Do kdy si musíte vybrat dovolenou a kolik se dá převést?
3. 12. 2024 | Kateřina Hovorková
Konec roku se blíží. Co když si ale u zaměstnavatele nestihnete vybrat všechno zbývající volno? Poradíme, co si ohlídat, abyste o dovolenou nepřišli.
Spravedlivější pro zaměstnance a jednodušší pro zaměstnavatele – takový má být výpočet nároku na dovolenou od roku 2021. Změna je součástí novely zákoníku práce, na jejíž podobě se dohodlo ministerstvo práce a sociálních věcí se zástupci firem a odboráři. Návrh teď zamíří do vlády a pak k poslancům.
Samotná délka dovolené ze zákona – tedy v zásadě přinejmenším čtyři týdny pro každého – se měnit nemá. Ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) by sice ráda podpořila komunistický návrh přidat pátý týden všem, ale nesouhlasí s tím ani všichni ministři, natož zaměstnavatelské svazy.
Od roku 2021 by se měl usnadnit také převod nevyčerpaného zbytku dovolené do následujícího roku. Naopak změna, která mohla přinést spravedlivější proplácení dovolené, nakonec neprošla.
Dovolená se teď v praxi dává na dny (přestože zákoník práce uvádí její délku v týdnech). Problém je v tom, že pracovní den není pokaždé stejně dlouhý.
Rozdíl oproti standardním osmi hodinám je vidět hlavně tam, kde se pracuje na směny, typicky v továrně nebo v dopravě. Některé směny trvají dvanáct hodin, jiné jenom šest. Podobně jsou na tom i úředníci: V úřední dny, nejčastěji v pondělí a středu, bývají v kanceláři déle než třeba v pátek.
Ukážeme si to na příkladu Karla a Leoše. Oba pracují celý rok na plný úvazek, oba mají „nerovnoměrně rozvrženou pracovní dobu“ a střídají se v různě dlouhých směnách. A oba mají – pro zjednodušení – nárok na 20 pracovních dnů dovolené za rok.
Jenže Karel si vybírá dovolenou zásadně v dny, kdy by na něj vycházela dvanáctihodinová směna. Zřejmě mu k tomu pomáhá i šéf, který rozpisy schvaluje. Naopak Leoš má dovolenou v dny, kdy na něj vycházela osmihodinová směna. Přestože si oba vezmou jeden den dovolené, Karel se tak pokaždé „vyhne“ dvanácti hodinám práce, zatímco Leoš jenom osmi. Kdyby to tak dělali skutečně celý rok, získá Karel o 80 hodin dovolené víc než Leoš.
„Výměra dovolené v týdnech musí být prakticky ve všech případech přepočtena na pracovní dny dovolené připadající na týden dovolené v příslušném kalendářním roce, přičemž není zohledněna délka směn připadajících na tyto jednotlivé dny (jeden den dovolené vyčerpá zaměstnanec vždy, ať mu připadne na tento den směna šestihodinová, osmihodinová nebo dvanáctihodinová, rozdíl se může projevit pouze ve výši náhrady mzdy za dovolenou). I při stejně dlouhé týdenní pracovní době jeden zaměstnanec z ní neodpracuje z důvodu čerpání dovolené více hodin, druhý zaměstnanec méně, přičemž ale oba vyčerpají stejný počet dní dovolené. Přitom za výkon práce se považuje jak doba skutečně odpracovaná, tak i doba čerpání dovolené. Stejný problém a ze stejného důvodu vzniká i při plnění základních podmínek pro vznik práva na dovolenou odpracováním alespoň 60, popřípadně 21 dnů (směn) v kalendářním roce,“ vysvětuje ministerstvo v návrhu novely.
Sháníte práci? Zkuste se rozhlédnout u nás. Nabídky práce ze všech úřadů práce a předních pracovních portálů na jednom místě!
Nárok na dovolenou by se proto nově měl odvíjet od počtu odpracovaných hodin, nikoliv dní jako doteď. Víc by se tak zohlednilo, kolik hodin zaměstnanec skutečně odpracoval: Jakmile by za sebou měl určitý počet hodin (ne různě dlouhých dnů), vznikl by mu nárok na určitý počet hodin dovolené (ne různě dlouhých dnů).
Délka dovolené by se tak měla přepočítávat na (průměrnou) týdenní pracovní dobu konkrétního zaměstnance. „Díky tomu bude počet hodin dovolené u zaměstnanců se stejnou týdenní pracovní dobou absolutně stejný bez ohledu na režim jejího rozvržení do směn,“ uvádí ministerstvo práce.
Dosavadní systém je podle ministerstva nespravedlivý, komplikovaný a odporuje zásadě rovného zacházení se zaměstnanci. Změna se snaží reagovat i na rostoucí počet zkrácených úvazků nebo na oblibu práce z domova, během níž si často lidé sami můžou rozvrhnout pracovní dobu. Nebo na „sdílené pracovní místo“, s nímž návrh také nově počítá: Zaměstnanci se dělí o stejné místo, přičemž pracovní dobu (vzájemné střídání) si průběžně rozdělují mezi sebou.
