Neplacené volno. Kdy ho šéf musí dát, jak je to s odvody a další pravidla

| rubrika: Jak na to | 30. 4. 2019 | 1 komentář
Kdy máte nárok na neplacené volno a kdy to záleží jen na zaměstnavateli? Jak je to potom s odvody sociálního a zdravotního pojištění, nebo třeba s nemocenskou? Poradíme.

Dovolenou už jste si rozplánovali nebo dokonce vybrali do posledního dne, jenže z nějakého důvodu potřebujete v práci další volno. Možná máte doma důležité zařizování, možná jste se rozhodli obkroužit planetu. Řešením je neplacené volno.

Jsou situace, kdy vám šéf musí vyhovět. Je tu ale i spousta jiných, kdy záleží čistě na jeho vstřícnosti. Na rozdíl od dovolené vám ale neplacené volno nesmí nařídit.

Kdy zaměstnavatel musí kývnout

Kromě čtyř týdnů dovolené mají zaměstnanci ze zákona nárok i na pracovní volno. Přesný výčet okolností, za kterých ho můžete čerpat, uvádí nařízení vlády č. 590/2006 Sb. Řečí zákona jde o jiné důležité překážky v práci.

Někdy vám musí zaměstnavatel pracovní volno dokonce proplatit. Náhrada mzdy se pak rovná průměrnému výdělku, počítá se stejně jako náhrada mzdy za dovolenou. Placenému volnu jsme podrobně věnovali ve starším, ale stále aktuálním přehledu.

Dneska se ho dotkneme jen letmo, protože se zaměříme především na situace, kdy vám zaměstnavatel poskytne volno neplacené – tedy volno, za které nedostanete mzdu (plat) ani náhradu mzdy (platu).

Neplést!

Nepleťte si neplacené volno s náhradním volnem – to je něco úplně jiného.

Náhradní volno se dává za práci přesčas nebo práci ve svátek. Podrobnosti shrnujeme v samostatných přehledech:

Kdy máte nárok na neplacené volno?

  • Svatba. Při vlastní svatbě máte v práci nárok na dva dny volna. Náhradu mzdy ale dostanete jenom za jeden; druhý den už je volno neplacené. Když jde rodič na svatbu dítěte, náleží mu den placeného volna. Jesliže jdete na svatbu svého rodiče, máte nárok na jeden den neplaceného volna. 
  • Narození dítěte. Když vaše manželka nebo partnerka rodí, a vy chcete být u toho, musí vám zaměstnavatel dát na dobu porodu neplacené volno. Na dobu potřebnou k převozu ženy do porodnice a zpátky se dává volno placené.
  • Stěhování. Když se stěhujete, máte nárok až na dva dny neplaceného volna. Když jde o stěhování v zájmu zaměstnavatele, je volno placené.
  • Dopravní potíže. Uvíznete v zácpě nebo se zpozdí vlak. Při nepředvídaném přerušení provozu nebo zpoždění hromadných dopravních prostředků vám musí šéf na nezbytně nutnou dobu dát neplacené volno – pokud jste se nemohli do práce dostat jinak.
  • Zdravotní vyšetření. Když potřebujete na lékařské vyšetření, máte nárok na volno na dobu, která je k vyšetření nezbytně nutná. Jestliže zvolíte zdravotnické zařízení nebo lékaře, který je nejblíž vašemu bydlišti nebo pracovišti, volno vám v práci musejí proplatit. Jakmile pojedete za doktorem dál, bude volno neplacené – dostat ho musíte, ale bez náhrady mzdy nebo platu.
  • Doprovod na vyšetření. Až jeden den volna dostanete, když doprovázíte k doktorovi člena rodiny. Musí ale jít o nezbytný doprovod a vyšetření, které není možné vyřídit mimo pracovní dobu. Náhradu mzdy získáte, když doprovázíte manžela (manželku), druha (družku), dítě, své rodiče, prarodiče nebo rodiče či prarodiče partnera. S dalšími členy rodiny půjdete k lékaři bez náhrady mzdy.
  • Doprovod dítěte do poradny. Jestli musíte do školského poradenského zařízení ke zjištění speciálních vzdělávacích potřeb dítěte, máte vy nebo jiný člověk z rodiny (vždycky jen jeden) na nezbytně dlouhou dobu nárok na neplacené volno.
  • Hledání nové práce. Před koncem pracovního poměru můžete čerpat po dobu dvou měsíců neplacené volno na hledání nového zaměstnání, a to nejvýš půlden týdně. Pokud zaměstnání končí výpovědí ze strany zaměstnavatele (podle § 52 zákoníku práce), máte nárok na volno placené. Když zaměstnavatel není proti, můžete si pracovní volno slučovat: místo půldne týdně vybrat třeba den za čtrnáct dní.

