové přiznání nebo požádá o sociální dávku prostřednictvím bankovní identity, eObčanky s čipem, služby Moje ID, mobilního klíče eGovernmentu, I.CA s čipovou kartou nebo údajů NIA ID. Pokud by pak v komunikaci se státem nechtěl datovou schránku používat, musel by ji deaktivovat.
Tenhle plán se ale teď ministerstvu vnitra – které přitom je i autorem zákona, podle kterého se datovky mají povinně zavádět – „jeví být ve světle aktuální společenskoekonomické situace příliš ambiciózní“. V důvodové zprávě k předkládané novele píše úřad, že by automatické zřizování schránek (a jejich případné deaktivování) mohlo pro některé lidi být příliš zatěžující. A že někteří lidé nemusí být připraveni na užívání datovek a s ním spojené právní důsledky.
Zásadní právní nástraha je fikce doručení. Tedy ten princip, že dokument, který dojde do datové schránky, se po deseti dnech pokládá za doručený. Bez ohledu na to, jestli ho vlastník schránky opravdu četl.
„Chceme běžné občany přesvědčovat, že mít datovku se vyplatí, nechceme jim ale cokoli nutit. Rozhodně je nechceme zatěžovat novými povinnostmi teď, když mají s ohledem na krize v Evropě jiné starosti,“ říká ministr vnitra Vít Rakušan.
A co senioři ze spolků a společenství jednotek?
Podobnou argumentaci použil v připomínkách k návrhu zákona také ombudsman, který si přál zmírnění zákona i pro právnické osoby. Vyzbrojen statistikami o počítačové gramotnosti seniorů upozorňoval na to, že řada právnických osob – typicky právě spolky, nadace nebo společenstva vlastníků v bytových domech – mají jako funkcionáře starší lidi, kteří můžou s používáním datovky mít problém. Případně nebudou kvůli nutnosti využívat datovou schránku funkci vykonávat. Jmenované organizace by se tím podle veřejného ochránce práv mohly dostat do potíží, protože nikdo jiný nehonorovanou nebo špatně honorovanou práci dělat nechce.
Obdobnou přípomínku vznesla i Družstevní asociace České republiky. Zatímco ombudsman navrhoval roční odklad povinných schránek pro právnické osoby (většina už je má, výjimku mají právě spolky a podobně), asociace navrhovala povinnost pro ně úplně zrušit nebo aspoň umožnit zřízenou schránku deaktivovat.
K těmto připomínkám vláda nepřihlédla, stejně jako k připomínce ministerstva dopravy, které naopak vyjádřilo názor, že zavádění datových schránek je žádoucí a zákon se měnit nemusí.
Gabriel Pleska
Redaktor a editor. Kromě webu Peníze.cz píše taky pro Finmag. A někdy i jinam. Pár fejetonů napsal třeba pro projekt Česko-slovenské slovo týdne/týždňa. Další články autora.
Sdílejte článek, než ho smažem