Peníze místo stravenek. Už máte paušál? A přestali jste jíst?

Jana Divinová | rubrika: Co se děje | 6. 12. 2021 | 30 komentářů
Od začátku letošního roku mohou firmy poskytovat zaměstnancům kromě stravenek nebo vlastních jídelen také daňově zvýhodněný příspěvek přímo v penězích – takzvaný stravenkový paušál. Jaký je o něj zájem a jak ho hodnotí zaměstnavatelé, restaurace nebo ministryně financí?
Peníze místo stravenek. Už máte paušál? A přestali jste jíst?

Zdroj: Shutterstock

Měli jsme pravdu. Stravenkový paušál splnil účel. Na oblíbený benefit teď dosáhnou i zaměstnanci, kteří předtím neměli stravenky. Restauracím zůstává víc peněz a mají méně starostí. A ani ti zaměstnanci, kteří místo stravenek nově dostávají paušál, samozřejmě nepřestali obědvat. Říkají jeho zastánci.

Měli jsme pravdu. Stravenkový paušál nesplnil účel. Na benefit dosáhne jen málo z těch zaměstnanců, kteří ho dříve neměli. Do restaurací chodí méně lidí, odliv hrozí i kantýnám. Když zaměstnanci dostanou peníze místo stravenek, utratí je za něco jiného. Říkají kritici paušálu.

Dva velké průzkumy v letošním roce přinesly různé výsledky. Odlišně se k paušálu postavily také státní podniky. Přesná čísla o tom, kolik zaměstnavatelů novinku využilo a jaký to má dopad, ale neexistují.

Vyplnil mezeru na trhu

Podle jarní ankety Hospodářské komory, které se zúčastnilo víc jak 600 zaměstnavatelů napříč obory a regiony, nabídlo stravenkový paušál 38 % zaměstnavatelů – tedy přibližně stejně jako těch, kteří jako benefit poskytují závodní stravování. 

Stravenkový paušál zavedly spíše ty podniky, které z různých důvodů nemohly zaměstnancům poskytovat papírové stravenky nebo závodní jídelnu. „Zatímco závodní stravování nabízejí větší či velké podniky a spíše v průmyslu, stravenkový paušál začaly využívat nejčastěji mikro a malé firmy podnikající ve službách zákaznicky orientovaných na jiné podniky,“ upřesnil šéf Hospodářské komory Vladimír Dlouhý. Černé scénáře, že by stravenkový paušál zcela vytlačil stravenky, se podle něj nenaplnily.

Zhruba čtvrtina účastníků jarní ankety, především pak velkých podniků, poskytuje zaměstnancům stravenky. Jejich rozšíření přitom roste s velikostí firmy, častěji je poskytují firmy ve službách. „Z dat od firem je ale patrné, že obecně dochází k odklonu od poskytování stravenek ve firmách ve prospěch paušálu,“ komentoval to Pavel Březina, šéf Asociace českého tradičního obchodu.

Desetina z těch podniků, které tento druh benefitu do letošního června nezavedly, tehdy uvedla, že se chystá paušál zavést v následujících měsících. Další téměř desetina zatím neměla dostatek informací. Proč ostatní společnosti paušál nezavedly? Podle průzkumu to buď odmítli odboráři nebo zaměstnanci, případně se firmy bály, že zaměstnanci nepoužijí peníze na nákup jídla. Především velké firmy pak uvedly, že jsou s dříve zavedenými daňovými úlevami na stravování spokojené.

Zdroj: Shutterstock

Anketa

Jak to máte vy?

Končící ministryně financí Alena Schillerová, která paušál prosadila, je s jeho rozšířením spokojená. Připomíná, že na příspěvek na stravování předtím nedosáhla skoro čtvrtina zaměstnanců, tedy zhruba milion lidí. To, že pak paušál podle průzkumu zavedly hlavně malé firmy, je podle Schillerové důležitý poznatek.

„Právě malé firmy si na rozdíl od velkých průmyslových podniků nemohou dovolit závodní jídelny. A na stravenkách jim vadila přílišná administrativní náročnost, doba čekání na jejich proplacení a hlavně výše provizí stravenkářských firem, které své zisky formou dividend mohutně odlévaly mateřským firmám do zahraničí,“ shrnuje Schillerová hlavní argumenty, kvůli nimž paušál prosazovala. Stravenky označovala za paralelní měnu. „Stravenka, která propadne, se celá stává čistým příjmem takového stravenkáře,“ zdůrazňovala.

