Po dlužníkovi, který se zpožďuje s placením svých závazků (v řeči paragrafů „je v prodlení“), může věřitel – pokud sám plní povinnosti, které vůči dlužníkovi má – chtít kromě splacení samotného dluhu také úroky z prodlení. Za každý den navíc. Výši úroku z prodlení si můžou dopředu dohodnout, ale neměla by být nepřiměřená – v rozporu s dobrými mravy, natož lichvářská, pak by věřiteli hrozil za jejich uplatňování a vymáhání trestní postih. Obvykle se ale na výši úroku z prodlení nemyslí, věřitel a dlužník si ho předem nedohodnou. Ostatně třeba ani nepočítají s tím, že jeden z nich bude věřitelem a druhý dlužníkem. Stejně dobře jako o pozdě splácenou půjčku může jít třeba o neplacený nájem. Pro případ, že žádný úrok z prodlení není dopředu dohodnutý, určuje ho nařízení vlády. Jeho výše je v něm stanovená na osm procent plus výše repo sazby České národní banky, jaká byla první den kalendářního pololetí, ve kterém došlo k prodlení. Pokud se tedy dostanete do prodlení s placením právě dnes, bude se váš věřitel při výpočtu úroku z prodlení dívat na repo sazbu platnou k prvnímu lednu.
Před polovičkou roku 2013 se úroky z prodlení počítaly podle jiných pravidel a měnily se častěji. Čtenáře, který by se o tom chtěl dozvědět víc, odkážeme na článek Richarda W. Fettera v Bulletinu advokacie.
Dlouhou dobu – od července 2013 do 31. prosince 2017 – byla roční sazba úroků z prodlení beze změny 8,05 procenta. Repo sazba roky stagnovala pět setinek procenta na nulou. Až loni se v ekonomice daly věci do pohybu. A na to – zejména na rychlý růst inflace – reagovala Česká národní banka. Ve druhém pololetí loňského roku dvakrát zvedla repo sazbu, nejprve na 0,25 a později na 0,5 procenta. Pro výpočet úroků z prodlení je podstatné až druhé zvýšení: to je sazba, která platila k prvnímu lednu, k začátku kalendářního pololetí. Proto tedy věřitelé budou moci po všech dlužnících, kteří se dostali a dostanou do prodlení letos od ledna do konce června, požadovat úroky z prodlení ve výši 8,5 procenta ročně.
Centrální banka ale svoje základní sazby zvyšovala i po Novém roce. Druhého února zvedla repo sazbu na 0,75 procenta. Pokud ji nestačí do prázdnin zvednout ještě jednou, bude tedy pro prodlení vzniklá po letošním 30. červnu platit úroková sazba 8,75 procenta ročně.
Pro jistotu. Podstatné je, kdy se dlužník dostane do prodlení se splácením. Pokud mu úroky z prodlení začnou nabíhat teď v únoru, jejich výše se bude počítat podle repo sazby platné na začátku roku. Napořád, i když se mezitím zvedla repo sazba a od července bude pro nová prodlení platit úrok vyšší.
Úroky z prodlení může věřitel dlužníkovi napočítat od 1. dne prodlení, tedy ode dne následujícího po dni, ke kterému mělo být zaplaceno, až do posledního dne prodlení, kterým je den, kdy dlužník konečně aspoň dodatečně zaplatil.
Výpočet úroků z prodlení můžete svěřit naší kalkulačce:
Investujte do indexu S&P 500!
Zabezpečte svou budoucnost. Investujte do akcií globálních firem jako Apple či Coca-Cola díky fondu EFEKTIKA! S předpokládaným výnosem přes 7 % ročně.
Sdílejte článek, než ho smažem