„Zaměstnanci, kteří si pracovní dobu rozvrhují sami, tak mohou odpracovat svoji týdenní pracovní dobu i v některých extrémně kratších směnách (například dvouhodinových), čímž při tomto pravidelném rozvrhu získají podle současné právní úpravy větší počet odpracovaných dní i pro účely dovolené. Například desetihodinovou kratší týdenní pracovní dobu by pravidelně jeden zaměstnanec odpracoval v pěti směnách, jiný ve dvou, přičemž týden dovolené v prvém případě by znamenal pět dní dovolené, ve druhém pouze dva),“ vysvětluje ministerstvo.
Posun od dnů k hodinám neovlivní to, kolik za konkrétní dovolenou dostanete peněz. V proplácení totiž hodiny hrají roli už teď.
Ministerstvo práce původně chtělo, aby i samotné proplácení dovolené bylo spravedlivější a jednodušší. Pro tuhle změnu ale nenašlo potřebnou podporu.
V současnosti se vychází z průměrného výdělku zaměstnance za předchozí kalendářní čtvrtletí. Jestliže jste třeba v březnu obdrželi vysoké prémie, dostanete za dovolenou vybranou v červnu vyšší náhradu mzdy, než kdybyste ji čerpali až v červenci.
Dosavadní systém přináší nelogické situace: Tomáš i Martina mají v pracovní smlouvě shodně vysokou mzdu. Oba v lednu až květnu odpracovali stejný počet hodin. Martina ale v březnu dostala vysokou odměnu. V první polovině června si Martina vzala dovolenou. A od zaměstnavatele za ní dostane víc peněz, než vydělá Tomáš, který zůstal v práci. Náhrada za dovolenou v dubnu až červnu se totiž počítá podle průměrného výdělku z ledna až března.
Ministerstvo zvažovalo, že by se místo dosavadního průměrného výdělku za předchozí čtvrtletí nově vycházelo z běžné mzdy – tedy zjednodušeně z částky uvedené v pracovní smlouvě. V novele to ale nakonec nenavrhuje.
Může o termínu a délce vaší dovolené rozhodovat opravdu jenom zaměstnavatel? Kdy ji může zrušit a odvolat vás z ní? A do kdy si musíte vybrat zbytek? Projděte si praktický přehled pravidel.
Možná si řeknete, že jde jenom o slovíčkaření nebo formalitu. Mezi výpovědí a dohodou jsou ale důležité rozdíly, které byste jako zaměstnanec mohli citelně poznat i finančně.
Za dobu dovolené nedostáváte v práci mzdu ani plat, ale náhradu mzdy. Naše kalkulačka ji vypočítá. Máme pro vás i přehled pravidel.
Díky novele by se od roku 2021 měla uvolnit i možnost převodu nevyčerpané dovolené do následujícího roku.
V současnosti totiž zákoník říká, že zaměstnanec si má vybrat celou dovolenou (včetně té, kterou firma dobrovolně přidala nad rámec čtyřtýdenního minima stanoveného zákonem) do konce kalendářního roku, v němž mu na ni vznikl nárok. Zjednodušeně: Celých pět týdnů dovolené, které jste dostali pro rok 2019, si máte vybrat skutečně do konce roku 2019.
Nově by taková povinnost platila jenom pro zákonem určené minimum, tedy v zásadě čtyři týdny. To, co vám poskytne zaměstnavatel navíc, tedy typicky pátý týden dovolené, by šlo snadno převést do následujícího roku – jestliže o to požádáte.
Novela nepočítá s navýšením minimální dovolené ze čtyř na pět týdnů. Ministryně Jana Maláčová by to sice ráda prosadila, ale zaměstnavatelské svazy se podle očekávání postavily proti. Přidání pátého a případně dalších týdnů nad rámec zákona tak dál zůstane dobrovolným rozhodnutím firem, tedy benefitem pro zaměstnance.
Nezávisle na vládní novele čeká ve sněmovně komunistický návrh, počítající právě s pátým týdnem dovolené. Jeho podporou by ale ministerstvo porušilo čerstvou „gentlemanskou dohodu“, v níž slíbilo, že nebude prosazovat další zásadní úpravy.
Změnit se nemají ani základní pravidla pro čerpání dovolené. Třeba to, že poslední slovo má zaměstnavatel. Nebo že by měl dovolenou určit tak, aby aspoň jedna část činila nejméně dva týdny v celku. Samozřejmě je dál možná vzájemná dohoda na jiném způsobu čerpání. Každopádně nehrozí, že by firma mohla nově jednostranně určit dovolenou třeba jenom na čtyři hodiny z osmi během jediného pracovního dne.
Srovnávat se vyplatí
Kalkulátor.cz je srovnávač, který lidem šetří peníze ve světě energií, pojištění, telekomunikací a financí. My počítáme, vy šetříte.
Sdílejte článek, než ho smažem
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
5. 11. 2019 11:49, Tkadlena
Proč mají státní zaměstnanci pět týdnů dovolené a lidé kteří pracují na směny a noční jen čtyři týdny.Kdy tito lidé potřebují více odpočinku, jelikož mají rozházeny režim.a. A všichni nemohu dělat v kanceláři.
Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy
5. 11. 2019 8:41
Kdyby ses lépe učil, mohl jsi mít nějakou jinou práci...
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
V diskuzi je celkem (147 komentářů) příspěvků.