„Stejně jako si dnes zaměstnavatel může zvolit nejlépe vyhovující příspěvek na stravování, je také svobodnou volbou každého zaměstnance, kde a za co tento příspěvek utratí. Jsme přesvědčeni, že jakákoliv dodatečná regulace účelovosti příspěvků na stravování by byla neospravedlnitelným zásahem do individuálních svobod. Tím spíše, že jídlo je natolik základní lidskou potřebou, kterou lidé nebudou a přirozeně ani nemohou nahrazovat jinou spotřebou či uspořením peněz do budoucna. Koneckonců, poukázky na oděvy také nedostáváme a nazí přitom nechodíme," vysvětluje Schillerová.

U stravenek zůstala i pošta

Jakou radost by Schillerová měla ze státních podniků? Jdou příkladem? Jak které.

Lesy ČR už od března nahradily stravenky právě paušálem. „Hlavními důvody ke změně byly snížení administrativní zátěže, vyřešení problémů zaměstnanců, kterým se nedařilo stravenky uplatnit na venkově a v příhraničních oblastech, i problémy s omezenou dobou platnosti stravenek,“ upřesňuje mluvčí Eva Jouklová.

České dráhy zavedly paušál pro část administrativních zaměstnanců. „Cílem bylo především snížení administrativní zátěže související s distribucí stravenek,“ říká bez bližších podrobností mluvčí Vanda Rajnochová.

Státní Letiště Praha zůstalo u vlastního stravování. „Upřednostňujeme, aby se zaměstnanci najedli kvalitního jídla v našich jídelnách a restauracích za zvýhodněnou či dotovanou cenu. Pouze tam, kde to není možné, dáváme stravenky – ale to je úplné minimum. Jde o pracoviště, která nelze opustit, nebo jsou příliš vzdálená od jídelen a restaurací, případně noční provoz,“ upřesňuje Klára Divíšková z tiskového oddělení.

Radši jinam?

Zdroj: Shutterstock

Sháníte práci? Zkuste se rozhlédnout u nás. Nabídky práce ze všech úřadů práce a předních pracovních portálů na jednom místě!

Nabídky práce na Peníze.cz

Zajímavý je příběh kolem státní České pošty. Ta na začátku loňského roku avizovala přípravu vlastních stravenek, vzorem měla být značka Naše stravenka řetězců Lidl a Kaufland. Pošta chtěla nabízet stravenky nejen pro svých 27 tisíc pracovníků, ale i dalším zaměstnavatelům, a to bez provize z jejich strany. Schillerová to tehdy přivítala jako vítané rozšíření konkurence, přestože už bylo téměř jisté, že vládní koalice brzy prosadí stravenkový paušál.

Česká pošta nakonec v tichosti z příprav vlastního systému vycouvala. „Byla to jedna z příležitosti. V té době se vedla rada debat ohledně budoucnosti stravenek, stejně tak se vedly různé debaty na České poště,“ říká teď mluvčí Matyáš Vitík. Přešla tedy pošta aspoň na nový paušál, aby se vyhnula kritizovaným provizím? Kdepak. „Česká pošta zůstala u klasických stravenek, které jsou pro ni výhodnější než stravenkový paušál. Většina našich zaměstnanců preferuje digitální formu stravenek,“ odpovídá mluvčí bez bližších podrobností.

Jiný pohled: Paušál nesplnil účel

Mnohem méně příznivě pro paušál vyznívá průzkum, který pro Unii zaměstnavatelských svazů udělala agentura Ipsos letos v srpnu a září na reprezentativním vzorku 840 zaměstnanců. Paušál má podle něj 13,9 procenta zaměstnanců – v přepočtu 550 tisíc lidí. Z toho většina – přes 450 tisíc – dříve dostávala stravenky.

Průzkum ukázal, že pouze osm procent zaměstnanců, kteří dnes dostávají paušál, nemělo před jeho zavedením jiný stravovací benefit. „Nepodařilo se tak naplnit primární účel paušálu, kterým bylo rozšířit stravovací benefity mezi více zaměstnanců,“ komentuje to ředitel unie Vít Jásek.

