Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Očima expertů: Za první tři dny nemoci znovu peníze?

První tři dny nemoci by se mohly opět proplácet. Naroste počet neschopenek? A jak systém nastavit, aby nepřišli na hůl zaměstnanci ani zaměstnavatelé?

Koncem března podpořila vláda v demisi návrh poslanců ČSSD na zrušení karenční doby pro nemocné zaměstnance. Kvůli ní dnes zaměstnanci v prvních třech pracovních dnech pracovní neschopnosti nemají nárok na náhradu mzdy.

Kabinet premiéra v demisi Andreje Babiše navrhuje, aby zaměstnavatelé nově náhradu mzdy vypláceli od prvního do jedenáctého dne nemoci (teď ji proplácejí od čtvrtého do čtrnáctého dne, pak zaměstnanec nastupuje na nemocenskou). Zvýšené mzdové náklady jim navrhuje kompenzovat snížením odvodů na nemocenské pojištění zaměstnance z 2,3 procenta hrubé mzdy na 2,1 procenta.

Jiná cesta

Sick days. Třeba i povinně

Proti rušení karenční doby se vyslovil spolek Sdružení praktických lékařů. Bez karenční doby čekají nárůst počtu neschopenek a zahlcení ordinací praktiků. Šikovnější by podle nich bylo rozšíření takzvaných sick days: tedy zdravotního volna, které si zaměstnanec v případě menších zdravotních potíží naordinuje sám. Týž názor se objevoval v naší anketě už v roce 2015, kdy rušení karenční doby prosazovali senátoři ČSSD.

Nařídit firmám, ať lidem dají pár dní na zdravotní volno?

Nápadu se později chopili lidovci, jejich legislativní návrh ale skončil u ledu.

Dřív sice politici ANO vystupovali proti rušení karenční doby, při vyjednávání o koalici s ČSSD s podporou komunistů se ale rozhodli pro kompromis. „Vyslovili jsme souhlasné stanovisko, ale s výhradami, že je potřeba určit výši pojistného, výši vyplacené dávky a že je potřeba to projednat v rámci tripartity. V situaci, kdy nemají naše firmy zaměstnance, je důležité, aby to nemělo negativní dopady na naši ekonomiku,“ řekl na vládním brífinku Andrej Babiš.

Brzy se ovšem ukázalo, že v tripartitě – kde spolu jednají zástupci vlády, podnikatelů a odborů – se úplná shoda bude hledat jen velmi obtížně. Zaměstnavatelé zrušení karenční doby zatím zásadně odmítají. Na stole jsou teď tři návrhy. První počítá s tím, že by zaměstnanci dostávali v prvních třech pracovních dnech nemoci šedesát procent průměrného denního výdělku. Ve druhém návrhu by se šedesátiprocentní „odškodné“ kompenzovalo zvýšením odvodů pro zaměstnance. Třetí varianta, kterou podporuje ministryně práce Jaroslava Němcová, pak pro první tři dny počítá s vyplácením pouhých třiceti procent průměrného denního výdělku.

Jak se na návrh zrušit karenční dobu dívají ekonomové, analytici a reprezentanti zaměstnanců i zaměstnavatelů? Měl by stát případnou změnu pravidel zaměstnavatelům nějak kompenzovat?

Jaromír Janoš

výkonný ředitel společnosti Trexima

Jaromír Janoš
-52
Líbí
Nelíbí

Podle nedávného průzkumu sice až 55 procent lidí někdy přechází nemoc, aby se vyhnuli výpadku příjmu, ale pro zrušení karenční doby je teď asi ta nejméně vhodná chvíle. Firmám chybí tisíce lidí, a pokud by se nemocnost vrátila na úroveň roku 2007 (z dnešních 3,6 procenta  na 4,9 procenta), vznikne výpadek odpovídající dalším cirka 40 tisícům lidí. Firmy bojují o zaměstnance mimo jiné rozšiřováním dovolené nebo zaváděním sick days. To je podle mě přirozená cesta v době konjunktury, diskuzi o karenční době bych směroval až do období recese.

