Chcete dovolenou, šéf je proti. Na co máte nárok?

| rubrika: Jak na to | 21. 6. 2020 | 9 komentářů
Může o termínu a délce vaší dovolené rozhodovat opravdu jenom zaměstnavatel? Kdy ji může zrušit a odvolat vás z ní? A do kdy si musíte vybrat zbytek? Projděte si praktický přehled pravidel.

Dobu čerpání dovolené určuje zaměstnavatel, píše se v zákoníku práce. Výjimkou je zbytek dovolené z předchozího roku – o tom si ale napíšeme později.

Nemusíte ale čekat, až si šéf všimne vaší únavy a pošle vás na odpočinek. V praxi je běžné, že se žádostí o dovolenou (návrhem na termín) přichází sám zaměstnanec. Tam, kde se obtížně hledá náhrada, se pracovníci obvykle domluví mezi sebou na nějakém rozvrhu, třeba i za pomoci odborů. Vždycky to ale nakonec musí potvrdit zaměstnavatel.

Zákoník práce přitom myslí na obě strany. Píše, že „při určení rozvrhu čerpání dovolené je nutno přihlížet k provozním důvodům zaměstnavatele a k oprávněným zájmům zaměstnance“. Šéf by tedy neměl odmítnout žádost jenom proto, že se mu nelíbíte, nebo že podle něj sršíte energií a žádné volno nepotřebujete. O čerpání by nemělo rozhodovat ani pouze a jenom to, jestli se to firmě hodí. Je tu i zaměstnanec, říká zákon.

Bližší definici těchto pojmů ale zákoník nepřináší. Praxe může přinášet plno různých situací a nejde je dopředu všechny vyjmenovat – navíc záleží na konkrétním případu. Pod provozní důvody zaměstnavatele se může vejít skoro všechno, takže jde hlavně o jejich vyváženost s oprávněnými zájmy zaměstnance.

Jako důležitý zájem firmy se obecně považuje zachování standardního provozu – tedy aby ve stejnou dobu nepřišla o tak velkou část zaměstnanců, aby kvůli tomu musela výrazněji omezit výrobu nebo služby. Roli hrají třeba sezónní výkyvy – o řadu služeb bývá v létě menší zájem, pokud ovšem nepracujete třeba v cestovním ruchu.

Anketa

Kam se v létě chystáte?

Pokud jde o „naléhavé provozní důvody“, nemusí vám dokonce firma umožnit čerpat dovolenou v daném kalendářním roce vůbec – převede ji do dalšího roku. Ani tyhle důvody nejsou podrobněji definovány. Když ale máte podezření, že firma uvádí nepravdivé důvody, nebo je třeba sama zavinila, můžete si stěžovat u oblastního inspektorátu práce. V krajním případě by rozhodoval soud.

Pod provozní důvody (natož „naléhavé“) zaměstnavatel neschová úplně cokoliv. Třeba když si zrovna na léto „jenom tak“ domluví dvojnásobek zakázek, ale už při tom zapomněl domluvit si aspoň dočasnou náhradu za ty pracovníky, kteří – překvapivě – budou potřebovat dovolenou. Nebo když firma dlouhodobě šetří natolik, že má i za běžného provozu málo zaměstnanců – pak bude hůř vysvětlovat, že dočasná nepřítomnost byť jen jediného člověka pro ni bude nečekanou komplikací.

Na druhé straně mezi „oprávněné zájmy zaměstnance“ patří nejenom potřeba odpočinout si, ale také přání (v řadě případů i nutnost) trávit dovolenou s dětmi – a to ze všeho nejvíc právě během letních prázdnin.

Aspoň dva týdny v kuse

Každý zaměstnanec, který už je v pracovním poměru aspoň rok, má nárok na nejméně čtyři týdny dovolené. Přestože zákoník hovoří o týdnech, v praxi se tím rozumí 20 pracovních dnů.

Některé skupiny zaměstnanců mají ze zákona nárok na delší dovolenou – v nepodnikatelské sféře jde o pět týdnů, u pedagogických pracovníků dokonce osm týdnů. Lidé, kteří po celý kalendářní rok pracují pod zemí při těžbě nerostů nebo při ražení tunelů a štol, a lidé, kteří po celý kalendářní rok konají „práce zvlášť obtížné" (jejich seznam najdeme přímo v zákoníku), mají nárok na týden dodatkové dovolené.

Kdo je zatím u zaměstnavatele kratší dobu, může si vybrat jenom poměrnou část dovolené: dvanáctinu té roční za každý měsíc pracovního poměru. A kdo zatím neodpracoval ani 60 dnů, má nárok jenom na dovolenou za odpracované dny: na dvanáctinu té roční za každých 21 odpracovaných dnů.

