Nezaplacená mzda je docela dobrý důvod k opuštění zaměstnání. Když zaměstnavatel zaměstnanci nezaplatí mzdu, plat, jejich část nebo jejich náhradu, zaměstnanec může pracovní poměr zrušit na hodinu. Nejde to ale úplně hned. Mzda má datum splatnosti, výplatní termín. Okamžitou výpověď můžete podat, když výplata nepřijde ani patnáct dní po konci měsíce, ve kterém měla přijít. Mzda se navíc vyplácí zpětně, teď v dubnu dostáváte mzdu za březen. Pokud tedy máte výplatní termín řekněme klasicky desátého a příští úterý vám zaměstnavatel nic nepošle, budete muset počkat do konce měsíce, a když ani do patnáctého května nic nepřijde, můžete až šestnáctého ve středu napochodovat k šéfovi s okamžitým zrušením pracovního poměru kvůli neplacení mzdy v ruce. Jak ho od vás zaměstnavatel převezme, pracovní poměr končí.
Insolventní zaměstnavatel: řekněte si o mzdu na pracáku
Znamená to, že pokud zaměstnavatel prostě peníze nemá, zaměstnanec musí pracovat celý duben a půlku května zadarmo – a to už pracoval zadarmo v březnu. Samozřejmě se o peníze může soudit a vyhraje. A pokud je zaměstnavatel insolventní, je proti němu podán insolvenční návrh nebo vyhlášeno moratorium před podáním insolvenčního návrhu, může si zaměstnanec nechat dlužné peníze vyplatit od úřadu práce.
Zaměstnanec může požadovat nejenom dlužnou mzdu, ale také náhradu mzdy za výpovědní dobu dvou měsíců, a to přesto, že zrušil pracovní poměr okamžitě. Pokud okamžitě zrušíte pracovní poměr, protože vám zaměstnavatel včas nevyplatil mzdu, plat nebo jejich náhradu nebo jejich část, máte nárok dostat od zaměstnavatele náhradu mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku za dobu, která odpovídá délce výpovědní doby. Od úřadu ale nedostanete víc peněz než za tři měsíce. V našem příkladu výš zaměstnavatel dluží za březen, duben, půlku května – plus dva měsíce náhrad. Celkem tedy čtyři a půl měsíční mzdy. Od úřadu práce dostanete tři výplaty a s jednou a půl budete muset počkat na výsledky insolvenčního řízení.
Co je a co není mzda
Ne každý dluh, který vůči vám zaměstnavatel má, vám ale dává právo na okamžitou výpověď. Zdeúředně řečeno „ne každé peněžité plnění poskytované zaměstnavatelem zaměstnancům je mzdou nebo platem či jejich náhradou“. Do takzvaných mzdových nároků se nepočítají například cestovní náhrady za služební cesty (stravné, náhrada pohonných hmot, amortizace vozidla apod.) ani nejrůznější benefity typu příspěvků na kulturní a sportovní akce, rekreaci, na penzijní připojištění a podobně. Peníze, které vám zaměstnavatel vyplácí za čtvrtý až sedmnáctý pracovní den pracovní neschopnosti ale náhradou mzdy jsou. Pokud je zaměstnavatel včas nezaplatí, je to legitimní důvod o okamžitému zrušení pracovního poměru.
Úroky z prodlení: platí se z nich daň a pojistné
Když peníze nepřijdou včas, můžete jako odškodnění požadovat také úroky z prodlení, kterým jsme nedávno věnovali samostatný článek:
Naše kalkulačka úroků z prodlení vám zase napoví, jestli to má cenu.
Úrok z prodlení se opět počítá až od prvního dne měsíce následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém měly být peníze vyplacené. Nabíhají až do dne uspokojení pohledávky věřitele, tedy do dne zaplacení včetně.
Pozor ale na jednu drobnost: Soudy rozhodly, že úroky z prodlení se musí zdanit stejně jako příjem ze závislé činnosti spolu s ostatní mzdou nebo náhradou mzdy. Jedná se o příjem, který zaměstnanec dostává v souvislosti s výkonem závislé činnosti. Své rozhodnutí soudy zdůvodňovaly tím, že mzdu člověk dostává za práci v zaměstnání („za výkon závislé činnosti“), a pokud člověk dostane úroky z prodlení za to, že se tato mzda zpozdila, jde o další příjem z práce („ze závislé činnosti“). Z úroků tedy zaměstnanec musí platit pojistné a daň z příjmů jako ze mzdy. V praxi by to měl provést zaměstnavatel, který zaměstnanci úroky z prodlení vyplácí, na vás – pokud vás nedejpámbu něco podobného někdy potká – by tedy měla zbýt jen kontrola, jestli to opravdu udělal.
Terezie Nývltová Vojáčková
Další články autora.
Sdílejte článek, než ho smažem