Navrhovanou kompenzaci nepovažuji za dostatečnou. Firmy by sice platily náhradu mzdy stejnou dobu, ale pravděpodobně víc lidem. Musí ale zaplatit i těm, kteří práci odvedou za nemocné – a to často s příplatky za přesčas a podobně. Karenční dobu má víc než polovina zemí Evropské unie. Nějaký nástroj proti zneužívání nemocenského pojištění je potřebný. U nás si ale jen málo zaměstnanců naučilo vytvářet pro případ nemoci finanční rezervu. 


Jan Zikeš

vedoucí tajemník Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR

Jan Zikeš
-52
Líbí
Nelíbí

Se zrušením karenční doby zásadně nesouhlasíme. Jedním z významných důvodů jejího opětovného zavedení v roce 2008 bylo značné zneužívání dočasné pracovní neschopnosti ze strany zaměstnanců a to se nemění. Zaměstnavatelé očekávají, že případné zrušení karenční doby by nemocnost v některých odvětvích zvýšilo o dvě až tři procenta.

Druhý důvod odmítavého postoje zaměstnavatelů je další navýšení nákladů na lidské zdroje. Ty patří mezi nejvyšší v Evropě a přímo ovlivňují konkurenceschopnost země. Jelikož se vláda rozhodla, že má být na zaměstnavatele přenesen další a dodatečný požadavek hradit nějak první tři dny nemocenské, očekáváme i nastavení kompenzačního mechanismu, například snížení odvodů zaměstnavatele na sociální pojištění nebo přímé úhrady prostřednictvím sociálního pojištění. Jako nevhodnější nástroj této kompenzace navrhujeme zvýšení solidarity zaměstnanců, tedy navýšení odvodů na sociální pojištění zaměstnanců.


Josef Středula

předseda Českomoravské konfederace odborových svazů

Josef Středula
+185
Líbí
Nelíbí

Odbory vždy poukazovaly na to, že karenční doba přinesla zaměstnancům jen zhoršení jejich postavení v době nemoci a zaměstnavatelům značné úspory. Snížení odvodů na sociální pojištění jim ročně přineslo téměř 20 miliard korun. Proto podporujeme návrh, který počítá s tím, že zaměstnanci by dostávali už v prvních třech dnech nemoci 60 procent mzdy a v souvislosti s tím by se zaměstnavatelům i osobám samostatně výdělečně činným snížily odvody na sociálním pojištění o 0,2 procentního bodu.

Zavedení karenční doby rozhodně lidi zázračně neuzdravilo. Nelze dělat rovnítko mezi skutečně nemocnými a těmi, kteří jsou na neschopence. Poznatky, které máme z odborových organizací z firem, jednoznačně hovoří o tom, že lidé počátek nemoci přecházejí, léčí se sami, berou si dovolenou, aby se přes víkend co nejrychleji uzdravili. V některých firmách dokonce vyplácejí bonusy pracovníkům, kteří nestůňou.

Argument, že karenční doba je dobré opatření proti zneužívání nemocenské, je hloupý. Vždyť i Ústavní soud v roce 2008 dospěl k závěru, že zavedení karenční doby znamená „svévolný postup ze strany státu, který kvůli neurčitému počtu zneuživatelů nemocenských dávek plošně postihuje všechny kategorie zaměstnanců“.


Pavla Břečková

místopředsedkyně Asociace malých a středních podniků a živnostníků

Pavla Břečková
-54
Líbí
Nelíbí

Jedním z cílů zavedení karenční doby bylo omezit zneužívání systému. Dokud nebyla, zaměstnanci stonali dvakrát častěji než jinde v Evropě. To karenční doba částečně vyřešila, a i když u nás zaměstnanci pořád stonají násobně víc než OSVČ, je to už srovnatelné s Evropskou unií. Ovšem třeba Finsko má karenční dobu až devět dní.

