Dovolenou vám spočítají jinak. Změny v zákoníku práce

Dovolená se od letošního roku počítá spravedlivějším způsobem. Ne, neprodlouží vám ji na dvojnásobek, přestože pracujete o hodně líp než kolegové. A jestli máte klasickou pracovní dobu, tedy pravidelně osm hodin denně, tak změnu v praxi ani nepoznáte.

Novinka se týká hlavně zaměstnanců s nepravidelnou pracovní dobou, jejichž pracovní den není pokaždé stejně dlouhý. Typicky ve směnném provozu, kdy se střídají kratší a delší dny nebo týdny. Jde o dělníky v továrně, řidiče v hromadné dopravě, ale třeba i některé administrativní pracovníky a další.

Nárok na dovolenou se od roku 2021 nově určuje podle odpracovaných hodin místo dnů. V čem je ta větší spravedlnost? Už o nic nepřijdete, kdy vezmete dovolenou zrovna v den, kdy jste měli pracovat méně. Ani nezískáte víc (hodin) dovolené, když si ji vezmete v den, kdy na vás vycházela delší směna.

Podle dřívějších pravidel jste v zásadě čerpali pokaždé jeden den dovolené – nezávisle na tom, jestli jste si ji brali místo šestihodinové, nebo místo dvanáctihodinové směny. Na některých pracovištích to už dřív řešili přepočtem na hodiny, půldny a podobně, jinde se striktně drželi dnů.

Po hodinách místo dnů

Od letoška se každému počítá dovolená podle skutečné délky plánované směny. Kdo si ji vezme místo šestihodinové, tomu se odečte šest hodin, místo dvanáctihodinové se odečte dvanáct.

Celková délka dovolené ze zákona se nemění, dokonce ani její určení v týdnech – ne dnech, ne hodinách. Zaměstnanci tedy dál mají nárok na přinejmenším čtyři týdny dovolené (pět týdnů pro zaměstnance státního a veřejného sektoru, osm týdnů pro učitele). Nad toto minimum může zaměstnavatel přidat cokoliv navíc – častým benefitem je pátý týden dovolené.

Přesná roční výměra v hodinách se spočítá tak, že počet odpracovaných hodin týdně vynásobíme příslušným počtem týdnů podle nároku na dovolenou. Při klasické osmihodinové pracovní době – čtyřiceti hodinách týdně – to dělá 160 hodin při základním nároku na čtyři týdny dovolené. Nebo třeba 200 hodin při nároku na pět týdnů. Takovému zaměstnanci se pak za každý den dovolené odečte osm hodin.

Při polovičním úvazku budete mít nárok na osmdesát hodin dovolené. Když máte pravidelnou pracovní dobu (aspoň co do rozsahu), ani pro vás se v praxi nic nezmění – za každý den volna se odečtou čtyři hodiny z celkového rozsahu dovolené.

Nový způsob počítání se poprvé použije až pro dovolenou, na kterou vznikne nárok za rok 2021. Případná nevyčerpaná dovolená za rok 2020 se má počítat ještě starým způsobem.

Hledej práci!

Zdroj: Shutterstock

Nečekejte, že práce přijde za vámi!

Sháníte práci? Zkuste se rozhlédnout u nás. Nabídky práce ze všech úřadů práce a předních pracovních portálů na jednom místě!

Nabídky práce na Peníze.cz

Výpočet náhrady mzdy za dovolenou se nemění, přestože taková možnost byla původně ve hře. Dál se tedy odvíjí od výdělku za předchozí kalendářní čtvrtletí. Například dovolenou čerpanou v červnu vám proplatí podle vašeho průměrného výdělku za leden až březen.

Můžu čerpat dovolenou po hodinách?

Co když si řeknete, že některý den chcete vyčerpat třeba jenom dvě hodiny dovolené z osmi? Jde to podle nových pravidel? A naopak: Může vám firma nařídit, ať každý den čerpáte například čtyři hodiny dovolené, ale na zbývající čtyři hodiny musíte do práce?

Nejdřív vás uklidníme: Zaměstnavatel nic takového nařídit nemůže. Obecně sice platí, že je to on, kdo určuje termín čerpání dovolené. Nejmenší jednotkou je však pro něj délka plánované směny, tedy odpovídající počet hodin. Na den, kdy jste měli pracovat osm hodin, vám proto může „určit“ jenom osmihodinovou dovolenou. Na den, kdy jste měli pracovat dvanáct hodin, určí dvanáctihodinovou.

