Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Přesčas: můžete si dobře přivydělat. A taky nedostat halíř

Když šéf nařídí práci přesčas, nemusí to být jen zlo. Za přesčasy se platí: volnem nebo penězi. Pro řadového státního zaměstnance je to tutovka, u soukromníka ale můžou s člověkem zamést. Když si neumí nebo nemůže dupnout.

Pravidla odměňování přesčasů jsou různá pro zaměstnance ve veřejném sektoru a pro zaměstnance soukromých podniků. Jedno omezení ale platí pro všechny stejně. Nařídit může zaměstnavatel zaměstnanci nejvýš 150 hodin přesčasové práce za kalendářní rok. Na odpracování dalších přesčasových hodin – maximálně 266 za rok – se zaměstnavatel a zaměstnanec musí dohodnout. Pozor – do těchto limitů se nepočítá práce přes čas, kterou zaměstnanec vymění za náhradní volno. Ale o tom si víc povíme ještě dál.

Stát platí líp (minimálně přesčasy)

Kdo pracuje pro stát, obec, kraj nebo jiného zaměstnavatele veřejné správy, má za každou hodinu přesčasové práce samozřejmě nárok na svůj plat, ale k tomu také na příplatek. Příplatek je 25 procent jeho průměrného hodinového výdělku. Pokud ale pracuje přesčas v den, na který připadl jeho „nepřetržitý odpočinek“, příplatek je dokonce 50 procent. Nemusí to být nutně sobota nebo neděle – když má někdo pravidelné volno třeba v pondělí a úterý a místo toho právě v tyto dny pracuje přesčas, náleží mu za práci 150 procent platu – tedy normální plat a půlka za přesčas k tomu.

Práce přesčas je, když…

Zákoník práce v paragrafu 78 říká, že práce přesčas je:

„práce konaná zaměstnancem na příkaz zaměstnavatele nebo s jeho souhlasem nad stanovenou týdenní pracovní dobu vyplývající z předem stanoveného rozvržení pracovní doby a konaná mimo rámec rozvrhu pracovních směn. (…) Prací přesčas není, napracovává-li zaměstnanec prací konanou nad stanovenou týdenní pracovní dobu pracovní volno, které mu zaměstnavatel poskytl na jeho žádost.“

Peníze, nebo volno!

Nejde ale jenom o peníze. Primárně by si měl zaměstnanec odpočinout, zaměstnavatel by mu tedy měl zaměstnavatel kompenzovat odpracované přesčasy náhradním volnem, a to do tří měsíců po odpracování přesčasů. Zaměstnavatel vám ale volno nemůže nakázat, musí se na něm se zaměstnancem dohodnout. Pokud zaměstnanec vezme náhradní volno – může se mu hodit, třeba si prodlouží víkend – pak ztrácí nárok na příplatek za přesčasy. Na druhou stranu pokud chce zaměstnanec volno, zaměstnavatel může trvat na tom, že volno nebude a že práci přesčas prostě proplatí.

Šéfům se přesčasy jen tak neplatí

Ne všichni zaměstnanci státu a veřejné správy ale mají nárok na proplácení přesčasů nebo jejich kompenzaci náhradním volnem. Šéfové, vedoucí pracovníci, kteří pobírají příplatek za vedení ostatních zaměstnanců, můžou získat příplatek za přesčasy, až když jich odpracují 150 hodin. Jejich plat se totiž stanovuje rovnou s přihlédnutím k případným přesčasům. Teprve od 151. hodiny práce přesčas (v kalendářním roce) mají nárok na příplatek nebo náhradní volno. Platí to ale jen pro dny a hodiny, kdy se normálně chodí do práce – když budou dělat přesčas v noci nebo v den pracovního klidu, pak už příplatek nebo náhradní volno dostat musejí.

Vrcholní šéfové úřadů, organizací státu, obcí, krajů, tedy takzvané statutární orgány, nemají nárok na vůbec žádné bonusy za přesčasovou práci. U nich se prostě předpokládá, že pro zaměstnavatele žijí a věnují mu i svůj volný čas.

Hledej práci!

Nečekejte , že práce přijde za vámi!

Sháníte práci? Zkuste se rozhlédnout u nás. Nabídky práce ze všech úřadů práce a předních pracovních portálů na jednom místě!

Nabídky práce na Peníze.cz

Soukromník může dát víc. Ale nemusí

Zaměstnanci v soukromých firmách mají podle zákona nárok na přesčasový příplatek ve výši 25 procent průměrného výdělku. A podobně jako u státních zaměstnanců je možné ho nahradit čerpáním náhradního volna. Ovšem je tu jeden háček, kterého zaměstnavatelé v praxi rádi využívají. Totiž: zaměstnavatel se může při dohadování o mzdě (tedy třeba už při najímání do zaměstnání) se svým zaměstnancem dohodnout, že sjednaná mzda už zahrnuje odměnu za případnou práci přesčas. Zároveň se musí říct, s jakým rozsahem práce přesčas se přitom počítá – nejvýš to může být 150 hodin v kalendářním roce. Mělo by to samozřejmě být tak, že práce přesčas je nějak odměněna, že tedy výše mzdy skutečně odráží i případné přesčasy. A jen těžko se prokazuje, že je to jinak. Pokud tedy zaměstnavatel není až takový škrt, že by svému zaměstnanci nedával víc než povinné minimum, tedy takzvanou zaručenou mzdu.

Specialisty si zaměstnavatel hýčká, ale tam kde je o práci nouze, zaměstnanec, který dostane aspoň o něco víc, než je zákonné minimum, rád podepíše, že jeho odměna zahrnuje i přesčasy. Ovšem zaměstnavatel se nesmí nikdy chovat jako otrokář. Je povinný evidovat odpracovanou dobu, pokud počet přesčasových hodin přesáhne limit smluvený při dojednávání mzdy (maximálně 150 hodin ročně), za další práci přesčas už má zaměstnanec nárok na mzdu s příplatkem nebo náhradní volno.

Šéfové opět nejsou tak hájeni jako řadoví zaměstnanci. S nimi si zaměstnavatel smí ujednat, že mzda, na které se dohodnou, už je domluvená s přihlédnutím k celoroční přesčasové práci. Pak nemají nárok na vůbec žádnou kompenzaci.

Vytisknout

Líbil se vám článek?

+7
Ano
Ne

Diskuze

25. 9. 2018 | 17:22 | Veronika

Radsi zivnostak a mam klid. více

11. 9. 2018 | 5:55 | Tomáš Smolík

U mě mají otrokáři utrum, již jsem vyléčen. Za dobrotu na žebrotu. více
Partners Financial Services
 
 

Přihlášení

Jméno

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.OK