„Mezi 550 tisíci lidmi, kteří paušál dostávají, je jedna desetina těch, kteří dříve navštěvovali závodní jídelny,“ podotýká Jásek. Kantýnám podle něj hrozí, že se neuživí a budou muset zavřít i těm zákazníkům, kteří by do nich chtěli dál chodit.

Lidé, kteří mají stravenky, chodí podle průzkumu na oběd do restaurací dvakrát častěji než zaměstnanci, kteří místo nich mají nezdaněnou hotovost v podobě paušálu. Pravidelně na oběd do restaurací chodí 53 procent majitelů stravenek, ale jen 29 procent lidí s paušálem.

V porovnání s předcovidovou érou omezilo návštěvy restaurací 27 procent lidí. Nejčastěji to nahrazují obědem donášeným z domova, ukázal průzkum.

Stravenkové firmy během posledního roku výrazně rozšířily možnosti, jak se dá jejich stravenkami platit – i když samozřejmě dál jde jenom o potraviny. Po letech se dohodly se zbývajícími velkými řetězci na trhu – Lidlem, Kauflandem a Globusem. Zaměstnanci tak dostali další alternativy, jak utratit stravenky i mimo restaurace. Řetězce a stravenkové firmy to vysvětlovaly hlavně snahou vyjít lidem vstříc, když je kvůli koronavirovým omezením nemohly využít jinde.

Přesná čísla, jak zavedení paušálu dopadlo na jejich byznys, stravenkové firmy nezveřejnily. Připouštějí jistý odliv zákazníků, avšak ne výrazný.

Paušál využily zejména menší firmy, říká společnost Sodexo, která u drobných firem zaznamenala úbytek v řádu procent. „Ty větší zůstaly u stravenek a zejména u stravenkových karet,“ říká mluvčí Tereza Knířová. Podle ní jsou stravenky výhodnější, účelově vázané, a hlavně je zaměstnanci trvale vnímají jako benefit. „Stravenkový paušál po čase splyne s výplatou a zaměstnanci na něj zapomenou," dodává Knířová.

Také společnost Edenred hlásí určitý odliv především menších firem, které zavedly paušál. „Větší zaměstnavatelé si uvědomují, že jejich prioritou je mít spokojené zaměstnance, kteří se řádně stravují, což má samozřejmě pozitivní dopad na produktivitu práce,” zdůrazňuje obchodní ředitel Petr Šorna. Dodává, že už zaznamenali i první případy, kde se firmy ke stravenkám vracejí, často k digitální verzi.

Takzvané stravenkové karty jsou pružnější než papírové stravenky – například lze s nimi platit přesné částky bez problémů s vracením hotovosti, odpadají také administrativní komplikace.

Jak to vidí restaurace

Na provize a administrativu kolem stravenek si stěžovali nejen zaměstnavatelé, ale i provozovatelé restaurací. Na hodnocení dopadů paušálu se teď neshodnou. A je to těžké i proto, že paušál odstartoval v době koronavirových omezení.

„Stravenky jsme dlouhodobě považovali za zbytečný a hodnotu odsávající prvek. Navíc administrativně i bezpečnostně náročný. I přes obavy některých kolegů z oboru jsme nezaznamenali žádný výrazný úbytek zákazníků,“ říká Jiří Panuška, jednatel sítě restaurací Red Castle Hospitality Group.

„Ekonomicky a také časově nejcitlivější část stravenkových zákazníků totiž byla nahrazena ve špičkových obědových časech většinou movitějšími zákazníky, kteří navíc mají více času si oběd vychutnat. Nicméně mezi stálými zákazníky byly ztráty spíše výjimečné. A díky tomu, že nemusíme odvádět stravenkový poplatek, můžeme více prostředků investovat do kvality našeho týmu a restaurace jako takové,“ hodnotí Panuška téměř rok se stravenkovým paušálem.

Pozitivně hodnotí novinku i Asociace hotelů a restaurací. „Z našeho pohledu je systém finančního příspěvku nejlepší cestou jak pro zaměstnance, tak zaměstnavatele, ale v konečné fázi i pro restaurace. Zaměstnanci nemusí přemýšlet například na cestách, kde mohou stravenku uplatnit. A provozovatel restaurace nemusí odvádět někdy až 7% provizí firmám, které stravenky tisknou. Odpadává i poměrně náročná administrativa, spojená s následným proplácením stravenek,“ připomíná šéf asociace Václav Stárek.

