Zaměstnavatel musí zaměstnance odškodnit za újmu způsobenou pracovním úrazem nebo nemocí z povolání. Je ostatně pro tyto případy také povinně pojištěn. Jedním z nároků zaměstnance je náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti.
Ta se vyplácí, když zaměstnanec v důsledku pracovního úrazu nebo nemoci z povolání musel změnit zaměstnání nebo není schopný pracovat v takovém rozsahu jako dřív, třeba si musel dohodnout zkrácení pracovního úvazku, protože nevydrží plnou pracovní zátěž, a v důsledku toho poklesl jeho příjem. Renta se sice jmenuje náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti, pracovní neschopnost jí ale nemusí nutně ve všech případech předcházet, ne vždy ji zdravotní stav poškozeného vyžaduje. Slova po skončení pracovní neschopnosti odlišují tuto peněžitou náhradu od jiného nároku zaměstnance, od náhrady na ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti, která zaměstnanci dorovnává rozdíl mezi jeho průměrným výdělkem a náhradou mzdy za dobu dočasné pracovní neschopnosti nebo mezi průměrným výdělkem a nemocenskou. První náhrada je tedy dlouhodobá, druhá jen dočasná.
Invalidní důchod slouží jako pojistka pro lidi, kteří kvůli špatnému zdraví nemůžou pracovat jako dřív. Kolik byste mohli jako invalidní důchodci brát, propočte kalkulačka invalidního důchodu aktualizovaná pro rok 2018.
Náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti se vyplácí ve výši rozdílu mezi průměrným výdělkem, kterého poškozený dosahoval před pracovním úrazem či nemocí z povolání v původním zaměstnání, a výdělkem v současném povolání, dosahovaným po pracovním úrazu nebo zjištění nemoci z povolání. K současnému výdělku se připočítává i případný invalidní důchod pobíraný ze stejného důvodu. Pro přehlednost tedy: náhrada = původní příjem - (aktuální příjem + invalidní důchod).
Pokud se invalidní důchod zaměstnanci snižuje proto, že už pobírá důchod jiný, k tomuto snížení se nepřihlíží. Nepřihlíží se ani k výdělku zaměstnance, kterého dosáhl zvýšeným pracovním úsilím. Pracovní nasazení, které vykazuje i přes zdravotní postižení, mu nesmí být na škodu, takže se renta nesnižuje například o příplatky za přesčasovou práci, ty se do aktuálního výdělku, který renta dorovnává na původní výši, nepočítají.
Další kalkulačky
Jestliže naopak zaměstnanec ze své viny dosáhne nižšího výdělku než jeho spoluzaměstnanci, kteří dělají stejnou práci nebo práci téhož druhu, považuje se za výdělek po pracovním úrazu nebo po zjištění nemoci z povolání průměrný výdělek, kterého dosahují tito ostatní zaměstnanci. Ještě přísněji se postupuje vůči poškozeným, kteří odmítnou nabídnutou práci. Zaměstnanci, který bez vážných důvodů odmítne nastoupit práci, která mu byla zajištěna zaměstnavatelem, přísluší náhrada za ztrátu na výdělku pouze ve výši rozdílu mezi průměrným výdělkem před vznikem škody a průměrným výdělkem, kterého mohl dosáhnout při práci, kterou mu zaměstnavatel zajistil. Zaměstnavatel, respektive zaměstnavatelova pojišťovna, zaměstnanci také neuhradí škodu do výše částky, kterou si zaměstnanec bez vážných důvodů opomenul vydělat.
Dobré pojištění může být k nezaplacení. Rádi vám pomůžeme vybrat.
Rentu může poškozený pobírat i mnoho let. Náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti přísluší bývalému zaměstnanci až do konce kalendářního měsíce, ve kterém dovrší 65 let věku. Výdělky na straně jedné a životní náklady na straně druhé ale neustále rostou, proto se renty pravidelně valorizují, dělá se to vždycky na začátku kalendářního roku.
Při výpočtu renty se vychází z původního výdělku před vznikem škody a výše mzdy z doby před desíti nebo dvacíti lety by dnes byla jen almužnou. Původní výdělek se tedy se v závislosti na vývoji mezd životních nákladů přepočítává. Má to ale háček – ne všem. Někteří poškození novou práci neseženou a skončí na úřadu práce jako uchazeči o zaměstnání.
Pobíral-li člověk náhradu před tím, než se registroval jako uchazeč o zaměstnání, přísluší mu tato náhrada v takové výši, ve které mu na ni vzniklo právo za trvání pracovního poměru, případně jiného pracovněprávního vztahu. Bez ohledu na to, že teď je nezaměstnaný. Problém nastává v případě, že poškozenému zaměstnanci, než se stal uchazečem o zaměstnání, náhrada poskytována nebyla. V případě, že se poškozený stane uchazečem o zaměstnání, chybí tu „poúrazový výdělek“, který by se pro účely stanovení renty porovnával s původním výdělkem. Proto zákon předepisuje počítat jako aktuální výdělek minimální mzdu.
Existují ale dva rozdílné výklady zákona a z nich vyplývají i rozdílné výpočty. Pokud se vychází z výše minimální mzdy v den, kdy se člověk nechal zapsat do evidence uchazečů o zaměstnání, pak se mu počítá jako příjem stále stejná částka. Proto při každé valorizaci vzroste i poskytovaná náhrada. Pokud se ale vychází vždy z aktuální minimální mzdy, tak se při každém jejím zvýšení odečte od původních příjmů jako aktuální výdělek vyšší částka, ačkoliv si poškozený nijak příjmově nepolepšil. Tím se sníží rozdíl, který má renta dorovnávat, takže místo toho, aby valorizace renty přinesla poškozenému víc peněz, paradoxně způsobuje opak – pokles renty.
Problémem se právě teď zabývá Poslanecká sněmovna, novela zákoníku práce by měla nespravedlnost odstranit. Situaci sledujeme a včas budeme informovat, zda a jak se výpočet valorizované renty bude měnit.
Sdílejte článek, než ho smažem
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
12. 4. 2018 9:43, Lukáš
Ano, slova
"Existují ale dva rozdílné výklady zákona a z nich vyplývají i rozdílné výpočty..."
jsou pravdivá a svědčí o tom, že ČP umí krásně vydělávat na postižených, nech ona je tou, kdo toto využívá. Ještě by tudíž měli zákonodárci pojišťovnu donutit "ukradené" peníze lidem vrátit!
V diskuzi je celkem (11 komentářů) příspěvků.