Počítáme s vámi

Výpočet čisté mzdy

Naše kalkulačka čisté mzdy, aktualizovaná pro rok 2019, přehledně vypočítá, kolik dostanete od zaměstnavatele na ruku a kolik z hrubé mzdy spolkne daň a povinné odvody. Funguje i obráceně: zaměstnavateli ukáže, na kolik ho zaměstnanec celkově přijde.

Výpočet čisté mzdy v roce 2019

Ve veřejném zájmu

Neplacené volno vám v práci musejí dát ještě při jedné situaci: když je to ve veřejném, obecném nebo společenském zájmu. Kompletní seznam takových překážek v práci najdete v § 200205 zákoníku práce.

Jde například o dobu výkonu funkce poslance, senátora nebo člena zastupitelstva (pracovní volno se poskytuje až na dvacet dnů za rok). Nebo o dobu výkonu občanské povinnosti – například u svědků, tlumočníků, soudních znalců a jiných osob předvolaných k jednání u soudu nebo na úřadě.

Za určitých okolností musí zaměstnavatel dát neplacené volno také členovi horské služby, který pomáhá při záchranné akci v terénu. Nebo člověku, který jede s dětmi na tábor jako vedoucí, zdravotník nebo instruktor – a to až na tři týdny z roku, nesmějí tomu ovšem bránit vážné provozní důvody v práci. Stejně tak má nárok člověk, který dobrovolně pomáhá při sčítání lidu, domů a bytů (až na deset pracovních dnů ročně, opět kromě vážných provozních důvodů). Nebo dobrovolný zdravotník Červeného kříže kvůli zajišťování zdravotního dozoru na sportovní nebo společenské akci – i tady jsou výjimkou vážné provozní důvody.

Nadřízený musí dát volno i člověku, který plní brannou povinnost. Tenhle případ má jednu specialitu: od zaměstnavatele sice náhradu mzdy nedostanete, vyplatí vám ji ale příslušný vojenský správní úřad. 

Kdy je to na šéfovi

A pak tu jsou situace, kdy chcete neplacené volno z jiných důvodů – například toužíte cestovat, potřebujete delší čas pečovat o nemocného člena rodiny nebo chcete zůstat doma s dětmi i po skončení rodičovské dovolené

Tady už o žádný právní předpis svůj nárok neopřete. Záleží jenom na tom, jak se dohodnete – pokud tedy možnost pracovního volna není zakotvená v kolektivní smlouvě nebo vnitřních předpisech zaměstnavatele.

Neplacené volno a sociální pojištění

Za dobu neplaceného volna nedostáváte mzdu (plat) ani náhradu mzdy. Není tedy z čeho vypočíst daň z příjmů nebo sociální pojištění; z nulového výdělku je neplatíte.

Myslete ale na to, že když čerpáte neplacené volno dlouhodobě, může to ovlivnit váš budoucí důchod – jeho výši i samotný vznik nároku.

Neplacené volno a zdravotní pojištění

Složitější je to se zdravotním pojištěním. To totiž musí mít placené každý bez ohledu na to, jestli a kolik vydělává. Výjimku mají pouze takzvaní státní pojištěnci – seznam životních situací, kdy za vás hradí zdravotní pojištění stát, najdete v následujícím rámečku.

