Musíte být v pohotovosti i při pracovní přestávce? Máte nárok na odměnu

Zdeněk Bauer | rubrika: Co se děje | 28. 10. 2021 | 3 komentáře
Čerstvá rozhodnutí českého Ústavního soudu a Soudního dvora EU dávají naději mnoha zaměstnancům, jejichž pracovní přestávky nebo „volno“ ve skutečnosti neznamenají odpočinek. Když podle pokynů zaměstnavatele zůstávají v pohotovosti, musí se to počítat do pracovní doby.
Musíte být v pohotovosti i při pracovní přestávce? Máte nárok na odměnu

Zdroj: Shutterstock

Zaměstnancům náleží odměna i za dobu, kdy jsou během obědové přestávky připraveni okamžitě začít pracovat.

„Neplacenou dobou odpočinku může být pouze taková doba, se kterou může zaměstnanec nakládat dle své volné úvahy, tedy věnovat se oddechu a nebýt během ní zaměstnavateli k dispozici,“ zdůraznil v čerstvém rozhodnutí Ústavní soud.

V konkrétním sporu šlo o případ hasiče z ostravského letiště, který se soudí o peníze za přestávky. Podobná rozhodnutí opakovaně vydává i Soudní dvůr Evropské unie, v září se týkalo jiného hasiče z Česka. Verdikty jsou důležité také pro další pracovníky, kteří musí zůstat v pohotovosti během volna – například ve zdravotnictví. 

Ostravský hasič musel být i během „přestávky na jídlo a oddech“ neustále připraven k akci a v případě požáru zasáhnout nejpozději do tří minut i na nejvzdálenějším místě letiště. Přestávky se mu přitom nepočítaly do pracovní doby a nedostával za ně mzdu (plat).

S nárokem na jejich proplacení nejdřív uspěl u Krajského soudu v Ostravě. Ten konstatoval, že podle zákoníku práce jde o odpracovanou dobu, pokud zaměstnanec musí jíst bez přerušení provozu nebo práce. Nejvyšší soud však poté vyhověl odvolání zaměstnavatele a nárok na odměnu hasiči nepřiznal s odkazem na to, že během takové přestávky v praxi nakonec nikdy nebyl povolán k výkonu práce.

Práce, nebo odpočinek. Nic mezi tím

Hasiče se teď zastal Ústavní soud. „Měl-li povinnost být připraven zasáhnout nejpozději do tří minut, a to i během plánované přestávky na jídlo a oddech, pak vykonával práci, která ze své povahy (být ve střehu, být připraven) nemohla být přerušena,“ zdůraznil.

Podle ústavních soudců nezáleží na tom, jestli během takových přestávek byl skutečně zásah potřeba. Doba, po kterou je zaměstnanec připraven zasáhnout, je pracovní dobou bez ohledu na to, že k zásahu nakonec nedojde. Zaměstnanci náleží odměna za pouhou připravenost zasáhnout. „To samozřejmě nevylučuje, že doba pohotovosti, která je součástí pracovní doby, může být odměňována podle jiných zásad než doba běžného výkonu práce,“ poznamenali soudci.

„Neplacenou dobou odpočinku může být naopak pouze taková doba, se kterou může zaměstnanec nakládat dle své volné úvahy, tedy věnovat se oddechu a nebýt během této doby zaměstnavateli k dispozici,“ připomíná Ústavní soud. Odkazuje i na unijní právo, podle něhož může být posuzovaný čas pracovní dobou, nebo dobou odpočinku – třetí možnost nepřipouští.

Pracovní dobou se podle unijní směrnice rozumí jakákoli doba, během níž pracovník pracuje, je k dispozici zaměstnavateli a vykonává svou činnost nebo povinnosti v souladu s vnitrostátními právními předpisy nebo zvyklostmi. Doba odpočinku je pak definována jako ta, která není pracovní dobou.

Evropský soud to vidí stejně

Ústavní soudci připomněli i předchozí rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie. Do pracovní doby podle nich spadají i všechny doby pracovní pohotovosti, během nichž jsou zaměstnanci uložena omezení, která významně ovlivňují jeho možnost volně nakládat se svým časem a věnovat se vlastním zájmům.

Radši jinam?

Zdroj: Shutterstock

Sháníte práci? Zkuste se rozhlédnout u nás. Nabídky práce ze všech úřadů práce a předních pracovních portálů na jednom místě!

Nabídky práce na Peníze.cz

Jeden z nejnovějších případů se týkal jiného hasiče z Česka – zaměstnance Dopravního podniku hlavního města Prahy. V době, kdy čerpal přestávky, měl u sebe vysílačku, na sobě uniformu a v případě potřeby musel okamžitě (do dvou minut) vyjet k zásahu.

Samotná skutečnost, že takový zásah je potřeba pouze zřídka, nemůže podle Soudního dvora EU vést k tomu, že by tato doba byla považována za „dobu odpočinku“, pokud je lhůta na návrat k profesním činnostem tak krátká, že pracovníka velmi významně omezuje v možnosti nakládat během těchto dob volně se svým časem. Nemůže být považována za odpočinek i proto, že nepředvídatelnost možných přerušení přestávky může pracovníka stavět do „stavu trvalé ostražitosti“.

„Rozhodnutí shrnuje dosavadní rozhodovací praxi Soudního dvora EU za posledních zhruba 20 let, kdy rozhodoval stejně například ve prospěch německých a francouzských příslušníků ozbrojených sborů. České soudy teď totiž budou muset ve stejných případech rozhodovat stejně, čímž se mění situace pro statisíce lidí,“ říká advokát Pavel Široký z AK Široký Zrzavecký, která zastupuje řadu zaměstnanců ve sporech o špatně započtenou odpracovanou dobu. „U přestávek jde přitom v některých případech až o 15 hodin měsíčně, což je za rok skoro měsíc práce, která zůstává neproplacená,“ upřesňuje.