Když to jako zaměstnanec opravdu chcete, můžete – samozřejmě se souhlasem zaměstnavatele – čerpat dovolenou na kratší dobu než celou plánovanou směnu. Jde to i po hodinách – ovšem za podmínky, že taková dovolená není kratší než polovina směny.

Při klasické osmihodinové pracovní době si tedy můžete vzít dovolenou nejméně na čtyři hodiny. Třeba i na pět nebo šest, když to bude vám a firmě dávat smysl. A třeba místo dvanáctihodinové směny si můžete vzít aspoň šestihodinové volno.

Abyste na konci ročního cyklu nepřišli o poslední hodiny nevyčerpané dovolené, je tu samozřejmě jedna výjimka: Pro zbývající část nevyčerpané dovolené, která je kratší než polovina směny, tohle omezení neplatí.

Jak to chodí

Zdroj: Shutterstock

Může o termínu a délce vaší dovolené rozhodovat opravdu jenom zaměstnavatel? Kdy ji může zrušit a odvolat vás z ní? A do kdy si musíte vybrat zbytek? Projděte si praktický přehled pravidel.

Chcete dovolenou, šéf je proti. Na co máte nárok?

---

Za dobu dovolené nedostáváte v práci mzdu ani plat, ale náhradu mzdy. Spočítáme vám to. Máme i přehled pravidel.

Kolik dostanu za dovolenou a kdy se ji vyplatí vzít. Kalkulačka

Ještě jednou zdůrazňujeme, že kratší dovolenou než v délce plánované směny je podle zákoníku možné čerpat jenom na žádost pracovníka (nebo s jeho souhlasem). Zaměstnavatel ji takto krátkou nesmí nařídit, což vyplývá i z dalších zásad, které letošní novela nezměnila:

Podle zákoníku je zaměstnavatel „povinen určit dobu čerpání dovolené tak, aby mohla být vyčerpána zpravidla vcelku“. Jestliže se dovolená poskytuje po částech, musí aspoň jedna část činit nejméně dva týdny vcelku, pokud se nedohodnete na jiné délce. Vedle provozních důvodů zaměstnavatele je nutné přihlížet také k oprávněným zájmům zaměstnance. A připomínáme: Určenou dobu čerpání dovolené vám musí zaměstnavatel písemně oznámit alespoň 14 dnů předem – i tedy je možná výjimka, když budete s kratší dobou souhlasit.

Končí dovolená za odpracované dny

Novela zákoníku práce přináší i zjednodušení ohledně názvů dovolených. Pro většinu zaměstnanců teď existuje jenom jeden typ: „dovolená za kalendářní rok“, případně její poměrná část, když u daného zaměstnavatele pracuje kratší dobu.

Nárok na poměrnou část dovolené vznikne, když u konkrétního zaměstnavatele odpracujete aspoň čtyři týdny podle své pracovní doby. Za každý odpracovaný týden pak náleží 1/52 z celkového nároku.

Do konce roku 2020 platilo, že jste museli odpracovat aspoň 60 dnů, abyste takovou dovolenou mohli dostat. Když jste tuhle podmínku nesplnili, tedy odpracovali méně než 60 dnů, měli jste nárok jen na „dovolenou za odpracované dny“. Ta se od letošního roku ruší. O nic nepřijdete, naopak – i v tomhle má být nový systém spravedlivější.

Stejně jako dosud mají některé skupiny zaměstnanců nárok ještě na dodatkovou dovolenou. V praxi jde o týden navíc přímo ze zákona, konkrétně pro pracující pod zemí při těžbě nerostů nebo při ražení tunelů a štol, nebo pro „zvlášť obtížné“ práce konané po celý kalendářní rok.

Krácení dovolené kvůli absenci a překážkám

Mění se také pravidla pro krácení dovolené. Nově přijde ke slovu jenom při neomluvené absenci, už ne při takzvaných překážkách v práci (nemocenská, ošetřovné a podobně).

Sankce se navíc zmírní. Zatímco do konce loňského roku bylo možné za neomluvenou absenci zkrátit dovolenou až tři dny, nově to jde jenom o počet hodin zameškané (neomluvené) směny. Místo poměru až 1:3 tak vždycky hrozí pouze krácení 1:1. Neomluvené hodiny kratší než jedna směna se nicméně mohou sčítat.

O příslušný počet hodin lze dovolenou zkrátit jenom v kalendářním roce, kdy k neomluvené absenci došlo. V každém případě přitom musí zaměstnanec dostat aspoň dva týdny dovolené, jestliže pro stejného zaměstnavatele pracoval celý kalendářní rok.