Nemocnost je pro firmy nemalý náklad, který drobná úleva v odvodech nevyváží. Je správné, aby firmy umožnily svým lidem zůstat doma třeba při nachlazení. Cestou ale není příkaz, nýbrž motivace. Řada firem poskytuje takzvané sick days. Ale na dobrovolné bázi, zahrne je do benefitů a motivaci ještě různě upravuje.

Stát ale místo toho, aby vedl zaměstnance k prevenci a firmy motivoval k poskytnutí zdravotního volna, vytváří pravý opak. Zaměstnanec, vědom si toho, že ho lékař kdykoliv zneschopní, nejenže nebude dbát na prevenci, ale možná systém i sem tam využije. To se potvrdilo při zavedení karenční lhůty, po kterém nemocnost v prvních třech dnech klesla na polovinu. A šíření nemocí? Dramatický nárůst se nekonal. 


Lukáš Kovanda

hlavní ekonom Cyrrus

-47
Líbí
Nelíbí

Ekonomický smysl karenční doba má, stejně jako poplatky u lékaře. Prokazatelně snižují předstíranou nemocnost. Jenže jak poplatky, tak karenční dobu lze snadno dezinterpretovat jako asociální opatření, které nás obrací k dickensovskému kapitalismu 19. století. Proto levice ráda bojuje za jejich zrušení.

Další problém rušení karenční doby je dodatečná zátěž pro zaměstnavatele. Třetí – a nejzávažnější – problém je ideové pozadí. Zejména v kontextu navrhovaného daňového balíčku Ministerstva financí je stále zřetelnější, na čí straně vznikající vláda bude neochvějně stát. Daňový balíček přilepšuje zaměstnancům, včetně těch dobře vydělávajících, podnikatelé si pohorší. Zrušení karenční doby zase zvýhodňuje postavení zaměstnanců před podnikateli a OSVČ, protože sebezaměstnané osoby nebo zaměstnavatelé jsou na něm samozřejmě biti, zatímco zaměstnanci si polepší. Vznikající vláda opětovně signalizuje, že stojí na straně těch, co se zařadí, nevyčnívají, co mají zaměstnaneckou mentalitu, zatímco proaktivním, nezávislým podnikatelským duším – skutečnému motoru ekonomiky – ztíží život. Smutné.


Vladimír Dlouhý

prezident Hospodářské komory

Vladimír Dlouhý
-84
Líbí
Nelíbí

Anketa

Která odpověď vám přijde nejlepší?

Stojí za připomenutí, že zaměstnanci nemocenské pojištění, ze kterého jim náleží nemocenská, od roku 2009 neplatí. Placení nemocenské a příspěvku na politiku zaměstnanosti zaměstnancem bylo se zavedením karenční lhůty zrušeno. Zaměstnanec dnes ze své mzdy platí jen zdravotní pojištění, ze kterého se nehradí nemocenská, ale ošetření u lékaře. Pokud by se měl zaměstnancům benefit proplácení prvních tří dnů nemoci vrátit, měli by na jeho financování ve vlastním zájmu participovat.

Návrh, aby zaměstnavatelé vypláceli nemocenskou od 1. do 11. dne nemoci, přináší do diskuze o případném zrušení karenční doby racionální pohled. Nicméně neřeší zásadní problém: dojde k nárůstu fiktivní nemocnosti, náklady ponesou zaměstnavatelé i stát. I dnes bohužel existuje řada zaměstnanců, kteří nemoc využívali jako snadnou omluvu ze zaměstnání, což dokazují i statistiky krátkodobé nemocnosti před zavedením karenční lhůty.

Nabízená kompenzace zaměstnavatelům v podobě snížení sazby pojistného na nemocenské pojištění o 0,2 procentního bodu finanční ani personální dopady na firmy nevyváží. Zrušením karenční doby vzrostou mzdové náklady v důsledku zvýšení náhrad za pracovní neschopnost. Podle některých členů Hospodářské komory až o 3,6 procenta.