I pohotovost mimo pracoviště může být práce

Už letos v březnu Soudní dvůr EU rozhodl, že do odpracované doby se počítá i čas, který zaměstnanec stráví v pohotovosti, tedy například i během takzvaného dosahu. Klíčové pro posuzování odpracované doby je, zda může v dané situaci pracovník volně nakládat se svým časem, nebo ho pracovní pohotovost omezuje, i když je mimo pracoviště nebo dokonce doma.

Přestávka?

Zdroj: Shutterstock
  • Zaměstnavatel je povinen poskytnout zaměstnanci nejdéle po šesti hodinách nepřetržité práce přestávku v práci na jídlo a oddech v trvání nejméně 30 minut.
  • Jde-li o práce, které nemohou být přerušeny, musí být zaměstnanci i bez přerušení provozu nebo práce zajištěna přiměřená doba na oddech a jídlo; tato doba se však – na rozdíl od přestávky v práci – započítává do pracovní doby.

§ 88 zákoníku práce

Německý hasič musel vedle běžné služby držet pravidelně pracovní pohotovosti v režimu „na zavolání“. Tu mohl trávit doma, ale musel být dosažitelný na telefonu či vysílačce a v případě závažnějšího poplachu se ve lhůtě 20 minut dostavit na hranici města se zásahovým oblekem a služebním vozidlem, které měl k dispozici.

Další případ se týkal slovinského technika, který pracoval ve vysílacích střediscích na vrcholu hory. Podle soudu pro něj byla pracovní dobou i ta, během níž musel být přítomen v místě určeném zaměstnavatelem a být tam k dispozici. I kdyby jeho zásah nebyl potřeba, pracovník musel zůstávat vzdálený od svého rodinného a sociálního prostředí a měl jen velmi malý prostor pro nakládání s časem takové pohotovosti.

Soudní dvůr EU zdůraznil, že doba pracovní pohotovosti musí být automaticky kvalifikována jako pracovní doba, pokud má zaměstnanec povinnost během ní zůstat na pracovišti, které je odlišné od jeho bydliště, a být tam k dispozici zaměstnavateli.

Složitější to je v situaci, kdy pracovník může trávit pohotovost doma. „O pracovní dobu jde v případě, že omezení uložená pracovníkovi objektivně a velmi významně ovlivňují jeho možnost volně nakládat s časem, během něhož jeho profesní služby nejsou vyžadovány, a věnovat se vlastním zájmům,“ uvedl soud. Jestliže taková omezení neexistují, o pracovní dobu zřejmě nepůjde.

Celkové posouzení všech okolností je podle Soudního dvora EU na vnitrostátních soudech. „Je nezbytné zohlednit přiměřenost lhůty, kterou má pracovník k dispozici k tomu, aby se vrátil k profesním činnostem od okamžiku, kdy jej zaměstnavatel požádá, aby přistoupil k výkonu práce, což zpravidla vyžaduje, aby se dostavil na pracoviště,“ konstatoval Soudní dvůr EU.

Binokulár. Zlobil. Zdroj: Shutterstock.com
Zdroj: Shutterstock

Už nás sledujete? 

Přidejte si Peníze.cz na Facebook nebo Twitter a dozvíte se včas další aktuality a praktické rady! 

Líbil se vám článek?

+19
AnoNe
Vstoupit do diskuze
V diskuzi je celkem 3 komentářů

Hledáte nové bydlení?

Berzrealitky

Vyzkoušejte náš katalog nemovitostí, při jehož tvorbě jsme se spojili s předním českým portálem Bezrealitky.

A tohle už jste četli?

Při karanténě dostanete víc. Vyšší nemocenská prošla

1. 12. 2021 | Petr Kučera | 22 komentářů

Při karanténě dostanete víc. Vyšší nemocenská prošla

Nebojte se zůstat v karanténě nebo izolaci, už nepřijdete o tolik peněz. Poslanci oživují mimořádný příspěvek k náhradě mzdy.

Ošetřovné stoupne a dosáhne na něj víc lidí. Schváleno

1. 12. 2021 | Petr Kučera | 3 komentáře

Ošetřovné stoupne a dosáhne na něj víc lidí. Schváleno

Poslanci obnovili takzvané krizové ošetřovné. Na zpětný doplatek se mohou těšit i zaměstnanci, kteří čerpali ošetřovné v listopadu.

Berete míň než kolega v Praze? Máte dostat stejně, řekl soud

22. 11. 2021 | Zdeněk Bauer | 17 komentářů

Berete míň než kolega v Praze? Máte dostat stejně, řekl soud

Tuzemským firmám hrozí vlna žalob zaměstnanců, kteří berou za stejnou práci méně než jejich kolegové v lépe placených regionech Česka. Absurdní pravidlo můžou zmírnit jenom politici. celý článek

Ošetřovné stoupne, podmínky se zmírní. Jako na jaře

19. 11. 2021 | Petr Kučera | 7 komentářů

Ošetřovné stoupne, podmínky se zmírní. Jako na jaře

Pozor: Aktuální informace po schválení poslanci najdete v novém článku!

Při karanténě dostanete víc. Vyšší nemocenská prošla

19. 11. 2021 | Petr Kučera | 15 komentářů

Při karanténě dostanete víc. Vyšší nemocenská prošla

Pozor: Aktuální informace po schválení poslanci najdete v novém článku!

Partners Financial Services
Nadílka

Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.