Jinak to vidí Aleš Drobil, majitel restaurace Originál Formanka na pražském Smíchově. „Naše tržby letos negativně ovlivnil jak covid, tak stravenkový paušál. Kdyby nám vláda chtěla pomoct, tak paušál zruší a zařídí, že stravenky budou platit jen v restauracích,“ říká.

Jana Divinová

Autor článku Jana Divinová

Vystudovala ekonomii a management na Vysoké škole báňské. V redakci NextPage Media působí od podzimu 2021, předtím pracovala v MF Dnes a iDnes.cz. Volný čas tráví nejraději s rodinou a přáteli. Miluje přírodu, cestování a... Další články autora.

Srovnávat se vyplatí

Srovnávat se vyplatí

Kalkulátor.cz je srovnávač, který lidem šetří peníze ve světě energií, pojištění a financí. My počítáme, vy šetříte.

Sdílejte článek, než ho smažem

Líbil se vám článek?

+13
AnoNe
Vstoupit do diskuze
V diskuzi je celkem 30 komentářů

Diskuze

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

6. 12. 2021 8:46, L.

Hlavním účelem zavedení paušálu nebylo dostat víc lidí do restaurací, ale omezit tunel ze státního rozpočtu do stravenkových firem.


A co se týče jeho (relativně) malé rozšířenosti, tak jednak stravenkové firmy v reakci na něj uvolnily své drakonické podmínky a jednak je to dané setrvačností - bylo by zajímavé vidět vývoj stravenky vs. paušál po měsících. Tomu odpovídá i že ho zatím využívají spíše menší firmy, které na změněné podmínky reagují rychleji.

+40
+-
Reagovat na příspěvek

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

6. 12. 2021 13:52, Tomáš Marný

@ Pavel: Myslíš ta inteligentní opatření, podle kterých doklad o očkování = doklad o bezinfekčnosti? Gott sei Dank, že alespoň část hospodských má rozum a tento výplod imbecilů nekontroluje.

Zobrazit celé vlákno

-17
+-
Reagovat na příspěvek
Vstoupit do diskuze
V diskuzi je celkem (30 komentářů) příspěvků.
Daňové přiznání online

A tohle už jste četli?

Změny v daňovém přiznání. Na co si dát letos pozor?

26. 2. 2024 | Petr Kučera

Změny v daňovém přiznání. Na co si dát letos pozor?

Které novinky se týkají už příjmů za rok 2023 a které se naplno projeví až za rok? Jedinou zásadnější změnou v aktuálním daňovém přiznání je zvýšení limitu, od něhož vzniká povinnost... celý článek

Pracovní dohody zase jinak. Ve hře jsou limity a rezervace

23. 2. 2024 | Kateřina Hovorková | 1 komentář

Pracovní dohody zase jinak. Ve hře jsou limity a rezervace

Od července mají platit nová pravidla u dohod o provedení práce. Počítají se zavedením dvou limitů, nad které se bude odvádět pojistné. Kvůli kritice z řad odborníků a zaměstnavatelů... celý článek

Pracující důchodci dostanou vyšší mzdu. Jurečka chystá novinku

21. 2. 2024 | Kateřina Hovorková | 1 komentář

Pracující důchodci dostanou vyšší mzdu. Jurečka chystá novinku

Ministerstvo práce a sociálních věcí chce více pracujících důchodců, zvýší proto jejich finanční motivaci. Do návrhu důchodové reformy přidá slevu na sociální pojištění, která bude... celý článek

Daňové slevy. Tohle všechno vám může ušetřit peníze

19. 2. 2024 | Petr Kučera

Daňové slevy. Tohle všechno vám může ušetřit peníze

Jaké slevy můžete využít v daňovém přiznání za rok 2023? Kolik dělá základní sleva na poplatníka nebo na dítě? Tady je aktuální návod.

Největší smolař vládního balíčku. A kdo na něm naopak vydělá

18. 2. 2024 | Vít Hradil | 5 komentářů

Největší smolař vládního balíčku. A kdo na něm naopak vydělá

Ekonom Vít Hradil ze společnosti Cyrrus ukazuje dopady konsolidačního balíčku na pana Smutného a paní Šťastnou. Extrémní smolaři mohou letos přijít až o 93 tisíc korun, naopak šťastlivci... celý článek

Partners Financial Services