ČERSTVÝ FINMAG

„Čert vem atomovej hřib i trenýrky, tohle je největší věc, do který jsme se pustili. Věřím v nové technologie, decentralizaci a společenské zřízení bez účasti státu,“ říká Roman Týc ze Ztohoven a nyní především z Paralelní Polis.


Tak se to stalo. Z kohoutku neteče voda, v zásuvce není proud. Den. Dva. Týden. Měsíc. Jak přežít? Připrav se, kdo můžeš. Preppeři už se chystají.


Tma na krku, a my ještě ve městě. To není dobré. V podzemí se skrývají poslední skupiny bojovníků Islámského státu a dvě prostovlasé cizinky tu budí pozornost. Markéta Kutilová píše ze syrského Kurdistánu.

  • RSS
  • Kindle
  • Poslat e-mailem
  • Vytisknout

Líbil se vám článek?

-3
Ano
Ne

Diskuze

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

11. 5. 2018 15:47, Jarek

Odborníci mají plnou hubu keců jak se to bude par procent lidí zneužívat a kdesi cosi. Ale, že 95% zbylých lidí co jsou skutečně nemocní a díky jejich žebrácké nemocenské nemají ani na nájem je nezajímá.
U evropských států jsme s výší nemocenské a jedni z nejhorších, tak nevím kde někteří berou tu drzost sem vytahovat jeden nebo dva státy, které jsou na tom jako jediné ještě hůře. Proč nedáte za příklad třeba takové Německo, když stále tvrdíte jak jsme spolu ekonomicky provázaní?Tam je 100% od prvního dne a prvních 6 týdnů to platí zaměstnavatel. A zatím ještě nikdo nezkrachoval.Takže takové kecy o tom jak se prodraží práce si můžete strčit víte kam....

Reagovat

 

+33
Líbí
Nelíbí

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

6. 4. 2018 10:27

Fascinuje mě, že většina respondentů nerozlišuje nemocenskou a náhrady mzdy. To, co platí zaměstnavatelé, je náhrada mzdy. A lidi si na to žádným odvodem z mezd neplatí. Nemocenská se platí od patnáctýho dne nemoci. Na to je nemocenské pojištění (formálně ho zase neplatí zaměstnanec, ale to už je jen taková hra).

Reagovat

 

-5
Líbí
Nelíbí

Zobrazit komentovanou zprávu (Ramesse II. 06. 04. 2018 08:33)

Další příspěvky v diskuzi (16 komentářů)

11. 5. 2018 | 15:47 | Jarek

Odborníci mají plnou hubu keců jak se to bude par procent lidí zneužívat a kdesi cosi. Ale, že 95% zbylých lidí co jsou skutečně nemocní a díky jejich žebrácké nemocenské nemají ani na nájem je nezajímá. U evropských států...více

11. 5. 2018 | 15:36 | Jarek

To máte pravdu, docházka průměrného politika je 50% a obyčejný dělník když marodí dva týdny v roce tak je to simulant a chtěli by ho ukřižovat. více

14. 4. 2018 | 7:05

3 dny at se proplácí jen po operacích, a byla bych pro více dnů indispozičního volna více

9. 4. 2018 | 20:10 | czhunter

Je ovšem třeba si říct, že lékaři v tomto případě nemůžou být nestranní a nezaujatí.
Pochopitelně budou raději psát nadměrné množství nemocenských, protože když ji napíšou někomu, kdo ji nepotřebuje, tak se prakticky...
více

9. 4. 2018 | 12:39 | josef

Bozenko, to ze lidi siri nemoci mezi sve kolegy je jejich nezodpovednost a hloupost jejich sefu. To, ze se jim snizenim nemocenskeho pojistneho zvysila cista mzda uz evidentne zapomneli. Z toho, o kolik se jim zvedla, si...více
Partners Financial Services
 
 

Přihlášení

Jméno

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.OK