Výpočet poměrné části dovolené 2020

dní

Další kalkulačky

Zákon nijak nebrání dohodě mezi firmou (podnikatelem) a zaměstnancem ohledně delší dovolené. Častým a oblíbeným benefitem je právě pátý týden dovolené, bývá i součástí kolektivních dohod vyjednaných odboráři.

Podle zákoníku práce máte nárok na alespoň dva týdny dovolené vcelku – když na tom trváte, měla by vám to firma umožnit. Zákoník dokonce preferuje čerpání dovolené vcelku, jde ale jenom o doporučení. Každopádně: pokud si ji chcete vybrat jenom na kratší dobu, třeba čtyři týdenní dovolené, žádný předpis tomu nebrání a záleží tedy jenom na dohodě se zaměstnavatelem.

Ať už zaměstnavatel jen potvrzuje vaši žádost o termín dovolené, nebo vám „přikazuje“ jím určený termín, musí vám to písemně oznámit alespoň 14 dnů předem. Nemůže vás tedy nechat ještě dva dny před vámi plánovanou dovolenou nechávat v nejistotě, zda ji povolí. Nemůže vám ani v pátek přikázat, abyste si hned od příštího pondělí vzali měsíční volno. Samozřejmě i tady se můžete dohodnout na kratším nebo třeba i okamžitém nástupu.

Spočteme vám dovolenou

Zdroj: Shutterstock

Čerpání dovolené mimo jiné znamená, že za dny volna dostanete náhradu mzdy. Kolik to dělá, si snadno spočtete na naší kalkulačce. 

Stejně tak počty ulehčíme tomu, kdo pracuje v nerovnoměrně rozvržených směnách nebo potřebuje vypočítat poměrnou část dovolené.

Náhrada mzdy za dovolenou

Výpočet poměrné části dovolené

Dovolená při nerovnoměrně rozložené pracovní době

Zaměstnavatel může rozhodnout také o hromadném čerpání dovolené – ve stejný čas si ji tedy vezmou všichni zaměstnanci, nebo jejich velká část. Běžné je to ve směnných provozech, kdy se výroba na 14 dnů zastaví nebo podstatně omezí. Má to ale několik omezení: Hromadné čerpání musí být „nezbytné z provozních důvodů". Musí s ním souhlasit odbory (rada zaměstnanců). A nesmí přesáhnout dva týdny (u uměleckých souborů čtyři).

Ve všech případech platí, že firma vám nesmí určit termín dovolené na dobu, kdy jste v pracovní neschopnosti. Totéž platí i pro mateřskou či rodičovskou dovolenou, pro ošetřování člena rodiny nebo jiné „překážky v práci na straně zaměstnance“, jako je například kontrola u lékaře nebo pohřeb příbuzného. V takových případech si nemusíte plýtvat dovolenou a máte nárok na volno – ať už placené, nebo neplacené.

Když během dovolené onemocníte a doktor vám napíše neschopenku, dovolená se tím přerušuje (nebo končí, jestliže se neuzdravíte dřív).

Záleží ale hlavně na vás, jestli při dočasné pracovní neschopnosti dáte přednost „nemocenské“, nebo čerpání dovolené (což finančně vyjde o dost líp, ale zase si tolik neodpočinete). Oblíbeným benefitem jsou takzvané sick-days aspoň pro krátkodobou nemoc, kdy ani nepřijdete o část peněz, ani si neplýtváte dovolenou. Jestliže tedy při nemoci sami chcete čerpat dovolenou, zaměstnavatel by vám v tom neměl bránit.

Převádět by se nemělo, ale...

Čerpání dovolené vám zaměstnavatel podle zákoníku práce musí určit tak, abyste ji vyčerpali do konce kalendářního roku, za který náleží. Má to ale výjimku: Tuhle povinnost nemusí splnit, jestliže v tom brání naléhavé provozní důvody (na straně zaměstnavatele) nebo překážky v práci na straně zaměstnance (nemocenská, karanténa, péče o dítě, studium v souladu s potřebami zaměstnavatele a podobně). 

V zásadě tedy platí, že když si z vážného důvodu nemůžete vybrat dovolenou v příslušném kalendářním roce, nepřijdete o ni a převede se vám do dalšího roku – pokud se na tom se zaměstnavatelem dohodnete. Jde třeba o případ, když si kvůli pracovnímu vytížení (se souhlasem zaměstnavatele) nestihnete vybrat dovolenou v rozumném termínu a nebylo by spravedlivé, abyste ji pak museli povinně čerpat v sychravém počasí na konci listopadu, kdy ostatní členové rodiny obvykle nemají volno.

