Podle zákona o zaměstnanosti se za nelegální považuje práce, kterou člověk vykonává mimo pracovněprávní vztah. U cizinců je nelegální také práce bez povolení (nebo v rozporu s povolením) k zaměstnání či pobytu. V praxi jde o práci, která není ošetřená pracovní smlouvou nebo jednou z dohod konaných mimo pracovní poměr: dohodou o provedení práce (zkráceně DPP) nebo dohodou o pracovní činnosti (DPČ). Na dohodu o provedení práce lze u jednoho zaměstnavatele odpracovat maximálně 300 hodin ročně, u dohody o provedení činnosti dělá maximální limit 20 hodin týdně. Podrobnosti o jednotlivých dohodách najdete v našem starším článku:
Od roku 2012 se za nelegální považuje také takzvaný švarcsystém. Podle definice Inspektorátu práce jde o situace, kdy se faktický pracovněprávní vztah zastřeší jinou než pracovní smlouvou, DPP nebo DPČ – smlouvu o dílo, obchodní smlouvou nebo smlouvou o zprostředkování – přesto, že naplňuje všechny znaky závislé práce. Jako závislou zákoník práce definuje práci, kterou člověk vykonává ve vztahu nadřízenosti zaměstnavatele a podřízenosti zaměstnance, jménem zaměstnavatele a podle jeho pokynů.
Pokuta pro zaměstnance: až sto tisíc
Za práci načerno i v rámci švarcsystému hrozí pokuta, kterou může Inspektorát práce udělit zaměstnavateli, ale i „zaměstnanci“. V prvním případě dělá maximální sankce deset milionů korun, zaměstnancům hrozí pokuta až sto tisíc korun.
Krom případné pokuty má ale nelegální práce z pohledu zaměstnance řadu dalších negativ. Zaměstnavatel například nemusí hradit vaše zdravotní pojištění. Pokud nejste na úřadu práce, nebo státním pojištěncem, měli byste si ho jako osoba bez zdanitelných příjmů (zkráceně OBZP) platit z vlastní kapsy. Vedle zdravotního pojištění neodvádí zaměstnavatel ani pojištění sociální. To v praxi znamená, že při pracovní neschopnosti nevznikne nárok na nemocenskou a léta odpracovaná načerno se nepočítají do nároku na důchod.
Jestliže není práce ošetřená řádnou smlouvou nebo jednou z dohod, nelze po zaměstnavateli vyžadovat dodržování práv, která klasickým zaměstnancům přiznává zákoník práce. Problém může nastat třeba v situaci, kdy zaměstnavatel nechce vyplatit mzdu. Protože nemáte v ruce papír, který váš pracovní vztah prokáže, s dlužnou výplatou se nejspíš budete muset rozloučit. Řádní zaměstnanci mají přitom vedle mzdy nárok i na úroky z prodlení:
Kdo pracuje načerno, nemůže počítat ani s výplatou ušlého příjmu a úhradou léčebných výloh, pokud dojde na pracovní úraz:
Zákoník práce vám nebude krýt záda ani v momentě, kdy vám šéf bude chtít dát sbohem:
Úřady chystají více kontrol
Vedle zaměstnanců tratí na nelegálním zaměstnávání také státní kasa – konkrétně na sociálním pojištění a daních z příjmů. Zástupci Ministerstva práce a sociálních věcí, Státního úřadu Inspekce práce a Policie České republiky se proto dohodli, že kontroly nelegálního zaměstnávání zintenzivní. Vedle už naplánovaných kontrol má letos od září do prosince 2018 proběhnout několik mimořádných akcí po celém Česku. Zaměří se na nelegální zaměstnávání Čechů i cizinců, zejména na stavbách, v průmyslové a montážní výrobě a logistických centrech. V loňském roce inspekce práce kontrolovala především provozovny stánkového prodeje v obchodních centrech. Právě tady totiž často pracují brigádníci – studenti, důchodci a nekvalifikovaná pracovní síla.
Na nelegální zaměstnávání si chtějí úřady posvítit především kvůli zvyšujícímu se počtu nelegálních pracovníků z ciziny. Od začátku letošního roku odhalili inspektoři celkem 2465 lidí pracujících načerno, o cizince šlo ve zhruba dvou tisícovkách případů: 151 nelegálních pracovníků bylo z členské země Evropské unie, 1861 ze zemí mimo Unii. Nejčastěji šlo o Ukrajince, Moldavany a Vietnamce. Ve 453 případech firmy nelegálně zaměstnávaly Čechy.
Od ledna padlo za nelegální práci 273 pokut, které zaměstnavatele přišly na zhruba 76 a půl milionu korun. „Odhalování a potírání nelegálního zaměstnávání patří dlouhodobě mezi jednu z hlavních kontrolních priorit Státního úřadu inspekce práce. Nejen samotný výkon nelegální práce, ale především umožnění výkonu nelegální práce jsou společensky nebezpečné a patologické jevy s dopadem nejen do oblasti pracovněprávní, ale také do oblasti veřejných rozpočtů a financí,“ říká o práci načerno ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová.
| | Počet osob zjištěných při nelegální práci |
Rok | Počet kontrol | občané ČR | občané EU | cizinci | celkem |
2012 | 35 557 | 2675 | 430 | 1471 | 4576 |
2013 | 36 101 | 1394 | 295 | 1481 | 3170 |
2014 | 15 911 | 1238 | 184 | 650 | 2072 |
2015 | 9583 | 1913 | 294 | 858 | 3065 |
2016 | 9308 | 760 | 193 | 1337 | 2290 |
2017 | 9707 | 767 | 234 | 1917 | 2918 |
Zdroj: Státní úřad Inspekce práce |
Sdílejte článek, než ho smažem
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
12. 9. 2018 6:56, Chroust
To by mě zajímalo, ve které kolonce jsem já. Uložili mi pokutu 250 000 korun po čtyřech odvoláních k inspektorce, její okresní vedoucí, krajskému vedoucímu a vedení OIBP. Krajský soud konstatoval, že se žádný správní delikt nestal a pokutu museli vrátit. Ani jeden ze stupňů řízení neví, co je to nelegální zaměstnávání. Tragédie je dovršena tím, že nejenže se ani neomluvili, ale musel jsem si náklady správního řízení 1000 korun vymoci novou žalobou. Náklady soudního řízení 38 000 korun nese daňový poplatník a nikomu z úřadu se za zvůli nic nestalo. Podle rozsudku nárok za náhradu škody za nezákonné zadržení pokuty na dobu 1,5 roku nevznikl, protože jsem "dost bohatý, aby mi ty peníze nechyběly". Jsme pro ně jen otroci. Úředníci za nic nezodpovídají, to jen vy - daňoví poplatníci. Bravo
V diskuzi je celkem (21 komentářů) příspěvků.