Nárok na dovolenou se má počítat jednodušším a spravedlivějším způsobem. Změnu dosavadních pravidel přináší novela zákoníku práce, kterou dnes schválili senátoři. Poslanci ji podpořili už na konci května.
Dovolená se od roku 2021 začne počítat podle odpracovaných hodin místo dnů. Změna se dotkne zaměstnanců s nepravidelnou pracovní dobou, jejichž pracovní den není pokaždé stejně dlouhý. Rozdíl oproti standardním osmi hodinám je vidět hlavně tam, kde se pracuje na směny, typicky v továrně nebo v dopravě. Některé směny trvají dvanáct hodin, jiné jenom šest.
Díky novele se tak víc zohlední, kolik hodin zaměstnanec skutečně odpracoval: Jakmile by za sebou měl určitý počet hodin (ne různě dlouhých dnů), vznikl by mu nárok na určitý počet hodin dovolené (ne různě dlouhých dnů).
Usnadnit se má také převod nevyčerpaného zbytku dovolené do následujícího roku – ovšem jenom nad rámec čtyřtýdenního základu. Naopak změna, která mohla přinést spravedlivější proplácení dovolené, nakonec neprošla, náhrada mzdy se tedy dál počítá z výdělku za předchozí kalendářní čtvrtletí.
Samotná délka dovolené ze zákona – tedy v zásadě přinejmenším čtyři týdny pro každého – se měnit nemá. Ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) by sice ráda podpořila komunistický návrh přidat pátý týden všem, ale nesouhlasili s tím ani všichni ministři, natož zaměstnavatelské svazy.
Podrobnosti o změnách ve výpočtu dovolené, jejím převádění a proplácení jsme přinesli v samostatném článku. Text o dnes schválené novele pokračuje pod kalkulačkou.
Týden dovolené pro dobrovolníky na akcích pro děti a mládež
I přes nesouhlas ministryně schválili poslanci návrh, aby zaměstnanci působící na táborech a akcích pro děti a mládež získali od roku 2021 jeden týden placené dovolené navíc. Náhradu mzdy by měl zaměstnavatelům proplácet stát, a to maximálně do výše průměrné mzdy v Česku.
„V současnosti mají zaměstnanci, kteří chtějí působit jako vedoucí, vychovatelé či instruktoři na táborech pro děti a mládež, možnost využít až tří týdnů neplaceného volna za kalendářní rok. Podmínkou je skutečnost, že tomu nebrání vážné provozní důvody na straně zaměstnavatele a že zaměstnanec nejméně po dobu jednoho roku před uvolněním pracoval soustavně a bezplatně s dětmi nebo s mládeží. Pokud si zaměstnanec nechce k této činnosti vzít neplacené volno, musí si vzít dovolenou. Možnost neplaceného volna nelze využít pro sportovní soustředění dětí a mládeže,“ připomíná poslanec Jan Farský (STAN), jeden z autorů návrhu.
Současný stav je podle něj problematický, protože zvýhodňuje pouze určitý typ akcí (tábory) oproti jiným (sportovní soustředění). Využití neplaceného volna navíc připravuje dobrovolníky o příjmy. Novela, kterou podpořili poslanci z více stran, umožňuje (ze stávajících tří týdnů v kalendářním roce) využít jeden týden jako placené volno. Podmínkou bude, že příslušnou akci pořádá právnická osoba zapsaná ve veřejném rejstříku nejméně pět let, která má jako svou hlavní činnost práci s dětmi nebo mládeží. Poskytnutí placeného volna bude možné i pro státní zaměstnance. Novela také rozšiřuje možnost volna i na sportovní soustředění dětí a mládeže.
Sdílené pracovní místo a další změny
Novela zákoníku práce zavádí od roku 2021 také „sdílené pracovní místo“. Upraví situaci, kdy se víc zaměstnanců dělí o stejné místo, přičemž pracovní dobu (vzájemné střídání) si průběžně rozdělují mezi sebou. Takový systém může ve firmách fungovat už teď, novela mu ale dá jasná pravidla a měla by ho usnadnit.
„Zaměstnavatel se může dohodnout, že se o jednu pozici podělí dva nebo více zaměstnanců s kratší pracovní dobou, ale stejnou pracovní náplní. Tito zaměstnanci si pak sami budou moci rozvrhnout pracovní dobu podle toho, jak jim bude nejvíce vyhovovat. Mohou si zároveň vzájemně pomáhat nebo časově vycházet vstříc a zaměstnavatel má jistotu, že na pracovišti vždy někdo bude. Pro zaměstnavatele jde zároveň o velmi jednoduché administrativní řešení, které nemá dodatečné nároky na zřizování nových pracovních míst,“ říká Maláčová. Sdílená místa mají pomoci rodičům s malými dětmi, seniorům, studentům nebo jiným pracovníkům na částečný úvazek.
Novela zjednoduší také doručování písemností. Doteď stačilo, když si zaměstnanec poštu nepřebíral, a oddaloval tak například začátek výpovědní doby. Podobně to bude fungovat i směrem k zaměstnavateli.
Zvýší se i jednorázové odškodnění pozůstalých po člověku, který zemřel v zaměstnání, a úhradu za zřízení pomníku či desky. Nově porostou podle vývoje průměrné mzdy, zatímco doteď šlo o pevně určenou částku.
Poslanci i ministryně také podpořili změnu výpočtu renty ze ztráty na výdělku po pracovním úrazu, s níž přišel Vít Kaňkovský z KDU-ČSL. Cílem je to, aby se lidem, kteří rentu pobírají, vyplatilo znovu pracovat i na hůře placených místech.
Na novele se už loni dohodlo ministerstvo práce se zástupci firem a odboráři. Vládní koalice slíbila, že nepodpoří případné poslanecké návrhy, které by šly nad rámec dohody.
Sociální demokraté navzdory svým předchozím plánům nepodpořili návrh Olgy Richterové (Piráti), aby se minimální mzda v budoucnu zvyšovala automaticky jako 46 procent z průměrné mzdy. O zvyšování minima tedy dál budou rozhodovat politici.
Zprávu z 29. května jsme zaktualizovali po schválení senátory.
Petr Kučera
Zaměřuje se na osobní finance a spotřebitelská témata. Vystudoval Právnickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze, ale ještě víc než paragrafy má rád média. Přes pět let vedl web Peníze.cz, předtím ekonomicko-finanční rubriku... Další články autora.
Sdílejte článek, než ho smažem