Zdravotní pojištění na státní útraty

Stát za vás platí zdravotní pojištění, když jste:

  • Nezaopatřené děti
  • Poživatelé starobních, invalidních, vdovských, vdoveckých nebo sirotčích důchodů
  • Na mateřské nebo rodičovské dovolené, respektive pobíráte peněžitou pomoc v mateřství či rodičovský příspěvek  
  • Uchazeči o zaměstnání v evidenci úřadu práce
  • Osoby pobírající dávku pomoci v hmotné nouzi a osoby s nimi společně posuzované, a to za podmínky, že nejsou podle potvrzení plátce dávky pomoci v hmotné nouzi v pracovním ani obdobném vztahu ani nevykonávají samostatnou výdělečnou činnost, nejsou v evidenci uchazečů o zaměstnání a nejde o poživatele starobního důchodu, invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně, vdovského nebo vdoveckého důchodu, ani o poživatele rodičovského příspěvku nebo o nezaopatřené dítě
  • Osoby, které jsou závislé na péči jiné osoby ve stupni II (středně těžká závislost) nebo stupni III (těžká závislost) anebo stupni IV (úplná závislost)
  • Osoby pečující o osoby závislé na péči jiné osoby ve stupni II, III anebo stupni IV a osoby pečující o osoby mladší deset let, které jsou závislé na péči jiné osoby ve stupni I
  • Osoby celodenně, osobně a řádně pečující alespoň o jedno dítě do sedmi let věku nebo nejméně o dvě děti do 15 let věku

Jestliže státním pojištěncem nejste, musí za vás zdravotní pojišťovna každý měsíc dostat zdravotní pojištění aspoň v minimální výši, což je 13,5 procenta z minimální mzdy – za celý měsíc tedy 1803 korun. V době neplaceného volna zůstáváte zaměstnancem svého zaměstnavatele, takže budete pojištění dál odvádět jeho prostřednictvím, půjde ale z vaší kapsy. Procesní záležitosti – tedy jakým způsobem mu peníze zaplatíte (nebo jestli ho dobrovolně bude platit za vás), si musíte dohodnout mezi sebou.

Trošku jiný je výpočet, pokud čerpáte neplacené volno jen část měsíce. Když váš příjem ve zbývající části měsíce dosáhne aspoň částky minimálního vyměřovacího základu (tedy minimální mzdy 13 350 korun), odvede se pojistné ve výši 13,5 procenta pouze z vašeho příjmu. A bude se postupovat klasickým způsobem: část pojistného zaplatí zaměstnavatel, část vám strhne z čisté mzdy. Podrobnosti i s kalkulačkou najdete v letošním článku o výpočtu čisté mzdy:

Když bude váš výdělek nižší než minimální mzda, odvede se pojistné z dosaženého příjmu – stejně jako se normálně odvádí ze mzdy, podílet se bude zaměstnavatel i zaměstnanec. Navrch ale ještě musí být uhrazené pojistné vypočtené z rozdílu mezi vaším příjmem a minimální mzdou – a tenhle doplatek (13,5 procenta z rozdílu mezi výdělkem a minimální mzdou) padá plně na bedra zaměstnance, i když se odvádí prostřednictvím zaměstnavatele.

Neplacené volno a nemocenská

Když v průběhu neplaceného volna onemocníte, nemůžete počítat s náhradou mzdy, která se jinak běžně vyplácí v prvních čtrnácti dnech nemoci, ani s nemocenskými dávkami od státu, které obvykle na náhradu mzdy navazují.

To samé platí pro ošetřovné. Když vám v době neplaceného volna onemocní dítě, dávku od státu nedostanete.

Odeslat
e-mailem

Líbil se vám článek?

+20
AnoNe
Vstoupit do diskuze
V diskuzi je celkem 1 komentářů
Partners Financial Services
 
 

Přihlášení

Jméno

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.OK

Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.