Máte chvilku?

Zdroj: Shutterstock

Novela zákoníku práce definitivně prošla. Nejvýznamnější změny se týkají výpočtu nároku na dovolenou a zavedení sdíleného pracovního místa.

Výpočet dovolené se změní. Na dětské akce bude týden navíc


Kdy máte nárok na neplacené volno a kdy to záleží jen na zaměstnavateli? Jak je to potom s odvody sociálního a zdravotního pojištění, nebo třeba s nemocenskou? Poradíme.

Neplacené volno. Kdy ho šéf musí dát, jak je to s odvody a další pravidla


Za dobu dovolené nedostáváte v práci mzdu ani plat, ale náhradu mzdy. Naše kalkulačka ji vypočítá. Máme pro vás i přehled pravidel.

Kdy se vyplatí vzít dovolenou? Kalkulačka náhrady mzdy

Jenže: Když na tom přesto firma trvá a přikáže vám, abyste si vybrali zbytek dovolené do konce roku, těžko to změníte. 

Od roku 2021 se zjednoduší převod té části dovolené, kterou máte nad rámec zákonem stanoveného minima. Typicky pátý týden jako benefit od firmy. Počítá s tím schválená novela zákoníku práce.

Zbyla vám ještě z loňska?

A teď k té výjimce, kterou jsme zmínili v úvodu.

Pokud zaměstnavatel neurčí termín čerpání dovolené nejpozději do 30. června roku, který následuje po tom, za který příslušela, má právo určit si čerpání dovolené i sám zaměstnanec. Tedy když vám ani 30. června 2020 nenařídil termín, v němž si máte vybrat zbytek dovolené za rok 2019. 

Jako zaměstanec pak ale musíte oznámit vámi zvolený termín písemně aspoň dva týdny předem, tedy ve stejném předstihu, jako oznamuje zaměstnavatel čerpání dovolené zaměstnanci – jestliže se nedohodnou jinak.

Neznamená to ale, že by od července následujícího roku rozhodoval o termínu (loňské) dovolené už jenom zaměstnanec. Když váháte a nakonec vás s tím předběhne zaměstnavatel, platí jeho rozhodnutí.

Proplatit zbytek dovolené lze jenom na konci pracovního poměru, jinak je prioritou její skutečné čerpání „na zotavenou“.

Vrať se do práce!

Ani písemně odsouhlasená dovolená ještě nezaručuje, že ji opravdu v původně plánované délce využijete. Firma ji může na poslední chvíli zrušit, nebo vás dokonce odvolat z už probíhající dovolené.

Opět by to měla vysvětlit provozními důvody, podle některých názorů dokonce naléhavými – každopádně takovými, které neexistovaly nebo nešly předpokládat dřív.

V takovém případě vám firma musí nahradit náklady, které vznikly bez vašeho zavinění. Typicky jde o storno zájezdu, náklady na rychlou dopravu na pracoviště (případně pak i návrat zpět do místa dovolené) a podobně.

Také proto je důležité, abyste pokud možno už v době placení dovolené měli v ruce písemný souhlas zaměstnavatele s daným termínem. Jedině v takovém případě můžete s jistotou uplatnit nárok na případnou náhradu.

Současně ale platí, že nemáte povinnost sledovat během dovolené pracovní e-mail, telefon nebo třeba přebírat poštu na adrese bydliště. Výzva k návratu do práce by se tak k vám vůbec nemusela dostat – a firma vás pak za to nemůže nijak trestat. Záleží ale na konkrétní situaci a třeba i předchozí domluvě.

Náhrada mzdy za dovolenou 2020

Hrubá mzda
Odpracováno
h
h
h
hodin
dní

Další kalkulačky

Odeslat
e-mailem

Líbil se vám článek?

+18
AnoNe
Vstoupit do diskuze
V diskuzi je celkem 9 komentářů

Diskuze

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

5. 11. 2019 20:01

Zamestnavatel naopak muze skoro vsechno, treba vas i znicit.

Zobrazit celé vlákno

+9
+-
Reagovat na příspěvek

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

24. 5. 2019 9:14, josef

prectete si zakonik prace a pak mudrujte. Jednoznacne je napsan ve prospech zamestnancu, zamestnavatel nemuze skoro NIC.

Zobrazit celé vlákno

-12
+-
Reagovat na příspěvek
Vstoupit do diskuze
V diskuzi je celkem (9 komentářů) příspěvků.
Partners Financial Services

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.OK

Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.