Další změny

Zdroj: Shutterstock

Jedna židle, dva lidé. Od příštího roku se na jednom místě bude moct střídat víc zaměstnanců na kratší úvazky. Jak si rozdělí práci, bude na nich. Výhodu má ten, kdo se umí dohodnout. Novinka má zejména pomoct rodičům na rodičovské nebo těm, co pečují o nemocné příbuzné.

Sdílené pracovní místo. Kratší úvazek bude jednodušší

---

Nová pravidla krácení dovolených potěší zejména ty, co občas nepřijdou do práce, a ještě se zapomenou omluvit. Dřív jim za neodpracovaný den mohl zaměstnavatel seškrtat dovolenou až o tři dny, nově to bude možné jen v poměru jedna ku jedné.

Takhle teď zkrátí dovolenou kvůli absenci

---

Novela zákoníku práce vylepšuje pravidla pro jednorázové odškodnění pozůstalých. Díky tomu se jednak zvýší, jednak na něj dosáhne více lidí.

Odškodnění za pracovní úraz se zvýší. Myslí i na víc pozůstalých

Důvodem ke krácení už v zásadě nebudou překážky v práci. Některé se teď pro účely dovolené počítají jako výkon práce: dočasná pracovní neschopnost, karanténa, rodičovská dovolená, ošetřování dítěte či jiného člena domácnosti (za stanovených podmínek) nebo takzvané jiné důležité osobní překážky v práci. Zápočet má svůj strop: jde o dvacetinásobek jeho týdenní pracovní doby, což u standardního úvazku znamená 800 hodin neboli 100 dnů. Bez limitu, tedy v plném rozsahu, se započte pracovní neschopnost v důsledku pracovního úrazu nebo nemoci z povolání.

Je tu ještě jedna podmínka: Doba překážek se považuje za výkon práce pouze tehdy, jestliže jste mimo jejich trvání odpracovali v kalendářním roce aspoň dvanáctinásobek své týdenní pracovní doby.

Převod nevyčerpané dovolené

Novela zjednodušuje převod nevyčerpané části dovolené do následujícího roku. Ale jenom té části, která přesahuje čtyři týdny (u pedagogických a akademických pracovníků šest). To u většiny lidí znamená, že přinejmenším čtyři týdny dovolené mají vyčerpat ve stejném roce, kdy na ně vznikl nárok, a teprve případný pátý či šestý týden si mohou převést.

O převedení musí pracovník písemně požádat. Záleží na zaměstnavateli, jestli mu vyhoví, nebo bude trvat na vyčerpání celé dovolené ještě do konce kalendářního roku – přihlížet by měl k „oprávněným zájmům zaměstnance“. Převedení však nemůže nařídit sám zaměstnavatel, když s ním nesouhlasíte – jedině že by argumentoval „naléhavými provozními důvody“.

Do konce loňského roku si podle zákoníku musel zaměstnanec vybrat celou dovolenou (tedy i tu nad rámec čtyřtýdenního základu) do konce kalendářního roku, v němž mu na ni vznikl nárok. V praxi se to mnohdy stejně řešilo neformální dohodou, novela teď umožňuje čistější řešení.

Týden dovolené pro dětské tábory

Napsali jsme, že základní výměra dovolené ze zákona – tedy pro většinu lidí čtyři týdny – se nemění. Novela přesto přináší jednu novinku i v tomto směru:

Zaměstnanci působící na táborech, sportovních soustředěních a podobných akcích pro děti a mládeží mají nově nárok na jeden týden placeného volna navíc. Náhradu mzdy pak zaměstnavatelům proplatí stát, maximálně však do výše průměrné mzdy v České republice.

Čerpání takového týdenního volna s náhradou mzdy (zákoník nemluví přímo o dovolené) má několik podmínek. Nesmí tomu bránit „vážné provozní důvody na straně zaměstnavatele“. Zaměstnanec musel „soustavně a bezplatně“ pracovat s dětmi mládeží nejméně jeden rok před poskytnutím volna. Akci navíc musí pořádat právnická osoba, která je zapsaná v příslušném rejstříku aspoň pět let a její hlavní činností je právě práce s dětmi a mládeží.

Už je tu!

Projděte si, jaké novinky roku 2021 mohou ovlivnit vaše osobní finance a drobné podnikání.

Nový rok ve vaší peněžence. Velký přehled změn

Už nás sledujete? 

Přidejte si Peníze.cz na Twitter nebo Facebook a dozvíte se včas další aktuality a praktické rady! 

Penzijko s finančním bonusem

Založte si penzijko Conseq a získejte nejen státní příspěvky a daňovou úsporu, ale i bonus pro věrné klienty.

Spočítejte si svůj bonus

Sdílejte článek, než ho smažem